Test bylinných čajů

Lidé pili odvary odjakživa, většinou proto, že věřili v uzdravující moc bylinek. Protože příležitostí k zahánění neduhů bývá v chladných obdobích roku dost, nakoupili jsme čaje ze směsí bylin i my. Ne však proto, abychom zjišťovali, zda vás dokážou uzdravit, ale abychom se přesvědčili, že se v nich nenacházejí nežádoucí látky. Z 12 analyzovaných vzorků jich třetina propadla, včetně dvou určených dětem. Na vině byly pesticidy a kontaminace jedovatým býlím.

Dobrá rada

Nejlépe v našem testu dopadl čaj Lipton Herbal Infusion (velmi dobře, 2,50 Kč/nálevový sáček), u kterého jsme sledované nežádoucí látky buď vůbec nenašli, nebo ne ve znepokojujícím množství. Druhým velmi dobře hodnoceným výrobkem je Teekanne Mountain Herbs(velmi dobře, 2 Kč/sáček).

Poslední skončil čaj Tesco Mix of Herbs (nedostatečně,0,80 Kč/sáček), kvůli vysokému obsahu tropanových alkaloidů a četným pesticidovým nálezům. Nedostatečných však bylo víc. Dva čaje pro děti, sypaný Naše Byliny Dětský čaj (nedostatečně, 1,60 Kč/sáček) a Dr. Popov Zdravínek (nedostatečně 2,30 Kč/sáček) propadly kvůli pesticidům. Babička Růženka Sedmero bylin (nedostatečně, 0,80 Kč/sáček) má co zlepšovat na poli pesticidů a znečištění nežádoucími bylinami.

Když se řekne čaj, může to znamenat nálev z lístků černého nebo zeleného čaje, výluh ze sušeného ovoce či odvar z bylinek. Vedle toho existuje mnoho způsobů, jak si jej vychutnat, například s rumem, mlékem, medem nebo s exotickým kořením. Suroviny na jeho přípravu mohou být sušené nebo čerstvé, ale také konzervované, jako v případě čaje pečeného. Prodejci nabízejí sušené čajové směsi, které vládnou prodejním pultům, buď sypané, nebo porcované – pro dospělé i pro děti.

Komerčně se segment čajů rozděluje na ovocné, černé, zelené, bílé, bylinné, funkční – ty jsou určeny k léčbě či prevenci neduhů a tvoří je nejčastěji také bylinky – a čajové mixy. Poslední jmenované představují balení se sáčky různých druhů čajů, často se jedná o dárková balení.

Podle spotřebitelských dat, která shromažďuje společnost Nielsen, si první místo stabilně drží ovocné čaje, na které připadá třetina tržeb a nejvíc se jich také prodává. Druhé místo přísluší čajům černým se skoro čtvrtinovým podílem na tržbách a třetí místo čajům bylinným, jež ukrajují z celkových čajových tržeb 19% podíl. Pokud bychom však k bylinkovým čajům přidali ještě takzvané čaje funkční, které jsou prakticky také bylinné, pak bychom se dostali na více než čtvrtinu z peněz, jež lidé utratí za všechny čaje v českém maloobchodu.

Čaji černému a zelenému jsme se v našich testech věnovali v předchozích letech a ani tehdy se výsledky neobešly bez propadlíků. Stála za tím zejména četnost nálezů mezi pesticidy. Bylinné čaje ze směsí bylin přišly na řadu letos. Ty ovocné si ponecháme na příště.

V zimě na bylinky

Období, které přeje mikrobům, je právě v plném proudu. Ucpané nosy, kýchání, škrábání v krku i další příznaky nemoci přivádějí mnoho churavějících k regálům s bylinnými čaji. Potvrzují to i statistiky společnosti Nielsen, podle kterých se za bylinné čaje v období od listopadu do února utrží téměř polovina z celoročních tržeb.

Nakoupit krabičky a sáčky s bylinkami můžeme jak v běžné obchodní síti, tak v lékárnách nebo drogériích. Samotný výběr pak záleží zejména na tom, co komu chutná nebo považuje za účinné.

vánoční banner 2016

Z pohledu složení bylinných čajů existují dva základní typy, na které můžeme v obchodech narazit – jednodruhové (například lipový nebo mátový) a směsné. Směsi se mohou skládat z několika druhů bylinek, případně z bylinek a černého čaje anebo z bylinek a sušeného ovoce. Podmínkou pro poslední dva jmenované však je, aby v nich bylinný podíl tvořil minimálně 50 %. Ve vyhlášce č. 330/1997 Sb. se také přesně dozvíte, které konkrétní bylinky lze v prodávaných čajích používat bez omezení a které jen v určitém množství.

