Lampiony (ne)štěstí

Obsah říjnového vydání

Aktuální číslo časopisu dTest 10/2018 Obsah říjnového vydání

Vydáno: 28.6.2018    Publikováno v časopise 7/2018

Jsou součástí rodinných a firemních akci či významných událostí. Někdo si už bez nich nedokáže představit pořádnou oslavu, přestože se jedná o importovaný zvyk ze zahraničí. Létající přání ale nejsou tak nevinnou hračkou, jak se na první pohled může zdát. Hasiči by o tom mohli dlouze vyprávět. Co jsou asijské létající pochodně vlastně zač a co mohou způsobit? Víte, jak je správně používat a proč je jejich vypouštění uprostřed Evropy nebezpečné?

Jak to funguje?

Hlavním určujícím prvkem je otvor nacházející se v jednom místě balónu, který umožňuje vnikání horkého vzduchu či spalin do jeho vnitřní části. Druhou klíčovou součástí létajícího přání je vyvíječ plamenného hoření. Může jít o hořák či svíčku upevněné na rámu z bambusu či drátěné konstrukce. Definujícím kritériem je především funkce takového zařízení. Je nutné, aby byl vyvíječ plamenného hoření dostatečně výkonný, tedy aby zvládl vytvořit dostatečné množství teplého vzduchu a spalin, které létající přání vynesou do vzduchu dříve, než hořák či svíčka dohoří.

Létající přání nebo také létající lampióny, lampióny štěstí, létající lucerny, balónky štěstí, čínské lampióny, lucerny štěstí či thajské lampiónky – to všechno jsou různé názvy pro totéž. V kaž­dém případě jde technicky vzato o malý horkovzdušný balón, který může vedle romantických chvilek způsobit také hodně smutku.

Proti vypouštění lampiónů štěstí zásadně stojí Hasičský sbor České republiky a má k tomu své důvody. Z jeho statistik vyplývá, že škody, které prokazatelně napáchal hořící lampión štěstí, mohou sahat do miliónů. Vedle toho jsou rizikové i dráty z výrobku, které dopadnou na zem a ohrožují volně žijící zvěř. V neposlední řadě mohou létající světélka nadělat zmatky při navigaci v letovém provozu.

Jde to vůbec bezpečně?

Zásadní vliv na požární bezpečnost létajících přání mají povětrnostní a klimatické podmínky. Proto se v návodech pro spotřebitele (pokud jsou vůbec k výrobku přiloženy) v různých obměnách uvádí, že se lampióny mají používat mimo obydlená území, lesy, suché louky či obilná pole a pouze v případě, že síla větru nepřesahuje 6–11 km/h. Lze si jen obtížně představit, jak oslavenec po pátém přípitku vyhodnocuje sílu a směr větru, případně odstraňuje překážky z letové dráhy.

Na těchto výrobcích je proto pozoruhodné, že se po nich před uvedením na trh nevyžaduje, aby prošly bezpečnostními testy. Létající přání totiž nepodléhají zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, tudíž není potřeba, aby se prokazovaly certifikací, že jsou vyrobeny v souladu s normou.

Jedinou regulací, kterou lze u tohoto výroku uplatnit, je zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, jenž říká, že bezpečný výrobek je takový, který za běžných podmínek nepředstavuje žádné nebo pouze minimální nebezpečí. Tedy pokud uživatel výrobku dodrží návod k použití, který musí být přiložen jako průvodní dokumentace od výrobce, nemělo by dojít k zásadnímu riziku.

Vítr a bezvětří v Česku

  • Dosáhnout podmínek pro bezpečné použití létajících přání v České republice je podle HZS ČR prakticky nemožné. Bezvětří, které je považováno pro lampiónovou show za ideální stav, je definováno rychlostí větru 0–0,2 m/s. Laik může tuto situaci vyhodnotit podle kouře, který stoupá kolmo vzhůru. Ve vysoko položených místech se bezvětří vyskytuje velmi málo – zhruba v 1 % případů měření, u nízko položených stanic jde zhruba o třetinu výskytů.
  • Podle Českého hydrometeorologického ústavu se u nás průměrná rychlost větru pohybuje mezi 2–4 m/s. Vítr vane pomaleji především v údolí řek a v pánevních oblastech jižních a jihozápadních Čech. Nižší rychlost větru lze očekávat také v létě, největrněji bývá v zimě.
  • Mírný nebo slabý vítr vane rychlostí 1,6 až 3,3 m/s. Běžný uživatel létajících přání ho pozná například podle šelestu listí či vánku citelného na tvářích.
  • Rychlost větru se však se stoupající výškou mění. Vedle rychlosti se mění i jeho směr, takže je nemožné odhadnout, jak vysoko lampión dosáhne, jak dlouho a kam poletí.

