Celulitida – typické ženské trápení

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 6/2009

Projevy celulitidy se připodobňují ke struktuře pomerančové kůry, která při bližším pohledu odhaluje nerovnosti v podobě hrbolků a dolíčků. Celulitida postihuje údajně asi 83 % žen v populaci. Nejčastěji se vyskytuje na stehnech, bocích a hýždích, objevit se ovšem může i na pažích, či břiše. Její projevy mohou mít rozlišnou viditelnost a rozsah, což je jednak dáno individualitou každého člověka, jednak pak stupněm celulitidy.

Proč celulitida postihuje zejména, či jak se někdy uvádí – téměř výhradně – ženy? Nosným je v tomto ohledu zejména zásadní rozdíl v anatomickém uspořádání tukových buněk a podkožního vaziva u mužů a žen.

Nahlédnutí pod kůži

Podkoží je nejhlubší vrstvou naší kůže, nad ním je škára a poté nejsvrchnější vrstva – pokožka. V podkoží nacházíme vazivo, tukové buňky a také zakončení lymfatických a krevních cév. Místní vazivo je tvořeno dvěma druhy vláken, a to vlákny kolagenovými, která mají pevný charakter, a vlákny elastinovými, ta jsou naopak pružná. Vlákna jsou vedena mezi tukovými buňkami a vytváří hustou síť mezi našimi svaly a pokožkou.

Příčiny celulitidy

Průběh vazivových vláken je u mužů a žen odlišný. Tato odlišnost je dána geneticky. U mužů se vlákna vzájemně kříží, jsou vedena šikmo směrem k povrchu kůže, dochází k pravidelnému naplňování tukových lalůčků (seskupení tukových buněk).
U žen jsou vlákna vedena prakticky svisle směrem k povrchu kůže, nedochází vzájemně k jejich křížení. Tukové lalůčky se naplňují nepravidelně, dochází ke vzniku hroznovitých shluků různého rozsahu.
Velice zjednodušeně si lze projevy celulitidy vysvětlit vytlačováním tukových shluků k povrchu kůže, čímž vznikají zmíněné nevzhledné hrbolky (prostup k povrchu kůže je umožněn právě výše uvedeným uspořádáním vazivové sítě u žen).
Připojují se i vrozené faktory, které vzniku celulitidy u žen nahrávají. Oproti mužům mají ženy až dvojnásobné množství tukové tkáně. Viditelnost projevů celulitidy je nepříjemně ovlivněna faktem, že ženská kůže je slabší než mužská, podkožní vrstva je však naopak až dvakrát silnější. Změny vycházející v tomto případě z podkoží se tak u žen manifestují výrazněji.
Z výše uvedeného vzniká silný pocit, že již pouhá příslušnost k ženskému pohlaví nuceně vede dříve či později k rozvoji celulitidy. Svůj díl pravdy má i toto tvrzení. Zvláště když uvážíme další faktor související se vznikem celulitidy – estrogeny.

Estrogeny a lymfatický systém

Ženské hormony – zejména jejich nevyrovnané hladiny a nadbytečné množství estrogenů – jsou dalším z klíčových prvků souvisejících s celulitidou. Tyto stavy typicky nacházíme v období puberty, ale též v těhotenství a je zřejmé, že i užívání hormonální antikoncepce je v tomto směru „rizikové“.
Stručně lze vliv estrogenů popsat následovně:

  • Negativně ovlivňují kolagenní režim, dochází k rozvolňování podkožního vaziva.
  • Zvýšení hladin estrogenů v organismu vede k úměrnému zvýšení ukládání tuku v podkoží. Jde o tzv. hormonálně vázaný (zásobní) tuk, který se neúčastní běžného metabolizmu a je tudíž obtížně odbouratelný.
  • Zvyšují propustnost žilních stěn, do tkání se dostává více krevní plazmy a bílkovin, čímž je kladen zvýšený nárok na funkci lymfatického systému. Zde je nutné podotknout, že v končetinách žen byl oproti mužům zjištěn nižší výskyt lymfatických kapilár.

Zátěž a omezení funkce lymfatického systému, ať už z jakékoliv příčiny, vzniku celulitidy vyloženě „nahrává“. Shluky tukových buněk v podkoží utlačují okolní krevní a lymfatické cévy, čímž se nadále komplikuje zásobování dané oblasti, odbourávání tuků i odvod odpadních látek. Tuková ložiska uložená v degradujícím vazivu zbytňují; výsledkem je mimo jiné projev v podobě hrbolků a ďolíčků na pokožce.

