Jak testujeme opalovací přípravky pro děti

Jak hodnotíme

Podíl skupin zkoušek na celkovém hodnocení

  • ochrana: 70 %
  • použití v praxi: 20 %
  • údaje na obalu: 10 %

Některá hodnocení mohou být kvůli nízké ochraně nebo přítomnosti nežádoucích látek limitována. 

Poznámka redakce: u obou testů ochrany proti UV záření jsme při úspěšném absolvování zkoušky rozdávali dobré hodnocení (jako nejlepší možné). V rámci hodnocení složení jsme pak sice udíleli velmi dobré hodnocení, plný počet bodů ale napadl ani tentokrát. V obou případech jsme se tak rozhodli proto, že žádný z opalovacích přípravků nemůže pokožce poskytnout 100% ochranu, ani nelze zaručit jeho naprostou bezpečnost.

Ochranný sluneční faktor (SPF)

Při měření ochranného slunečního faktoru jsme v laboratoři postupovali podle normy ISO 24444:2010. Zkušební metoda využívá lidských subjektů – testu se zúčastnilo jedenáct dobrovolníků obou pohlaví, různého věku a s odlišnými odstíny kůže (pozn. redakce: testování mohou po zralé úvaze podstoupit pouze zdraví dospělí jedinci bez kožních problémů a dalších hendikepů – děti se z etických důvodů nezapojují).

Při hodnocení jsme se řídili evropským doporučením o účinnosti prostředků na ochranu proti slunečnímu záření z roku 2006, podle kterého musí přípravky s faktorem 50 poskytovat ochranu v rozmezí hodnot mezi 50 až 59,9, u přípravků s nejvyšší ochranou 50+ pak musí skutečná ochrana přesahovat faktor 60.

  • Zkouška se provádí v oblasti zad, konkrétně mezi spodním okrajem lopatek a pasem.
  • Testovaný přípravek spolu s referenčním vzorkem se na vybraná místa nanese pipetou.
  • Rovnoměrně se rozetře a 15 minut se čeká na úplné vstřebání přípravku.
  • Následuje řízené ozáření na místech ošetřených opalovacím přípravkem, referenčním vzorkem i na těch zcela nechráněných.
  • Ozáření probíhá pomocí simulátoru slunečního záření UV paprsky s postupně se zvyšující intenzitou.
  • Cílem metody je vyvolat reakci v podobě zarudnutí pokožky (po 16–24 hodinách ji vyhodnotí kvalifikovaní laboratorní pracovníci).
  • K výpočtu ochranného slunečního faktoru dojde poměrem mezi reakcí chráněné a nechráněné pokožky.
  • Nejprve se vypočte individuálně pro každého dobrovolníka zvlášť; konečná hodnota uváděná v tabulce představuje aritmetický průměr všech posbíraných hodnot. Ta se nakonec porovná s údajem uvedeným na etiketě.

Pokud byly zjištěné a deklarované hodnoty stejné, nebo jsme zjistili dokonce vyšší hodnotu, přípravek si od nás odnesl dobré hodnocení. V opačném případě odešel přípravek s dílčí nedostatečnou, kterou se výrazně limitovalo i celkové hodnocení.

UVA ochranný faktor

Měření UVA ochranného faktoru jsme prováděli v souladu s normou ISO 24443:2012 a na rozdíl od předchozí zkoušky probíhalo v umělých, laboratorních podmínkách bez zapojení dobrovolníků. Metoda vychází z předpokladu, že ochranné složky opalovacího krému po kontaktu s UV zářením změní své vlastnosti. Pomocí spektrofotometru se u destiček pokrytých vrstvou opalovacího přípravku měří průchodnost UV paprsků.

Při hodnocení jsme vycházeli ze stejného doporučení jako u předchozí zkoušky. V souladu s ním by se měl se zvyšujícím ochranným slunečním faktorem zvyšovat i UVA ochranný faktor, který by měl dosahovat alespoň třetinové hodnoty ochrany proti UVB záření.

