Vznik pracovního poměru

Obsah zářijového vydání

Aktuální číslo časopisu dTest 9/2019 Obsah zářijového vydání

Publikováno v časopise 3/2019

Přivýdělků existuje spousta, ale vyznat se v nich může být oříšek. Zatímco v některých inzerátech zaměstnavatelé nabízejí práci na HPP, jinde se zmiňují pouze o brigádě. Co tato slova znamenají a jaké jsou rozdíly v dokumentech, které budete při nástupu podepisovat?

Zkratka HPP znamená hlavní pracovní poměr. Zakládá se pracovní smlouvou, jmenováním nebo volbou. Oproti tomu u brigády jde spíše o krátkodobou práci, která bude zaměstnanci přidělována na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Pojďme se podívat na to, jaký je v jednotlivých dokumentech rozdíl.

Než podepíšete smlouvu

Ještě než vyrazíte na pohovor, důkladně prozkoumejte, kdo je vaším potenciálním zaměstnavatelem. Sepište si seznam otázek, na které se chcete zeptat. Naopak se ohraďte, pokud by vám byly pokládány zakázané otázky. Mezi ty patří sexuální orien­tace, těhotenství, rodinné a majetkové poměry, původ, členství v odborové organizaci a v politických stranách, příslušnost k církvi a trestněprávní bezúhonnost. Odpověď na ně lze požadovat jen ve zcela výjimečných případech.

Některé inzeráty vypadají lákavě, ale nakonec se z nich vyklube Černý Petr. Zvlášť obezřetní buďte ve chvíli, kdy vám někdo slibuje jednoduchou práci z domova se zázračným výdělkem. Než cokoliv podepíšete, pečlivě si to přečtěte.

Pracovní smlouva

Pracovní smlouva je nejčastějším způsobem založení pracovního poměru. Musí být vždy písemná a obsahovat tyto náležitosti: druh práce, na který je zaměstnanec přijímán, místo, kde bude práci konat (obec, závod, provozovna, dílna), a den nástupu do práce.

V pracovní smlouvě lze nejpozději v den nástupu do práce sjednat zkušební dobu, která nesmí být delší než tři měsíce nebo než šest měsíců u vedoucích pracovníků. Výhodou a zároveň nevýhodou zkušební doby je to, že obě strany mohou během ní pracovní poměr ukončit ze dne na den.

Dalším doplňkovým ujednáním je konkurenční doložka. Musí být vždy písemná a obsahovat nejen závazek zaměstnance zdržet se po určitou dobu výkonu podobné práce u jiného zaměstnavatele, ale také závazek zaměstnavatele platit za to kompenzaci. Za každý měsíc plnění závazku zaměstnanci náleží minimálně polovina průměrného měsíčního výdělku. Konkurenční doložky se tisknou ve velkém, většina z nich je však neplatná, protože neobsahuje kompenzaci. Zaměstnavatelé zřejmě doufají, že se zaměstnanec zalekne smluvní pokuty sjednané za porušení doložky nebo že ze strachu neodejde ke konkurenci. Nároky z neplatné konkurenční doložky však nejsou vymahatelné.

Pracovní smlouvu lze uzavřít na dobu určitou nebo neurčitou. Pokud máte ve smlouvě dobu určitou, nesmí přesáhnout tři roky. Zaměstnavatel ji může prodloužit nejvýše dvakrát.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Sem spadají dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Obě musí být uzavřeny písemně. Od pracovní smlouvy se liší zejména omezenou ochranou zaměstnance. Ten například nemá nárok na dovolenou, cestovní náhrady, příplatky nebo odstupné.

DPP lze uzavřít u jednoho zaměstnavatele až na 300 hodin za rok. Předmětem je splnění jednotlivého pracovního úkolu. Výhodou je, že nepřesáhne-li příjem 10 000 Kč za měsíc, odvede se pouze daň z příjmu.

V tomto ohledu může být DPČ méně výhodná. U ní se odvádí zdravotní a sociální pojistné již ve chvíli, kdy výdělek přesáhne 3000 Kč měsíčně. Výhodou naopak je, že lze DPČ uzavřít i na dobu delší než 300 hodin v roce. Práce na DPČ však v průměru nesmí překročit 2,5 dne týdně. Splnění rozsahu se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, maximálně za 52 týdnů.

Mzda, plat, odměna…

Za práci náleží zaměstnanci přiměřené finanční ohodnocení. Z pracovní smlouvy je to mzda (u státních zaměstnanců plat), z dohod odměna. Minimální mzda od roku 2019 činí 13 350 Kč a použije se poměrně také na dohody. U pracovní smlouvy navíc existuje zaručená mzda nebo plat. Na rozdíl od minimální mzdy se stanoví nejnižší cena práce s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce.

