Základem je vybrat nepřilnavou pánev s ohledem na vaši plotnu. Plynový hořák snese prakticky jakýkoliv typ, u elektrické či sklokeramické plotny je důležité rovné dno, aby se teplo šířilo co nejrovnoměrněji. Na indukční varné desce pak lze používat jen modely se speciální úpravou – pánev musí mít feromagnetickou základnu. To poznáte podle deklarované kompatibility s indukcí (nápis „Induction“ apod.) nebo jednoduše pomocí magnetu, který by se měl přichytit ke spodní části pánve.
Jak rizikové jsou teflonové pánve?
Škodlivé PFAS jsou pevně navázané v povrchu, takže při běžném používání se z teflonových/PTFE pánví neuvolňují. Platí však, že se pánve nemají používat poškozené a také je není vhodné přehřívat. Při překročení teploty 260 °C totiž může dojít k odpařování PFAS z povrchu pánve. Zvlášť rizikové je zahřívání samotné suché pánve, při kterém teplota jejího povrchu velmi rychle roste a chybí na něm olej, který by mohl výpary alespoň částečně pojmout.
Každopádně platí, že pokud už teflonovou pánve doma máte, není příliš důvodů ji hned vyhazovat. Při koupi nové však už raději volte alternativy bez PFAS.
V článku Pánve a PFAS: není důvod k obavám? se dočtete, jak dopadl náš minitest možného uvolňování PFAS z poškozeného povrchu pánví do oleje během smažení.
Klíčovou roli hraje samotný povrch pánve. Nejčastěji používaný materiál PTFE je známější pod obchodním názvem teflon. Nabízí zpravidla výbornou nepřilnavost a snadnou údržbu. Problém je, že obsahuje tzv. věčné chemikálie PFAS, látky hromadící se v těle i v přírodě, které se rozkládají jen velmi pomalu. Některé z nich jsou potenciálně rakovinotvorné a hormonálně škodlivé. Při správném používání by sice nemělo hrozit jejich uvolňování do pokrmů, při výrobě či likvidaci pánve však mohou pronikat do životního prostředí, a nakonec se dostat i do potravinového řetězce.
Výrobci nepřilnavých pánví často ohledně použití PTFE/teflonu mlží, zřejmě právě kvůli jeho potenciální rizikovosti. Pokud PTFE či teflon nezmiňují a nejde o pánev s keramickým povrchem, je možné, že jej výrobek obsahuje. Určitým vodítkem, že nejde o teflonovou pánev, mohou být označení jako „PFAS free“, „PFC free“ či „bez fluorovaných látek“. Naopak dávejte pozor na lákavé slogany á la „PFOA free“ – ty nutně neznamenají, že je pánev zcela bez PFAS, jen že neobsahuje jednu konkrétní látku z této skupiny chemikálií.
Alternativou jsou již zmíněné keramické povrchy či další materiály bez PFAS. Nepřilnavých pánví tohoto typu v poslední době na trhu přibývá. Některé značky nabízejí oba typy (s i bez PFAS), takže se vyplatí sledovat popisky v e-shopech či štítky na výrobcích.
Rozhodující je také velikost a hmotnost nepřilnavé pánve. Menší s průměrem kolem 24 cm se hodí na rychlé snídaně nebo do malé domácnosti, větší s průměrem 28–32 cm jsou univerzální volbou pro rodinné vaření. Důležitá je i rukojeť. Pokud chcete pánev vkládat do trouby, měla by být žáruvzdorná. Na každodenní použití či například rychlé restování, kdy potřebujete s pánví často pohybovat, oceníte spíše lehčí pánev s pohodlným úchopem a rukojeť, o kterou se nespálíte. Při nákupu si tedy zkuste pávev „osahat“ a zároveň sledujte informace o možnosti vkládání do trouby a maximální přípustné teplotě.
Které pánve jsou skutečně nepřilnavé, které se rychle zahřívají a které jsou odolné vůči poškrábání? A jak jsou na tom s rovnoměrností vedení tepla? Dočtete se v Testu pánví s nepřilnavým povrchem 2025.
