Dárcovství krve

Obsah březnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 3/2024 Obsah březnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 7/2019

Dne 14. června jsme si připomněli Světový den dárců krve. Tímto článkem chceme vzdát hold těm, kteří krev pravidelně darují. A třeba i přimět k zamyšlení ostatní, kteří by darovat mohli, ale zatím z nejrůznějších důvodů váhají. I přesto, že jen několik minut odběru a pár hodin strávených v transfuzním centru někomu zachrání život.

Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) by v každé zemi měla být asi čtyři procenta dárců krve. V Česku by to znamenalo přibližně 400 tisíc dárců. Těch aktivních je přitom jen asi 250 tisíc. Podle lékařů z transfuzních center oslovených dTestem sice počet dárců v současné době víceméně dostačuje, přesto je potřeba, aby se jejich registr obnovoval a rozšiřoval.

Vybrané podmínky pro dárce krve v Česku

  • Hmotnost dárce je vyšší než 50 kg.
  • Dárce neužíval v posledním měsíci antibiotika či jiné léky (u analgetik v posledním týdnu).
  • Dárce neměl v posledním měsíci přisáté klíště.
  • Dárce neprodělal nádorové onemocnění ani TBC.
  • Dárce netrpí vážnými alergiemi, onemocněními srdce a cév, ledvin či nervového systému.
  • Dárce neprodělal onemocnění jater (například žloutenka) či pohlavní nemoc (AIDS, kapavka, syfilis).
  • Dárce nepatří mezi osoby z tzv. rizikových skupin (prostituce, nitrožilní užívání drog, alkoholismus atd.).

Kompletní podmínky pro dárce krve naleznete na www.prodarce.cz/darcovstvi.

Poptávka po krvi

Podle Českého červeného kříže (ČČK) dostane během života každý občan průměrně čtyřikrát krevní transfuzi a dvanáctkrát preparát vyrobený z krve. Ta v současné době nejde uměle vyrobit, a tak je třeba získávat ji od dobrovolníků z řad zdravé populace. Darovanou krev potřebují pacienti jednorázově při operacích, léčbě těžkých úrazů či otravách nebo dlouhodobě například při léčení zhoubných nemocí krve.

Dárcem může být kdokoli s trvalým pobytem v ČR ve věku od 18 do 65 let, pokud splní základní podmínky pro odběr krve (viz infobox vpravo).

Vyber si odběr

Existuje několik druhů odběrů, z nichž nejčastější je takzvaná plná krev. Jde o druh odběru, při kterém se z žíly dárce odebere během cca pěti až deseti minut asi 450 mililitrů krve. U žen je možné provést čtyři a u mužů pět těchto odběrů ročně. Plná krev se obvykle dále zpracovává na jednotlivé složky.

Méně časté druhy odběrů jsou odběry speciální, při nichž se na lékařském přístroji (takzvaný separátor) oddělují z krve dárce jednotlivé krevní složky (plazma, destičky atd.) a ostatní složky jsou během odběru dárci vráceny. Speciální odběr probíhá déle než odběr plné krve, řádově desítky minut (cca 45 až 100).

Největší odměna? Pomoc druhému

Darování krve probíhá v transfuzních stanicích, které bývají součástí nemocnic (například VFN v Praze či FN v Brně), a je s výjimkou odběru krevní plazmy bezplatné. Právě darování na dobrovolné bázi a morální motivace je podle ČČK i odborníků nejlepší zárukou, jak zajistit bezpečnost pro příjemce. Bezplatnost podle ČČK snižuje riziko, že by dárce zatajil některé informace o svém zdravotním stavu či chování.

Motivací k darování krve by totiž neměly být finance, ale snaha pomoci, vědomí sounáležitosti i společenské uznání. Podle lékařů z praxe je známo, že finanční odměna za odběry snižuje bezpečnost odebrané krve a zjištění zdravotních problémů, například infekce, je u placených dárců častější. Nejen ČČK, ale i vedoucí transfuzních center tak preferují dobrovolné a bezpříspěvkové dárcovství.

Každý dárce je hrdina

I když jsou odběry krve (vyjma odběru krevní plazmy) bezplatné, dárcům přinesou kromě hřejivého pocitu z vykonání dobrého skutku i řadu motivačních výhod, například nárok na pracovní volno s náhradou mzdy v den odběru, benefity zdravotních pojišťoven (viz tabulka na protější straně) nebo snížení základu daně z příjmu o 3000 Kč za každý odběr krve. Pravidelným dárcům pak ČČK uděluje různá vyznamenání podle počtu absolvovaných odběrů – od kapky krve přes medaile prof. MUDr. Jana Janského až po zlaté kříže a plakety ČČK.

