Dřevěné pelety nejsou nic víc než vysušené piliny slisované do malých válečků. První kamna pro jejich spalování se ovšem začala objevovat až v osmdesátých letech minulého století. V současnosti jde o stále populárnější způsob vytápění, a to nejen v České republice. V celé Evropě vzrostla za posledních deset let výroba pelet více než dvojnásobně. Podle aktuálních informací mezinárodní obchodní asociace Bioenergy Europe jsou oblíbenou volbou pro vytápění v Itálii, Německu, Dánsku, Švédsku a ve Francii.
Česko se řadí k zemím, kde je poptávka po topení peletami nízká. Asociace uvádí, že důvodem je v našem případě dostupnost uhlí, které představuje levnou a masově rozšířenou možnost lokálního vytápění domácností. Topení dřevěnými peletami společně s dalšími možnostmi spalování biomasy přesto začíná rezonovat i u nás. Výroba pelet v České republice již několik let po sobě roste, a byť s nimi netopíme tolik jako okolní země, patříme k evropským premiantům co se týče jejich kvality. Většina pelet vylisovaných u nás nese mezinárodní certifikaci ENplus, která jasně definuje požadované vlastnosti a hlídá jejich kvalitu.
Proč dřevěné pelety?
Oproti klasickým kamnům na dřevo je topení peletami mnohem příjemnější. Díky tomu, že jsou piliny před slisováním pečlivě vysušeny a neobsahují nadrcenou kůru, mají vysokou výhřevnost a zanechávají po shoření jen minimum popela. Kamna navíc představují automatizovaný elektrický spotřebič, který sám rozdělá oheň, umožní vám regulovat výkon podle potřeby a díky násypce s dávkovačem stačí doplnit palivo jednou za několik dní.
Praktickým důvodem pro přechod na vytápění dřevěnými peletami je mimo jiné jejich ekologičnost. Platí to nejen v případě kamen, ale i kotlů. Už před pěti lety zmizely z obchodů kotle 1. a 2. emisní třídy, které patří k největším zdrojům znečištění ovzduší v České republice. Proto bude od roku 2022 tyto kotle dokonce zakázáno používat. Peletové kotle oproti tomu bez problému splňují přísné emisní požadavky a Ministerstvo životního prostředí jejich koupi podporuje v rámci tzv. kotlíkových dotací.
Testujeme také pelety
Kromě kamen se věnujeme i testům samotných dřevěných pelet. Jejich kvalitu jsme ověřovali už v roce 2015. Ze 14 vzorků dostalo velmi dobré, nebo dobré hodnocení hned 10 z nich. Propadly pouze dva kusy Waldera a Brentop Premium, které nesplnily požadavky na kvalitu. Abychom měli aktuální informace, připravujeme nyní nový test dřevěných pelet. Výsledky vám představíme letos v létě.
Spalování pelet je k životnímu prostředí šetrnější nejen v porovnání s uhlím, ale i se dřevem. Ekologická je také jejich výroba. Za prvé se jedná o obnovitelný zdroj energie, za druhé představují způsob efektivního využití odpadu ze zpracování dřeva. Kromě toho jsou některá peletová kamna vhodná i pro energeticky pasivní domy. Vzduch čerpají zvenku a nenarušují přirozenou cirkulaci vzduchu v domě.
Pelety zkrátka představují moderní a smysluplný trend ve vytápění. Dostojí ale jejich pověsti i kvalita samotných kamen? My jsme do našeho testu zařadili šestici modelů jak od zahraničních výrobců, tak od česko-rakouské společnosti Haas + Sohn. Vyzkoušeli jsme, jestli jejich výkon odpovídá deklaraci, změřili jsme, zda při spalování pelet nevzniká nadměrné množství emisí, sledovali jsme spotřebu elektřiny v provozu a také zhodnotili jejich obsluhu. Nakonec jsme se podívali na zoubek bezpečnosti a ověřili, jestli při jejich použití nebudete riskovat vznik požáru nebo třeba popálení.
Topí tolik, kolik mají?
