Zastaralé kotle a znečištění ovzduší v ČR

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 7/2019

Věděli jste, že vzduch na vesnici může být kvůli vytápění starými kotli podstatně horší než ve městě u frekventované silnice? Tuto zajímavost, i spoustu dalších informací souvisejících s domácím vytápěním, dotacemi a také nutnou výměnou zastaralých kotlů, nám prozradil Pavel Gadas, vedoucí oddělení spalovacích zdrojů a paliv z Ministerstva životního prostředí.

Ministerstvo životního prostředí uvádí, že lokální topeniště jsou v současnosti jedním z největších zdrojů znečištění ovzduší v ČR. Můžete nastínit příčinu této situace u nás a její důsledky pro české ovzduší?

Na celkovém znečištění – tedy na kvalitě ovzduší – se podílí spolu s dalšími sektory, jakými je energetika, doprava či zemědělství. Ty přispívají významně zejména sekundárními částicemi vzniklými z plynných polutantů, tedy znečišťujících látek. Oproti tomu lokální topeniště v domácnostech významně znečišťují ovzduší emisemi tuhých znečišťujících látek a benzo(a)pyrenu. Podle posledních průzkumů je jejich podíl na emisích jemných prachových částic PM2,5 (pozn. redakce.: částice menší než 2,5 μm) 78 % a na emisích benzo(a)pyrenu 98 %.

Co způsobuje, že většina těchto škodlivých látek v ovzduší pochází právě z vytápění v domácnostech?

Příčinou vysokých emisí v sektoru vytápění domácností jsou konstrukčně zastaralé, nevyhovující spalovací zdroje v domácnostech a často také jejich špatná obsluha a seřízení. Zároveň může mít svůj vliv i spalování nevhodného paliva. Vysoké emise vznikají například při topení nedostatečně proschlým dřevem, při pálení odpadu nebo hnědého uhlí v kotlích, které pro jeho spalování nejsou určené. Typicky se to stává v prohořívacích litinových kotlích.

Dokážete porovnat, jak velkou část znečištění způsobují domácnosti ve srovnání s českými uhelnými elektrárnami?

Vyčíslení podílu jednotlivých zdrojů na konkrétní úrovni znečištění v určitém místě je možné několika způsoby, které se vzájemně liší, a žádný z nich neposkytuje ucelený obraz. Úroveň znečištění prachovými částicemi, tedy stav kvality ovzduší, je dána jak emisemi primárních částic, tak tvorbou sekundárních částic. Velkou roli přitom hrají také meteorologické podmínky. Modelování provedené v rámci přípravy aktualizace Národního programu snižování emisí ukazuje, že jen zahraniční zdroje jsou zodpovědné za 40 až 60 % ročního průměru imisních koncentrací částic PM2,5. Srovnat podíl zdrojů lze přes přepočet potenciálu tvorby částic se zahrnutím plynných i pevných polutantů. Z výsledku pak vychází podíl sektoru vytápění domácností na 41 % a sektoru veřejné energetiky na 21 %.

Kolik je v současnosti v ČR nevyhovujících lokálních topenišť?


Pavel Gadas, vedoucí oddělení spalovacích zdrojů a paliv z Ministerstva životního prostředí

Počet nevyhovujících kotlů, tedy kotlů nižší než 3. třídy, není zatím nikde statisticky sledován. Počet lze pouze odhadovat na základě určitých předpokladů a výsledků ze Sčítání lidu, domů a bytů provedeného v roce 2011 a údajů o prodejích jednotlivých typů kotlů.

Odhadem se jedná o více než 300 tisíc kotlů. To číslo je vysoké, neustále proto apelujeme na jejich výměnu a nabízíme k tomu kotlíkové dotace v krajích, ve třech z nich dokonce s bezúročnými půjčkami, a všude s možnou kombinací s naším úspěšným programem na úsporu energií Nová zelená úsporám.

V roce 2022 bude provoz kotlů nižší než 3. třídy zakázán. Kdy by se majitelé těchto kotlů měli pustit do jejich výměny?

Jednoznačně co nejdříve. A to nejen kvůli škodlivinám, které vypouštějí. Varujeme, že s blížícím se rokem 2022 by mohly být problematické kapacity výrobců kotlů, kteří nemusí výrobu dostatečného počtu kotlů pro výměny stíhat. Navíc sousední Polsko rozjelo podobný velký program inspirovaný našimi kotlíkovými dotacemi, takže je jasné, že kapacity výrobců pojedou na maximum.

Dovedete odhadnout, jak dlouho bude současným tempem trvat přechod na zdroje topení, které produkují podstatně méně škodlivin?

Z postupně rostoucího zájmu o kotlíkové dotace je vidět, že domácnosti dosud spíše rozhodnutí o obměně zdrojů odkládaly, a je tedy možné, že prodeje nových kotlů do roku 2022 ještě významně vzrostou.

Jak výrazný bude pokles produkce škodlivin v případě, že všechny domácnosti, které dnes používají kotle 1. a 2. emisní třídy, začnou používat kotle vyšších tříd?