Ovšem bezpečnostní kritéria, která jsou výrobci nebo prodejci výrobku nastavena, nejsou na našem území splnitelná, jak uvádí ve svém materiálu o létajících lampiónech plk. Mgr. Radek Kislinger, vedoucí Oddělení zjišťování příčin vzniku požárů HZS ČR. Zároveň dodává, že pokud si budeme nad hlavou pouštět lampióny štěstí, nikdy nebude v silách hasičů dodržet zákon o požární ochraně. Účinné opatření zkrátka neexistuje, odpovědnost je v rukou spotřebitele.

Z pohledu bezpečnosti je tak podle hasičů možné tvrdit, že spotřebitel při používání lampiónů vždy porušuje jednu ze základních povinností požární ochrany. Suma sumárum – vznášející se symbol romantiky zavdává příčinu ke vzniku požáru pokaždé.

Kam lampión nepustit?

Nejčastěji se na výrobcích objevuje informace, že by se létající přání nemělo vypouštět:

  •  v obydlených oblastech, mezi paneláky, ve městech, v místech s vysokou koncentrací osob,
  •  v blízkosti letišť (v okruhu 15–50 km – v závislosti na typu letiště, viz mapa níže),
  •  v lese, v blízkosti stožárů vysokého napětí, suchých luk, obilných polí v období sklizně,
  •  v blízkosti hořlavin, výbušnin a míst, kde jsou skladovány.

Dorazí štěstí i k nám?

Hasičský záchranný sbor České republiky proto důrazně varuje před používáním létajících přání a zasazuje se o jejich úplný zákaz na našem území. Protože při používání těchto výrobků nelze zajistit bezpečnost, považují hasiči za vhodné označit létající přání podle zákona č. 102/2001 Sb. za nebezpečné výrobky a nechat je stáhnout z distribuce.

Nejednalo by se přitom o ojedinělý krok. Podobná opatření platí již v několika dalších zemích. Sousední Rakousko úplně zakázalo nařízením č. 423/2009 o miniaturních horkovzdušných balónech prodej s platností od února 2011. K podobnému kroku přistoupili také v Německu, v Austrálii či v Malajsii. Prodej létajících přání byl z bezpečnostních důvodů omezen i ve Vietnamu.

Po zákazu volají hasiči i v dalších zemích, například ve Spojeném království, kde za zákaz lobbují také farmáři, neboť spadlá létající přání ohrožují dobytek a představují riziko v době sklizně. Mraky se nad létajícími lucernami stahují i v jeho čínské domovině, kde vyhlásili jejich zákaz například v Nankingu, hlavním městě provincie Ťiang-su.

 

Tisíce let dlouhá cesta přes půl zeměkoule

Ačkoliv se létající přání dostala do Čech až v posledních zhruba deseti letech, tradici mají více než dvoutisíciletou a sahající až do starověké Číny. Původně lampióny sloužily k vojenským účelům. Používaly se k signalizaci v armádě, neboť je bylo možné spatřit z velké vzdálenosti.

S postupem let se ovšem využití lampiónů rozšířilo z armády mezi ostatní obyvatelstvo Číny a získalo význam sváteční. Létající lampióny se staly neodmyslitelnou součástí asijských festivalů, svátků a obřadů a získaly i symbolický význam – zprostředkovávaly komunikaci s bohy. Lidé věřili, že stoupáním lampiónů do nebe se vzdalují i všechny jejich starosti a obavy a do života přichází štěstí. Pokud lampión vystoupal vysoko, znamenalo to příslib bohatství a jeho darování mnichovi mělo na oplátku přinést darujícímu moudrost. Dnes se na plášť lampiónů často píše nějaké přání.

Lampióny se nejprve rozšířily po celém Dálném východě a s rychlým rozvojem cestovního ruchu se dostaly i do Evropy a k nám. Nejprve si je cestovatelé přiváželi jako suvenýr z cest po Asii, postupem času se na českém trhu našlo několik firem, které lampióny buď dovážejí, nebo přímo vyrábějí. Četnost požárů způsobených lampióny ale roste spolu s narůstající oblibou tohoto fenoménu.


Přihlásit