Zazimování zahrady

Obsah březnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 3/2024 Obsah březnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 10/2019

Jarním pracím na zahradě se věnuje snad každý, kdo vlastní alespoň malý kousek půdy. Zazimování zahrady bývá ale aktivitou poněkud opomíjenější. Pokud patříte k těm, kteří už od září víkendy tráví raději v teple městského bytu a chatu a přilehlou zahradu nechávají ležet ladem, následující řádky jsou určeny právě vám.

Zahrada versus park

V původním významu znamená slovo zahrada malou ohradu či ohrazený prostor. V některých zemích a jazycích mají zahrady založené pro konkrétní účely jednoslovná pojmenování, jinde vše „spadá“ pod obecný pojem zahrada, k němuž je přídavným jménem připojován jeho účel (například zahrada bylinková či okrasná). Až donedávna byla slova zahrada a park považována za synonyma, ve 21. století se ale jejich význam začal trochu lišit. Pojem zahrada se v současné době používá pro uzavřené a víceméně soukromé plochy, park potom pro místo pobytu v příjemném prostředí a obyčejně na otevřeném veřejném prostranství.
 

Zahrádkářské osady

Zahrádkářské osady (častěji spíše kolonie) jsou pozemky sestávající z množství parcel, které slouží soukromým osobám k zahrádkářské a zahradnické činnosti. Kolonie často bývají provozované spolkem, který parcely s jednotlivými zahrádkami pronajímá členům. V České republice je provozovatelem velkého množství zahrádkářských kolonií Český zahrádkářský svaz. Na pronajímaných parcelách kromě trávníků, záhonů a dalších pěstebních ploch (třeba skleníků) často stojí i zahradní domky. Ty by neměly být určeny k bydlení, pro dočasný pobyt například o víkendu či dovolené však sloužit mohou.

Po dlouhé zimě se na chatu se zahradou těší snad každý, kdo touto odpočinkovou víkendovou zónou disponuje. I když rtuť teploměru sotva olizuje desítku a počasí nevybízí k dlouhému pobytu venku, řada nedočkavců už alespoň oprašuje zahradnické náčiní, aby se co nevidět mohla vrhnout do práce.

Až se léto zeptá, co jsi dělal v zimě

Zato na podzim už chataře venku příliš vidět není. A to i přesto, že právě v tomto ročním období si zahrádka žádá přinejmenším stejně jejich péče jako na jaře. Pokud chce zahrádkář následující rok slavit úspěch, zimní měsíce by neměl podceňovat. Před výkyvy počasí a hlavně sněhem a mrazem je nutné ochránit jak květiny, tak stromy i keře.

Pokud si sami se zazimováním zahrady nevíte rady, kontaktujte odborníky. Řada firem v současné době poskytuje komplexní zahradní služby od údržby travnatých ploch přes prořezávání stromů, jarní a podzimní hrabání listí až po zazimování.

Chcete-li se do přípravy zahrady na zimu vrhnout sami, vhod by vám mohly přijít rady Heřmana Havelky, experta na péči o zahradu, který nám poskytl rozhovor.

Zmiňuje v něm zásadní kroky, které jsou pro úspěšné zazimování rostlin, trávníku či záhonů třeba, ale také nejčastější chyby, kterých se při těchto činnostech zahrádkáři dopouštějí. Někteří jsou prý až moc přeinformovaní a zazimovávají i to, co nemusejí, navíc často s použitím nevhodných materiálů. Jiní zase zazimování zcela vypouštějí.

Rozhovor s odborníkem na péči o zahrady

Co je třeba na zahrádce udělat, aby vám dobře sloužila i v příští sezóně, jsme se zeptali odborníka na péči o zahradu Heřmana Havelky.

Co považujete za vůbec nejdůležitější zazimovací úkon, aby se zahradě příští rok dařilo?

Vzhledem k průběhu počasí pořádně zalít a ověřit si hloubku zalití. Mohu zalévat i hodinu a voda je pouze do pěti centimetrů pod povrchem a níže už je sucho. Většina rostlin v zimě nezmrzne, ale uschne. Je také vhodné přihnojit hnojivy obsahujícími ve větší míře draslík a fosfor a v menší míře (či vůbec ne) dusík.

