Test balzámů na rty

Většina žen i někteří muži se snaží bojovat proti suchým a popraskaným rtům. Sahají po balzámech, které jim rty zvlhčí, zvláční a dodají jim lesk. Daní za tyto služby ale může být obsah nežádoucích chemikálií. Na ty jsme se v testu zaměřili především a nestačili jsme se divit. Více než polovina z 18 výrobků, které jsme poslali do laboratoře, propadla právě kvůli obsahu potenciálně rizikových látek, konkrétně složek minerálních olejů.

Suché a loupající se rty i rozpraskané koutky trápí většinu lidí především během chladných měsíců. Příčinou jsou časté změny teploty, kterým jsou rty vystavovány, ale i nedostatek tekutin, protože lidé na podzim a v zimě nemívají takovou potřebu pít jako během léta. Protože rty navíc nemají mazové žlázky, jsou k vysušení mnohem náchylnější než ostatní části pokožky.

K ochránění rtů proti vysychání a popraskání lidé s oblibou používají balzámy na rty. Dají se sehnat v každé drogerii, lékárně i většině supermarketů a moc velkou díru do rozpočtu vám neudělají. Často ale od těchto výrobků dostupných jak ve formě tyčinek, tak v tubách chceme více než jen hydratační účinky. Třeba příjemnou vůni a schopnost dodat rtům lesk. V opojení z pozitiv, která nám tyto produkty nabízejí, mnoho lidí nenapadne, že mohou obsahovat nežádoucí chemikálie. Ty jsou v případě kosmetického výrobku, jenž přichází do styku s ústy a může být i požit, poměrně důležité. Pojďme se jim tedy podívat na zoubek podrobněji.

vánoční banner 2016

Kolik balzámu ročně „sníme“?

Podle evropského Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele sní běžný člověk, který denně používá balzám na rty, za rok až 20 gramů těchto výrobků, tedy čtyři balení o průměrné hmotnosti pěti gramů. Nejde samozřejmě o to, že by se lidé balzámy záměrně ládovali. K jejich konzumaci ale dochází mimoděk, například při olíznutí rtů, líbání nebo při jídle či pití. Možností požití se tak balzámy výrazně liší od jiných druhů kosmetiky. To byl i důvod, proč jsme pro jejich otestování nastavili velmi přísná kritéria týkající se zejména obsahu chemických látek, které jsou v potravě nežádoucí. Jde o složky minerálních olejů, jež se v kosmetice používají hlavně pro svůj zvlhčující efekt a schopnost vytvářet lesklý povlak.

Minerální oleje

Pro stanovení testovaných skupin látek a jejich kritérií jsme se inspirovali přístupem naší německé partnerské organizace Stiftung Warentest. Ta prověřovala balzámy na rty začátkem tohoto roku a v řadě z nich objevila potenciálně rizikové složky minerálních olejů, konkrétně nasycené uhlovodíky (MOSH) a aromatické uhlovodíky (MOAH). První z nich jsou problematické proto, že se mohou hromadit ve vnitřních orgánech, hlavně v játrech a slezině, druhé jsou potenciálně karcinogenní. Obě skupiny chemikálií jsme tedy v pomádách na rty hledali i my.

Protože jejich přítomnost v produktech, u kterých lze předpokládat požití, považujeme za významnou, špatný výsledek ve zkoušce těchto nežádoucích látek byl limitující. To znamená, že v případě nedostatečného hodnocení v této zkoušce nemůže být celkové hodnocení lepší než nedostatečné. Balzámy, u kterých jsme našli nežádoucí složky minerálních olejů, a udělili jsme jim tak celkově nedostatečné známky, jsme již nepodrobovali testům v laboratoři ani mezi dobrovolníky. V tabulce u nich najdete jen výsledky pro testy chemie (tedy složek minerálních olejů a endokrinních disruptorů) a hodnocení údajů na obalu.

Přečtěte si také Časté otázky: Balzámy na rty

Pohled na Západ

Co jsou minerální oleje?

Minerální oleje jsou produkty získané z ropy. Aromatické uhlovodíky (MOAH) jsou potenciálně karcinogenní a nasycené uhlovodíky (MOSH) se podle poznatků vycházejících z pokusů na zvířatech mohou usazovat ve vnitřních orgánech, zejména slezině, játrech nebo v lymfatických uzlinách. V kosmetických přípravcích se vyskytují hlavně díky hydratačním schopnostem, vytvoření ochranného filmu a lesklého efektu většinou v malém množství, u balzámů na rty je ale nežádoucí i to, neboť hrozí jejich požití. Stejně jako v případě jiných potenciálně rizikových látek i zde platí, že pokud spotřebitel používá velmi často výrobek s obsahem i minimálního množství těchto škodlivin, jejich množství se sčítá a kombinuje s dalšími zdroji těchto i jiných chemických látek. Celkové množství takto zkonzumovaných chemikálií se pak kombinuje a pro organismus může znamenat určité riziko.