Hluboké kořeny bylinkářství

Bylinky obsahují řadu chemických látek, některé se silnými účinky na fungování lidského organismu. Proto se v nejrůznějších podobách využívají po celá tisíciletí k léčebným účelům.

Za kolébku bylinných čajů se někdy považuje Čína, kde bylo jejich použití prvně zdokumentováno kolem roku 3000 před Kristem. Jiné zdroje zmiňují popíjení bylinek k potírání neduhů už od počátků tradičního systému indického lékařství ájurvédy před pěti tisíci lety.

V každém případě lidé pijí čaje z bylin dodnes po celém světě. Důvodů je více, tím nejdůležitějším zřejmě zůstává snaha se vykurýrovat. Vedle toho mělo vždy popíjení bylinných odvarů i spirituální význam – bylinkové čaje působí i na lidskou mysl.

Dospělí a děti je pijí jako součást pitného režimu také proto, že jim zkrátka chutnají. Podle některých zdrojů se start popularity ovocných a bylinkových směsí z velkovýroby datuje na počátek 80. let minulého století.

Do našeho testu jsme vybírali takové, které přímo neslibovaly uzdravit ani tělo, ani ducha, jejich obaly však specifikovaly, že jde o směsi bylin. Do laboratoře jsme nakonec vyslali 12 směsných bylinných čajů, z toho tři byly určené malým dětem. Jeden čaj je sypaný, zbytek je naporcován v nálevových sáčcích.

Naším cílem bylo například zjistit, jaká je kvalita bylinek, které se dostávají do našich šálků, jak šetrně se s nimi během zpracování zacházelo, zda neobsahují jiné, jedovaté rostliny nebo jaké množství chemických prostředků kupříkladu proti škůdcům se do nich dostalo. Jinými slovy – zjišťovali jsme přítomnost pyrrolizidinových a tropanových alkaloidů, plísní, mykotoxinů, pesticidů, dusičnanů, nikotinu a antrachinonu.

Jedovaté býlí bez uzdy

Trochu krkolomný název pyrrolizidinové alkaloidy (PA) zahrnuje chemické sloučeniny, které se nacházejí ve více než šesti tisících druhů rostlin, jimiž se brání zejména před býložravci. Vysoké dávky těchto alkaloidů mohou vést k akutnímu selhání jater. Studie na zvířatech prokázaly, že mají genotoxické a karcinogenní účinky. Mezi nejznámější a nejrozšířenější bylinu bohatou na PA patří starček obecný.

Červený keř z Afriky

V bylinných směsích se můžete setkat s exoticky znějícím názvem rooibos. Jde o označení čajovce kapského (Aspalathus linearis), které v afrikánštině znamená červený keř a patří mezi tradiční nápoje Křováků. Přestože je endemický v jedné provincii Jihoafrické republiky, zná ho celý svět. Keř je vysoký 1 až 1,5 metru a celá rostlina se sklízí výhradně ručně asi 30 cm nad zemí.

Česká vyhláška specifikuje používanou část rostliny jako nať a připouští její používání v čajích bez omezení. Během zpracování procházejí listy procesem oxidace, stejně jako tomu je u pravého černého čaje. Ke spotřebiteli se dostává rooibos v podobě malých kousků. Existuje i zelená verze rooi-bosu – podobně jako je tomu u čaje.

Rooibos obsahuje řadu flavonoidů, jež mají antioxidační účinky, dále minerální látky, vitamíny a silice. Na rozdíl od pravého čaje se v něm nachází jen malé množství tříslovin a neobsahuje kofein.

Co se přípravy týká, je rooibos velmi variabilní – lze jej připravit jako čaj, tedy s citrónem, nebo jako kávu – s mlékem, i jako espresso, latte nebo cappuccino s využitím kávovaru.

V jídle a krmivu, kam se mohou dostávat zaplevelením pěstovaných plodin, tedy představují nežádoucí látky. „Do živočišných produktů přecházejí intoxikací hospodářských zvířat (vejce, mléko) krmivem (pícniny), do medu se dostávají z pylu toxických rostlin,“ uvádí se v dokumentu Toxické alkaloidy v potravním řetězci člověka autorek Dr. Ing. Věry Schultzové a prof. Ing. Jany Hajšlové, CSc., z Vysoké školy chemicko-technologické.

Žádný zákonný limit pro pyrrolizidinové alkaloidy však neexistuje. Není ani zcela známo, jestli je všech 660 známých PA kritických. V našem hodnocení jsme se proto opřeli o součet všech nalezených pyrrolizidinových alkaloidů a jejich množství vztáhli k hodnotě, na které se shodují Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a německý Spolkový úřad pro vyhodnocování rizik (BfR). Podle nich by dospělý 60kg člověk neměl dlouhodobě přijímat více než 0,42 µg (mikrogramů) PA denně. Stejně tak 16kg dítě by nemělo být po delší dobu vystavováno denní dávce vyšší než 0,11 µg. Na pomoc jsme si vzali i praxi německých úřadů pro kontrolu potravin. Ty se orientují podle hodnoty 6 µg PA za den. Pokud takové množství může dospělý reálně denně z výrobku přijmout, je čaj stažen z trhu.