Jak důležité je správné načasování přípravy zahrady na zimu?

Samozřejmě důležité je. Výše zmíněná zálivka a hnojení by měly začít nejpozději v srpnu tak, aby to rostliny mohly vstřebat. Je zbytečné a nebezpečné zakrývat anebo obalovat rostliny při vyšších teplotách, mohou narašit a snadněji zmrznout. Ale většina prací může být dělána kdykoliv, v zásadě podle našich časových možností.


Jakou péči před zimou potřebují stromy a keře?

Ochrana proti mrazu zabalením, nakopčením (zasypání hromádkou zeminy, pozn. red.) a podobně je vhodná a někdy nutná u méně odolných rostlin, nejen keřů a stromů. Je nutné zohlednit i mikroklimatické vlivy – průvan, zimní větry, mrazové kotliny a podobně. Tato ochrana většinou nemá působit na principu šatů, které člověka hřejí, ale je důležitá pro rozložení případných teplotních skoků. Například růže snesou i mrazy –20, –30 stupňů Celsia, ale nesnesou teplotní skok, třeba ve dne +10, v noci –10 stupňů.

Ochrana proti ohryzu zvěří je většinou naprostou nutností, vhodný je dobrý plot, mechanická či jiná ochrana. Také si musíme uvědomit pravděpodobnou výšku sněhové pokrývky a případně chránit i výše položené větve a části rostlin.

Jak se po sezóně postarat o záhony, aby byla úroda příští rok bohatá?

Mluvíme-li o zelenině, letničkách a jiných, v „zimě nerostoucích rostlinách“ (jiřiny, brambory), pak je vhodné odstranit zbytky rostlin. Většinou na nich přezimují choroby a škůdci. Záhony je vhodné zrýt (větší plocha zachycuje vláhu, což je nyní předmětem diskuzí, doporučuje se spíše pouze zkypřit). Také bychom je měli pohnojit zásobními, pomalu rozpustnými hnojivy, navézt na ně kompost, případně hnůj, to vše dle nároků uvažovaných rostlin. Někdy je také ošetřit proti chorobám a škůdcům. Toto vše, mimo rytí, platí i pro některé keře, stromy, květiny.

Jak doporučujete před zimou ošetřit trávník?

Záleží na typu trávníku. Jiná je péče o anglický trávník, jiná o květnatou loučku. V zásadě je dobré posekat na vyšší výšku, vyhrabat, přihnojit, ošetřit proti mechu či případně hrozícím chorobám, například plísni sněžné.

Jak je vhodné před zimou na příští sezónu připravit trvalky?

Některé ořezat, některé, které rády vymrzají, k nimž patří většina okrasných trav, nechat a ořezat až na jaře. V zásadě se řídíme pravidly řezu konkrétních rostlin. Některé trvalky je také nutno chránit před zimní nadměrnou vlhkostí. Jedná se většinou o rostliny z oblastí, kde je sníh, ale během zimy neroztává a zůstává do jara. Tyto rostliny chráníme i proti mrazu, neboť v domovině je chrání vysoká vrstva sněhu.

Za kulturou i přírodou

Zajímavým tipem na výlet pro zahrádkáře i milovníky kultury je londýnské Muzeum zahrad (Garden Museum). Nachází se v hlavní lodi bývalého kostela na jižním břehu Temže a díky bohaté sbírce dobových tisků, fotografií, plakátů, ale i zahrádkářských nástrojů ukazuje historii zahradničení. Expozice se věnuje nejrůznějším typům zahrad – od těch královských až po zahrádkářské kolonie. Otevřeno má každý den kromě prvního pondělí v měsíci. Více informací najdete na www.gardenmuseum.org.uk.

Jakým způsobem je vhodné odstranit letničky a jak ošetřit půdu, v níž rostly?

U záhonů s letničkami platí totéž co u zeleniny. Vytrhat, zrýt a pohnojit.