Celkově očekáváme pokles o celých 77 %. Emisní projekce připravená v rámci aktualizace Národního programu snižování emisí předpokládá po splnění zákonné povinnosti pokles emisí primárních částic PM2,5 ze sektoru vytápění domácností oproti roku 2017 o 60 %, a to konkrétně z 30 kilotun na 12 kilotun. Scénář s dodatečnými opatřeními tohoto programu pak předpokládá další pokles až na sedm kilotun do roku 2030.

Podniká stát podle vašeho názoru dostatek kroků, aby pomohl k obměně kotlů a aktivně vedl naši zemi ke zlepšení ovzduší?

Ministerstvo životního prostředí připravilo dotační program z Operačního programu Životní prostředí, který je zaměřen právě na výměnu nevyhovujících spalovacích zdrojů na pevná paliva nižší než 3. třídy. Tyto nevhodné kotle je možné v rámci programu nahradit nízkoemisními zdroji vytápění.

Zároveň byl v současné době spuštěn i pilotní projekt bezúročných půjček na výměnu kotlů v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, a to právě za podpory takzvaných kotlíkových dotací. Kotlíkové půjčky mají domácnostem v těchto nejohroženějších regionech nabídnout finanční i odbornou pomoc právě s výměnou nevyhovujícího kotle v domácnostech.

O kotlíkové dotace je ohromný zájem. Ve Středočeském kraji se vyčerpaly přidělené dotace během dvou minut, v Moravskoslezském kraji pak ani ne za minutu. Mohou neúspěšní zájemci čekat, že do programu získáte další peníze?

Zatím není zcela jasné, zda se podaří získat nějaké další finanční prostředky na další vlnu pro celou republiku, ale budeme o tom dál jednat i s kraji a městy, zda by se do toho také chtěly zapojit. Kromě toho aktuálně žádáme vládu, aby ještě současnou třetí vlnu posílila o další prostředky, minimálně o 500 milionů Kč pro Moravskoslezský kraj. V zásobníku zde mají více než 5000 žádostí nad rámec dostupných finančních prostředků a jedná se o kraj, který je z pohledu kvality ovzduší nejvíce postižený.

Mají úřady nebo obce možnost kotle a topeniště kontrolovat, případně postihovat ty, kteří například vědomě topí nevyhovujícím palivem?

Postupně dochází ke zpřísňování požadavků na kotle a topidla uváděné na trh a od roku 2012 došlo dvakrát ke zpřísnění požadavků na kvalitu dodávaného uhlí. Od téhož roku také úřady posílily regulaci provozů kotlů a topidel. Došlo například k zavedení pravidelných kontrol technického stavu a provozu zdrojů, od kterých si slibujeme odstranění závažných nedostatků v jejich provozování a instalaci a vyšší informovanost provozovatelů. Obce s rozšířenou působností dostaly také možnost provést kontroly kotlů v domácnostech, a tedy poprvé i reálně použitelný nástroj k postihování porušování zákonných povinností.

Jaké další kroky by mohl stát ještě udělat, aby podpořil zlepšení situace?

Možná další opatření byla identifikována v aktualizaci Národního programu snižování emisí, například s Ministerstvem práce a sociálních věcí projednáváme možnost změny způsobu výpočtu příspěvku na bydlení, která by motivovala příjemce tohoto příspěvku k vyššímu užívání jiných než pevných paliv. Chceme se více soustředit na tzv. měkké nástroje. Jako příklad mohu uvést posílení povědomí provozovatelů zdrojů ohledně jejich dopadů na kvalitu ovzduší a o významu správné obsluhy zdrojů.

Jaká oblast je v ČR nejvíce postižená znečištěním z lokálních topenišť?

Lokální topeniště ovlivňují v zimní sezóně kvalitu ovzduší takřka celé ČR, jelikož jsme velmi hustě osídlenou zemí. Znečištění z domácností bohužel přispívá i ke znečištění ve městech, a to v důsledku přenosu znečišťujících látek.

Dokážete popsat měření, které provádíte, a srovnat emise způsobené nevyhovujícími kotli na některých vesnicích s městy, která naopak trápí emise z dopravy?

MŽP si nechává v projektu realizovaném v rámci výzvy Technologické agentury ČR zpracovat analýzu měření imisních koncentrací v malých sídlech, která nejsou pokryta státní sítí imisního monitoringu. Vybrána byla menší sídla s převažujícím či dominantním vlivem emisí z domácností. Měření probíhalo v zimní sezóně 2017 až 2018 po dobu 30 dní. Hodnoty denních koncentrací prachových částic PM10 (pozn. redakce.: částice menší než 10 μm) naměřené v malých sídlech byly obdobné jako na silně dopravně exponovaných stanicích velkých měst.

Je tedy opravdu možné, že vzduch na venkově trpí podobnou koncentrací škodlivin jako ve velkém městě?