V našem testu překročil hranici jeden výrobek – Babička Růženka Sedmero bylin, u kterého jsme zjistili v jednom nálevovém sáčku 13,4 µg pyrrolizidinových alkaloidů, za což si od nás vysloužil nedostatečnou.

Kytičky plné zlomoci

Dalším typem jedů, které jsme hledali, jsou tropanové alkaloidy, konkrétně atropin a skopolamin. Jde o silně toxické látky, které se přirozeně vyskytují v rostlinách z čeledi lilkovitých a které se využívají ve farmakologii. Nejznámějšími bylinami, jež do ní patří, jsou rulík zlomocný a blín černý, případně durman. Jakýkoliv výskyt těchto alkaloidů v potravinách je nežádoucí.

Na tropanové alkaloidy v čajích narazily před rokem i kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). V prosinci roku 2016 inspekce zajistila výrobek Loyd Herbal Tea Máta s brusinkou (atropin 206,4 µg/kg; skopolamin 31,7 µg/kg) od výrobce Mokate z Polska. O dva měsíce později pak SZPI přišla na čaj Babička Růženka Sedmero bylin s echinaceou od stejného výrobce (atropin 72 µg/kg; skopolamin 23 µg/kg).

Babičku Růženku Sedmero bylin jsme proto nemohli z našeho klání vynechat, i když bez echinacey. Po Loydu jsme sáhli také, byť po jiném druhu – máta s brusinkou neodpovídala vymezeným kritériím pro výběr do našeho testu. Oba dva však dopadly z tohoto pohledu na výbornou, toxické tropanové alkaloidy v nich laboratoř nedetekovala.

Kde je však hodně co zlepšovat, je čaj Tesco Mix of Herbs. V něm jsme zjistili množství atropinu 190 µg/kg a skopolaminu 98 µg/kg. Za to od nás obdržel nedostatečnou a propadl i v celkovém hodnocení nežádoucích látek. dTest kvůli tomuto prohřešku podal podnět na SZPI.

Za zmínku stojí i čaj Jemča Výběr bylin, ve kterém jsme také nalezli tropanové alkaloidy, avšak v menším množství (atropin 16 µg/kg; skopolamin 11 µg/kg). To byl důvod, proč z celkového hodnocení nevyšel lépe než dostatečně. Zbylé testované čaje se bez těchto látek obešly.

Vlhko bylinkám nesvědčí

Kdo kdy sbíral a sušil bylinky, ví, že to není snadná práce. Neměly by se sbírat za vlhka, sušení by mělo probíhat v rovnoměrných vrstvách a s optimálním prouděním suchého vzduchu. Vlhkost totiž představuje hrozbu zejména v podobně plísní, případně jejich toxinů.

Obojí jsme nechali v čajích přezkoumat. Přítomnost plísní poukazuje na chyby při zpracovatelských postupech, ale lze je teplem zlikvidovat. Naproti tomu mykotoxiny představují pro člověka zdravotní riziko. Jak název napovídá, jde o jedovaté látky, které jsou plísněmi vytvářeny. Na rozdíl od plísní se však mykotoxiny při zpracování plodin neničí a v potravinách přetrvávají.

Významnou skupinou mezi mykotoxiny jsou velmi toxické aflatoxiny a ochratoxiny, které produkují plísně z rodu Aspergillus, případně Penicillium. Společným jmenovatelem všech mykotoxinů je, že poškozují játra a ledviny. Proto jsme je u výrobků tak náchylných k plesnivění sledovali i my. Jak však můžete vidět v naší tabulce, suma aflatoxinů ani ochratoxinu A v testovaných vzorcích žádnou zdravotní hrozbu nepředstavovala.

Kolik chemie unese bylina?

Pěstování plodin, byliny nevyjímaje, s sebou přináší spoustu rizik, že přijde úroda nazmar. Jedním z nich je napadení škůdci, kteří nejrůznějšími způsoby k devastaci úrody přispívají. Aby se ničení předešlo, přistupují zemědělci k jejich chemické ochraně za pomocí pesticidů. To jsou chemikálie, jež se spolu s plodinami mohou dostat až do finálního potravinového výrobku.

Stejně jako u našich minulých testů černých a zelených čajů se i tentokrát objevily výrobky, u nichž některé nalezené pesticidy přesáhly legislativní limity i přes velkorysou nejistotu měření.

