Pomoc v krizi

Obsah prosincového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2018 Obsah prosincového dTestu

Vydáno: 28.6.2018    Publikováno v časopise 7/2018

V životě každého z nás se čas od času můžou vyskytnout psychicky náročné situace, které nejsme schopni vyřešit sami ani za pomoci blízkých osob, a je na místě vyhledat odbornou pomoc. Nabízejí ji zdarma různé instituce a neziskové organizace a může mít terénní, ambulantní i pobytovou formu.

Původ slova krize nalezneme v řeckém označení krinó, což znamená oddělit, vybrat nebo volit. Z psychologického hlediska můžeme o krizi mluvit jako o přechodném stavu vnitřní nerovnováhy. Bývá důsledkem střetu s životní situací, kterou jedinec není schopen zvládnout svými vlastními silami. Říká se, že „co nás nezabije, to nás posílí“, ale aby nás to „nezabilo“, je dobré mít povědomí o sociálních službách, které nám v krizi můžou pomoci.

Deset signálů, že jste v krizi

  • Setkali jste se s nečekanou překážkou nebo žijete v dlouhodobém stresu.
  • Máte nedostatek podpory z okolí a občas se cítíte úplně opuštěni.
  • Přestáváte fungovat i při úkonech všedního dne a máte problém s koncentrací.
  • Objevují se různé tělesné potíže a vyčerpání, potíže s dýcháním, bušení srdce nebo pocity na omdlení.
  • Přestali jste dobře spát, nechutná vám jíst a zhubli jste.
  • Vyčerpali jste již všechny nápady, jak svoji situaci řešit.
  • Objevují se u vás pocity chaosu a ztráty kontroly.
  • Zažíváte pocity bezmoci a nevíte, jak dál.
  • Pozorujete střídání různých emocí, které se rychle mění. Častokrát jsou provázeny pláčem.
  • Máte pocit, že nic necítíte a jste od všeho tak trochu odděleni.

Zdroj: Centrum sociálních služeb Praha

Kde hledat

Krizovou intervencí (neboli krizovou pomocí) se zabývá řada státních i neziskových organizací. Nejjednodušší způsob, jak si najít vhodnou službu v místě svého bydliště, je prostřednictvím portálu Ministerstva práce a sociálních věcí, kde je k dispozici přehledný rejstřík registrovaných poskytovatelů sociálních služeb. Stačí zadat kraj a druh hledané sociální služby.

Krizová pomoc bývá poskytována profesionály – pracovníky v pomáhajících profesích, například psychology, psychiatry nebo sociálními pracovníky. Jejich cílem je věnovat klientovi podporu, naději, někdy i vedení, aby pocítil úlevu a zvýšila se jeho schopnost zvládat svoji situaci.

Existují služby telefonického i internetového poradenství, které přinášejí možnost okamžité konzultace a pro mnohé představují jednodušší řešení, které je navíc zcela anonymní. Jednotlivé poradny se obvykle zaměřují na specifické potřeby konkrétní cílové skupiny. Nalezneme poradenství určené například pro seniory, pro oběti domácího násilí, poradenství pro drogově závislé a podobně.

V případě, kdy je problém závažnějšího charakteru a nestačí „jen“ poradenství po telefonu nebo přes e-mailovou komunikaci, se nabízí možnost využít ambulantní nebo pobytová krizová centra. V tomto případě už není krizová pomoc tak anonymní, ale může být účinnější.

Ambulantní krizová centra poskytují v mnoha případech jednorázovou pomoc a tolik potřebné vedení v krizové situaci. Pobytová krizová centra jsou zařízení poskytující péči o člověka v nejrůznějších obtížných životních situacích. Služby bývají buď zdarma, nebo jsou hrazeny zdravotními pojišťovnami (v případech, kdy je centrum součástí zdravotnického zařízení). Do obou typů krizových center je obvykle možné přijít bez objednání i bez doporučení v závislosti na provozní době jednotlivých pracovišť.

Jak poznám, že jsem v krizi?

Duševní zdraví každého člověka je velmi subjektivní, stejně tak krize a její prožívání je velmi individuální. To, co jednoho takříkajíc „semele“, může ten druhý přejít bez větších potíží. Podle odborníků na tuto problematiku lze usoudit, že krize je nejčastěji spojena s nějakou ztrátou (například úmrtí blízké osoby), změnou (rozvod či rozchod s partnerem, odchod do důchodu) nebo volbou, tedy obtížným rozhodováním (změna zaměstnání). Některá období v životě jsou ke vzniku krize náchylnější, zpravidla se jedná o období plné změn (zakládání rodiny, narození dítěte, partnerské krize, finanční problémy). Naproti tomu existuje jiný druh krizových situací a krize pramenící z nečekané a náhlé události, která v našem životě nastane a negativním způsobem nás překvapí, jako jsou například vážné nehody, kriminální činy nebo přírodní katastrofy.

