Ekologická stopa

Obsah březnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 3/2024 Obsah březnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 8/2018

Planeta Země je menší, než lidstvo potřebuje, dokazuje každoročně takzvaný Earth Overshoot Day. Jde o den, kdy podle výpočtů neziskové organizace Global Footprint Network překročíme kapacitu naší planety a od kdy jako lidstvo žijeme Zemi na dluh. Ten letošní připadá na 1. srpna. Podívali jsme se na koncept ekologické stopy a přinášíme zároveň několik rad, jak ji snížit.

„Overshoot days“ v tomto tisíciletí

Postup v zadlužení se vůči planetě Zemi lze dokumentovat pohledem na dny překročení dostupné kapacity v posledních letech. Jen od roku 2000 došlo k posunu o téměř dva měsíce života na dluh.

Rok        Den překročení dostupné kapacity

2000       23. září 2000

2001       22. září 2001

2002       19. září 2002

2003       9. září 2003

2004       1. září 2004

2005       26. srpna 2005

2006       20. srpna 2006

2007       14. srpna 2007

2008       15. srpna 2008

2009       19. srpna 2009

2010       8. srpna 2010

2011       4. srpna 2011

2012       4. srpna 2012

2013       4. srpna 2013

2014       5. srpna 2014

2015       6. srpna 2015

2016       5. srpna 2016

2017       3. srpna 2017

2018       1. srpna 2018

Stručně řečeno, ekologická stopa je měřítko toho, jaký nárok má člověk na zemský ekosystém. Je to uměle vytvořená jednotka, která určuje, jakou plochu zemského povrchu člověk potřebuje pro svůj život či k vykonání určité činnosti. Možná jste si během letu na dovolenou všimli, že součástí letenky byla informace, jaká je ekologická stopa vašeho letu. Kdybyste zvolili jinou formu dopravy – místo letu letadlem třeba cestu vlakem – byla by ekologická stopa jiná.

Nejde ovšem jen o dopravu a s ní spojené emise CO2, jak by se z příkladu s letadlem mohlo zdát. Ekologickou stopu za sebou zanecháváme téměř s každou naší činností – od získávání potravin přes bydlení, osobní hygienu až po množství vyprodukovaného odpadu.

Kromě osobní ekologické stopy, kterou si lze pro zajímavost spočítat na online kalkulačkách na internetu, se pro potřeby vědců, úředníků a politiků počítá hlavně s ekologickou stopou celého lidstva, států či měst. Cílem vzniku konceptu ekologické stopy bylo totiž odhadnout, jaký vliv má činnost člověka na přírodu a zda lidská populace žije v rámci ekologické kapacity Země. Jinými slovy šlo o to zjistit, zda si lidstvo bere tolik, kolik se dokáže nahradit z obnovitelných zdrojů, či zda čerpáme více, a spějeme tak k úplnému vyčerpání zdrojů.

Ekologická stopa lidstva se rok od roku zvyšuje

Výsledky výpočtů ekologické stopy lidstva nejsou potěšující. Pro kalkulaci na úrovni měst a výše se používá jako jednotka globální hektar (gha) udávající plochu, kterou daná entita využívá pro své činnosti. Plocha Země je ve výpočtech zároveň ponížena o zhruba 12 %, neboť lidé nejsou jedinými žijícími tvory. Tato plocha se skládá ze šesti druhů povrchu: energetická půda (vyhrazená k absorbování CO2), orná půda, pastviny, lesy, zastavěná plocha a moře. Pokud vezmeme v úvahu plochu Země a počet jejích obyvatel, vychází na každého člověka plocha o rozměru zhruba 1,7–1,8 gha.

K překročení pomyslné hranice spotřeby jedné planety Země došlo v druhé polovině minulého století a od té doby se ekologický deficit raketovým tempem stále prohlubuje. To znamená, že vypočtené datum se posouvá stále blíže k 1. lednu. Dochází k ničení a vyčerpávání ekologických zdrojů, aniž by probíhala jejich obnova. Ekologická stopa roste především v zemích s vysokými příjmy, i když to neplatí stoprocentně. Zjednodušeně ale lze říci, že rozvojové země drží svou ekologickou stopu za několik posledních let na stejné úrovni, či ji dokonce snížily, kdežto v zemích ekonomicky vyspělých se ekologická stopa výrazně navýšila.

Celosvětově připadá reál­ně na každého člověka spotřeba několikrát vyšší, než je 1,8 gha. Pokud vezmete v úvahu celé lidstvo, žijeme na dluh od 1. srpna 2018. Lidstvo tak potřebuje ke svému životu zhruba 1,7× větší plochu, než má k dispozici. Uvážíme-li pouze obyvatelstvo České republiky, pak je tím dnem v roce 2018 dokonce 20. duben. Kdyby tedy všichni žili jako my, lidstvo by ke svému životu potřebovalo víc než tři planety.