Byly to čaje Tesco Mix of Herbs (překročení maximální hodnoty pro herbicid linuron) a dětský čaj Dr. Popov Zdravínek pro děti (překročení maximální hodnoty pro fungicid tetraconazol). Oba dva od nás kvůli této skutečnosti obdržely za pesticidy i za celkové hodnocení nedostatečnou.

Stejně jako vysoké hladiny pesticidů nás znepokojuje také jejich četnost, ve které jsou ve výrobku zastoupeny. Zdokonalující se laboratorní přístroje jsou schopny detekovat stále nižší množství zbytkových pesticidů. Můžeme tak stále lépe vidět, s jakým koktejlem agrochemie máme v potravinách čest.

V našem testu jsme v tomto ohledu nejhůře ohodnotili výrobek pro děti Naše byliny Dětský čaj, ve kterém laboratoř zjistila pozůstatky 12 pesticidů. Není bez zajímavosti, že i v dalších dvou čajích pro nejmenší – Apotheke a Dr. Popov – jsme odhalili pět, respektive sedm reziduí pesticidů.

Mezi čaji pro dospělé se také našli dva čtyřkaři s relativně vysokými nálezy pesticidů. Grešík Valdemar Sedmikvítek jich obsahoval osm, Babička Růženka Sedmero bylin pět.

Za povšimnutí také stojí, že tři výrobky (Loyd, Jančův čajGrešík Valdemar) obsahovaly dnes již zakázaný pesticid DDT, který dlouho zůstává v životním prostředí. V některých částech světa (Afrika, Indie, Čína) se stále vyrábí a dodnes používá. V Československu bylo použití DDT zakázáno v roce 1974. Nálezy u prvních dvou jmenovaných se pohybovaly o řád níže, než je zákonný limit, hodnota u čaje Grešík Valdemar byla na jeho polovině.

Připomeňme ještě, že naše hodnocení vychází z principu předběžné opatrnosti, podle kterého mohou nahromaděné chemické látky způsobovat nevyzpytatelný koktejlový efekt.

Aby toho nebylo málo…

Poslední skupinu, která je různorodější než ty předchozí, jsme označili jako kontaminanty. Jde o látky, kterými se čaje mohou znečistit během výroby a zpracování. Zařadili jsme sem antrachinon, nikotin a dusičnany.

Antrachinon je organická sloučenina s možnými karcinogenními účinky, jejíž použití k odpuzování ptáků, aby nevyzobávali čerstvé osivo, je na evropské úrovni zakázáno. Antrachinon se ale používá také například při výrobě dřevoviny v papírenském průmyslu. A právě skrze papírový obalový materiál může vést jeho další cesta do potravin.

Z našich zjištění vyplynulo, že polovina výrobků se bez antrachinonu obešla. U druhé půlky se nálezy více či méně blížily zákonnému limitu v bylinných čajích 0,2 mg/kg. Pouze s přihlédnutím k nejistotě měření vyhověl i Jančův čaj, kde jsme antrachinonu zjistili nejvíc (0,28 mg/kg).

Čaj a viržinko

Možná se divíte, proč jsme se rozhodli hledat v čajích nikotin. Důvodem byly jeho nečekané nálezy v čajích v minulosti. Způsob, kterým se do nich nejspíše dostává, je skrze kontaminaci konkrétních bylin tabákem v místě pěstování nebo během procesu zpracování.

Na tento problém zareagovala v roce 2011 EFSA vydáním dočasných vyšších maximálních limitů reziduí pro nikotin v čajích, bylinných čajích, koření, šípcích a čerstvých bylinách. U bylinných čajů platí maximální hodnota 500 mikrogramů v kilogramu směsi. Jak dopadly čaje v našem testu?

Zjištěná množství byla většinou velmi malá, pohybovala se v řádu desítek mikrogramů na kilogram, udělovali jsme proto většinou jen jedničky a dvojky. Nejvíce nikotinu jsme objevili v čaji Grešík Valdemar (268 µg/kg), což odpovídá zhruba polovině povoleného množství. Za to si od nás odnesl trojku.

Posledními kontaminanty byly dusičnany. Ty se do potravin rostlinného původu dostávají z půdy, zvlášť pokud je přihnojována. Jejich vyšší výskyt v plodinách může být výsledkem nesprávných postupů při pěstování.

V běžných koncentracích nepředstavují pro dospělé problém, protože je vyloučí močí. Dusičnany se však kontrolují u potravin určených malým dětem, pro které mohou být rizikové. Čaje stojí v tomto ohledu trochu stranou, protože se konzumuje pouze výluh, nikoliv rostlinná část. I proto jsme u dětských čajů vyhodnotili nálezy dusičnanů jen velmi mírně.

Čaj Dr. Popov Zdravínek jich měl dvojnásobné množství než zbylé dva dětské výrobky, proto dostal o stupeň horší známku. 

Přihlásit