Test lékařských operačních roušek a filtračních polomasek 2003

Publikováno v časopise 6/2003

Předkládáme netypický test, neboť v něm jsou porovnávány výrobky neporovnatelné, jejichž původní účel použití je různý. Impulsem pro tento test se stala skutečnost, že mnoho lidí (včetně zdravotníků) používá k vlastní ochraně před prachem a mikroorganismy lékařské roušky, které nejsou a nikdy nebyly pro tento účel určeny. Nesprávné používání lékařských roušek se navíc vyskytuje opakovaně (nebezpečí antraxu, likvidace následků povodní, SARS). Situaci značně zamlžují i samotní zdravotníci, kteří v mnoha případech vůbec nevědí, že existují výrobky specielně určené pro ochranu dýchacího ústrojí uživatele, a sahají pak nesprávně po pomůcce, která je jim nejbližší – po lékařské roušce.

Dokonce i Centrum epidemiologie a mikrobiologie, SZÚ Praha ve svých Pokynech pro pracoviště klinické mikrobiologie a infektologie – Bezpečnost práce s biologickým materiálem v laboratořích klinické mikrobiologie v případě podezření na SARS (internetové stránky http: //www.szu.cz/cem/sars.htm) doporučuje zcela nesprávně z hlediska bezpečnosti pro pracovníky pracující s biologickým materiálem podezřelým, že obsahuje SARS – ochranu rouškou. Citace: „Personál laboratoře musí být při zpracování vzorků bezpodmínečně vybaven rouškou a rukavicemi, případně ochranným štítem.“

Mezi lékařskými rouškami a filtračními polomaskami je z hlediska používání zásadní rozdíl...

  • Lékařské roušky jsou určeny k ochraně okolí, tj. pacienta (slouží k tomu, aby zabránily průniku mikroorganismů zevnitř ven).
  • Filtrační polomasky (často a běžně nazývané respirátory) jsou určeny k ochraně dýchacího ústrojí uživatele (slouží k tomu, aby zabránily průniku více či méně toxických tuhých či kapalných aerosolů, mikroorganismů, virů, spor plísní zvenku dovnitř). Respirátory se vyrábějí ve dvou typech – bez vydechovacího ventilku (lacinější varianta) a s vydechovacím ventilkem (o něco dražší). Vydechovací ventilek umožní rychlý odchod vydechovaného teplého vzduchu z respirátoru a neohřeje a nezvlhčí materiál respirátoru, takže člověk nemá pocit, že by dýchal do polštáře. Respirátory, což málokdo ví, jsou rovněž vhodné pro ochranu dýchacího ústrojů alergiků, např. před pylem.

Dříve, než se pustíte do dalšího čtení, měli byste si udělat alespoň malou představu o velikosti tuhých částic, které se vyskytují v ovzduší a které vdechujete, či můžete vdechovat; obecné přiblížení uvádíme v bloku „Velikost tuhých částic vyskytujících se v ovzduší“. K tabulce „Příklady velikostí mikroorganismů“ se váže důležitý poznatek: materiálem filtru jsou nejhůře zachytávány kulové částice; jiný tvar se vždy odfiltrovává lépe, tj. s vyšší účinností (studie Willeke K. a spol.: Penetration of Airborne Microorganism through a Surgical Mask and Dust/Mist Respirator; American Industrial Hygiene Association Journal 57, 348–355, 1996).

Nečiníme si tímto testem nárok na detailní a úplné porovnání lékařských roušek a filtračních polomasek. Naše sonda se zaměřila pouze na některé výrobky z obou kategorií (dle zkušeností akreditované zkušební laboratoře, která testuje ochranné pomůcky, budou výsledky pro ostatní výrobky stejné kategorie velmi podobné) a na to, abychom poskytli co nejvíce informací. A právě informacemi začneme...