  • Během zkoušky je destička ozářena definovanou dávkou UV světla, které simuluje sluneční záření.
  • K samotnému měření dochází vždy před a po ozáření destičky.
  • Výpočet stupně ochrany před UVA paprsky docílíme výpočtem z obou naměřených hodnot.

Aby přípravek uspěl, musela hodnota UVA ochranného faktoru dosahovat alespoň jedné třetiny deklarovaného ochranného slunečního faktoru. Pokud výsledek měření splňoval evropské doporučení, dostal od nás přípravek dobré hodnocení. V opačném případě odešel s dílčí nedostatečnou, kterou se výrazně limitovalo i celkové hodnocení.

Použití v praxi

Po hodnocení laboratoře se testovaným přípravkům podívali na zoubek i běžní uživatelé. Konkrétně 30 žen všech věkových kategorií, které subjektivně hodnotily jejich kosmetické vlastnosti. Testování probíhalo s lahvičkami bez etiket, aby se předešlo hodnocení ovlivněnému preferencí konkrétní značky. Přípravky si ženy nanášely na oblast předloktí.

Známky pak jednotlivým výrobkům rozdávaly podle toho, jak snadno se dávkují, nanášejí a vstřebávají, nakolik po jejich použití zůstává pokožka lepkavá, mastná či s bílými, hůř roztíratelnými skvrnami. Jejich subjektivnímu hodnocení neunikla ani vůně a konzistence. Své dojmy poté zanesly do tří až devítibodové škály, podle které rozdávaly známky. Po otestování konkrétního přípravku se vždy vyjadřovaly k tomu, zda by si výrobek samy zakoupily.

Údaje na obalu

Zkontrolovali jsme, jestli jsou na etiketách uvedeny povinné informace, značení a varování, které přesně stanovují evropské doporučení o účinnosti prostředků na ochranu proti slunečnímu záření z roku 2006 a evropské nařízení č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích. Ty si kladou za úkol chránit spotřebitele a zajistit, že jsou všechny kosmetické přípravky na trhu bezpečné. Pokud jsme na etiketě narazili v tomto ohledu na nejasná nebo zavádějící tvrzení, snížili jsme přípravku dílčí hodnocení.

Nežádoucí látky a alergeny

Složení přípravků jsme hodnotili podle seznamu ingrediencí povinně uváděných v takzvaném INCI listu, který se nejčastěji nachází na zadní straně obalu, krabičky nebo v příbalovém letáku, a pátrali jsme po možných nežádoucích látkách, jako jsou endokrinní disruptory a alergeny.

  • Endokrinní disruptory: složky používané v kosmetice, které mohou mít z dlouhodobého hlediska negativní vliv na fungování hormonálního systému. V případě některých se navíc jedná o toxické látky pro korály, řasy a fytoplankton.
  • Látky patřící na seznam 26 alergenů: při výrobě kosmetických přípravků se sice používat můžou, máme ale za to, že by citlivá dětská pokožka neměla zbytečně přicházet do kontaktu s čímkoliv potenciálně dráždivým.
  • Syntetická sloučenina butylphenyl methylpropional: látka patřící na seznam 26 alergenů, kterou Evropská komise v roce 2016 vyhodnotila v oblasti kosmetických přípravků jako potenciálně nebezpečnou a dráždivou.
  • HICC (hydroxyisohexyl 3-cyclohexene carboxaldehyde): vonná složka, kterou plánuje Evropská komise od roku 2021 zakázat. Spolu s jejím používáním v kosmetických výrobcích se totiž v posledních letech objevuje čím dál tím více případů alergických reakcí.

Pokud mají opalovací přípravky z tohoto pohledu složení čisté, odnášejí si velmi dobré hodnocení. V opačném případě odcházejí se sníženou dílčí známkou, která se promítla i do celkového hodnocení.

Přihlásit