Nejhůře je na tom Katar, který přidělenou plochu Země vyčerpal již k 9. únoru, následován 19. února Lucemburskem. Na opačné straně spektra stojí třeba Vietnam, kde budou žít Zemi na dluh pouze deset dní od 21. prosince, nebo Jamajka (od 13. prosince). Nelze samozřejmě házet celé země do jednoho pytle. Stejně jako existují obrovské rozdíly mezi státy, existují rozdíly i mezi lidmi v jednotlivých zemích. Životní styl každého z nás je odlišný a na zemský ekosystém klade jiné nároky. I proto se vyplatí spočítat si svou ekologickou stopu a zjistit, zda spadáme do průměru, či jsme na tom lépe, nebo hůře.

Lze snížit ekologickou stopu?

Cílem mnoha politiků, vědců a aktivistů je posunout den, kdy naše zdroje vyčerpáme. Ekologickou stopu je možné snížit a vrátit se tak do rovnováhy, kdy bude planeta schopná obnovit své zdroje dřív, než je vyčerpáme. Změna může vycházet takříkajíc shora, jak dokládá několik nařízení a zákonů z posledních let. Počínaje třeba zákazem prodeje běžných žárovek, který byl v různé podobně ukotven v řadě zemí, až po v současné době diskutovaný zákaz jednorázových plastů.

Státy, které žijí v roce 2018 nejvíce na dluh Zemi

Stát                                    Den překročení dostupné kapacity

Katar                                   9. února 2018

Lucembursko                     19. února 2018

Spojené arabské emiráty   4. března 2018

Mongolsko                          6. března 2018

Bahrajn                               12. března 2018

Spojené státy americké     15. března 2018

Kanada                               18. března 2018

Kuvajt                                 22. března 2018

Dánsko                               28. března 2018

Estonsko                            30. března 2018

Jak jsou na tom další země, naleznete na stránkách www.overshootday.org.

Stejně tak je ale možné začít u sebe – ve svém životě a v domácnosti. Nikdo neříká, že už nesmíte nikdy letět letadlem na dovolenou či na služební cestu. Určitě se ale najdou oblasti, kde každý z nás dokáže udělat malý ústupek pro sebe, ale zároveň velký krok pro budoucí generace. Změna bude mnohdy znamenat nejen snížení ekologické stopy, ale i větší výhody pro nás samotné. Stačí dát třeba přednost chůzi nebo hromadné dopravě před cestou autem.

Dalším úsporným opatřením jsou kabely s vypínačem přívodu elektřiny. I když totiž elektroniku zrovna nepoužíváte, pokud je v zásuvce, tak spotřebovává energii, neboť funguje v pohotovostním režimu. Díky kabelu je možné snížit ekologickou stopu a opět ušetřit finance za elektřinu. I přes zmiňované změny v prodeji běžných žárovek jich na našem trhu najdeme stále velké množství. Vhodné jsou do míst, kde pobýváme krátce (například koupelna). Naopak tam, kde trávíme hodně času, se vyplatí žárovky úsporné. Kromě snížení ekologické stopy vydrží déle a šetří elektřinu a tím i finance domácnosti. Podobně může ke snížení ekologické stopy přispět třeba zateplení domu či přechod na alternativní zdroje energií. Další tipy naleznete v boxu na konci článku.

Ruku v ruce se snižováním ekologické stopy jde i životní styl zero waste neboli nulový odpad (psali jsme o něm v dTestu 6/2018), jehož cílem je omezit množství obalů a odpadů v životě na minimum. S tím se pojí třeba nákupy do vlastních látkových obalů, vratných sklenic a dalších několikanásobně použitelných obalů. Pořízení skleněné či nerezové lahve na pití nebo termohrníčku na ranní kávu sníží ekologickou stopu o značné množství jednorázových plastů. Pokud už mají vyznavači bezobalového hnutí své vlastní nádoby, preferují většinou zboží od lokálních výrobců a farmářů. Někteří jdou ještě o krok dál a omezují konzumaci masa. Vyprodukování hovězího masa za sebou totiž nechává mnohem větší ekologickou stopu, než třeba vypěstování rajčete, neboť zvíře má na životní prostředí větší nároky než rostlina.

10 tipů, jak snížit ekologickou stopu

  • Místo auta využívejte hromadnou dopravu. Pokud to máte kousek, choďte pěšky nebo jezděte na kole. Pěší chůze za sebou nechává nulovou ekologickou stopu.
  • Využívejte v kuchyni pokličky a tlakové hrnce. Šetří energii.
  • Kupujte lokální výrobky, případně dávejte přednost produktům, které jsou dováženy z nejmenší vzdálenosti. Dovoz potravin přes polovinu planety za sebou totiž nechává velkou ekologickou stopu, podobně jako byste letěli na dovolenou.
  • Místo koupání si dejte sprchu. Ušetříte za vodu a snížíte ekologickou stopu.
  • Kupujte výrobky šetrné k životnímu prostředí.
  • Dávejte přednost úsporným spotřebičům.
  • Pokud zvažujte stavbu domu, volte vícepatrovou variantu. Na ušetřené ploše vašeho pozemku můžete třeba pěstovat vlastní plodiny.
  • Pokud máte oblíbené produkty, kupujte je ve větším balení.
  • Nepřehánějte to v zimě s vytápěním domácnosti a v létě s klimatizací.
  • Místo sušičky sušte prádlo raději přirozeně, pokud pro to máte podmínky.

Přihlásit