Projevy krize můžeme pozorovat na různých psychických i tělesných úrovních. Pokud se necítíme psychicky dobře, můžeme zaznamenat poruchy soustředění, pocity úzkosti a napětí, podráždění, smutku, zlosti nebo bezmoci… Na tělesné úrovni velmi často dochází k poruchám spánku. Můžeme hůře usínat nebo se naopak probouzet uprostřed noci. Spánek je mělký, během noci si neodpočineme a ve dne jsme pak unavení a dělá nám problém zvládat i banální věci. Dále můžeme pociťovat nechutenství, nevolnost nebo bolesti hlavy (bližší informace viz box Deset signálů, že jste v krizi).

Závěrem je třeba připomenout, že každá krize v sobě obsahuje také potenciál růstu a příležitost pro změnu k lepšímu. Neostýchejte se proto vyhledat odbornou pomoc. Potíže díky ní vyřešíte rychleji a snáze, a navíc získáte cenné zkušenosti, které třeba zúročíte při jiné příležitosti někdy v budoucnu.

Anketa mezi odborníky

Pracovníků krizových center jsme se zeptali na nejčastější problémy, které k nim klienty přivádějí, i na důvody, proč mnozí lidé krizovou odbornou pomoc odmítají.

S jakými problémy se v rámci krizové intervence nejčastěji setkáváte?

PhDr. Anna Stodolová, SOS centrum Diakonie v Praze: Osobní, očekávané i neočekávané změny v životě a vyrovnávání se s nimi, problémy vztahové, rodinné i obecně mezilidské, sociální problematika.

Mgr. Kateřina Hájková, DiS., Krizové centrum – Centrum pomoci rodině a dětem, Prachatice: Rozvod, odchod partnera, vztahové problémy, výchovné problémy a poruchy chování, onemocnění, domácí násilí, fyzické tresty a jiné formy násilí včetně zneužívání, úmrtí v rodině, ztráta zaměstnání, tragické události, náročnost u pečujících osob.

Josef Gabriel, Centrum krizové intervence PN Bohnice, Praha: Ztráta zaměstnání, ztráta partnera či člena rodiny, změna zdravotního stavu, propuknutí nebo zhoršení psychického onemocnění, změna životní role (ukončení studia, nástup do zaměstnání, odchod do důchodu, mateřství), vztahové problémy…

Bc. David Tichý, DiS., Krizové centrum Ostrava: Často se potkáváme se vztahovými problémy mezi partnery i mezi generacemi, situačními krizemi (nečekanou ztrátou nebo změnou v životě), traumaty. Časté jsou i obtíže plynoucí z psychické nestability či psychického onemocnění. Je také dost klientů, kteří přicházejí se sociálními problémy. Tyto klienty v určité fázi procesu krizové intervence směřujeme do občanských nebo specializovaných poraden.


Přibývá klientů, kteří chtějí pomoci v krizi, nebo je tomu naopak?

PhDr. Anna Stodolová:Klientů ochotných vyhledat pomoc přibývá.

Mgr. Kateřina Hájková, DiS.:Přibývá nejen počet klientů, zároveň z našeho pohledu stoupá i závažnost témat, se kterými přicházejí. I nadále se však setkáváme s klienty, kteří své problémy a témata nechávají dojít dál, než je zapotřebí. Řešení dané krize je pak mnohem náročnější a klient je více zraněný.

Josef Gabriel:Rozhodně neubývá, ale vzestup není nikterak strmý, jedná se spíše o kontinuální nárůst.

Bc. David Tichý, DiS.:Klientů, kteří pomoc využívají, přibývá. I složky integrovaného záchranného systému mají interventy vyškolené pro první psychickou pomoc. Ubývá tedy lidí, kteří musejí v krizové situaci zůstat sami.

Setkáváte se s předsudky ohledně řešení krize?

PhDr. Anna Stodolová:Spíše s předsudky, které lidem brání pomoc vyhledat. Je to sice méně stigmatizující než vyhledat psychiatra, ale pořád to může být bráno jako slabost – člověk by přece „měl zvládnout vše sám“.

Mgr. Kateřina Hájková, DiS.:S předsudky se setkáváme každý den. I přes jejich různorodost je dopad vždy stejný – brání lidem správně pochopit to, co děláme. Tedy v důsledku i využít námi nabízenou pomoc, která může jejich zvládání krize uspíšit, či jen zažít ten pocit, že je zde někdo, kdo je krizí provede, a padnou-li na samotné dno, znovu jim odsud pomoci. Je to neustálý boj s větrnými mlýny.