Filtrační polomasky patří obecně na rozdíl od lékařských operačních roušek do kategorie osobních ochranných pomůcek, které podléhají povinným zkouškám. Prodávané respirátory (jak v ČR, tak v EU) musí v každém případě splňovat podmínky normy (ČSN EN 149) – hodnoty, které pro informaci uvádíme v tabulce, představují nejhorší hodnoty, jež se mohou u certifikovaných respirátorů vyskytnout. Většina výrobců však u svých výrobků dosahuje mnohem lepších parametrů. Zkoušky lékařských roušek jsou nepovinné. 

U osobních ochranných pomůcek zařazených dle nařízení vlády č. 172/1997 Sb., ve znění nařízení vlády č. 284/2000 Sb. do III. kategorie musí být potvrzeno splnění základních hygienických a bezpečnostních požadavků (dle tohoto nařízení) nezávislou autorizovanou osobou – Výzkumným ústavem bezpečnosti práce – AO 235. Výrazem splnění požadavků je vydání certifikátu. Certifikované výrobky III. kategorie podléhají dalším kontrolám v intervalech kratších než jeden rok; pokud ke kontrole nedojde, pozbývá certifikát platnosti. Do III. kategorie jsou zařazeny všechny prostředky, u kterých se uživatel nemůže sám přesvědčit o jejich správné funkci a vadný výrobek by mu mohl poškodit zdraví, případně způsobit smrt; což platí pro všechny pomůcky na ochranu dýchacího ústrojí, tedy i respirátorů.

Na osobních ochranných pomůckách III. kategorie se můžete setkat se značkou CE 1024; toto číslo bylo uděleno zkušebně – Výzkumnému ústavu bezpečnosti práce Evropskou unií (protokol PECA – Dohoda o vzájemném uznávání certifikace mezi ČR a EU) a znamená zkušebnu, která dohlíží na kvalitu výroby (Notified Body 1024). 

Jak u respirátorů, tak i u lékařských roušek se můžete setkat s údajem o účinnosti jejich filtrace. Tato čísla, uváděná v procentech, jsou sice v souladu s určením výrobku, avšak vzájemně jsou zcela neporovnatelná! Důvod: účinnost filtrace se měří zcela odlišně...

 

Zkoušky lékařských operačních roušek

U roušek je často uváděna bakteriální filtrační účinnost (% BFE), která se zjišťuje metodou nazývanou modifikovaný Green and Vesley Test (vznikla v USA). Problematické je, že se tato zkouška provádí pouze na jedné osobě – zkušební osoba vloží hlavu do zkušebního boxu jak s rouškou, tak bez roušky a opakuje vždy anglické slovo „chew“. Zkušební osobou vydechnutý vzduch dopadá na misky s agarem. Vyhodnocení se provádí z počtu bakterií v agarových miskách podložených při použití roušky a bez použití roušky. Výsledkem je hodnota nazývaná Bacterial Filtration Efficiency (BFE %). Ze způsobu, jak se zkouška provádí, je zřejmé, že jejím cílem je stanovit, jak je okolí chráněno před osobou, která má roušku nasazenu.

Americká společnost Association of Operating Room Nurses požaduje BFE lékařských operačních roušek nejméně 95 %. 

Zkoušky lékařských roušek nejsou normalizované a ani není v současné době dostupná žádná normalizovaná zkouška.

 

Zkoušky filtračních polomasek

Vedle dalších zkoušek se podle evropské normy ČSN EN 149 provádí u respirátorů zkouška účinnosti filtrace použitého filtračního materiálu a celková účinnost ochrany, tj. kolik částic pronikne z okolí do vnitřního prostoru respirátoru a to celkově – filtračním materiálem, případně použitým vydechovacím ventilkem, a netěsnostmi mezi pokožkou a dosedací linií polomasky. Při zkouškách se používá jako zkušební medium tuhý aerosol chloridu sodného.