Hodnoty benzo(a)pyrenu v malých sídlech naměřené ve sledovaném období byly v některých případech i několikanásobně vyšší než koncentrace naměřené ve stejném období v dopravně exponovaných městských oblastech. Na druhou stranu kvalita ovzduší v malých sídlech je zhoršená převážně pouze v topné sezóně, zatímco v dopravně silně zatížených lokalitách spíše celoročně.

Jaká rizika pro lidské zdraví může představovat znečištěný vzduch z domácího spalování uhlí?

Dlouhodobě zvýšené koncentrace prachových částic mohou mít za následek snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, zvýšení výskytu onemocnění dýchacího ústrojí, chronický zánět průdušek a zkrácení délky života z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév. To se týká zejména starších nemocných osob. Benzo(a)pyren a jemu podobné látky, které se na suspendované částice vážou, jsou prokázaným karcinogenem.

Jaké jsou podle vašich zkušeností nejlepší způsoby nízkoemisního vytápění?


Základem rozhodování o novém zdroji tepla by vždy mělo být snížení energetických ztrát budovy. K vytápění budovy pak bude postačovat zdroj s nižším výkonem, který je pochopitelně levnější na provoz. V případě, že bude mít majitel domu zájem o víceméně bezemisní vytápění, jsou nejlepší volbou jednoznačně tepelná čerpadla. Jejich pořízení je ale finančně nejnáročnější a v rámci jejich provozu dochází ke spotřebě elektrické energie.

Co byste tedy doporučil jako cenově příznivou volbu vytápění, která bude zároveň ohleduplná k životnímu prostředí?

Z hlediska celkových emisí znečišťujících látek včetně zhodnocení emisí z produkce elektřiny je při současném mixu výroby elektřiny nejvhodnějším zdrojem vytápění plynový kondenzační kotel. Zemní plyn je však zdrojem fosilním, tedy neobnovitelným. Z dostupných obnovitelných zdrojů je nejčistším kotel spalující kvalitní dřevěné pelety.

Jaký způsob vytápění naopak představuje největší zátěž pro ovzduší?

Největší zátěží pro ovzduší jsou v současné době staré a nevyhovující kotle a topidla na pevná paliva, které nesplňují požadavky platného zákona o ochraně ovzduší. Jedná se tedy především o starší kotle, kamna a krby, ve kterých je zároveň možné kromě pevných paliv, jako je uhlí, pelety či dřevo, spalovat i odpadky nebo paliva, která jsou v ČR zakázána a dovážena především ze zahraničí. Typicky jde o uhelné kaly neboli takzvané floty z Polska.

Ze spalování paliv jsou nejvyšší emise u prohořívacích – zpravidla litinových – kotlů spalujících hnědé uhlí. Přestože tyto kotle nejsou původně určeny pro hnědé uhlí, přešli někteří provozovatelé kvůli ceně a dostupnosti koksu či černého uhlí právě na uhlí hnědé. Ovšem spalování jiného paliva, než je určeno výrobcem, je porušením zákona o ochraně ovzduší.

Jako vhodnou variantu jste zmínil topení dřevními peletami. Považujete je za smysluplnou investici do budoucna?

Využití dřevěných pelet ve speciálních, k tomu určených kotlích, patří k nejčistším způsobům využití pevných paliv. Poptávka po nich proto celosvětově roste, takže do budoucnosti je tu proto nějaké možné riziko jejich dostupnosti a ceny.

Jak se liší stav lokálních topenišť v ČR od situace v ostatních evropských zemích?

Vytápění domácností je celosvětově stále intenzivněji vnímaný problém. Jeho podíl na emisích roste jak v důsledku poklesu emisí v jiných sektorech, tak zvyšováním množství využívané biomasy především v důsledku opatření na ochranu klimatu nebo zvyšováním ceny fosilních zdrojů.

Specifická situace České republiky je do určité míry dána tradiční spotřebou hnědého uhlí, které sice patří k těm nejkvalitnějším vůbec, přesto jeho spalování vyžaduje speciálně k tomu konstruovaný zdroj.

Dokážeme udržet krok s našimi západními sousedy nebo jsme v něčem pozadu?

Každý z okolních států má svá specifika v oblasti vytápění domácností. Země jako Rakousko a Německo mají relativně vysoké požadavky na kotle na pevná paliva, a proto jsou zde hlavním problémem kamna, která se využívají třeba jen příležitostně. Přesto například měření kvality ovzduší v horských oblastech Rakouska s vysokým podílem spalování dřeva vykazuje srovnatelně vysoké koncentrace benzo(a)pyrenu jako v českých obcích.

Často se hovoří i o znečištění z polských uhelných elektráren blízko našich hranic. Jak je na tom Polsko s kvalitou lokálních topenišť?

Polsko má nesrovnatelně větší podíl pevných paliv na vytápění nejen domácností, ale i komunálního sektoru. V České republice v této oblasti došlo k významné náhradě zemním plynem, proto je problém kvality ovzduší v Polsku významně horší než v ČR. Otázka využití pevných paliv v ČR je do značné míry problémem sociálním, v tomto se nelze srovnávat se zeměmi s násobně vyšším průměrným příjmem.


Přihlásit