Vstupní lékařská prohlídka

Nástup do nového zaměstnání s sebou přináší několik povinností, jež je třeba obstarat. Jednou z nich je také vstupní lékařská prohlídka, kterou musí uchazeč o zaměstnání absolvovat vždy před vznikem pracovního poměru. Vstupní lékařská prohlídka určuje, zdali je uchazeč o zaměstnání způsobilý k výkonu předpokládané práce. Bez jejího absolvování nesmí zaměstnanec vůbec vykonávat práci, jelikož se považuje za zdravotně nezpůsobilého. Pokud na to zaměstnavatel nedohlédne a umožní pracovat tomu, kdo nebyl řádně prohlédnutý lékařem, může mu inspekce práce uložit pokutu.

Kategorie prací

Jaký lékař může provést vstupní lékařskou prohlídku, závisí na tom, do jaké kategorie je práce, která bude vykonávána, zařazena. Kategorizace prací se provádí podle toho, do jaké míry lze předpokládat, že práce bude mít nepříznivý vliv na zdraví zaměstnance.

První kategorie zahrnuje práce, při nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví (typicky práce v kanceláři). V případě druhé kategorie lze očekávat nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně. Kategorii třetí a čtvrtou označuje zákon o ochraně veřejného zdraví souhrnně jako rizikové práce. Je tomu tak proto, že u obou kategorií dochází k překračování hygienických limitů a jsou přítomna i zvýšená zdravotní rizika. Práce ve třetí kategorii vyžadují používání osobních ochranných pracovních prostředků a opakovaně se u nich vyskytují nemoci z povolání. Do kategorie čtvrté jsou zařazeny práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných ochranných opatření.

Obecně platí, že by zaměstnavatel měl mít smluvního lékaře, který pro něj poskytuje pracovně-lékařské služby. Ten potom podle příslušné kategorie práce posoudí, zdali ji uchazeč může vykonávat. V případě první kategorie, tedy u prací, kde nehrozí nepříznivý vliv na zdraví, může vstupní lékařskou prohlídku na základě písemné žádosti provést také praktický lékař uchazeče o zaměstnání.

Vstupní lékařskou prohlídku musí zaměstnavatel zajistit vždy před vznikem pracovního poměru. Co se týče dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, je vstupní lékařská prohlídka nezbytná pouze tehdy, pokud se má na základě dohody vykonávat práce riziková nebo pokud má o zdravotní způsobilosti uchazeče zaměstnavatel pochybnosti.

Žádost o prohlídku a lékařský posudek

Jak žádost o prohlídku, tak lékařský posudek o způsobilosti k práci musejí obsahovat informace, které předepisuje vyhláška o pracovně-lékařských službách. V případě žádosti jsou to identifikace zaměstnavatele a uchazeče o práci, dále předpokládané pracovní zařazení budoucího zaměstnance, údaje o druhu a režimu práce a o rizikových faktorech spojených s prací a kategorie práce. Také je nutné uvést, o jakou prohlídku se jedná a proč má být provedena. Lékařský posudek musí kromě uvedeného obsahovat také identifikaci lékaře a posudkový závěr.

Úhrada vstupní prohlídky

Pokud po prohlídce dojde k uzavření pracovní smlouvy nebo některé z dohod, platí vstupní prohlídku zaměstnavatel. Jestliže však k uzavření smlouvy nedojde, hradí prohlídku uchazeč, avšak lze se dohodnout i tak, že zaměstnavatel bude platit v obou případech. V tomto ohledu je specifická práce v noci, protože pokud jde o posouzení zdravotní způsobilosti pro její účely, platí zaměstnavatel prohlídku vždy.

Zdravotně znevýhodněná osoba a zaměstnání

Zákon o zaměstnanosti definuje tři skupiny osob se zdravotním postižením. Dvě z nich sestávají z těch, které mají přiznaný invalidní důchod, ať už v jakémkoliv stupni. Třetí skupina zahrnuje osoby zdravotně znevýhodněné, které mohou vykonávat soustavné zaměstnání, ale jejich schopnosti k tomu potřebné jsou podstatně omezeny z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Ten zákon charakterizuje jako stav, který má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění. Skutečnost, že je někdo osobou zdravotně znevýhodněnou, se dokládá potvrzením nebo rozhodnutím příslušného orgánu sociál­ního zabezpečení.


Přihlásit