  • Filtrační účinnost materiálu se vypočítává z hodnot získaných změřením koncentrace aerosolu před a za respirátorem.

           účinnost filtrace = 100 x částice zachycené filtrem
                                                 částice před filtrem

  • Celková účinnost ochrany respirátoru se zjišťuje na zkušební osobě a získává se měřením koncentrace aerosolu chloridu sodného v podmaskovém prostoru respirátoru. Aby se podmínky přiblížily skutečným a zkušební osoba nedýchala pouze povrchně, nýbrž zhluboka (hluboké dýchání zajistí realistický průnik při pracovním zatížení), musí provádět určitá, normou předepsaná cvičení.
    Zkušební osoba s nasazeným respirátorem jde po pohyblivém pásu (rychlostí 6 km/h), který je umístěn ve zkušební komoře. Do komory je současně přiváděn v „generátoru“ vytvořený zkušební aerosol. Zkušební osoba provádí předepsaná cvičení, každé po dobu 2 minut:

chůze bez pohybu hlavy a mluvení

otáčení hlavou ze strany na stranu (cca 15x), jako by se prováděla kontrola stěn tunelu

zvedání a sklánění hlavy (cca 15x), jako by se prováděla kontrola stropu a podlahy

hlasité odříkávání abecedy či čtení dohodnutého textu

chůze bez pohybu hlavy a mluvení

 

Při zkoušce se z vnitřního prostoru respirátoru odebírá během vdechovací fáze dýchacího cyklu vzorek, ve kterém se analyzuje obsah NaCl. Aby sonda odebírala pouze vzorek vdechovaného vzduchu (jen tehdy, jak již víme, může docházet k případnému průniku nežádoucích látek do organismu), využívá se k ovládání přepínacího ventilu změna tlaku uvnitř respirátoru.

Z naměřených hodnot se vypočte celková účinnost výrobku pro všechna provedená cvičení u jednotlivých zkušebních osob (zkouška probíhá na deseti osobách – muži a ženy), rovněž se vypočte průměr pro jednotlivá cvičení u všech zkušebních osob a celkový průměr účinnosti pro všechna cvičení i všechny osoby.

I když, jak jsme již několikrát zdůraznili, lékařská rouška není určena k ochraně dýchacího ústrojí, přesto otázka naší sondy zněla: Může rouška chránit dýchací ústrojí a do jaké míry? Proti rouškám jsme postavili filtrační polomasky, které (jak již také víme) jsou k ochraně dýchacího ústrojí přímo určeny. Zkouškám jsme podrobili tři lékařské roušky dvou výrobců (tuzemský DINA-HITEX, Bučovice a zahraniční 3M, který dováží firma 3M ČESKO, Praha) a deset filtračních polomasek – zástupců všech tříd taktéž dvou výrobců (tuzemský REFIL, Karlovy Vary a zahraniční 3M, dovozce 3M ČESKO, Praha).

Filtrační účinnost materiálů testovaných výrobků a celková účinnost ochrany, která je tím kterým výrobkem poskytována, se měřila přístrojem MOORE’S (výsledky naleznete v tabulce).

Pro názornou a lepší představu o účinnosti záchytu různě velkých částic použitým filtračním materiálem (konkrétně v rozmezí od 0,3 do 5 µm) jsme u nejhorší a nejlepší lékařské roušky a u jednoho respirátoru třídy FFP2 provedli ještě měření laserovým prachoměrem GRIMM.

Jaké závěry můžeme z naměřených výsledků vyvodit? Ačkoliv v naší sondě porovnáváme neporovnatelné, můžeme odpovědně říci, že nejlepší lékařské roušky (z testovaných DINA-HITEX Superfilter) lze z hlediska ochrany dýchacích orgánů uživatele postavit přibližně na roveň nejslabších filtračních polomasek třídy FFP1...

