Život s rizikem pandemií

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 6/2009

Skoro to na první pohled vypadá, že se gastronomické trendy na planetě Zemi snaží ovlivnit nějaká globální lobby vegetariánů. V souvislosti s nemocí šílených krav klesla konzumace hovězího, kvůli ptačí chřipce přestali někteří lidé konzumovat alespoň na čas drůbeží. Nyní prý svět ohrožuje prasečí (mexická, kalifornská, nová) chřipka. V souvislosti s tímto rizikem lze předpokládat, že také bezpečnost vepřového masa bude mít v myslích nepoučených spotřebitelů pošramocenou image.

Problém není v mase

Naštěstí se zdá, že každá další očekávaná pandemie oslabuje spotřebitelskou reakci na konzumaci potravin, jejichž základní surovina evokuje riziko pro zdraví na základě názvů příslušných chorob. I tak je ale na místě zopakovat: Riziko nákazy z konzumace masa hospodářských zvířat spotřebiteli nehrozí. V případě ptačí a prasečí chřipky je to garance stoprocentní, neboť zlovolný virus se šíří vzduchem a ne svalovinou. V případě hovězího masa jsou sice nebezpečné priony přítomny v samotném zvířeti, avšak pouze v takzvaném rizikovém materiálu, což je mozek a mícha. Priony mohou podle některých vědeckých prací přežívat i například v zemi a objevily se i údaje, že stoprocentně bezpečné nemusí být bez tepelné úpravy ani mléko. Jenže na konzumaci hovězího masa ani mléka ještě nikdo nezemřel.

Permanentní riziko

Jiná věc je, že pandemie nemocí v dnešním světě člověku skutečně hrozí. Na vině je však člověk sám, respektive proces globalizace. Nejen ekonomická, ale zejména fyzická absolutní současná prostupnost celého světa v praxi znamená, že jeden nakažený člověk třeba z Austrálie může nakazit celou populaci na opačném konci planety a postupně planetu celou. Stačí k tomu skutečně málo – dýchat. Zejména v letadlech. A protože se člověk bez dýchání těžko obejde a letecká doprava asi jen tak neskončí, je riziko pandemií vpravdě permanentní.
Základní otázkou je, odkud hrozí největší nebezpečí a především, má-li lidstvo nástroje se novým, zmutovaným virům šanci ubránit. Dosavadní poznatky přitom ukazují spíše na to, že na obranu je v současné době lidstvo připraveno podstatně lépe než v minulosti. Podle řady odborníků se v případě nových typů chřipky nemůže opakovat masové umírání lidí na španělskou chřipku z roku 1918. Prostě proto, že úroveň vědeckého a lékařského poznání od té doby neskonale vzrostla. Jestli něco podstatně zredukuje počty lidí na Zemi, pak to podle všeho nemoc na bázi chřipky nebude.

Bouře ve sklenici WHO

Jako čirý populismus je tak možné vnímat postoj Světové zdravotnické organizace (WHO) k takzvané prasečí chřipce, která div nevyhlásila poslední, šestý stupeň ohrožení světa. I tak se ale dostala na stupeň pátý. Riziko pandemie je v tomto případě evidentně nadhodnocené, a nemohou na tom změnit nic po nějakou dobu rostoucí počty zemí s podezřením na nákazy či rostoucí počty nemocných lidí.
V této souvislosti je vhodné uvědomit si příslušné proporce – počty nemocných (a ne vždy je jisté, že je to vůbec chřipka) činí jednotky tisíc lidí, zatímco celkový počet lidí jsou jednotky miliard. Jinými slovy: pravděpodobnost nakažení (ale zdaleka ne úmrtí) je nižší než jedna k milionu. Spekulace, podle nichž by se mohlo nakazit až sedm milionů lidí, nejsou v žádném případě na místě.
Nesmyslnost paniky docela dobře ilustruje porovnání s klasickou chřipkou, které přitom nikdo nevěnuje pozornost. Res-piračními chorobami je pouze v České republice ročně postižen zhruba milion lidí, přibližně 30 procent z nich tvoří běžná chřipka, na níž a nebo s jejíž „pomocí“ zemře ročně přes tisíc občanů ČR. V médiích však o tom není ani zmínka.
Ani zmínka také není o tom, jak věrohodné jsou zdroje informující o nejnovějším riziku pandemie. Výsledky nedávného rozsáhlého šetření v Itálii jednoznačně konstatovaly, že míra věrohodnosti zveřejňovaných „vědeckých“ údajů má prokazatelně tím nižší hodnotu, čím více jsou vědci závislí na sponzoringu. Má to sice svou logiku, nicméně by bylo opravdu žádoucí zejména u katastrofických scénářů prověřit, jaký kapitál či podnikatelský projekt za nimi stojí. Nemusí jít zdaleka jen o prodej léků typu tamiflu. Většina seriózních vědců například suše konstatuje, že používání roušek jako obrany proti šíření virů je v praxi k ničemu. A kolik se jich přitom kvůli prasečí chřipce prodalo!

Petr HAVEL

Přihlásit