Rozpalte se do zdraví

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 2/2019

Saunování je po tisíce let součástí mnoha kultur, ať už jako očistný, ozdravný či společenský a spirituální rituál. Blahodárné účinky, pro které se této celostní termoterapii oddávali naši předci, navíc potvrzují i klinické výzkumy, které se na saunování poprvé zaměřily ve 30. letech 19. století. Saunování pro vás tak může být to pravé, ať už hledáte chvilku klidu či podporu zdraví.

Z historických podob sauny se do současnosti nejhojněji uchovala sauna finská. Ta je typická svou dřevěnou konstrukcí, vysokou teplotou mezi 85 a 95 °C a nízkou vlhkostí vzduchu od 10 do 20 procent. Pomáhá prokrvení celého těla a posílení imunity, neméně účinná je při odbourávání stresu.

K saunování většinou patří velmi nízká vlhkost vzduchu, kterou ale v případě potřeby můžete zvýšit politím horkých kamenů v kamnech vodou. To se týká spíše soukromých saun, protože v těch veřejných návštěvnický řád zpravidla manipulaci s kamny nedovoluje.

Ozdravné účinky mají i sauny s nižší teplotou kolem 70 °C a vlhkostí mezi 50 až 60 procenty. Ty jsou vhodnější při podpůrné léčbě dýchacích potíží i v případě saunování dětí.

Z chladnějších saun se můžete často setkat také s infrasaunou vytápěnou zářiči infračerveného záření, které dokáže tělo připravit na fyzickou zátěž, například před návštěvou posilovny.

Starodávný rituál tepelné lázně se tak dočkal i moderních variací, z tradičních podob jsou ale stále využívány i turecké lázně či vlhčí a chladnější ruská baňa.

Nestyďte se, relaxujte

Suché či parní sauny jsou dnes již častou součástí plováren či koupališť. Před vstupem do nich ale stále nezřídka narazíte na nováčky, kteří na informační tabuli nedůvěřivě čtou větu Vstup bez plavek, pouze s ručníkem. Při teplotách kolem 85 až 95 °C by jim ale v umělé plavkovině mohlo být velmi brzy hodně nepříjemně. Stydlivější jedinci by si tak měli raději připravit ručník navíc – jeden, do nějž zahalí své citlivé partie, a druhý, který se kvůli rozpálené lavici a hlavně z hy­gienických důvodů vždy dává pod tělo.


V sauně se doporučuje trávit nanejvýš 15 až 20 minut v kuse, rozhodně si ale čtvrthodinu nemusíte rovnou dávat za cíl. Vaše tělo samo nejlépe pozná, kdy má vysoké teploty už dost, nejčastěji vám to dá najevo ztíženým dýcháním či pálením rtů a bradavek. V takovém případě si pobyt v sauně můžeme klidně rozdělit na kratší úseky a v případě potřeby se venku vždy na chvíli ochladit. Zažitých postupů se sněhem či ledovou vodou se přitom také držet nemusíme. Vždy je prospěšné řídit se vlastním pocitem – ochlazení může přinést i pobyt v pokojové teplotě nebo vlažná sprcha. Důležitý je rovněž pitný režim jak před saunováním, tak podle potřeby i při něm.

Dýchejte nosem

Doporučovaných 20 minut pobytu v sauně může někomu připadat jako nekonečná nuda. Konverzací si ale příliš čas nezkracujte, a to nejen kvůli ostatním návštěvníkům, ale i ochraně plic. Při dýchání ústy se totiž horký vzduch nestačí ochladit a může pak dokonce poškodit plicní sklípky.

Správně bychom měli v sauně dýchat nosem, jehož sliznice díky husté síti kapilár vzduch ochladí. Pokud se k dýchání ústy uchylujete kvůli nepříjemnému pálení v nose, zakryjte si jej na chvíli rukou a dýchejte přes ni. Kromě okamžitého ochlazení vzduchu má dýchání nosem jako trvalejší efekt i zvýšení imunity proti virům a bakteriím, které se do těla dostávají skrz dýchací ústrojí.

Sauna tak působí jako prevence proti nachlazení, rozhodně ale ne jako jeho léčba. V případě onemocnění by pro vyčerpané tělo, jež se vlastními prostředky snaží regulovat teplotu, znamenalo intenzivní prohřívání střídané prudkým ochlazením další zátěž a zhoršení zdravotního stavu. Myslet byste také měli na další návštěvníky, které na malém prostoru sauny můžete snadno nakazit.

Projevy dlouhodobějších onemocnění, třeba astmatu, může nicméně sauna tlumit. Jako u všech závažnějších onemocnění je ale vždy lepší se nejdříve poradit s lékařem, zda a jaký typ sauny je pro vás vhodný.

Jemnější pokožka i léčba akné

Účinky sauny se samozřejmě nevyhýbají ani největšímu lidskému orgánu – kůži. Na ni kromě teplého vzduchu působí i nadměrně produkovaný pot. Ačkoli se klasická sauna vyznačuje obecně nízkou vlhkostí, vlivem potu se pokožka hydratuje. Hydratace spolu se zvýšenou krevní cirkulací pak přispívají k lepší funkčnosti pokožky, napomáhat mohou i hojení.