Anketa v transfuzních centrech

Jak v reálu vypadá odběr krve, kolik času vám zabere a jak často můžete chodit krev darovat? Ptali jsme se přímo v transfuzních centrech jednotlivých nemocnic.

Co u vás čeká člověka, který se rozhodne darovat krev?

plk. MUDr. Miloš Bohoněk, Ph.D., ÚVN Praha: Pro každého dárce je proces darování krve shodný, bez ohledu na to, je-li to prvodárce nebo dárce opakovaný. Postup začíná registrací v kartotéce a vyplněním dotazníku. Následuje předodběrové vyšetření (krevní obraz, teplota, tlak, puls) a posouzení způsobilosti pověřeným zdravotnickým pracovníkem. Pak je na řadě vlastní odběr, který trvá necelých 10 minut. Po občerstvení a krátkém zotavení může jít dárce domů. Celý proces tedy netrvá déle než hodinu.

MUDr. Hana Lejdarová, FN Brno: Odběr začíná vyplněním dotazníku pro dárce krve, který obsahuje podrobné údaje o zdravotním stavu dárce. Následně je dárce po předložení dokladu totožnosti zaevidován. Odběr krevního vzorku před vlastním dárcovským odběrem slouží k vyšetření krevního obrazu. Dále je na základě výsledku krevního obrazu, krevního tlaku a údajů v dotazníku posouzena takzvaná způsobilost dárce k odběru a je rozhodnuto o jeho propuštění či zamítnutí. V případě propuštění následuje vlastní dárcovský odběr. Z důvodu možných nežádoucích reakcí po odběru je vhodné z transfuzního oddělení nespěchat a přibližně půlhodinu věnovat občerstvení a relaxaci. Vlastní odběr plné krve trvá 5–8 minut, přístrojové odběry (speciální odběry, viz výše v textu, pozn. red.) pak přibližně hodinu.


Bc. Naděžda Kalužová, FN Ostrava: Po příchodu do krevního centra je každý dárce zaregistrován v evidenci, vyplní dotazník, pak přechází do hematologické laboratoře, kde je mu odebrána zkumavka krve na vyšetření krevního obrazu. Dárce pokračuje do vyšetřovny k lékaři, ten podle vyšetření krevního obrazu a vyplněného dotazníku rozhodne, zda dárce může ten den k odběru. Dárce odchází do odběrového sálu buď na odběr krve, nebo plazmy. Každému dárci garantujeme na odběr krve a krevních složek maximálně 100 minut.

MUDr. Renata Procházková, Ph.D., Krajská nemocnice Liberec: Při příchodu na naše oddělení čeká potenciálního dárce vyplnění dotazníku, následně pak evidence dárce do systému a v neposlední řadě odběr vzorku na krevní obraz. Absolvuje pohovor o svém zdravotním stavu. V případě, že jeho zdravotní stav odpovídá požadavkům na to, aby se stal dárcem krve, následuje vlastní odběr. Pokud je jeho zdravotní stav nevyhovující, není do evidence přijat nebo v případě, že v ní byl, je vyřazen. Po dárcovském odběru dostane občerstvení a odchází. Drobné občerstvení mu nabídneme i v průběhu čekání. Po celou dobu jeho pobytu u nás panuje příjemná atmosféra, avšak dárce musí být trpělivý. Přece jen chvíli trvá, než jsou všechny náležitosti předodběrového procesu hotové. Jsou však nezbytné pro bezpečí dárce i příjemce – pacienta. Odměnou mu ale může být radost, že pomohl navrátit zdraví jinému člověku.

MUDr. Helena Geierová, Pardubická nemocnice: Dárce vyplní dotazník a odebereme mu vzorek krve na krevní obraz. Dále dárce přichází k lékaři, který rozhodne, zda je darování krve možné. Pak proběhne vlastní odběr. Doba, kterou u nás dárce stráví, je různá. Je třeba počítat v průměru se dvěma hodinami.

MUDr. Irena Klánová, Nemocnice Hořovice: Dárce přichází mezi šestou a osmou hodinou ráno, zaregistruje se v evidenci dárců krve, vyplní dotazník dárce krve, který předloží vyšetřujícímu lékaři, podstoupí fyzikální vyšetření, a splňuje-li všechny podmínky pro darování krve, odchází k vlastnímu odběru. V zařízení se zdrží cca dvě hodiny. Před odběrem krve je možné malé občerstvení, po odběru obdrží poukázku na občerstvení v hodnotě 70 Kč, vitamíny dle příslušné pojišťovny, uhrazeny jsou mu cestovní náklady. Prvodárce je odměněn drobným dárkem.

