Mořská sůl je mezi spotřebiteli značně oblíbená a dávkovací balení, ve kterých se často prodává, jsou praktická. Proto na trhu najdeme celou řadu značek. Na začátku roku se v rakouském tisku objevily závěry zkoumání pěti vzorků „fleur de sel“, které provedli odborníci z univerzity v Oldenburku. Ve všech vzorcích byly nalezeny mikroskopické plastové částice. „Fleur de sel“ je přitom označení pro nejkvalitnější, nejbohatší a tudíž i nejdražší krystalky mořské soli, francouzsky znamená doslova „solný květ“.
Kolegové z VKI se proto rozhodli zjistit, jak se věci skutečně mají a zda se problém týká jen zmíněné značky nebo i dalších produktů. Testovali celkem 12 výrobků 11 značek, z toho byl jeden „fleur de sel“ a v jednom případě se jednalo o rakouskou kamennou sůl.
V šesti z jedenácti balení mořské soli, tedy ve více než polovině zkoumaných, se vyskytovaly stopy plastů v podobě malých kousíčků. Ve většině případů se jednalo o plastové granulky menší než 0,1 mm, což je zhruba síla běžného papíru. Ve dvou vzorcích byly i částečky plastových folií. Testovaný „fleur de sel“ měl plastů nejméně. Kamenná sůl je neobsahovala vůbec. Nebyla zjištěna žádná souvislost mezi obsahem plastů v soli a jejím obalem. Původ soli byl na balení uveden v méně než polovině případů, a to velmi obecně jako Středozemní moře.
Ze závěrů VKI vyplývá, že kdo dává přednost mořské soli, měl by počítat i s tím, že obsahuje plasty.