V některých případech se hojení může týkat i osob s akné. Zlepšuje se přitom nejen aktuální stav akné, ale sauna působí i jako prevence jejího výskytu. Zvýšené pocení mění pH pokožky, které spolu s antimikrobiálními peptidy obsaženými v potu zhoršuje životní podmínky kožním bakteriím. Akné navíc často reaguje na stres, který pomáhá horká “lázeň” odbourávat.

Sauna obecně stav pokožky zlepšuje, raději se jí ale vyhněte v případě, že se vám na těle hojí jizvy. Ty totiž obecně negativně reagují na extrémní teploty či záření a mohou na pleti způsobit změny a nerovnoměrnost zabarvení. Zhoršit by saunování mohlo i stav již existujících tmavých pigmentových skvrn. Horko má totiž podobný vliv na produkci melaninu jako sluneční záření. Abyste o požitek ze sauny nepřišli, radí někteří dermatologové použít na postižená místa UV ochranu.

Sauna není pro každého

Před začátkem saunování je obecně vhodné tento záměr konzultovat s ošetřujícím lékařem. Při některých zdravotních obtížích totiž vysoké teploty nemusejí mít pozitivní účinky. Obezřetní by měli být například pacienti se srdečními a oběhovými onemocněními, záněty žil nebo v akutním stádiu zánětlivých revmatických onemocnění. PhDr. Marek Zeman, Ph.D. z Ústavu fyzioterapie a vybraných medicínských oborů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích k tomu říká:

„Saunování jako takové je vlastně střídání termopozitivních a termonegativních podnětů na lidský organismus. Jakýkoli zevně působící podnět (v tomto případě teplo a chlad) podporuje přirozené reakce těla, obranyschopnost, regeneraci a přirozenou revitalizaci organismu. Proto se dá doporučit téměř všem. Kontraindikováni jsou zejména lidé trpící závažnějšími formami kar­diovaskulárních obtíží – to by mohlo být určité riziko – ale je to pochopitelně značně individuální. Určitě se ale u začátečníků nedoporučují kontrastní výkyvy teplot, tedy okamžitě po opuštění potírny skočit do ledové vody, ale spíše se osprchovat chladnější vodou a pak eventuelně zchladit třeba jen část dolních končetin krátkým ponorem v ochlazovacím bazénku.

To nejpodstatnější a pro mnoho čtenářů možná nejzajímavější ze saunování se ale týká pobytu v potírně, tedy místnosti, kde bývá kolem 100 °C. V tradičních saunách najdeme horké kameny, které se na závěr daného cyklu pobytu polijí vodou a vytváří se tak tzv. efekt parního nárazu. V potírně je totiž standardně vysoká teplota s nízkou relativní vlhkostí vzduchu – tělo zvyšuje svou teplotu (potí se). V okamžiku polití kamenů se prudce zvýší relativní vlhkost v místnosti a tělo krátkodobě ještě více zvýší svou teplotu (protože se nemůže potit), obdobně jako když máme horečku při bakteriální či virové infekci, a to je právě ta podstata trénování obranyschopnosti. Když se pak tělo v budoucnu setká s bakteriální či virovou infekcí, je jeho imunitní reakce rychlejší, protože už má předchozí zkušenost ze saunování ve zdravém období“.

Saunování s dětmi

Pokud vaše děti alespoň chvíli posedí, nemusíte se zdráhat vzít je do sauny s sebou. O několik doporučení i poznatků z praxe se saunováním dětí se s námi podělila Jana Marešová, DiS., fyzioterapeutka Dětského a neonatologického oddělení Nemocnice České Budějovice:

„Saunování je podle mého názoru dobré a zdraví prospěšné nejen u dětí, proto saunu navštěvuji i s vlastními dětmi. Je dobrým prostředkem prevence respiračních viróz, může i pozitivně ovlivňovat alergické stavy. Omezuje výskyt těchto onemocnění v chladných obdobích roku.

Saunovat se mohou všechny zdravé děti, ale také děti s recidivujícími infekty horních cest dýchacích (ovšem v klidovém období nemoci) či astmatici, kteří nejsou ve stavu akutní dušnosti. V klidovém stadiu je saunování vhodné i u dětí s atopickým ekzémem.

Samozřejmě záleží na momentálním stavu dítěte a na postoji ošetřujícího lékaře.

Saunovat nelze děti s jakýmkoliv akutním onemocněním nebo akutním zhoršením chronického onemocnění.

Před saunovaním dětí je také dobré si uvědomit některé obecné zásady. Vždy je nutno věnovat dítěti individuální pozornost – nejprve vystavovat organismus podnětům mírnějším a ty postupně zvyšovat. Do sauny by děti neměly chodit nalačno ani hned po jídle, měly by mít dostatek tekutin. Dobré je i užití ledu do dlaní, úst nebo s ním masírovat tělo.

Co se týče dávkování zátěže, pro malé děti vystačí jedno vystřídání tepla a chladu, u větších dvojí. Více může být pro děti únavné a vyčerpávající.

Ideál­ní je pro ně teplota 60 až 70 °C. Po sauně lze k ochlazení použít bazén se studenou vodou, poté je vhodné nechat děti relaxovat v zábalu v teplé dece. Můžeme jim to i zpestřit různými saunovými rituály.“


Přihlásit