Test peletových kamen 2019

Sdílejte

Publikováno v časopise 2/2019

Peletová kamna představují stále populárnější způsob vytápění domácností. Produkují méně emisí než klasická kamna na dřevo nebo krbové vložky, navíc se automaticky zapalují i doplňují palivo. Abychom ověřili, zda se při jejich koupi nespálíte, nechali jsme v laboratoři otestovat šestici kamen dostupných v českých obchodech. Narazili jsme na nesrovnalosti ve slibovaném výkonu i na bezpečnostní problémy.

Dobrá rada

Nejlepší hodnocení získala peletová kamna La Nordica Extraflame Viviana Evo (velmi dobře, 58 130 Kč). Náš test prokázal, že se můžete spolehnout na výkon slíbený výrobcem. Stejně tak nás potěšila nízkými emisemi při hoření a bezproblémovou bezpečností při různých scénářích přehřátí, přeplnění nebo selhání elektronických systémů kamen.

Naopak nejhůře v našem testu dopadla kamna Greta Kalor 8 (nedostatečně, 26 990 Kč). Přestože ve zkouškách výkonu, emisí i obsluhy předvedla kvalitní výkon, propadla ve zkoušce bezpečnosti. Nesplnila požadavky normy kvůli vysoké teplotě násypky v provozu a jejich bezpečnost nelze zaručit ani v případě, že dojde k elektrické poruše.

Dřevěné pelety nejsou nic víc než vysušené piliny slisované do malých válečků. První kamna pro jejich spalování se ovšem začala objevovat až v osmdesátých letech minulého století. V současnosti jde o stále populárnější způsob vytápění, a to nejen v České republice. V celé Evropě vzrostla za posledních deset let výroba pelet více než dvojnásobně. Podle aktuálních informací mezinárodní obchodní asociace Bioenergy Europe jsou oblíbenou volbou pro vytápění v Itálii, Německu, Dánsku, Švédsku a ve Francii.

Česko se řadí k zemím, kde je poptávka po topení peletami nízká. Asociace uvádí, že důvodem je v našem případě dostupnost uhlí, které představuje levnou a masově rozšířenou možnost lokálního vytápění domácností. Topení dřevěnými peletami společně s dalšími možnostmi spalování biomasy přesto začíná rezonovat i u nás. Výroba pelet v České republice již několik let po sobě roste, a byť s nimi netopíme tolik jako okolní země, patříme k evropským premiantům co se týče jejich kvality. Většina pelet vylisovaných u nás nese mezinárodní certifikaci ENplus, která jasně definuje požadované vlastnosti a hlídá jejich kvalitu.

Proč dřevěné pelety?

Oproti klasickým kamnům na dřevo je topení peletami mnohem příjemnější. Díky tomu, že jsou piliny před slisováním pečlivě vysušeny a neobsahují nadrcenou kůru, mají vysokou výhřevnost a zanechávají po shoření jen minimum popela. Kamna navíc představují automatizovaný elektrický spotřebič, který sám rozdělá oheň, umožní vám regulovat výkon podle potřeby a díky násypce s dávkovačem stačí doplnit palivo jednou za několik dní.

Praktickým důvodem pro přechod na vytápění dřevěnými peletami je mimo jiné jejich ekologičnost. Platí to nejen v případě kamen, ale i kotlů. Už před pěti lety zmizely z obchodů kotle 1. a 2. emisní třídy, které patří k největším zdrojům znečištění ovzduší v České republice. Proto bude od roku 2022 tyto kotle dokonce zakázáno používat. Peletové kotle oproti tomu bez problému splňují přísné emisní požadavky a Ministerstvo životního prostředí jejich koupi podporuje v rámci tzv. kotlíkových dotací.

Testujeme také pelety

Kromě kamen se věnujeme i testům samotných dřevěných pelet. Jejich kvalitu jsme ověřovali už v roce 2015. Ze 14 vzorků dostalo velmi dobré, nebo dobré hodnocení hned 10 z nich. Propadly pouze dva kusy WalderaBrentop Premium, které nesplnily požadavky na kvalitu. Abychom měli aktuální informace, připravujeme nyní nový test dřevěných pelet. Výsledky vám představíme letos v létě.

Spalování pelet je k životnímu prostředí šetrnější nejen v porovnání s uhlím, ale i se dřevem. Ekologická je také jejich výroba. Za prvé se jedná o obnovitelný zdroj energie, za druhé představují způsob efektivního využití odpadu ze zpracování dřeva. Kromě toho jsou některá peletová kamna vhodná i pro energeticky pasivní domy. Vzduch čerpají zvenku a nenarušují přirozenou cirkulaci vzduchu v domě.

