Euro: Blíž, než si myslíme?

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 3/2019

Tu a tam společností zavíří otázka, zda a kdy příjme Česká republika euro. Společná evropská měna je mezi laickou i odbornou veřejností tématem značně kontroverzním – zatímco její zastánci dychtivě vyhlížejí den, kdy jejich peněženky zaplní místo korun eura, stejné datum působí na její odpůrce jako červený hadr na býka. Který z těchto nesmiřitelných táborů bude nakonec spokojen a v jakém časovém horizontu se dočkáme definitivního verdiktu?

Co jste o euru možná nevěděli

  • Euro není nejstarší společnou evropskou měnou. Jeho předchůdcem je takzvaná ECU – evropská umělá měnová jednotka, jež vznikla již v březnu 1979. Samotné euro na ni navázalo až o dvacet let později, v lednu 1999.
  • Eurem zaplatíte i v některých státech ležících mimo evropský kontinent – například ve Francouzské Guyaně, na Martiniku či portugalských Azorských ostrovech.
  • Grafická podoba symbolu eura € je inspirována řeckým písmenem epsilon, neboť Řecko je považováno za kolébku evropské civilizace. Dvě vodorovné linky uprostřed znaku pak symbolizují stabilitu eura.

Na naši první úvodní otázku, tedy jestli se naše země připojí k eurozóně (uskupení členských zemí Evropské unie, jejichž zákonnou měnou je euro), existuje zcela jednoznačná odpověď: připojí. Pro Českou republiku totiž nebyla vyjednána trvalá výjimka z povinnosti tuto jednotnou měnu přijmout (jako tomu bylo  například v případě Velké Británie či Dánska), a k zavedení eura jsme tudíž zavázáni prostřednictvím přístupové smlouvy k EU. Místo trvalé výjimky se však na nás vztahuje takzvaná výjimka dočasná, jež nestanovuje žádný konkrétní termín, do kdy je nutno stávající národní měnu nahradit.

Rozhodující matematika

V současné době tedy není stanoveno žádné konkrétní datum určující přechod z české měny na měnu evropskou. Rozhodovací pravomocí v této otázce disponuje vláda ČR, která příslušný termín stanoví na základě vyhodnocení přínosů ve vztahu k české ekonomice.

Provedení tak zásadní reformy měnové politiky však nezávisí pouze na libovůli aktuálně vládnoucího politického uskupení. Přijetí eura musí kromě souhlasného stanoviska vlády předcházet především splnění takzvaných maastrichtských konvergenčních kritérií. Ta si lze představit jako „balíček“ pěti ekonomických veličin, jejichž hodnoty mají doložit připravenost uchazečské země na členství v hospodářské a měnové unii. Která ekonomická kritéria se sledují a jaké číselné hodnoty jsou pro vstup do eurozóny akceptovatelné?

1) Cenová stabilita: uchazečský stát musí vykazovat dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu vycházející z průměrné roční míry inflace, která nesmí překročit o více než 1,5 procentního bodu roční míry inflace tří členských zemí s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability (tedy hodnotami nejbližšími k inflačnímu cíli).

2) Dlouhodobé úrokové sazby: průměrná úroková sazba přistupujícího státu je srovnávána s již členskými zeměmi a vyhovující je tehdy, pokud jeho průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nepřekračuje o více než 2 procentní body úrokové sazby tří členských zemí, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Úrokové sazby se zjišťují na základě výnosů dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů.

3) Deficit veřejného rozpočtu: jedná se o kritérium hodnotící dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí – konkrétně je splněno tehdy, pokud poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu (HDP) je menší než tři procenta.

4) Výše veřejného dluhu: tento faktor opět usměrňuje oblast veřejných financí – tentokrát je hodnota vyhovující v případě, že podíl veřejného dluhu na HDP nepřekračuje 60 %. Veřejný dluh je součtem státního dluhu a dluhů jednotlivých odvětví státního sektoru (například obcí, krajů či státních fondů).

5) Stabilita měnového kurzu: poslední kritérium kandidátské zemi stanovuje, že podmínkou vstupu do měnové unie je nejprve zapojení se do takzvaného mechanismu směnných kurzů ERM II. Jen samotná účast v tomto režimu však nestačí – nutné je i jeho úspěšné absolvování, které především znamená, že daná země bude po dobu dvou let udržovat kurz své měny v povoleném maximálním fluktuačním pásmu ± 15 % od stanoveného středního kurzu k euru.

Ačkoliv Česká republika dlouhodobě plní většinu z výše uvedených maastrichtských konvergenčních kritérií, doporučilo ministerstvo financí ve spolupráci s Českou národní bankou cílové datum přijetí eura prozatím nestanovovat. 


Přihlásit