Mám-li jmenovat konkrétní předsudky či zkreslené představy, pak to jsou tyto:

  •  Kdo se na krizové centrum obrátí, je slaboch.
  •  Krizové centrum vyřeší problémy za nás.
  •  Krizové centrum je určeno pro drogově závislé.
  •  Krizové centrum mi vystaví potvrzení, že já mám pravdu.
  •  Služby krizového centra nepotřebujeme, my se domluvíme sami.

Josef Gabriel:Ano, předsudky a strach ze stigmatizace jsou nejčastější důvody, proč klienti vyhledají pomoc pozdě, popřípadě ji nevyhledají vůbec.

Bc. David Tichý, DiS.:Ještě stále se setkáváme s názorem, že vyhledání pomoci je projevem slabosti, neschopnosti, selhání. Klienti mají obavy z onálepkování. Bojí se, že budou okolím považováni za blázny. Proto odmítají námi doporučenou návštěvu psychologa či psychiatra. Ale na druhou stranu stále více lidí vnímá pomoc v krizi jako běžnou součást péče o sebe.

Existují nějaké problémy, které jsou pro dnešní dobu nebo pro určitou skupinu lidí typické?

PhDr. Anna Stodolová:U seniorů osamělost a ztráta smyslu života, u mladých vliv nových technologií, život ve virtuálním světě a sebepoškozování.

Mgr. Kateřina Hájková, DiS.:Vím, že to nezní úplně optimisticky, ale nechtěla bych se vrátit do studentských let, když vidím, jak jsou dnešní školáci vůči svým spolužákům zákeřní. Nejsou to pouze pomluvy, naschvály, izolace, ale mnohem větší vynalézavosti, které se často dějí i nad rámec „běžné“ šikany včetně kyberšikany. Protože hodně pracuji s dětmi, určitě bych zmínila i dopady rozchodů/rozvodů a neshod v domácnosti na psychiku dětí. Dění kolem sebe často nerozumějí a nikdo jim je nevysvětlí. Jediné, co se od nich očekává, je smíření se situací a sžití se s novým životem.

Rodina jako systém dnes všeobecně zažívá krizi ve svém vytížení. Rodiče se snaží rodinu zabezpečit materiálními statky, které jsou očekávané, na úkor pozornosti a času věnovaným dětem. Děti si jej pak vynucují po svém – problémovým chováním ve škole, drobnými krádežemi, v krajních mezích utíkají k závislostem či sebepoškozování.

Josef Gabriel:Zcela typické jsou problémy z okruhu ztráty, hledání, udržení si zaměstnání, dále vztahové problémy, které mají souvislost s vytížením/přetížením živitele rodiny. Domácí násilí nyní častěji páchané i na seniorech, problematika sociálních sítí, kyberšikana, problematika závislostí – alkohol, drogy, patologické hráčství, počítačová závislost.

Bc. David Tichý, DiS.:Přibývá zadlužených lidí, často ve spojitosti s různými závislostmi (drogy, patologické hráčství). Půjčit si je velice snadné a dostupné. Mnoho lidí se ocitá v dluhové pasti. Následky nesou i rodiny a širší okolí. Dále jsou zde lidé, kteří pracují dlouhodobě na maximální výkon. Častým důsledkem bývá selhání, rozpad vztahů či zdravotní problémy.

Je současná institucionální pomoc člověku v krizi dostačující?

PhDr. Anna Stodolová:V Praze a velkých městech snad ano, jinde je to otázka dostupnosti. I tam, kde služby jsou, není jisté, že se o nich potřebný člověk dozví.

Mgr. Kateřina Hájková, DiS.:Služeb, jež jsou pro širokou veřejnost přístupné, je několik. Nemusí se zrovna jednat pouze o krizová centra, jejichž okruh zájmu je široký, méně specializovaný. Mluvíme-li však pouze o nich, častým problémem bývá nízké povědomí o jejich práci či jejich dostupnost. Často se jedincům nedostává pomoci v době, kdy ji akutně potřebují, což považuji za velký nedostatek. Jsem proto vděčná za pomoc na krizových linkách či chatech, na které bychom neměli zapomínat.

Josef Gabriel:V případě potřeby je málokdy a málokde okamžitě dostupná pomoc i v Praze, natož v regionech. Byť se situace zvolna mění, je často potřeba velmi kreativní přístup a trpělivost.

Bc. David Tichý, DiS.:Naše krizové centrum poskytuje pomoc nepřetržitě 24 hodin denně. V tomto rozsahu krizová pomoc v mnoha jiných krajích chybí. Podle našeho názoru je důležitá síť pomoci zahrnující různé odbornosti a druhy služeb. Ve velkých městech bývá síť dostatečná. V menších městech a na venkově se odborné pomoci lidem, kteří se ocitnou v těžké životní situaci, dostává jen v omezené míře nebo vůbec. Stále je co zlepšovat.

Přihlásit