Švýcarský paradox – velký zájem o recyklaci vyústil v rušení sběrných míst

Obsah květnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 5/2024 Obsah květnového dTestu

Sdílejte

Vydáno: 10.5.2019   

Zájem spotřebitelů o recyklaci nápojových kartonů ve Švýcarsku překročil očekávání. Většina prodejních řetězců o něj však nemá zájem, a proto byla mnohá sběrná místa zrušena.

S příchodem jara byli mnozí Švýcaři nemile překvapeni zjištěním, že nádoby na nápojové kartony společnosti Aldi v jejich okolí rázem zmizely. Maloobchodní řetězec zrušil dvě třetiny svých sběrných míst a omezil tak recyklační program, který zahájil v roce 2016. Během dvou let jím prošlo přes 1100 tun nápojových kartonů. Enormní růst třídění zvýšil nároky na provoz sběrných míst, které řetězec nemohl nadále pokrýt bez navyšování nákladů.

Vedení Aldi se příčí i skutečnost, že 70 % recyklovaných kartonů pocházela z nákupů od jiných prodejců, kteří recyklaci nenabízejí. Aldi nepatří k největším firmám na švýcarském trhu, proto nepovažuje nastalou situaci za férovou a podle svého mluvčího nemůže hradit recyklační sběr i za všechny ostatní.

V celé zemi tak zůstává pouze 100 sběrných míst pro nápojové kartony. Řešením je dobrovolný finanční příspěvek na recyklaci pro všechny prodejce. Ostatní řetězce však tuto možnost odmítají, podle nich by se odrazila na konečných cenách zboží. Jejich dalším argumentem je, že spalování kartonů s využitím vzniklého tepla a přínos recyklace jsou v důsledku velmi podobné. S tím rozhodně nesouhlasí sdružení velkých výrobců nápojových kartonů, podle nichž by důsledný recyklační sběr nápojových kartonů ve Švýcarsku ročně ušetřil lesy o ploše odpovídající 11000 fotbalových hřišť. Sdružení proto navrhuje systémové řešení, tedy zavedení povinných poplatků na recyklaci nápojových kartonů, stejně jako je to v současnosti u skla a hliníku, a současně zkoumá praxi a zkušenosti jiných evropských zemí, kterými by se Švýcarsko mohlo inspirovat.

Přihlásit