Vyplatí se topit peletami?

Obsah březnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 3/2024 Obsah březnového dTestu

Sdílejte

Aktualizováno: 27.2.2019

Peletová kamna jsou pohodlná, ekologická a provozní náklady nijak dramaticky nepřevyšují ostatní rozšířené způsoby vytápění. Přečtěte si o jejich výhodách, nevýhodách a o možnostech získání státních dotací na jejich koupi a instalaci.

Jednou z hlavních devíz peletových kamen je jejich komfortní používání. Kamna jsou zpravidla vybavena šnekovou násypkou s automatickým podavačem, takže palivo stačí dosypávat klidně i jednou za pár dní. Podobně jako u dalších kotlů na biomasu je automatické i zapalování kamen, které je řízené elektronicky. Zatopit v nich je tak stejně snadné jako spustit ledničku nebo troubu.

Výjimkou dnes není ani ovládání přes wi-fi. V takovém případě můžete kamna ovládat přes mobilní aplikaci a řídit klidně z druhého konce planety jejich spuštění nebo nastavení termostatu. Taková funkce může být užitečná pro někoho, kdo například tráví víkendy nebo část týdne mimo domov a přijde mu vhod, že si může včas spustit topení a vrátit se již do komfortně vyhřátého domu.

Kusové dřevo, nebo pelety?

Cena paliva – tedy dřevěných pelet – je v porovnání s ostatními možnostmi konkurenceschopná. Vyplatit se může zejména v porovnání s topení elektřinou nebo plynem. Naopak uhlí či kusové dřevo je levnější, nejde však o závratné cenové rozdíly. Pelety na rozdíl od nich produkují výrazně méně emisí. A jak dokázal náš test z roku 2019, je množství škodlivin produkované peletami i mnohonásobně nižší než v případě topení kusovým dřevem.

V případě, že uvažujete o koupi kamen na chatu pro občasný pobyt, může být výhodnější investovat do jednoduchých krbových kamen. Jejich cena je podstatně nižší a vzhledem ke sporadickému vytápění navíc není problémem ani vyšší množství škodlivin ze spalování dřeva.

Minusem peletových kamen na chatě nebo chalupě je navíc nutnost pelety správně skladovat. Na rozdíl od dřeva je nemůžete jednoduše naskládat k vnější fasádě domu. Pelety se lisují z vysušených pilin a ve vlhkém prostředí hrozí, že dojde k jejich znehodnocení. Nejsou sice náročné na prostor, je ale nutné jim zajistit suchý kout.

Naopak do rodinného domu pro každodenní užívání mohou být lepší investicí právě peletová kamna než klasická krbová kamna. V takovém případě oceníte automatické ovládání a možnost přesné regulace výkonu podle vašich potřeb. Pokud berete ohled nejen na vlastní teplo, ale také na životní prostředí, může vás potěšit nízké množství škodlivin z komína i to, že v Česku je celá řada výrobců pelet a lze tak topit pomocí lokálních a obnovitelných zdrojů.

Dotace na peletová kamna

Vyšší pořizovací náklady může pokrýt dotace Ministerstva životního prostředí v rámci programu Nová zelená úsporám. Pokud bydlíte v rodinném domě a používáte jako hlavní zdroj tepla stará kamna na tuhá fosilní paliva, máte možnost na dotaci dosáhnout. Její výše je 40 000 Kč. V případě, že se rozhodnete společně s výměnou kamen investovat i do zateplení domu, získáte kromě dotace na zateplení také ještě vyšší částku na pořízení kamen – konkrétně 50 000 Kč. Peníze lze ovšem získat pouze zpětně. Nejprve tedy musíte výměnu kamen či zateplení domu zrealizovat, teprve pak obdržíte z programu Nová zelená úsporám slíbenou dotaci.

I na kotel vám stát přispěje

Pro větší domy je také možnost získat dotaci na koupi peletového kotle. Ta již neprobíhá v programu Nová zelená úsporám, nýbrž v rámci tzv. kotlíkových dotací. Pokud se rozhodnete pro koupi automatického kotle se samočinnou dodávkou paliva, můžete získat až 120 000 Kč. U kotle s ručním přikládáním je to pak 100 000 Kč.

Dotace ovšem dovede pokrýt nejen náklady na koupi, ale také na práce spojené s umístěním a zprovozněním kotle. Jak řekla v rozhovoru pro dTest Ing. Lucie Früblingová ze Státního fondu životního prostředí ČR: „V případě kotle na biomasu může dotace žadateli pokrýt až 80 % ze způsobilých výdajů. Do těch lze zahrnout jak náklady na koupi kotle, tak na jeho instalaci, stavební práce spojené s instalací, náklady na novou otopnou soustavu či rekonstrukci stávající, náklady na zkoušky a měření i projektovou dokumentaci. Průměrné náklady na pořízení kotle na biomasu v předchozích dvou výzvách byly 125 144 Kč.“

Od února 2019 bude také možné v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji požádat o proplacení dotace předem. Rodiny si tak budou moci nový kotel nainstalovat i bez vlastních finančních zdrojů a splatí pouze částku, která přesahuje výši dotace. Ministerstvo životního prostředí si od tohoto pilotního programu slibuje, že umožní výměnu kotle za čistší i těm rodinám, které si nemohou dovolit celou instalaci zaplatit a teprve pak čekat na proplacení dotované částky.

Databáze testovaných výrobků

Peletová kamna (6 výrobků)
poslední aktualizace: 31.1.2019


Přihlásit