Musí člověk, který projeví zájem být dárcem, doložit, že netrpí nemocemi, které dárcovství neumožňují?

plk. MUDr. Miloš Bohoněk, Ph.D., ÚVN Praha: Nemusí, k zjištění zdravotnické anamnézy slouží podrobný dotazník a případně rozhovor s pověřeným zdravotnickým pracovníkem.

MUDr. Hana Lejdarová, FN Brno: Dárci nemusejí nic dokládat, pravdivost údajů o svém zdravotním stavu stvrzují svým podpisem v dotazníku. Lékařské zprávy vyžadujeme pouze ve zcela specifických situa­cích.

Bc. Naděžda Kalužová, FN Ostrava: Dárce před prvním odběrem vyplňuje dotazník, kde stvrzuje, že je zdráv. Na další odběr musí přinést potvrzení od lékaře, že to tak je.

MUDr. Renata Procházková, Ph.D., Krajská nemocnice Liberec: Nemusí. U některých nemocí si v případě potřeby sami vyžádáme vyjádření ošetřujícího lékaře.

MUDr. Helena Geierová, Pardubická nemocnice: Nemusí, stačí doklady – občanský průkaz a kartička pojišťovny.

MUDr. Irena Klánová, Nemocnice Hořovice: Dárce nemusí dokládat výpis ze zdravotnické dokumentace, dotazník dárce krve je dostatečně podrobný a je před odběrem konzultován a kontrolován vyšetřujícím lékařem. Pravdivost uvedených údajů potvrdí dárce svým podpisem a dotazník je archivován po dobu 30 let.

Když se k vám člověk coby dárce přihlásí, musí darovat pravidelně, nebo může přijít, jak se mu to hodí, třeba jen jednou ročně?

plk. MUDr. Miloš Bohoněk, Ph.D., ÚVN Praha: Určitě preferujeme přiměřené pravidelné dárcovství, tedy 2–3× ročně.

MUDr. Hana Lejdarová, FN Brno: Dárcovství krve je dobrovolné, frekvenci odběrů si dárci určují sami v mezích legislativních norem. FN Brno uplatňuje principy regulovaného dárcovství krve, které zajišťuje odběr takových krevních skupin, které jsou aktuálně potřeba. Proto se dárci k odběrům objednávají na konkrétní termín a hodinu.

Bc. Naděžda Kalužová, FN Ostrava: Do věku 21 let mohou klienti na odběr plné krve jen 2× za rok. Po 21. narozeninách mohou plnou krev darovat muži každé tři měsíce a ženy každé čtyři měsíce. Při jednom odběru odebereme dárci 470 ml krve. Odběr samotný nesmí trvat déle než 12 minut.

MUDr. Renata Procházková, Ph.D., Krajská nemocnice Liberec: Samozřejmě může přijít, jak se to hodí jemu, ale je vhodné chodit darovat krev pravidelně. Kromě toho vítáme jeho spolupráci podle aktuálních potřeb oddělení, které se odvíjejí od zásob transfuzních přípravků na skladě. Situaci se zásobami může sám sledovat na našich webových stránkách, v případě akutního nedostatku některého z přípravků dárce i aktivně oslovujeme a zveme k darování. Pokud má někdo zájem darovat krev ve větší frekvenci, nabízíme dárcovství krevní plazmy.

MUDr. Helena Geierová, Pardubická nemocnice: Dárce nemusí chodit pravidelně, může přijít, jak mu to vyhovuje, třeba jen jednou za rok.

MUDr. Irena Klánová, Nemocnice Hořovice: Zaregistrovaný dárce je obvykle odebírán 4–5× do roka, ale podle jeho rozhodnutí může být počet odběrů nižší. Vítáme však četnější odběry.

Lze popsat typického dárce?

plk. MUDr. Miloš Bohoněk, Ph.D., ÚVN Praha: Muži (cca 70 %), ženy (cca 30 %), 30–55 let, vzdělání, myslím, nehraje roli.

MUDr. Hana Lejdarová, FN Brno: Typického dárce nemáme, byť 75 % registru tvoří muži. Většina dárců spadá do věkové hranice mezi 30 a 40 lety.

Bc. Naděžda Kalužová, FN Ostrava: Třetina dárců jsou ženy a dvě třetiny muži.

MUDr. Renata Procházková, Ph.D., Krajská nemocnice Liberec: Obětavý/á, ochotný/á zachránit život bližnímu, aniž by se s ním kdy setkal. Naši dárci se rekrutují z nejrůznějších vrstev populace, věkově se nejčastěji pohybují v rozmezí 35–45 let.

