Jak testujeme krémy na ruce

Jak hodnotíme

Podíl skupin zkoušek na celkové hodnocení.

  • péče o ruce: 60 %
  • použití v praxi: 30 %
  • údaje na obalu: 10 %

Celkové hodnocení je limitováno pozitivním nálezem endokrinních disruptorů. Uváděné průměrné ceny jsou platné v termínu redakční uzávěrky.

Péče o ruce

Zkouška, která se do celkového hodnocení promítla nejvíce, probíhala v laboratoři a její průběh i vyhodnocování probíhalo pod dohledem laboratorních odborníků.

  • Hydrataci pokožky jsme měřili pomocí přístroje zvaného korneometr. V oblasti kosmetiky se jedná o běžnou metodu, která dokáže porovnat stav kůže před ošetřením kosmetickým přípravkem a po něm. Získané hodnoty vypovídají o stupni vlhkosti povrchu kůže.
  • Hodnoty související s transepidermální ztrátou vody a vlivem na funkci kožní bariéry jsme získali použitím tewametru. Jím naměřené údaje jednoduše řečeno vypovídají o tom, jestli kožní bariéra funguje tak, jak má. V ideálním případě by měla odolat nepříznivým vnějším vlivům a zároveň zadržet vodu, čímž zajistí pokožce potřebnou vláhu.

Obě zkušební metody využívají lidských subjektů – do testování se zapojily ženy ve věku mezi 25 až 67 lety. Každý přípravek jsme vždy otestovali na pokožce dvacítky z nich. Abychom získali co nejpřesnější výsledky, týden před měřením i v jeho průběhu nesměly ženy na ruce používat žádné kosmetické přípravky.

Během testování jsme krémy aplikovali na oblast předloktí. Pro porovnání účinnosti jsme na blízké místo použili ještě standardní hydratační krém, část pokožky jsme pak ponechali zcela bez ošetření jakýmkoliv přípravkem.

První fáze měření měla za úkol zjistit, v jakém stavu je pokožka rukou před použitím krému. Během následujících dvou týdnů potom ženy používaly testovaný přípravek dvakrát denně (na předem stanovené místo v přesně určeném množství). Závěrečná fáze měření zachycovala stav pokožky po pravidelné aplikaci produktu.

Výsledky získané během prvního i druhého kola jsme vždy porovnali a zjišťovali, jakým způsobem se v závislosti na používání krému změnily sledované vlastnosti a funkce pokožky. Při vyhodnocování účinnosti krémů jsme však neporovnávali pouze výsledky získané před používáním konkrétního přípravku a po něm. Důležité pro nás bylo také zjistit, jak během testování reaguje ničím neošetřená pokožka nebo jak si oproti testovaným produktům stojí referenční hydratační přípravek.

Kýžená rovnováha mezi naměřenými hodnotami v rámci obou zkoušek péče o ruce nastala ve chvíli, kdy přípravek dokázal zvýšit hydrataci a zároveň snížil průchodnost kožní bariéry.

Použití v praxi

Tímto souborem zkoušek promluvil do celkového hodnocení subjektivní názor běžných uživatelek. Ty u testovaných přípravků hodnotily kosmetické vlastnosti – své postřehy vždy zaznamenaly do předem připraveného dotazníku s devítibodovou hodnotící škálou. Každý přípravek vyzkoušela třicítka žen různého věku.

Řízené testování probíhalo ve speciálně určené místnosti v prostorech laboratoře, která splňuje podmínky pro senzorické testování podle normy ČSN ISO 8589 – jedině tak dokážeme zajistit identické podmínky testování. Pokud by testování probíhalo v domácím prostředí, hodnocení by mohlo být ovlivněno například rozdílnou teplotou nebo vlhkostí okolního prostředí.

V průběhu testování ženy postupně vyzkoušely, jak se krémy dávkují a roztírají, jestli se potřebně rychle vstřebávají nebo jestli jim vyhovuje konzistence a vůně. Pět minut po aplikaci dále do dotazníku poznamenaly, do jaké míry zůstávají ruce po nanesení přípravku mastné a lepkavé. Tuto skutečnost ověřovaly i zkouškou, při které uchopily sklenici a sledovaly, jestli na ní zůstanou mastné otisky. Na závěr ženy posoudily, jestli mají po použití přípravku ruce pocitově hydratované a hladké. Rovněž připsaly komentář, zda by si přípravek samy zakoupily.

Údaje na obalu

Při vyhodnocování jsme se řídili evropským nařízením 1223/2009 o kosmetických přípravcích, podle kterého zodpovídá za srozumitelnost, čitelnost a správnost uvedených informací prodejce nebo distributor. Ten musí taky dohlédnout na to, aby byly údaje uvedené v jazyce země, kde se výrobek prodává (na našem trhu tedy v češtině). 

Na etiketách jsme tak na příklad kontrolovali:

  • číslo šarže umožňující identifikaci kosmetického přípravku
  • informace o výrobci
  • informaci o zemi původu
  • objem balení
  • minimální trvanlivost nebo dobu, do kdy je potřeba přípravek spotřebovat po jeho otevření
  • informaci o funkci výrobku
  • přítomnost a čitelnost INCI listu (seznamu použitých ingrediencí)

Nežádoucí látky

Podle etiket jsme hodnotili také složení jednotlivých přípravků, v němž jsme pátrali po látkách klasifikovaných jako endokrinní disruptory, které mohou z dlouhodobého hlediska negativně ovlivnit přirozené fungování hormonálního systému. Dále jsme sledovali, zda se ve složení objeví dráždivá vonná složka butylphenyl methylpropional. Tuto syntetickou sloučeninu vyhodnotila totiž Evropská komise v roce 2016 jako potenciálně nebezpečnou a dráždivou (u oplachových i bezoplachových kosmetických přípravků). Pokud jsme některou z těchto látek v přípravku objevili, limitovalo to jeho celkové hodnocení.

Ostatní alergeny, které uvádíme v tabulce v sekci informace, patří na seznam 26 alergenů běžně se vyskytujících v kosmetických přípravcích. Pro informaci v tabulce dále uvádíme, jestli jsou přípravky parfemovány, nebo zda v nich najdete parabeny. Jejich případný nález se do hodnocení nijak nepromítl.

Přihlásit