Pelety zkrátka představují moderní a smysluplný trend ve vytápění. Dostojí ale jejich pověsti i kvalita samotných kamen? My jsme do našeho testu zařadili šestici modelů jak od zahraničních výrobců, tak od česko-rakouské společnosti Haas + Sohn. Vyzkoušeli jsme, jestli jejich výkon odpovídá deklaraci, změřili jsme, zda při spalování pelet nevzniká nadměrné množství emisí, sledovali jsme spotřebu elektřiny v provozu a také zhodnotili jejich obsluhu. Nakonec jsme se podívali na zoubek bezpečnosti a ověřili, jestli při jejich použití nebudete riskovat vznik požáru nebo třeba popálení.

Topí tolik, kolik mají?

V prvé řadě jsme zkoušeli, zda nabízí kamna skutečně takový výkon, jaký slibuje výrobce. Podle příslušné technické normy jsme za standardizovaných podmínek kamna otestovali ve dvou provozních režimech – při jmenovitém a sníženém výkonu. Co to znamená? Jmenovitý výkon je základní údaj, který naleznete velmi snadno na energetickém štítku každých kamen v obchodě. Představuje nejvyšší výkon, který lze provozovat dlouhodobě. Kromě toho jsme provedli stejnou zkoušku i při nastavení ztlumeného výkonu, při níž jsme postupovali podle konkrétních doporučení výrobců.


Při jmenovitém výkonu jsme naměřili nejlepší výsledek i účinnost u kamen La Nordica Extraflame. Výrobce uvádí výkon 10,2 kW. My jsme přitom změřili ještě o něco málo více – konkrétně 10,5 kW. Naopak nejhůře dopadla v této zkoušce kamna Cola. Zatímco výrobce uvádí jmenovitý výkon přibližně 8,3 kW, laboratoř naměřila pouze 6,4 kW.

Při sníženém výkonu se nejlépe dařilo kamnům Kalor. I při utlumení fungují skutečně tak, jak výrobce slibuje. Bohužel ne všichni výrobci toto splnili. Problém byl v tomto případě nikoli s tím, že kamna nedosáhnou na požadovaný výkon, ale že ho naopak překročí. To je případ modelů Edilkamin, Haas + Sohn a MCZ, jež nedokázaly svůj výkon dostatečně snížit. Musíte tak počítat s tím, že budou topit více, než chcete, a spotřebujete přitom větší množství paliva.

Nejvíce musíme pochválit kamna Kalor. Jsou sice ze všech testovaných modelů nejslabší, avšak můžete se na ně spolehnout – a to jak při jmenovitém, tak při sníženém výkonu. Vzhledem k výrazně nižší ceně se zdají jako ideální volba do menších místností. Bohužel jejich celkový výsledek zkazila bezpečnostní zkouška, o níž se dočtete dále v textu.

Emise nás netrápily

Ve druhé zkoušce jsme měřili, kolik spalin kamna vyprodukují. Zaměřili jsme se na běžně sledované škodliviny – oxid uhelnatý, oxidy dusíku, organické uhlovodíky a prachové částice. Jak jsme zmínili už výše, peletová kamna mají pověst ekologického způsobu vytápění. Potvrdilo se to i v našem testu?

Norma stanovuje, že průměrná koncentrace oxidu uhelnatého nesmí překročit 500 mg/m3 v případě chodu na jmenovitý výkon a 750 mg/m3 při sníženém tepelném výkonu. Možná vás zaskočilo, proč je povolené množství emisí vyšší v případě, že kamna hřejí méně. V tomto případě neplatí přímá úměra, že čím více tepla vyrobíte, tím více škodlivin vypustíte do vzduchu. Je to spíše jako u spotřeby paliva v autě. Při pomalém popojíždění ve městě bude také vyšší než v případě, kdy pojedete několikanásobně rychleji po rovné silnici. Kamna jsou podobně jako spalovací motory stavěná na určitý optimální výkon. Pakliže poběží v režimu sníženého výkonu, bude docházet k nedokonalému spalování a vyšší tvorbě emisí.

Naštěstí můžeme říci, že jsme na žád­né zásadní problémy nenarazili. Při jmenovitém výkonu byla nejčistší kamna Cola s pouhými 101 mg/m3 emisí oxidu uhelnatého, zatímco nejvíce emisí CO produkoval model od značky Edilkamin. S 244 mg/m3 se ale stále vešel do poloviny povoleného množství. Při sníženém výkonu vzniklo nejméně spalin oxidu uhelnatého v kamnech Haas + Sohn, konkrétně 204 mg/m3. V případě nejšpinavějších kamen Cola to bylo 642 mg/m3. Stále to však bez problému stačilo na splnění požadavků normy.