MUDr. Helena Geierová, Pardubická nemocnice: Skladba dárců je velmi pestrá, nelze popsat typického dárce.

MUDr. Irena Klánová, Nemocnice Hořovice: Typický dárce je obvykle muž středního věku spíše se středoškolským nebo základním vzděláním, ale máme i mnoho žen dárkyň.

Je počet vašich dárců dostatečný?

plk. MUDr. Miloš Bohoněk, Ph.D., ÚVN Praha: Dárců je dostatek, není pravda, jak lze například občas slyšet v médiích i od některých kolegů, že v ČR chybí dárci. Nicméně nábor je nutné dělat nepřetržitě, aby se obnovovala, případně i rozšiřovala dárcovská základna.

MUDr. Hana Lejdarová, FN Brno: Na nedostatek dárců si v Brně nestěžujeme. Vkládáme do získávání nových dárců nemalé úsilí. Na obnově registru se ale musí neustále pracovat a nové dárce potřebujeme stále. Velmi úspěšné jsou například hromadné odběry firem a různých organizací, stabilní a úspěšná je spolupráce s Krajským ředitelstvím Jihomoravského kraje, policií, Univerzitou obrany atd.

Bc. Naděžda Kalužová, FN Ostrava: Registr dárců krve a krevních složek u nás má celkem 13 000 bezplatných dárců, z čehož 10 000 dárců opakovaně každým rokem daruje. Nových dárců přibývá ročně až 1500, z toho je velká skupina (asi 70 %) mladých lidí do 19 let věku. Snažíme se formou edukace mládeže na ZŠ a studentů na SŠ a VŠ vysvětlovat všem, že správné darování je to dobrovolné a bezpříspěvkové. Každý by si měl uvědomit, že pacientem potřebujícím krev někdy může být také. Darování krve by mělo být formou solidarity zdravého s nemocným.

MUDr. Renata Procházková, Ph.D., Krajská nemocnice Liberec: Pravidelných aktivních dárců máme zhruba 4500. To stačí na pokrytí našich potřeb, ale snažíme se průběžně získávat mladé dárce. To je nutné, aby kontinuálně nahrazovali dárce, kteří jsou vyřazováni, ať již z důvodu vysokého věku, zdravotního stavu nebo třeba i stěhování.

MUDr. Helena Geierová, Pardubická nemocnice: Máme zhruba 2700 pravidelných dárců, v ideálním případě by jich mělo být asi o 300 více.

MUDr. Irena Klánová, Nemocnice Hořovice: Nyní máme 5000 čestných dárců krve, to je celkový počet, 3800 je dárců pravidelných. Tento počet nám dostačuje, přesto vítáme nové dárce.

Kde vidíte v systému dárcovství krve prostor pro zlepšení?

plk. MUDr. Miloš Bohoněk, Ph.D., ÚVN Praha: V pravidelné komunikaci transfuzní služby s dárci a s organizacemi, které jsou ochotné dárcovství podpořit a propagovat. Dále je důležitá soustavná pozitivní medializace, ne nárazová a ne panická typu „není krev!“ nebo „chybí dárci“.

MUDr. Hana Lejdarová, FN Brno: Jednoznačně slabým místem je absence jednotné celostátní kampaně, jinými slovy nedostatečná osvěta. Jednotlivá transfuzní oddělení si vedou kampaně sama, aniž by na to měla přiděleny prostředky a kvalifikovaný personál. To je nedostatečné.

Bc. Naděžda Kalužová, FN Ostrava: V rámci náboru nových dárců je třeba dále intenzivně komunikovat s klienty, vychovávat mládež k dárcovství, apelovat na společenskou odpovědnost každého jedince.

MUDr. Renata Procházková, Ph.D., Krajská nemocnice Liberec: Určitě ve větší angažovanosti státního aparátu v podpoře bezplatného dárcovství. Dárci a dárkyně jsou klíčoví pro náš zdravotnický systém. Je potřeba zvýšit společenskou prestiž dárců, protože si to skutečně zaslouží. Vždyť bez přehánění pomáhají zachraňovat životy jiných. Také by bylo vhodné zaměřit se na větší osvětu dárcovství mezi veřejností, aby se dařilo získávat další mladé dárce.

MUDr. Helena Geierová, Pardubická nemocnice: Každá propagace dárcovství krve je dobrá, vítaná.

MUDr. Irena Klánová, Nemocnice Hořovice: Ve zlepšení oceňování dárců krve ze strany Českého červeného kříže a lepší společenské prestiži.


Přihlásit