Ke stravování dětí

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Vydáno: 13.3.2009   

V Evropské unii žije přes 22 milionů dětí s nadváhou. Pro představu: je to každé páté dítě – a stále jich přibývá. A obézní je dnes každé čtvrté dítě. V dospělosti je pak toto číslo ještě hrozivější: nadváhou trpí více než polovina evropské populace, která se tím dobrovolně vystavuje vysokému riziku řady onemocnění. Zejména jde o cévní a srdeční choroby, cukrovku či některé druhy rakoviny.

Špatné návyky vznikají již v nejútlejším dětství, a proto by měla osvěta a správné stravování začínat v rodině a později pokračovat ve školách.
Chci rodiče upozornit na tři pilíře správné výživy pro děti: množství, struktura a také zeměpisný původ potravin.
První, před čím varuji rodiče, je množství: „Jen ať to všechno sní, aby pěkně rostl,“ slýcháváme od babiček, které nutí vnoučata do jídla, i když už nemají hlad. Zejména u menších dětí to zhoršuje rozvoj přirozené schopnosti vnímat hlad a pocit sytosti. Nejbezpečnějším obdobím z hlediska správné výživy je pro dítě doba, kdy je výhradně kojeno, protože mateřské mléko bez ohledu na množství nevytváří pozdější tukové zásoby. Jakmile ale kojení skončí, měli by rodiče pečlivě dbát o zdravý a vyvážený přísun nejlépe čerstvých potravin, a to v přiměřeném množství. Rodiče většinou neví, že i když dítě roste, jeho potřeba kalorií klesá. Zatímco kojenec potřebuje 100 kcal na kilogram živé váhy, u šestiletého dítěte už to je 80 kcal, v deseti letech 65 a v 15 letech už jen 50 kcal na kilogram.
Druhým problémem je struktura - výběr stravy s vysokým obsahem tuku, cukru a zbytečnými chemikáliemi pro děti i dospělé. Může za to nedostatek času, klamavá reklama, naše vlastní špatné návyky, ale i vliv prostředí. Jdou–li si kamarádi koupit hamburger, pravděpodobně ani naše dítě nezůstane stranou jen proto, že mu doma vtloukáme do hlavy zdravé stravování.
Třetím podceňovaným problémem jsou exotické potraviny. Doporučuji rodičům jednoznačně dávat přednost čerstvému ovoci a zelenině a také vrátit se k původním, nejlépe tuzemským surovinám (organismus je jaksi „nastaven“ na lepší zpracování ovoce či zeleniny, pocházející ze stejného zeměpisného regionu). Z rozpočtu EU chceme vyčlenit devadesát milionů eur, za které se ve školách pořídí pro děti od šesti do deseti let nejméně jeden kus ovoce týdně a další prostředky na mléko. Navrhli jsme také nižší sazbu DPH na ovoce a zeleninu, konkrétně méně než 5 %.
Aby rodiče mohli lépe rozhodovat o složení jídla, potřebují pravdivé a dostupné informace na potravinách prodávaných v EU. Brzy bude platit nová směrnice, která ukládá výrobcům dodržet standardizovanou strukturu informací o složení potravin a také minimální velikost písma. Složité diskuse, které jsem vedla se zástupci nejen českých potravinářů a spotřebitelů, ukázaly, že se rozsah informací na potravinách bude do budoucna rozšiřovat. Navrhuji proto zavedení systému čteček, které pomohou spotřebitelům vybrat si rychle jen ty informace, o které mají zájem.
Spolu s dalšími poslanci jsme také vytáhli do boje proti reklamě, která se zaměřuje na děti a mylně je a jejich rodiče informuje o údajně „zdravých svačinkách“ obsahujících cereálie a mléčné produkty. Reklama a informace na obalech často říkají jen půl pravdy. Zamlčují, že pro výživu užitečné cereálie a mléčné produkty obsahují často zcela nadbytečné množství tuků a cukru. Díky spotřebitelským testům se široká veřejnost nyní může dozvědět, jak jsou tyto informace o zdravých potravinách mnohdy vyloženě lživé. Naše tažení proti klamavé reklamě se týká hlavně revize směrnice o tvrzeních na potravinách a také regulace reklamy v tzv. nových mediích, jako jsou on-line hry, textové zprávy apod. Také směrnice „Televize bez hranic“ zavádí dobrovolný přístup pro reklamy na potravinové výrobky s nízkou nutriční hodnotou. Pokud se za rok ukáže, že nepřinesla očekávané výsledky, budeme trvat na přísnějším opatření.
Prokletím našich životů je lenost – průměrný Evropan stráví šest hodin denně vsedě, obvykle u televize nebo u počítače. Pravidelné fyzické aktivitě se nevěnuje ani třetina dospělých, více než polovina lidí tvrdí, že nemají na víc pohybu čas. To s sebou nese zase další rizika: ochablé svalstvo, nemoci kloubů, kardiovaskulární choroby atd. Dnes už nadváhou trpí i obyvatelé mnoha rozvojových zemí. Ruku na srdce, kolik času denně věnujete sportu? Světová zdravotnická organizace doporučuje alespoň 30 minut pohybu denně, děti by měly cvičit nejméně hodinu denně. Vedeme je k tomu, nebo jim spíš pustíme televizi či počítač a špatné svědomí utišíme výběrem správného vzdělávacího programu? Nakonec, je to přeci jen pohodlnější…

MUDr. Zuzana Roithová, poslankyně Evropského parlamentu
(Informace o potravinách a stravování dětí naleznete na http://www.budulinek.eu/)


 


Přihlásit