Jak testujeme napěňovače mléka

Jak hodnotíme

Podíl skupin zkoušek na celkovém hodnocení elektrických napěňovačů mléka.

  • funkce: 50 %
  • obsluha: 30 %
  • konstrukce a zpracování: 5 %
  • hlučnost: 5 %
  • spotřeba: 10 %

Podíl skupin zkoušek na celkovém hodnocení manuálních a bateriových napěňovačů mléka.

  • funkce: 55 %
  • obsluha: 33 %
  • konstrukce a zpracování: 6 %
  • hlučnost: 6 %

Podmínky v průběhu testování:

  • Elektrická zařízení jsme zapojovali do běžné sítě s napětím 230 V a používali je při běžné pokojové teplotě kolem 20 °C (± 3 °C).
  • Veškerá mléka, která jsme během testování používali, byla uskladněna v ledničce při teplotě 3 °C (± 2 °C).
  • Nastavení teploty a času se vždy řídilo instrukcemi od výrobce uvedenými v přiloženém návodu k použití.
  • Po každé testovací disciplíně jsme řádně umyli šlehací metly, sítka i vnitřky konvic.
  • Před každou zkouškou jsme zaznamenali: nastavenou funkci, použitou šlehací metlu/disk, množství, teplotu i typ použitého mléka.

Poznámka redakce: V případě sójového a mandlového mléka se samozřejmě nejedná o mléka jako taková, ale nápoje vyráběné z drcené sóji nebo mandlí. V celém textu ale budeme výraz mléko používat i pro tyto rostlinné nápoje.

Funkce

Ohřev a pěnění mléka jsme testovali se třemi druhy čerstvého kravského mléka (plnotučné, polotučné, nízkotučné) a dvěma zástupci mlék rostlinných (sójové a mandlové). U manuálních i ručních modelů jsme mléko nejprve ohřáli na 65 °C a následně hodnotili pouze to, jak kvalitní pěnu z horkého mléka připraví.  

Do hodnocení se promítlo více faktorů. Důležitý pro nás byl čas, který k tvorbě pěny modely potřebovaly (přičemž jsme vždy započítali časový údaj odpovídající ohřátí a napěnění 100 mililitrů mléka), dále konečná teplota i objem pěny a celková účinnost pěnícího mechanismu.

Jakmile s tím byli odborníci v laboratoři hotovi, vrhli se na hodnocení kvality pěny. Konkrétně se zajímali o její texturu, jemnost i stálost – tu hodnotili po 2 a 10 minutách od vyšlehání. Vyzkoušeli také, jestli se z konviček pěna dobře nalévá. Na úplném konci zbývalo už jen pěnu ochutnat a ověřit, zda nezůstávají na dně konvice spálené usazeniny. Zkoušky nalévání a přítomnosti spálených usazenin jsme neprováděli u modelů na baterky.

Pěnění studeného mléka jsme testovali se dvěma druhy čerstvého kravského mléka (plnotučné a odtučněné) o teplotě 6 °C (± 2 °C). Pokud některý z testovaných napěňovačů funkci samostatného pěnění bez ohřevu nenabízí, nehodnotili jsme ho – zkoušku neabsolvoval a v tabulce uvádíme křížek.

Test i hodnocení probíhalo obdobným způsobem jako u kombinované zkoušky ohřevu a pěnění, pouze jsme vypustili měření konečné teploty pěny. Do hodnocení jsme započítávali časový údaj odpovídající napěnění 100 mililitrů studeného mléka.

Ohřev mléka jsme testovali s čerstvým kravským odtučněným mlékem. Pokud některý z testovaných napěňovačů funkci samostatného ohřevu nenabízí, nehodnotili jsme ho – zkoušku neabsolvoval a v tabulce uvádíme křížek.

Test i hodnocení probíhalo obdobným způsobem jako u předchozích zkoušek. Známky jsme rozdali podle toho, kolik času napěňovačům ohřátí mléka zabralo a jakou mělo konečnou teplotu. Vždy jsme započítali časový údaj odpovídající ohřátí 100 mililitrů mléka. Do hodnocení se potom také promítla celková kvalita ohřátého mléka, množství usazenin nebo snadnost nalévání.

Obsluha

V rámci této zkoušky bylo potřeba vyzkoušet, jak se šlehače ovládají. Nejprve jsme nahlédli do přiloženého návodu – nižší hodnocení získaly modely, které v něm neuváděly potřebné informace, nebo byly napsané malým, nečitelným písmem. Jestliže byl některý z výrobků dodán zcela bez návodu, odnesl si za to dílčí nedostatečné hodnocení.

V laboratoři jsme potom na zkoušku všechny modely sestavili a opět rozložili. Dále jsme zjišťovali, jestli mají napěňovače čitelně a jasně označená tlačítka, díky kterým se dobře ovládají. Nemohli jsme přehlédnout ani to, jakým způsobem se z nich mléko po našlehání nebo ohřátí nalévá. Konečně jsme do známky za obsluhu započetli, jak dobře se jednotlivé modely čistí a uskladňují.

Konstrukce a zpracování

V laboratoři jsme u všech testovaných pěničů hodnotili jejich konstrukci (kvalitu použitého materiálu i jednotlivých částí jako jsou tlačítka a páčky). Pokud jsme u některého modelu narazili na pochybení v podobě tenkého nebo křehkého materiálu náchylného k poškození a poškrábání, známku jsme mu snížili.

Hlučnost

Hlučnost napěňovačů jsme hodnotili dvojím způsobem. Nejprve jsme u modelů na elektrický pohon změřili z půlmetrové vzdálenosti od zařízení nejvyšší vydávané decibely. Zvuk za plného provozu jsme pak nechali ještě subjektivně zhodnotit odborníky v laboratoři. Manuální a ruční modely jsme hodnotili pouze druhým uvedeným způsobem.

Spotřeba

Zkoušku jsme prováděli pouze u elektrických napěňovačů. V laboratoři jsme měřili jejich spotřebu při plném provozu, přičemž důležité pro nás byly hodnoty odpovídající napěnění a ohřátí 100 mililitrů mléka (spotřebu jsme měřili u všech funkcí, které šlehač nabízí). Do hodnocení se zároveň promítla spotřeba v rámci režimu stand-by.

Přihlásit