Jakých nejčastějších chyb se majitelé zahrad při jejich zazimování dopouštějí?

Nepoužívají „selský rozum“. Bez výhrad věří informacím z různých nerelevantních zdrojů a reklam, z internetu přijímají jednostranné informace typu „jedna paní povídala“ atd. Přehánějí – vše ořežou, pokud možno ihned, zryjí do metru hluboko. Zavinují do někdy zcela nevhodných obalů (látka, igelit, papír, …) rostliny, které to nepotřebují či přímo nechtějí, a to nejlépe v srpnu. Případně neudělají vůbec nic. K dalším chybám patří nedodržení správné doby (hnojení draslíkem proti mrazu v listopadu, zavinutí do ochranné textilie proti mrazu začátkem září atd.), přehánění dávek hnojiv a používání těch nesprávných, obrývání toho, co obrývat nechce (rybíz, rododendron, broskev, …), velmi nízký řez trávníku i trvalek.

Typy zahrad

Pod pojmem zahrada si v současnosti většina lidí asi představí příjemný prostor obklopující nějaký objekt. Laika však možná nenapadne, že typů zahrad existuje celá řada. Pojďte si s námi některé z nich připomenout.

Venkovské zahrady .Jsou k vidění často a prakticky všude kolem. Obklopují většinou rodinné domy či chalupy a jsou obehnány plotem. Kromě udržovaného trávníku a většinou ovocných stromů na nich mají své místo i květiny od růží po pivoňky. Zahrady bývají pestré a rozmanité.

Předzahrádky. Menší prostory před domem, často v okolí vstupu do domu. Předzahrádky bývají mnohdy neoplocené nebo jsou ohraničené spíše symbolicky, například květinami či živými ploty. Plní hlavně estetickou funkci a větší keře nebo stromy tu nenajdeme.

Užitkové zahrady. Plochy určené pro pěstování zeleniny, ovoce i bylinek. Každá plodina zde má vymezenou plochu. Vhodné je dbát na její snadnou přístupnost, aby bylo možné jednoduše ošetřovat rostliny a poté sklízet plodiny. U bylinek je dobré myslet na sázení poblíž domu, aby nebylo nutné pro ně běhat na druhý konec zahrady vždy, když je zahrádkář potřebuje v kuchyni.

Okrasné zahrady. Tyto zahrady neslouží k pěstování ovoce či zeleniny. Jejich hlavním účelem je rekreace a/nebo reprezentace a plní hlavně estetickou funkci. Úpravám okrasných zahrad se věnuje obor zahradní architektura. Jejich vytvářením se zabývají většinou profesionální zahradníci či zahradní architekti. Rozmístění keřů, stromů a květin jsou schopni navrhnout tak, že se v závislosti na různé době květu v průběhu roku mění. Okrasné zahrady mohou kromě květin a stromů zahrnovat i další prvky, například odpočívadla či zahradní nábytek a dekorace.

Anglické zahrady. Pokrývají větší plochy, jejichž dominantou je udržovaný anglický trávník, často kombinovaný s vodními plochami, altánkem či jinými architektonickými prvky. Plní hlavně estetickou funkci. Zahrnují ale jak okrasné rostliny, tak i běžnou zeleninu a také ovocné stromy. Výsadba bývá kaskádovitá a zahrady tak působí kultivovaně.

Francouzské zahrady. Francouzi jsou elegáni milující jednoduchost, čerstvé květiny a bylinky. A právě takové jsou podle nich pojmenované zahrady. Jednoduché, a přitom elegantní, se stylovým nábytkem, trakaři či děravými konvemi osázenými květinami a všudypřítomnými nádobami s bylinkami. Vše, byť působící dojmem nahodilosti až ledabylosti, má ve francouzských zahradách své pečlivě zvolené místo. Často zde nechybí ani fontánky, vodotrysky či jiná vodní díla.

Orientální zahrady. V tomto typu zahrad se prolínají asymetrické a elegantní doplňky. Neměly by tu chybět jezírka a potůčky, ale ani nejrůznější domečky, lucerny či další prvky s asijskou tematikou.


Přihlásit