Čím přikrmovat divoká zvířata

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Publikováno v časopise 2/2018

Nehledě na to, zda je zima na sněhu, nebo na blátě, se mnozí nedomestikovaní živočichové v tomto období každoročně potýkají s nedostatkem potravy. Chcete-li jim jejich zimní strádání usnadnit, přinášíme několik jednoduchých rad. Dozvíte se, čím, kdy a v jakém množství jednotlivým skupinám zvířat přilepšovat, a čeho se naopak vyvarovat. 

Možná vám neunikly smutné zprávy z konce loňského roku, kdy v pražské Malé Chuchli uhynulo několik kusů vysoké zvěře. Důvod? Neukáznění lidé se v dobré víře snažili i přes varování zaměstnanců Lesů hlavního města Prahy přikrmit čtyřnohé obyvatele tamního zookoutku. Ve výbězích jelenů se válely hromady pečiva. To pro tamní chráněnce pochopitelně představovalo velké lákadlo. Zažívací ústrojí této zvěře však není uzpůsobeno k trávení pečiva. Spořádání rohlíků může u jelenů vyvolat silné bolesti a v krajních případech může jít o jejich poslední večeři.

Záchranná stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy na svých sociálních sítích ve stejnou dobu sdílela fotku uhynulého srnce z Kunratického lesa. Také on doplatil na nevhodnou pomoc a krmení pečivem. Stejný osud potkal loni v dubnu v Milovicích divokou klisnu Sgurr, která se do dějin české ochrany přírody zapsala jako matka prvního hříběte divokého koně na našem území.

Nevhodným krmením netrpí pouze savci. Sám autor tohoto textu byl v nedávné době svědkem, kterak na hladině zámeckého rybníka v centru jeho rodného města plavala nechutná směs bramborového salátu, cukroví, perníčků, řízků i jiného jídla, které občané nebyli schopni v průběhu svátků sníst. Jako by netušili, že ani pověstný kachní žaludek nesnese všechno a špatná volba krmení může vodnímu ptactvu uškodit.

Výše uvedenými tragickými případy jsme vám rozhodně nechtěli přivodit splín. Účelem bylo poukázat na to, že divoká zvěř není prase domácí a že ne vše, co zvířeti chutná, mu také prospívá. Vždy je nutné mít na paměti, jaký typ potravy je pro živočicha přirozený.

S čím (ne)chodit do lesa

Vzrostlý hvozd a uprostřed něho krmelec se senem, typický to výjev z našich lesů. Výživa parohaté spárkaté zvěře, u nás tedy typicky jelenů a srnců, má svá specifika. Obecně platí, že než abyste se snažili pomáhat pečivem, nedej bože plesnivým, je lepší nepomáhat vůbec. A proč jsou vlastně paroháči tak náchylní na to, co požírají?

Příčinou je charakteristika jejich trávicích orgánů. Jsou to přežvýkavci, v jejichž bachoru žijí kolonie mikroorganismů pomáhající trávit vlákninu. Tyto mikroorganismy vytvářejí v trávicím traktu přirozenou mikroflóru a jsou vysoce citlivé na výrazné změny v jídelníčku. Skladba potravy srnek a jelenů by tak měla být vyvážená a pokud možno stabilní, případné změny pozvolné.

Žaludky srnčí zvěře jsou docela „fajnovky“ a nejlépe jim sedne lehce stravitelná a zároveň na živiny bohatá potrava. I proto srnku málokdy spatříte, jak spásá trávu. Raději si pochutná na lístcích křovin nebo výhoncích bylin. Vysoká zvěř je v krmelcích běžně dokrmována takzvanými objemnými krmivy, tedy především senem. To by rozhodně nemělo být plesnivé, a naopak je vhodné obohatit ho sušenou vojtěškou, jetelem, bylinami, maliním a podobně.

Jadrná krmiva, jako jsou třeba žaludy, bukvice, obilí, kukuřice nebo hrách, srnkám obvykle chutnají a jsou vydatným zdrojem rychlé energie. Lze je použít jako doplňkové krmivo, ovšem musíte myslet na to, že větší množství obilí (vyjma ovsa) i jiných semen a jader může zvěři způsobovat zažívací potíže. Stejně tak ovoce a zelenina by neměly tvořit hlavní složku potravy – tou zůstává objemové krmivo. Platí tak staré známé pravidlo, že všeho moc škodí. Pro doplnění minerálů může dobře posloužit sůl – více než v zimě ji však zvířata potřebují na jaře.