Co je čistší: Pelety, nebo polena?

V rámci našeho testu jsme provedli experiment, v němž jsme porovnávali emise ze spalování paliva v kamnech na dřevo, peletových kamnech a v krbové vložce. Pro test jsme použili bukové dřevo a provedli analýzu jeho obsahu vlhkosti, popela, uhlíku, vodíku a dalších fyzikálně-chemických vlastností tak, aby to odpovídalo vlastnostem použitých pelet. Zjistili jsme, že většina emisí z hoření pelet je výrazně nižší než v případě spalování polen.

Co se týče oxidu uhelnatého, nejvíce znečištění vyprodukovala kamna na dřevo, o něco méně pak krbová vložka. U peletových kamen byly naměřené hodnoty o řád nižší. Naše zjištění potvrzuje i pět let stará studie Milánské polytechnické univerzity, kde byla tvorba oxidu uhelnatého u peletových kamen dokonce téměř 40× nižší než u kamen na dřevo. Výrazně nižší byl i obsah organických uhlovodíků. Stejně jako u oxidu uhelnatého byl nejvyšší u kamen na dřevo, o něco menší u krbové vložky a opět mnohonásobně nižší v případě kamen na pelety. Rovněž v případě prachových částic vycházejí peletová kamna jako nejčistší, byť rozdíl už nebyl tak dramatický jako ve výše popsaných případech.

Vyšší hodnoty jsme zaznamenali pouze u oxidů dusíku. Nešlo ale o nijak zásadní rozdíly. Peletová kamna tak můžeme doporučit nejen jako cenově dostupnou a nízkonákladovou volbu při rozhodování o koupi nového systému vytápění, ale také jako volbu šetrnou k životnímu prostředí.

Většina testovaných modelů si vedla dobře i při měření dalších škodlivin. Celkově nejčistší byla kamna La Nordica Extraflame a MCZ, v jejichž případě jsme na nečekaně vysoké hodnoty nenarazili u žádné ze škodlivin. Nejhůře naopak dopadl model od značky Haas + Sohn kvůli překvapivému obsahu prachových částic. Oproti nejlépe hodnoceným kamnům La Nordica Extraflame jsme jich zde zaznamenali bezmála šestkrát tolik. Přesto se stále nejedná o žádného „ropáka“ a vzhledem k velmi slušným výsledkům u ostatních emisí získal Haas + Sohn uspokojivou známku.

Jsou peletová kamna bezpečná?

Špatně navržená kamna mohou v domácnosti představovat významné bezpečnostní riziko. Ta peletová navíc zapalují a dávkují palivo automaticky, takže kromě možnosti popálení nebo vzniku požáru existuje ještě možnost problému v důsledku poruchy elektroniky. Zkouška bezpečnosti proto představovala prubířský kámen úspěchu v našem testu. Nastavili jsme přísné podmínky – pokud kamna v některé z bezpečnostních zkoušek selžou, snížíme jim podle toho i celkové hodnocení.

V samotných bezpečnostních zkouškách jsme se zaměřili na několik scénářů, které mohou vést ke vzniku požáru. Vycházeli jsme opět z technické normy pro peletová kamna a zjišťovali, zda nemůže dojít k přehřátí násypky paliva, hořlavých materiálů, příslušenství nebo prohoření skrz dopravník pelet. Norma stanovuje, že teplota v násypce nesmí přesáhnout teplotu okolního prostředí o více než 65 kelvinů. Bohužel musíme říci, že u kamen Kalor došlo k překročení této hodnoty, a to jak při scénáři tepelného přetížení, tak při výpadku elektrického napájení. Kamna tak získala ze zkoušek bezpečnosti i celkově nedostatečnou známku.

Na žádné další zásadní bezpečnostní prohřešky jsme už nenarazili. Udělili jsme pouze několik horších známek za dílčí nedostatky. Jedna putovala k modelu od značky MCZ za vyšší teplotu v dopravníku pelet v případě, že ji přeplníte. Další jsme udělili kamnům Haas + Sohn a Kalor kvůli nedostatkům v oblasti elektrické bezpečnosti. V obou případech šlo o nedostatečné uzemnění.

Databáze testovaných výrobků

Peletová kamna (6 výrobků)
poslední aktualizace: 31.1.2019


Přihlásit