Bez nežádoucích uhlovodíků minerálních olejů se obešla ani ne polovina testovaných výrobků z českého trhu. Ač se toto číslo zdá nelichotivé, můžeme českého spotřebitele uklidnit. Jeho západní kolega na tom není o moc lépe. Test balzámů jsme totiž prováděli ve spolupráci s řadou evropských spotřebitelských organizací od Portugalska až po Finsko a výsledky dopadly všude podobně. Z celkem více než šedesáti produktů dostupných napříč Evropou obsahovala nežádoucí uhlovodíky minerálních olejů více než polovina. Výsledky, které ukazuje naše tabulka, tak jen odrážejí ty celoevropské. Tento „trend“ nastartovaly již zmíněné na jaře zveřejněné výsledky pomád v Německu. Ukázaly, že nadpoloviční většina produktů i na tamějším trhu, který je celoevropsky považován za jeden z „nejčistších“, MOSH a MOAH obsahuje.

Sedm statečných

Tyto látky sice hrály v našem testu prim a mohou také za celou řadu udělených nedostatečných, našlo se ale sedm výrobků, které jsou jich zcela prosty. U těchto balzámů jsme provedli i další zkoušky. V laboratoři jsme testovali jejich hydratační schopnosti a dobrovolníků jsme se tázali, jak příjemně se pomády používají nebo jestli hezky voní.

Schopnost hydratace jsme prověřovali pomocí standardizované laboratorní metody s využitím přístroje korneometru. Ten je na základě proudění elektronů a elektrické kapacity schopen měřit přítomnost vody v pokožce. Čím více je pokožka hydratovaná, tím vyšší je její elektrická kapacita, protože molekuly vody stimulují pohyb iontů.

Jednotlivé produkty jsme hodnotili na základě srovnání stavu hydratace pokožky před a po testu. Ten ukázal, že ze sedmičky testovaných nejlépe zvlhčuje rty Cien Lip Balm Care z Lidlu, který si jako jediný v této kategorii odnesl dobrou známku. Ani šestice ostatních ale není k zahození – všechny dostaly uspokojivé hodnocení.

To nejlepší nakonec

Dobrými zprávami často začínáme, tentokrát jimi skončíme. Přinesly je výsledky praktických testů, kterými jsme u výrobků, jež prošly testem MOSH a MOAH, doplnili ty laboratorní.

Pro zjištění uživatelské přívětivosti jsme balzámy rozdali třiceti dobrovolnicím. Abychom zamezili nechtěnému ovlivňování konkrétní značkou, přistoupili jsme k takzvané slepé metodě, kdy testující ženy nevěděly, jaký výrobek používají. Testující subjektivně hodnotily jak kosmetické vlastnosti, tedy třeba vůni balzámu nebo vzhled, který rtům dodává, tak používání, jež zahrnovalo jednoduchost vyjmutí z obalu, snadnost aplikace nebo pocit, který člověk získá poté, co si rty napomáduje.

Sečteme-li výsledky v obou v praxi testovaných kategoriích (kosmetické vlastnosti a používání), hitem mezi dobrovolnicemi se stal balzám na rty Eos prodávaný v kelímku. Testující si nemohly vynachválit jeho texturu, to, jak rty vypadají po jeho použití, ale také ideální mastivost bez nežádoucí lepkavosti.

Na paty mu těsně šlape Balea Lippen­pflege Sensitive z dm drogerie, u kterého hodnotitelky vyzdvihly třeba příjemnou texturu nebo jednoduchou aplikaci. Ani u žádného z pětice zbylých produktů, tedy Cienu z Lidlu, Saloosu, Lavery, Isany z RossmannuDr. Hauschky ale dobrovolnice během praktických zkoušek nenarazily na nic negativního. A tak nejen z hlediska absence nežádoucích látek a dobrých hydratačních schopností, ale i z toho spotřebitelského můžeme s klidným svědomím doporučit ke koupi všechny produkty s celkově dobrým nebo uspokojivým hodnocením. 


Přihlásit