Když chcete platit

Obsah listopadového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 11/2018 Obsah listopadového dTestu

Vydáno: 1.11.2018    Publikováno v časopise 11/2018

DPH, platební karta, čip a PIN, stravenky, poškozené bankovky… Už ani poslední krok nákupu, placení u pokladny, není tak jednoduchý, jako tomu bývalo kdysi. Může obchodník odmítnout bankovku vysoké hodnoty nebo naopak hrst mincí? A co poplatky za placení kartou? Technologický pokrok je neúprosný a i právní úprava platebního styku musí na nové trendy rychle reagovat.

Placení asi pro většinu z nás patří spíše k méně oblíbeným fázím nakupování. Pro mnohé může být cena či přijímané způsoby platby rozhodujícím faktorem. Jaká pravidla tedy platí pro oblast účtování cen a přijímání plateb?

U pokladny dráž než v regálu?

Obzvláště v období slev se nezřídka stává, že vás u pokladny překvapí cena třeba o pár korun vyšší, než za kterou jste si zboží vybrali v regálu. V takovém případě se nebojte bránit – vystavené zboží s cenou je závaznou nabídkou a máte právo si je za takovou částku odnést. Otázkou ale je, kolik spotřebitelů si rozdílu u pokladny všimne, obzvlášť pokud jde o větší nákup.

Nenechte se rozhodně odbýt argumentem, že u pokladny byly přičteny nějaké daně či poplatky – obchodník má povinnost už v nabídce uvádět konečnou cenu se všemi jejími složkami. Ani dýško automaticky přičtené k vašemu účtu v restauraci či baru není korektní – museli byste s ním předem souhlasit. Podle bontonu je však alespoň 10% spropitné standardem, pokud jste byli s obsluhou spokojeni.

Menší nemáte?

I když zůstanete u tradiční platby v hotovosti, můžete se dostat do nesnází. Prodejci často nastavují omezení ohledně počtu či hodnoty bankovek a mincí, které přijímají. Mají na to ale právo?

Nejčastěji se ohrazují proti přijímání bankovek vysoké hodnoty. Je samozřejmě nepříjemné, když zákazník při placení žvýkaček vytáhne dvoutisícovou bankovku, odmítnout by ji však prodejce podle zákona neměl. Jak tomu ale často bývá, praxe vypadá trochu jinak. Pokud pokladní skutečně na vrácení nemá, stejně vám nezbyde nic jiného, než najít po kapsách drobné, nebo odejít bez nákupu.

Měšce haléřů

Naopak „pytle drobných“ už regulovány jsou. Lze odmítnout příjem více než 50 kusů mincí v jedné platbě. Toto právo má jak obchodník, tak zákazník. Bankovek však může být při jedné platbě použito neomezené množství. Ovšem v hotovosti lze platit maximálně do částky 270 tisíc korun.

Někteří spotřebitelé se snaží problémům s nevhodným složením obsahu peněženky pro danou platbu vyhnout „rozměňováním“. Pokud si ale nic nekupujete, závisí váš úspěch čistě na ochotě pokladního. V některých prodejnách dokonce vůbec nesmí pokladnu otevřít, pokud neproběhl nákup. Povinně vám musí rozměnit v bankách, a to bezplatně do výše 100 kusů jedné nominální hodnoty. Mohou maximálně vyžadovat, abyste mince a bankovky roztřídili podle hodnoty. Pokud to neuděláte, může banka účtovat poplatek.

Poškozené bankovky

Mnoho lidí také nemá jasno v tom, kdo má povinnost přijímat poškozené bankovky. Zákon o oběhu bankovek a mincí je dělí do 3 kategorií: opotřebené oběhem, běžně poškozené a nestandardně poškozené.

První skupinu, bankovky opotřebené oběhem, musí přijímat všichni. Jde o bankovky pomačkané, zašpiněné nebo s chybějící částí okraje. Chybět nesmí více než polovina délky okraje a zároveň rozměr chybějící části okraje nesmí přesáhnout v žádné svojí části 5 mm směrem od okraje bankovky k jejímu středu. Takové bankovky se tedy formálně stále považují za celé. Bankovky zašpiněné a zmačkané tak, že je nejde vyrovnat v ruce, nesmí právnické osoby vracet do oběhu.

Mezi běžně poškozené patří bankovky natržené, přetržené (složené ze dvou částí, které nepochybně patří k sobě), popsané, pomalované, potištěné, proděravělé či necelé (musí zbývat více než 50 % plochy). Fyzické osoby mohou tyto bankovky odmítnout, právnické osoby je mohou odmítnout pouze, pokud nejsou celé.

Nestandardně poškozené bankovky mohou odmítnout všichni kromě České národní banky (ČNB) a dalších bank, přičemž jsou zadržovány bez náhrady. ČNB pak zajišťuje jejich vyřazení z oběhu. Jde o bankovky ohořelé, zetlelé, poškozené tak, že není možné ověřit jejich pravost, poškozené nástražným zařízením při krádeži, bankovky skládající se z více než dvou částí, proděravělé znehodnocením ČNB či se zbývající plochou menší nebo rovnou 50 %.