Další rizikové faktory

Kromě faktorů daných příslušností k ženskému pohlaví, geneticky daných predispozic a hormonálních vlivů, existuje řada dalších rizikových faktorů, které rozvoj celulitidy podporují, nebo zhoršují její projevy. Patří sem zejména (ale nejen) jakýkoliv faktor postihující funkci lymfatického systému.
Obecně můžeme jmenovat nevhodnou stravu, nedostatečný přívod tekutin, dlouhodobé stání či sezení (zejména v souvislosti s typem zaměstnání), nedostatek pohybu, nebo naopak protěžování určitých druhů sportu (sporty s tvrdým doskokem, vzpírání, některé formy aerobiku), kouření a zvýšenou konzumaci alkoholu.
Ve výčtu by měla být uvedena i nadváha, ale… Není pravdou, že by celulitida byla problémem pouze u žen s nadváhou, vliv estrogenů a shlukovité ukládání tukových buněk v „krizových“ partiích běžně způsobuje projevy celulitidy i u mladých, štíhlých žen a dívek.

Jak zmírnit projevy celulitidy

Manuální lymfodrenáž – odborně prováděná soustava postupů (hmatů) pod určitým tlakem, jejíž prostřednictvím dochází k odvodu nahromaděného tkáňového moku a jeho návratu zpět do krevního řečiště. Doplňkově lze doporučit i lymfodrenáž přístrojovou.
Vhodné pohybové aktivity – určené odborníkem, nikoliv jakýkoliv sport nebo cvičení.
Změna jídelníčku – doporučení, které platí pro téměř každý problém, ať už kosmetický, či zdravotní. Přechod na „zdravou stravu“ mimo jiné napomáhá detoxikaci organismu.
Masáže – domácí (auto)masáže (lze použít např. masážní žínky) nebo masáže prováděné masérem; pomohou v prokrvení problémových partií a zlepšení stavu pokožky.
Farmakoterapie – v opodstatněných případech např. při narušení žilního či lymfatického systému.

Dá se zbavit celulitidy?

Považujeme za nutné zdůraznit dvě nepříliš populární informace. Zaprvé – boj s celulitidou je procesem dlouhodobým, prakticky celoživotním a ačkoliv lze její projevy výrazně zmírnit, zbavit se jí zcela je prakticky nemožné. Zadruhé – kouzelný prostředek, který by sám o sobě celulitidu natrvalo vyřešil, neexistuje.
Přidáme ještě radu, která praví, že i celulitida je individuální záležitostí a o tom, jak na ni nejlépe vyzrát, je lepší se poradit s odborníkem a ne bezhlavě zkoušet každou radu a prostředek, který se naskytne. Natož pak některé dietní postupy, které nejen že na celulitidu příliš neplatí (viz hormonálně vázaný tuk), ale prudký pokles hmotnosti může naopak její projevy ještě zhoršit.
Obdobně je tomu i s cvičením, které sice můžeme vřele doporučit, ale na „celulitidový“ tuk samo o sobě nestačí.
Boj s celulitidou musí být zkrátka komplexní a jeho cílem je zastavit zhoršování projevů a zmírnění projevů stávajících.

Filip KOPECKÝ
Stupně celulitidy

Výraznost projevů celulitidy může být rozdílná v závislosti na stupni postižení. Rozeznávají se čtyři stupně (stádia) celulitidy:

  1. Projevy „pomerančové kůže“ jsou patrné pouze při tlaku na kůži, např. při takzvaném štípacím testu – stisknutím kůže mezi dvěma prsty lze pozorovat vznik kožní řasy.
  2. Celulitida je patrná při stání či sezení, zaťatém svalstvu nebo při ostrém osvětlení. Vleže, při uvolněném svalstvu, nerovnosti nejsou pozorovatelné.
  3. Nerovnosti jsou pozorovatelné stále, bez ohledu na polohu.
  4. Trvale pozorovatelné hrubé nerovnosti na povrchu kůže, které mohou vykazovat další komplikace (monstrózní zvětšení tukové tkáně, otoky, bolestivost). Toto stádium již nelze považovat za pouhý kosmetický problém, neboť přesahuje v problém zdravotní.

 


Přihlásit