Biokuřata se jako jediná dají snadno rozlišit díky názvu a logu ekologické produkce – evropským biolístkem. Krmné směsi pro biokuřata musejí být složeny nejméně z 90 % z produktů ekologického zemědělství, tedy bez chemických hnojiv a pesticidů. Biokuřata mají také při chovu k dispozici větší prostor. Je ale dobré vědět, že každé kuřecí maso může obsahovat různé bakterie, včetně salmonel, a ve zvýšené míře dbát hygienických zásad už při nákupu.
Jak nesníst salmonelu?
S kuřecím masem zacházejme vždy tak, jako by mohlo obsahovat nežádoucí bakterie. Chlazené maso dejte co nejdříve do chladničky, zmrazené do mrazničky. V nákupní tašce i v chladničce je vhodné oddělit jej od potravin, které se už nebudou tepelně upravovat. Syrové kuře není vhodné omývat pod tekoucí vodou, protože kapky mohou bakterie roznést po okolí dřezu. Pro krájení používejte zvláštní prkénko a nůž, které potom důkladně umyjte. Průběžně si myjte ruce. Mráz bakterie nezahubí, pouze zastaví jejich množení. Bezpečná je až důkladná tepelná úprava. Maso musí být propečené i u kosti, šťáva nemá být narůžovělá a uvnitř nesmějí zůstávat syrová místa.
Než kuřecí maso vložíme do košíku, zkontrolujme neporušenost původního obalu. Zboží v poškozeném obalu se raději vyhněme. Kromě možné kontaminace masa zvenčí hrozí i potřísnění ostatních potravin tekutinou, která se může z kuřete uvolnit.
Označení musí být čitelné. Na baleném drůbežím mase musí být uveden stav, ve kterém se prodává, tedy zda jde o maso čerstvé, zmrazené nebo hluboce zmrazené. Nesmí chybět čisté množství masa ani údaj o tom, při jaké teplotě se má výrobek uchovávat. U čerstvého masa si vždy všímejte také toho, zda v balení není nadměrné množství volné tekutiny a zda maso nepůsobí oschle nebo změněně.
Datum použitelnosti říká, dokdy je nutné čerstvé kuřecí maso spotřebovat. Po tomto datu už se výrobek nemá jíst ani prodávat. U zmrazeného a hluboce zmrazeného masa se obvykle setkáte s datem minimální trvanlivosti. I u něj platí, že je nutné dodržet doporučenou teplotu skladování a po rozmrazení maso znovu nezmrazovat.
Země původu je u čerstvého, chlazeného i zmrazeného drůbežího masa povinným údajem. Na obalu se obvykle uvádí, kde bylo zvíře chováno a kde bylo poraženo. Pokud všechny rozhodující fáze proběhly v jednom státě, může být uveden přímo původ z dané země. Jestliže k jednotlivým krokům došlo v různých státech, musí být informace na obalu rozepsaná tak, aby spotřebitel věděl, ve které zemi která fáze proběhla.
Kromě údajů o původu se na obalu objevuje také veterinární schvalovací značka. Oválná značka identifikuje závod, ve kterém proběhl poslední zpracovatelský krok, například porážka, bourání nebo balení. Zkratka státu v oválu se proto může lišit od země původu samotného masa. Neznamená automaticky, že zvíře bylo v této zemi chováno.
Kdo výrobek uvedl na trh? Z obalu musíme vyčíst název a adresu odpovědné firmy. Nemusí jít vždy o samotného výrobce. Může to být také distributor, balírna nebo další zpracovatel. Adresa odpovědného provozovatele však na obalu chybět nesmí.
Pro výběr je důležitý přesný název výrobku. Nařízení 2026/343 pracuje s přesně vymezenými názvy drůbežích částí. Pokud tedy potřebujete například prsní řízky, vybírejte výrobky označené tímto názvem. Vizuálně podobné kuřecí prso nebo filet se může lišit způsobem opracování, například přítomností kosti, chrupavky nebo kůže. U celé drůbeže se uvádí, zda je s droby, bez drobů nebo částečně vykuchaná. U dělené drůbeže má být jasné, o jaký druh a díl masa jde a zda je výrobek vykostěný, s kůží nebo bez kůže.
Způsob chlazení může výrobce na obalu uvést dobrovolně. Nařízení rozlišuje chlazení vzduchem, chlazení vzduchem s postřikem vodou a chlazení ponořením do vody nebo vody s ledem. Tato informace však nepatří mezi povinné údaje, takže ji spotřebitel na běžném balení často nenajde.
Podle jakosti může být drůbeží maso zařazeno do třídy A nebo B. Třída A představuje vyšší kvalitu vzhledu a opracování. Pro obě třídy platí, že maso má být neporušené, čisté, bez viditelných cizích látek, nečistot, výrazných krvavých skvrn, cizího zápachu, vyčnívajících zlomených kostí a vážných pohmožděnin. U čerstvé drůbeže se nesmějí objevovat známky předchozího zmrazení.
U třídy A jsou požadavky přísnější. Maso má být dobře zmasilé, stehna mají působit plně a na kuřeti má být tenká a rovnoměrná vrstva tuku. Předpis připouští jen několik drobných zbytků peří, špiček brků nebo jemných chloupků na vybraných částech, například na stehnech. Malá a nenápadná poškození či změny barvy se mohou tolerovat, nesmějí však být na prsou nebo stehnech. U zmrazené a hluboce zmrazené drůbeže se navíc sledují stopy po spálení mrazem.