Obarvené a odbarvené bankovky se posuzují individuálně. Detailní pravidla pro posuzování míry poškození bankovek najdete na stránkách ČNB.

Karet více než zákazníků

Ačkoli v porovnání s jinými evropskými zeměmi patří Česká republika, co se týká placení, stále k těm konzervativnějším, kde se lidé nechtějí vzdávat plateb v hotovosti, každý rok se podíl bezhotovostních plateb výrazně zvyšuje a pomalu směřuje už k polovině všech transakcí. Hlavní dělení platebních karet je na debetní a kreditní – u druhých zmíněných můžete jít takzvaně do mínusu.

U způsobu použití u pokladny pak záleží, zda má vaše platební karta čip pro bezkontaktní platby. Podle Mastercard Global Consumer Tracker je pro bezkontaktní platby vybaveno už 93 % českých platebních karet. Celkový počet karet mimochodem převyšuje počet obyvatel ČR o téměř milion. Zájem roste i o další inovativní způsoby plateb – mobilním telefonem, chytrými hodinkami či náramkem.

Platba kartou je bezesporu praktická a pohodlná, nezapomínejte však na bezpečnost. Neváhejte se obrátit na svou banku, abyste si nastavili ideální podmínky jako například denní limity či hranici pro použití PIN kódu. V případě ztráty či odcizení platební karty ani chvíli neotálejte s jejím zablokováním.

Vidíte-li terminál, máte vyhráno?

Povinně prodejci musí přijímat jen hotovost a vybavenost platebními terminály bohužel poptávce zatím neodpovídá. I když krabičku s klávesnicí u pokladny ve večerce spatříte, nemusíte mít ještě vyhráno. Obchodníci si mohou stále nastavovat téměř libovolné podmínky, a tak vaši kartu často odmítnou třeba z důvodu, že jde o příliš malou částku, případně vyloučí některé produkty (například cigarety). Na to mají právo a vám nezbyde, než hledat nejbližší bankomat.

Hádat se můžete teoreticky pouze v případě, že na vás z terminálu svítí loga platebních karet. „Jestliže má obchodník na svém obchodním místě jasné označení ukazující na přijímání platebních karet a toto označení není přeškrtnuté z důvodu dočasného nepřijímání karet, musí akceptovat platební kartu, jejíž logo (značka) se shoduje s označením na daném obchodním místě. Výše placené částky v tomto případě nehraje roli. Jestliže obchodník odmítne platební kartu k úhradě nákupu přijmout, porušuje podmínky přijímání platebních karet, které uzavřel se svojí bankou. Odmítnutý zákazník může svoji stížnost směřovat na banku, která mu platební kartu vydala. Ve své stížnosti musí uvést detaily případu, aby vydavatel karty mohl celou věc prošetřit a správně posoudit. Sankce pro daného obchodníka se odvíjejí od podmínek dohodnutých ve smlouvě mezi obchodníkem a jeho bankou,“ uvádí na svých webových stránkách společnost Mastercard. Nelze na to však spoléhat, jelikož neznáte přesné znění podmínek každé banky, se kterou mohl podnikatel smlouvu uzavřít. A k uskutečnění nákupu si v danou chvíli stejně nepomůžete.

Kartou bez dalších poplatků!

Naštěstí už nelze účtovat dodatečné poplatky. Nový zákon o platebním styku, účinný od 13. ledna letošního roku, procenta navíc za platbu kartou u spotřebitelských nákupů zakazuje. Výše poplatku, který příjemce platby odvádí, pak závisí na mnoha faktorech; ve větších provozech ale bývají za splnění několika podmínek i nulové. Horní hranice je v Evropské unii aktuálně 0,2 % z hodnoty transakce pro debetní a 0,3 % pro kreditní karty.

Berete stravenky?

Především v čase oběda stále nezanedbatelné množství zákazníků restaurací platí stravenkami od zaměstnavatele. K jejich přijímání se ale podniky zavazují dobrovolně. Při vstupu do restaurace se dívejte po nálepkách vydavatelů stravenek na dveřích či baru, případně se na možnost jejich použití ptejte předem, protože o samozřejmost nejde a některé restaurace nechtějí na odvod provize vydavateli přistoupit.

Stravenky slouží pouze k úhradě jídla či potravin a obchodníci na ně nemusí vracet. Někteří tak činí pro zvýšení své popularity u zákazníků. Většinou ale z dobré vůle vrací pouze do výše 10 až 20 korun. Výjimečně se můžete setkat i s přirážkou k ceně za platbu stravenkami. Nejvyšší správní soud ČR došel k tomu, že tato praxe není v rozporu se zákonem, ale ve většině případů půjde o porušení všeobecných podmínek vydavatele stravenek, kterého můžete na tuto praktiku upozornit.


Přihlásit