Černé ovce: Případ kožených bund

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 6/2009

Hana Hachová věděla, že kožené bundy nemůže svěřit ledajaké čistírně. Proto jich několik oběhla a ptala se, zda to s kůží umějí. Většinou jí řekli, že ano s dodatkem: na vlastní riziko, které musí podepsat. Nelíbilo se jí to. Její dvě kožené bundy byly téměř nové a dohromady stály takřka 20 000 korun. Nakonec jí v jedné čistírně poradili, že v Praze 9 na Sokolovské ulici je čistírna Rapid service, která se na čištění kůží specializuje. Paní Hachové se zdálo, že její bundy budou v dobrých rukách.

Pracovnice čistírny ji ubezpečila, že kromě drobné změny barvy bude vše v pořádku a převzala téměř 1200 korun za vyčištění.
Bundy z čistírny přinesl manžel paní Hachové. Ta, když je uviděla, nevěřila vlastním očím. Zimní kožená bunda byla o mnoho odstínů tmavší, koukaly z ní tkalouny a navíc se výrazně srazila, třeba rukávy byly o 10 centimetrů kratší. Ještě hůř dopadla jarní bunda. Už nebyla pevná, proměnila se v jakýsi hadr, výrazně se srazila a podšívka o víc jak pět centimetrů přesahovala přes bundu.
V klidu domova sepsala reklamaci a druhý den se s bundami vydala do čistírny. Pracovnice je přijala a odeslala do centrály firmy Rapid service, která je v Senohrabech.

Za měsíc dostala paní Hachová vyrozumění, které jí vyrazilo dech. Údajně v čistírně podepsala, že souhlasí s čištěním, které může kožené bundy poškodit. Odepsala, že s vyřízením reklamace nesouhlasí, že žádný souhlas nepodepisovala a že chce škodu nahradit. Místo náhrady škody dostala další dopis, ve kterém bylo zopakováno, že s postupem čištění souhlasila a rizika podepsala.
Hana Hachová si zašla do čistírny pro bundy. Obě nyní vypadaly poněkud jinak než po vyčištění. Ze zimní bundy už tolik tkalounů nekoukalo, ale menší asi tak o dvě velikosti byla pořád. Ta jarní stále připomínala jakousi „napodobeninu“ kůže, jen podšívka z ní už tolik nevyčnívala. Po důkladné prohlídce jsme zjistili, že podšívka byla upravovaná, pravděpodobně zkrácena.

S bundami jsme společně navštívili ing. Marii Stejskalovou, soudní znalkyni z oboru textilie, kůže, kožešiny. Bundy si prohlédla na paní Hachové a konstatovala, že jsou čištěny pouze strojově, bez závěrečné ruční úpravy speciálními prostředky. Srazit se kůže při čištění může, ale právě závěrečnou úpravou se opět vytáhne, dostane se do původní podoby a nastříká se prostředky, které jí dodají potřebné vlastnosti, takže nakonec vypadá téměř jako nová. Avšak sražení o dvě velikosti – to je opravdu moc. Soudní znalkyně označila reklamaci za oprávněnou.
Naším dalším místem zastavení byla čistírna Rapid service v Sokolovské ulici. Pracovnice se dušovala, že paní Hachová podepsala souhlas s možným poškozením bund. Když jsme ho chtěli vidět, odkázala nás na centrálu v Senohrabech. Domluvili jsme si schůzku s jednatelkou společnosti Kateřinou Švehlovou. Když jsme do firmy přijeli, čekala nás společně se svým manželem. Paní Hachová si bundy oblékla, ovšem pan Švehla se vyjádřil, že neví, jak vypadaly předtím, jak vypadala ona a z jeho pohledu že je vše v pořádku. A paní Švehlová nám předložila papír s podpisem Hany Hachové, kterým odsouhlasila, že: „Provedení služby přesahuje provozní a technické možnosti zhotovitele, ale že na provedení služby trvá.“ V kolonce „předpokládané poškození“ údajně souhlasila s tím, že bundy „změní barvu, budou potrhané a sražené“. Paní Hachová se na podpis podívala a řekla: „Tohle není můj podpis.“ A nastalo dlouhé dohadování, zda podepsala či nikoliv.
Situace byla neřešitelná a tak jsme se vydali za odborníkem z oboru písmoznalectví. Podpisy si prohlédl, avšak pro stoprocentní posouzení by se musel nechat udělat znalecký posudek, který je hodně drahý. Na první pohled ale viděl totéž, co my – dva podpisy si jsou hodně podobné a ten třetí je úplně jiný. Haně Hachové zbývá jediné – soud.

Zkušenost? Nedávejte do čistírny kožené věci, pokud se nepřesvědčíte, že vědí, jak na to. A hlavně, nic nepodepisujte a pokud se už rozhodnete, že to risknete a podepíšete, určitě si vezměte kopii, aby bylo jasné, co jste vlastně podepsali.