  • Filtrační účinnost materiálu: Lékařské roušky jsou zhotoveny z materiálu, kterým snadno procházejí zejména nejmenší částice tuhého aerosolu a nejmenší mikroorganismy (pod 0,3 µm).
    Tato vlastnost filtračního materiálu je zřejmá z porovnání rozdílných výsledků měření účinnosti přístroji MOORE’S a GRIMM. Přístrojem GRIMM je sice naměřena vyšší účinnost filtrace, která je dána tím, že pro něj jakoby nej-menší částice neexistují, ve skutečnosti však tyto malé částice materiálem procházejí. Přístroj MOORE’S toto zvýšení koncentrace aerosolu po průchodu filtračním materiálem zaregistruje a důsledkem je naměřená nižší filtrační účinnost. Čím větší je rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami, tím více malých částic materiálem proniká.
    Rozdíl mezi filtračními účinnostmi lékařských roušek, které byly naměřeny přístroji MOORE’S a GRIMM, se pohybuje v desítkách procent. Z tohoto konstatování lze vyvodit, že lékařské roušky selhávají obzláště při odstraňování nejmenších částic, které jsou přitom velice nebezpečné pro organismus člověka.
    Materiál filtračních polomasek třídy FFP2 a FFP3 je z hlediska své filtrační účinnosti velice dobrý a jeho schopnost filtrace se přibližuje ke 100% filtraci (v mnoha případech chybí k dosažení maxima desetiny procenta). Filtrace nejmenších částic je u polomasek mnohem lepší než u lékařských roušek, neboť rozdíl naměřených účinností přístroji MOORE’S a GRIMM je v řádu necelého procenta.
  • Celková účinnost ochrany: Nejdůležitější výstupní parametr nenechá nikoho na pochybách, že nejvyšší možnou míru ochrany poskytnou pouze filtrační polomasky tříd FFP2 a FFP3, jejichž celková účinnost ochrany dosahuje hodnot 94,9 až 99,8 %.
    Nejlepší z testovaných lékařských roušek (DINA-HITEX Superfilter) dosáhla při měření celkové účinnosti ochrany 85,7 %. Dá se tedy porovnat s polomaskami nejnižší třídy FFP1, které vykazovaly celkovou účinnost ochrany od 87,3 do 93,7 % (viz tabulka). Ostatní testované lékařské roušky se nemohou s těmito nejskromnějšími polomaskami ani měřit.
    Při porovnání naměřených hodnot s požadavkem normy na nejnižší povolenou celkovou účinnost ochrany polomasek je jasně vidět, že polomasky mají značnou rezervu; některé výrobky třídy FFP1 by klidně mohly být zařazeny do vyšší třídy FFP2.

Zopakujme si a dobře si pamatujme: Lékařské roušky slouží k ochraně okolí (tedy pacienta), zatímco filtrační polomasky (respirátory) jsou určeny k ochraně dýchacího ústrojí uživatele. Filtrační polomasky však lze použít i k ochraně okolí (tj. k zábraně průniku mikroorganismů zevnitř ven), neboť s rezervou splňují požadavek bakteriální filtrační účinnosti, který je stanoven Association of Operating Room Nurses pro operační roušky (BFE nejméně 95 %); například bakteriální filtrační účinnost polomasek 3M se pohybuje od BFE 98,70 až 99,98 %.

Při používání filtračních polomasek k ochraně dýchacího ústrojí je nejdůležitější jejich správné nasazení. V opačném případě se celková účinnost ochrany jinak vynikající polomasky podstatně zhorší; nebude uživatele řádně chránit, neboť netěsnostmi kolem těsnící linie bude do plic pronikat okolní vzduch. Správné nasazení tak představuje největší rezervu v její funkčnosti a lze jím celkovou účinnost filtrace značně ve špatném směru ovlivnit (z polomasky třídy FFP3 se tak snadno může stát polomaska třídy FFP1).

Ke stažení:

Test s výsledky

Testované produkty (porovnat)


Přihlásit