A co opeřenci?

Řada ptačích druhů, které se u nás přes letní období přirozeně vyskytují, chladné měsíce dvakrát nemusí a raději se odebírá do teplých krajin. Migrující ptáci často cestují tisíce kilometrů. Odměnou jim za to je dostatek potravy v subtropických a tropických oblastech.

Stejně tak je ale i mnoho ptáků, kteří v Čechách tráví zimu společně s námi. Spousta z nich pomocí ze strany člověka na podzim a v zimě rozhodně nepohrdne. O strastech, se kterými se ptáci během chladných ročních období potýkají, jsme se dočetli na webové prezentaci České společnosti ornitologické (ČSO).

Zima pro živočichy obecně představuje výzvu v podobě zvýšených nároků na regulaci tělesné teploty. Pro ptáky to platí vzhledem k rychlému metabolismu obzvlášť. Čím menší je ptáček, tím rychleji chladne. Termoregulace je energeticky velice náročný proces, a tak ptákům přijde vhod vydatnější přísun potravy. Té se ale právě v době vegetačního klidu většiny rostlin mnoho nedostává. Jak píší ornitologové Alena a Petr Klvaňovi, modřinky v zimě věnují shánění potravy 85 % dne a kos musí sezobat dvakrát tolik bobulí, kolik sám váží. Odborníci považují přikrmování za velmi prospěšnou činnost, která může významně pomoci snížit kaž­doroční zimní úbytky.

Základem pro krmení většiny menších ptáků je správné krmítko. To by mělo být chráněno před nepříznivými povětrnostními vlivy (především vlhkostí a deštěm, ale také větrem). Důležité je také dodržovat hygienické zásady a krmítko čas od času čistit – ptáci umějí být pěkně nepořádní a v zanechaném trusu a opeření mohou vznikat plísně a infekce. Krmítko rozhodně nedávejte do míst, kde se toulají kočky.

Dejte jim do zobáku

Co je vhodné ptákům podávat a čeho se vyvarovat? V případě vodních ptáků, mezi které patří labutě, nejrůznější druhy kachen, lysky nebo rackové, jde o výjimku, u které pečivem takřka nic nezkazíte. Důležité je však slovo takřka. Lákavé je krmit vodní opeřence tvrdým chlebem, rohlíky a houskami – v domácnosti využití nenajdou a ptactvo je sní velmi ochotně. Ovšem pozor, jejich apetit bývá obrovský a ve snaze předstihnout své rybniční soupeře hltají pečivo dříve, než se rozmočí a změkne. To může představovat nebezpečí v podobě poranění jícnu. Ideální je podle ČSO krmit ptáky měkkým pečivem rozdrobeným na malé kousky.

Skutečně malým ptáčkům, jako jsou sýkory, brhlíci nebo šoupálci, prospívají olejnatá semena, lůj a tukové směsi. Tuková krmítka je možné jednoduše vyrobit v domácích podmínkách. Poslouží například šiška, do které vlijete směs rozpuštěného tuku, chleba, slunečnice, prosa a případných dalších dobrot, necháte zaschnout a pověsíte na pro ptáky dobře dostupné místo. Boj o místo u stolu může začít.

Někteří ptáci, jako jsou pěnkavy, zvonci, strnadi, dlaskové, vrabci a kosi, vyhledávají zadinu. Pod tímto označením si můžete představit semena plevelů, která zůstávají jako odpad po vymlácení obilí. Mnoho těchto ptáků vyhledává přirozeně potravu na zemi, a tak je vhodné připravit jim stříškový zásyp – jde jednoduše o nakloněnou dřevěnou stříšku umístěnou na dřevěných kůlech. Kosům a drozdům kvíčalám chutnají plody různých bobulovin, ale také ovoce.

Nehledě na to, jakého ptáka chcete do krmítka přilákat, můžete do něj nasypat slunečnici. Ta patří mezi ptáky jednoznačně k největším hitům. 


Přihlásit