V prvé řadě jsme zkoušeli, zda nabízí kamna skutečně takový výkon, jaký slibuje výrobce. Podle příslušné technické normy jsme za standardizovaných podmínek kamna otestovali ve dvou provozních režimech – při jmenovitém a sníženém výkonu. Co to znamená? Jmenovitý výkon je základní údaj, který naleznete velmi snadno na energetickém štítku každých kamen v obchodě. Představuje nejvyšší výkon, který lze provozovat dlouhodobě. Kromě toho jsme provedli stejnou zkoušku i při nastavení ztlumeného výkonu, při níž jsme postupovali podle konkrétních doporučení výrobců.

Při jmenovitém výkonu jsme naměřili nejlepší výsledek i účinnost u kamen La Nordica Extraflame. Výrobce uvádí výkon 10,2 kW. My jsme přitom změřili ještě o něco málo více – konkrétně 10,5 kW. Naopak nejhůře dopadla v této zkoušce kamna Cola. Zatímco výrobce uvádí jmenovitý výkon přibližně 8,3 kW, laboratoř naměřila pouze 6,4 kW.
Při sníženém výkonu se nejlépe dařilo kamnům Kalor. I při utlumení fungují skutečně tak, jak výrobce slibuje. Bohužel ne všichni výrobci toto splnili. Problém byl v tomto případě nikoli s tím, že kamna nedosáhnou na požadovaný výkon, ale že ho naopak překročí. To je případ modelů Edilkamin, Haas + Sohn a MCZ, jež nedokázaly svůj výkon dostatečně snížit. Musíte tak počítat s tím, že budou topit více, než chcete, a spotřebujete přitom větší množství paliva.
Nejvíce musíme pochválit kamna Kalor. Jsou sice ze všech testovaných modelů nejslabší, avšak můžete se na ně spolehnout – a to jak při jmenovitém, tak při sníženém výkonu. Vzhledem k výrazně nižší ceně se zdají jako ideální volba do menších místností. Bohužel jejich celkový výsledek zkazila bezpečnostní zkouška, o níž se dočtete dále v textu.
Emise nás netrápily
Ve druhé zkoušce jsme měřili, kolik spalin kamna vyprodukují. Zaměřili jsme se na běžně sledované škodliviny – oxid uhelnatý, oxidy dusíku, organické uhlovodíky a prachové částice. Jak jsme zmínili už výše, peletová kamna mají pověst ekologického způsobu vytápění. Potvrdilo se to i v našem testu?
Norma stanovuje, že průměrná koncentrace oxidu uhelnatého nesmí překročit 500 mg/m3 v případě chodu na jmenovitý výkon a 750 mg/m3 při sníženém tepelném výkonu. Možná vás zaskočilo, proč je povolené množství emisí vyšší v případě, že kamna hřejí méně. V tomto případě neplatí přímá úměra, že čím více tepla vyrobíte, tím více škodlivin vypustíte do vzduchu. Je to spíše jako u spotřeby paliva v autě. Při pomalém popojíždění ve městě bude také vyšší než v případě, kdy pojedete několikanásobně rychleji po rovné silnici. Kamna jsou podobně jako spalovací motory stavěná na určitý optimální výkon. Pakliže poběží v režimu sníženého výkonu, bude docházet k nedokonalému spalování a vyšší tvorbě emisí.
Naštěstí můžeme říci, že jsme na žádné zásadní problémy nenarazili. Při jmenovitém výkonu byla nejčistší kamna Cola s pouhými 101 mg/m3 emisí oxidu uhelnatého, zatímco nejvíce emisí CO produkoval model od značky Edilkamin. S 244 mg/m3 se ale stále vešel do poloviny povoleného množství. Při sníženém výkonu vzniklo nejméně spalin oxidu uhelnatého v kamnech Haas + Sohn, konkrétně 204 mg/m3. V případě nejšpinavějších kamen Cola to bylo 642 mg/m3. Stále to však bez problému stačilo na splnění požadavků normy.
Co je čistší: Pelety, nebo polena?