Maria KŘEPELKOVÁ,
pořad Černé ovce, který informuje a chrání nejenom spotřebitele

 

SLOVO ADVOKÁTA

V daném případě, kdy si paní Hachová nechala u čistírny Rapid service vyčistit dvě kožené bundy, došlo mezi touto zákaznicí jako objednatelem a provozovatelem čistírny jako zhotovitelem k uzavření smlouvy o opravě a úpravě věci dle § 652 a následujících zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Tento smluvní typ je zvláštním druhem smlouvy o dílo, přičemž taková smlouva nemusí být uzavřena v písemné formě. Současně se na daný případ aplikují i ustanovení § 52 a následujících občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách, a to vzhledem k postavení účastníků smluvního vztahu, kdy na jedné straně vystupuje fyzická osoba jako spotřebitel a na druhé straně podnikatelský subjekt jako dodavatel.
Podle ustanovení § 653 občanského zákoníku odpovídá zhotovitel za vady, které má provedená oprava nebo úprava při převzetí věci objednatelem, jakož i za vady, které se vyskytnou v záruční době, která ve většině obdobných případů trvá tři měsíce. Zhotovitel dle § 653 odst. 2 občanského zákoníku odpovídá také za vady, jejichž příčinou je vadnost věci, která má být opravena nebo upravena, či nevhodnost pokynů objednatele, jestliže ho na vadnost věci či nevhodnost pokynů neupozornil.
Existence posledního citovaného ustanovení vysvětluje, proč se zhotovitel snaží doložit existenci údajného potvrzení o tom, že objednatel souhlasil se změnou barvy, potrháním a sražením bund. Odhlédneme-li od legálnosti a morálnosti možného padělání podpisu zákaznice, lze takové úsilí majitele čistírny hodnotit jako poměrně naivní počínání, neboť již jen vzhledem k pořizovací ceně obou bund je vysoce nepravděpodobné, že by tato dáma jako objednatel předem dobrovolně souhlasila s tím, že takto drahé kusy oděvů mohou být během čištění zcela zničeny či vráceny sražené, o dvě čísla menší a s přešitou podšívkou…

Vpřípadě soudního sporu by objednatel jako žalobce musel prokázat zejména to, že si vyčištění bund u žalovaného objednal (například svou výpovědí, potvrzením z čistírny a dokladem o reklamaci), že mu nesprávným způsobem čištění vznikla škoda (předložením poškozených kusů oděvu, případně znaleckým posudkem dokládajícím souvislost mezi čištěním a poškozením bund), jak vysoká tato škoda je (srovnáním hodnoty oděvů před zásahem čistírny a po „odborném vyčištění“).
Zhotovitel by následně buď žalobou uplatněný nárok uznal – tím by další dokazování bylo bezpředmětné – nebo by se snažil své odpovědnosti za vady díla a škodu jimi způsobenou zprostit. Mohl by případně k důkazu předložit i výše uvedené potvrzení, jímž měla zákaznice souhlasit, že dojde ke zničení či poškození čištěného oděvu. Takové potvrzení je z pohledu procesních předpisů soukromou listinou a pokud by žalobkyně popřela, že ji podepsala, byl by to provozovatel čistírny jako žalovaný a předkladatel tohoto důkazu, kdo by musel navrhnout znalecký posudek k prokázání pravosti sporného podpisu a nést důsledky toho, že znalec dojde k závěru, že byl podpis padělán.
Lze si ovšem představit i situaci, kdy by soudce podpis na takové listině vůbec nenechával znalecky přezkoumat, a to pro nadbytečnost, neboť text o tom, že provedení služby přesahuje provozní a technické možnosti zhotovitele, avšak zákazník na provedení služby trvá a text o souhlasu s konkrétním možným poškozením v důsledku objednaného způsobu čištění dle mého názoru nelze považovat za dostatečné upozornění objednatele na vadnost věci či nevhodnost pokynů objednatele ve smyslu
§ 653 odst. 2 občanského zákoníku. Takové prohlášení, i kdyby bylo opravdu zákazníkem podepsáno, by totiž mohlo být posouzeno jako nepřípustné a tedy neplatné smluvní ujednání, které vylučuje či omezuje práva spotřebitele při uplatnění odpovědnosti za vady či odpovědnosti za škodu ve smyslu § 56 odst. 3 občanského zákoníku, týkající se zakázaných ujednání ve spotřebitelských smlouvách.
Zhotovitel, pokud pro něj jako pro specializovanou čistírnu kožených výrobků byla tato zakázka nad jeho síly či „provozní a technické možnosti“, měl raději oželet oněch 1200 Kč a její provedení měl odmítnout. Pokud ji přijal a nezvládl, není přípustné, aby výše uvedeným způsobem přenášel riziko neúspěchu své podnikatelské činnosti na zákazníka; občanský zákoník obdobná ujednání v rámci práv na ochranu spotřebitele výslovně zakazuje.

Zhotoviteli bych tedy v daném případě doporučil, aby už vzhledem k zájmu na zachování svého dobrého jména uplatněné nároky uznal a škodu paní Hachové nahradil. Pokud by se tato zákaznice obrátila na soud, je pravděpodobné, že by její žaloba mohla uspět a náklady soudního sporu, které by v daném případě vzhledem k možným znaleckým posudkům nebyly malé, by v plném rozsahu hradil neúspěšný žalovaný.

JUDr. Martin Sochor, advokát

Přihlásit