Ultra zpracované neboli terciárně zpracované výrobky jsou potraviny, které prošly silnou průmyslovou proměnou (hydrogenací, hydrolýzou, předsmažením apod.) a které obsahují složky, které nejsou k dostání v obchodech s potravinami, například hydrogenované oleje, upravený škrob nebo aditiva (barviva, emulgátory, sladidla atd.).
Jsou mikrobiologicky bezpečné a díky přídatným látkám nemusí chutnat vysloveně špatně. Zároveň ale mívají nízkou nutriční hodnotu. Obsahují více soli, cukru a nasycených mastných kyselin, méně vlákniny a vitaminů. Bývají silně propagované, mají pestré obaly a snaží se přitáhnout pozornost spotřebitelů, zejména dětí. Jsou spojovány s nevyváženou stravou, obezitou, zvýšeným krevním tlakem a některými druhy rakoviny.
Odborný časopis JAMA Internal Medicine zveřejnil výsledky obsáhlé francouzské studie, podle které existuje statisticky významná souvislost mezi konzumací ultra zpracovaných potravin a zvýšenou úmrtností, a to s ohledem na všechny ostatní možné důvody a na četné sociodemografické faktory či životní styl (vzdělání, příjmy, fyzická aktivita, konzumace alkoholu, rodinná anamnéza). Epidemiologický výzkum sledoval 44 551 dobrovolných účastníků starších 45 let v období 2009–2017. Během prvních dvou let byl analyzován způsob stravování pozorovaných osob. Ultra zpracované potraviny tvořily 14 % jejich jídelníčku a 29 % celkového energetického příjmu. Více je konzumovali mladší lidé, svobodní, s vyšší váhou a nedostatkem pohybu. Během výzkumu zemřelo cekem 602 osob.
Podle autorů studie na vině nejsou jen množství soli, cukrů, aditiv, nasycených mastných kyselin a nedostatek vlákniny či vitaminů, běžně spojované se vznikem zdravotních problémů. Svou roli zjevně hrají i další faktory, například dlouhodobý příjem některých aditiv nebo jejich kombinací, jejichž dopad na lidské zdraví není dostatečně prozkoumán, přítomnost problematických látek vznikajících při zpracování potravin (akrylamid, akrolein, polycyklické aromatické uhlovodíky), plasty a barvy balení, které mohou potraviny kontaminovat a jsou předpokládanými hormonálními disruptory.
Vědci jsou si vědomi také omezení, které má každý výzkum. Tento například nebyl založen na klinických vyšetřeních, nýbrž na pouhém pozorování, účastníci se přihlásili jako dobrovolníci a bylo mezi nimi nejspíše více osob, kterým záleží na vyváženém stravování, než je ve většinové populaci. Kromě toho lze předpokládat, že respondenti měli tendenci odpovídat „správněji“, než se skutečně stravují. To vše ovšem znamená, že znepokojující závěry založené na pouhém pozorování mohou ukazovat na skutečný a podstatně větší problém.