V rámci našeho testu jsme provedli experiment, v němž jsme porovnávali emise ze spalování paliva v kamnech na dřevo, peletových kamnech a v krbové vložce. Pro test jsme použili bukové dřevo a provedli analýzu jeho obsahu vlhkosti, popela, uhlíku, vodíku a dalších fyzikálně-chemických vlastností tak, aby to odpovídalo vlastnostem použitých pelet. Zjistili jsme, že většina emisí z hoření pelet je výrazně nižší než v případě spalování polen.
Co se týče oxidu uhelnatého, nejvíce znečištění vyprodukovala kamna na dřevo, o něco méně pak krbová vložka. U peletových kamen byly naměřené hodnoty o řád nižší. Naše zjištění potvrzuje i pět let stará studie Milánské polytechnické univerzity, kde byla tvorba oxidu uhelnatého u peletových kamen dokonce téměř 40× nižší než u kamen na dřevo. Výrazně nižší byl i obsah organických uhlovodíků. Stejně jako u oxidu uhelnatého byl nejvyšší u kamen na dřevo, o něco menší u krbové vložky a opět mnohonásobně nižší v případě kamen na pelety. Rovněž v případě prachových částic vycházejí peletová kamna jako nejčistší, byť rozdíl už nebyl tak dramatický jako ve výše popsaných případech.
Vyšší hodnoty jsme zaznamenali pouze u oxidů dusíku. Nešlo ale o nijak zásadní rozdíly. Peletová kamna tak můžeme doporučit nejen jako cenově dostupnou a nízkonákladovou volbu při rozhodování o koupi nového systému vytápění, ale také jako volbu šetrnou k životnímu prostředí.
Většina testovaných modelů si vedla dobře i při měření dalších škodlivin. Celkově nejčistší byla kamna La Nordica Extraflame a MCZ, v jejichž případě jsme na nečekaně vysoké hodnoty nenarazili u žádné ze škodlivin. Nejhůře naopak dopadl model od značky Haas + Sohn kvůli překvapivému obsahu prachových částic. Oproti nejlépe hodnoceným kamnům La Nordica Extraflame jsme jich zde zaznamenali bezmála šestkrát tolik. Přesto se stále nejedná o žádného „ropáka“ a vzhledem k velmi slušným výsledkům u ostatních emisí získal Haas + Sohn uspokojivou známku.
Jsou peletová kamna bezpečná?
Špatně navržená kamna mohou v domácnosti představovat významné bezpečnostní riziko. Ta peletová navíc zapalují a dávkují palivo automaticky, takže kromě možnosti popálení nebo vzniku požáru existuje ještě možnost problému v důsledku poruchy elektroniky. Zkouška bezpečnosti proto představovala prubířský kámen úspěchu v našem testu. Nastavili jsme přísné podmínky – pokud kamna v některé z bezpečnostních zkoušek selžou, snížíme jim podle toho i celkové hodnocení.
V samotných bezpečnostních zkouškách jsme se zaměřili na několik scénářů, které mohou vést ke vzniku požáru. Vycházeli jsme opět z technické normy pro peletová kamna a zjišťovali, zda nemůže dojít k přehřátí násypky paliva, hořlavých materiálů, příslušenství nebo prohoření skrz dopravník pelet. Norma stanovuje, že teplota v násypce nesmí přesáhnout teplotu okolního prostředí o více než 65 kelvinů. Bohužel musíme říci, že u kamen Kalor došlo k překročení této hodnoty, a to jak při scénáři tepelného přetížení, tak při výpadku elektrického napájení. Kamna tak získala ze zkoušek bezpečnosti i celkově nedostatečnou známku.
Na žádné další zásadní bezpečnostní prohřešky jsme už nenarazili. Udělili jsme pouze několik horších známek za dílčí nedostatky. Jedna putovala k modelu od značky MCZ za vyšší teplotu v dopravníku pelet v případě, že ji přeplníte. Další jsme udělili kamnům Haas + Sohn a Kalor kvůli nedostatkům v oblasti elektrické bezpečnosti. V obou případech šlo o nedostatečné uzemnění.