Test praček

V dávných dobách zabralo praní celý den, dnes stačí vložit prádlo do automatické pračky. Jednotlivé modely se sice vizuálně příliš neliší, v kvalitě praní nebo máchání mezi nimi však jsou velké rozdíly. Pokud právě uvažujete o koupi jednoho z největších domácích spotřebičů a v hlavě vám hlodají pochyby, dobrým vodítkem může být náš test. Potěšující zprávou je, že téměř polovina otestovaných modelů obdržela celkově dobré hodnocení a s tím dostatečným skončil jen jediný. Známky jsme jako obvykle nejčastěji snižovali za špatné máchání.

Dobrá rada

Nejlépe hodnocenou pračkou je nejdražší testovaná Miele WDB030 Eco (dobře, 22 990 Kč) se sedmikilogramovou kapacitou bubnu. Pere dobře a spotřebuje málo vody, ale v máchání má rezervy. Dobrou pračku ale můžete pořídit i za méně než poloviční peníz. Sáhnout můžete třeba po modelech Bosch WAN28260CS (dobře, 10 790 Kč) nebo Samsung WW70J5446DW/ZE (dobře, 9490 Kč). Oba se díky shodnému hodnocení umístily na stříbrné příčce a druhý jmenovaný nese díky příznivému poměru cena/kvalita označení výhodný nákup. Na celkově dobré hodnocení dosáhly ještě pračky Samsung WW70K44305W/ZE (dobře, 14 040 Kč), Siemens WM14N260CS (dobře, 10 790 Kč) a Samsung WW70K5210UW (dobře, 13 990 Kč). Všechny zmíněné obstojně perou i odstřeďují, opět ale mají rezervy v máchání. V něm se nejlépe osvědčila pračka Candy CS1472D3/1-S (uspokojivě, 7980 Kč), která na špičku nedosáhla hlavně kvůli moc dlouhým pracím cyklům a vysoké spotřebě vody.

Automatická pračka je běžnou součástí domácnosti jednadvacátého století a praní díky ní nestojí moc času ani práce. V dávné historii to ale zdaleka tak jednoduché nebylo.

Pračka, nebo bitka?

Prádlo se právalo v potocích či řekách a otloukalo se o kameny, šlapalo se na něj ve velkých kádích nebo se z něj špína vymlacovala holemi (takzvanými tlouky) či plácačkami. Vždyť slovo práti znamená vlastně bíti nebo tlouci. První dřevěné, později plechové a porcelánové valchy se začaly objevovat až v 18. století. Valchy sice dobu praní zkrátily, činnost však zůstala stejně fyzicky náročná. Zjednodušení přinesly až pračky. Tu úplně první, fungující ještě na principu valchy, sestrojili okolo roku 1750 v Anglii. Koncem 19. století pak vyrobil Američan Hamilton Smith první bubnovou pračku, která byla k prádlu šetrnější a neopotřebovávala jej tak jako ta anglická.

Na začátku 20. století byla v Americe vynalezena elektrická pračka, která získala popularitu i u širší veřejnosti. Zprvu se pod ní topilo v kamnech, později se voda začala ohřívat elektricky přímo v pračce. Stále sice šlo o časově náročnou činnost, protože prát, máchat i odstřeďovat se muselo za neustálé přítomnosti člověka, po fyzické stránce už ale bylo vše poměrně pohodlné. Všechny úkony v jednom bubnu za řízení nastavitelného programu pak přinesly automatické pračky, které se v zámoří začaly běžně používat po druhé světové válce. V Československu vyrobili první přístroj tohoto typu v roce 1957 a k jeho běžné distribuci došlo až v 80. letech minulého století.

Dnes je automatická pračka samozřejmostí a na trhu jich je relativně dost, až člověk neví, kterou vybrat. Všechny vypadají na první pohled podobně, a tak se při výběru lze spoléhat buď na cenu, instinkt, pochvalné ódy výrobců nebo naše pravidelné testy. Ty totiž odhalí i vady v máchání či dalších funkcích, které běžný spotřebitel v kamenném obchodě nebo e-shopu odhalit zkrátka nemůže.

V našem aktuálním testu 13 praček s předním plněním se rozdíly najdou na první pohled pouze v cenách, které se pohybují v rozpětí od zhruba šesti do třiadvaceti tisíc korun. Laboratorní zkoušky ukázaly, že nejdražší výrobek je i nejlepší, nejlevnější zase nejhorší. Nic překvapivého, dalo by se namítnout. Pojďme se ale na výsledky testu podívat detailněji a narazíme na řadu zajímavostí.

Čtěte také: Časté otázky: Pračky

Praní jim jde. S mácháním je to horší

Hlavní funkcí praček je praní, a tak má také v našem testu největší procentuální váhu. Jak přístroje perou, prověřujeme tak, že k běžné náplni tvořené oděvy a ložním prádlem připevníme pruhy látky se standardizovanou špínou. Ta simuluje běžné druhy znečistění, třeba čaj, rtěnku nebo víno. Po praní, k němuž používáme standardizovaný prací prostředek, pak spektrofotometrem zjišťujeme, jak úspěšně se podařilo vyprat jednotlivé skvrny. Praní jde pračkám dobře, vyjma modelu Amica. Ten měl problém s vyčistěním skvrn od olivového oleje, krve, mléka, čaje nebo rtěnky.

Zda pračky dobře máchají, tedy zbavují prádlo zbytků pracího prostředku, prověřujeme rozborem vody odstředěné ve speciální odstředivce. Jak už víme z řady předchozích testů, máchání bývá pro dnešní pračky oříšek a pozitivní hodnocení v této kategorii je spíše výjimkou. Nemilý trend nedokonalého máchání drží i letos testované modely a nejčastější hodnocení v této kategorii bylo to dostatečné. Našla se ale i světlá výjimka – pračka Candy CS1472D3/1-S – s dobrým hodnocením. Nejlepší poměr praní/máchání (dobře/uspokojivě) nabízí pračka Gorenje. Vůbec nejhůře máchá Amica, u níž ve vodě zůstává nejvíce pracího prostředku. Vzhledem k obecně nelichotivým výsledkům v kategorii máchání lze zejména alergikům a citlivějším osobám doporučit používat program „přídavné máchání“ nebo proces klasického máchání zopakovat.

Abychom mohli spravedlivě porovnávat pračky s odlišnou kapacitou bubnu (v aktuálním testu 6, 6,5 a 7 kg), hodnotíme délku praní, spotřebu vody i elektrické energie přepočtené na jeden kilogram prádla. Při pohledu do hodnoticí tabulky tak můžete narazit třeba na dvě pračky s velice podobnou délkou pracího cyklu, avšak s odlišným hodnocením. V případě syntetiky nastala taková situace u praček Siemens a Beko (téměř dvě hodiny, resp. hodina a tři čtvrtě). Zatímco první model obdržel dobré, druhý nedostatečné hodnocení. Důvodem je rozdíl v kapacitě bubnu (7 vs. 6 kg). Beko tedy potřebuje na jeden kilogram prádla více času.

Rozdíly ve spotřebě

I když pračka neběží nepřetržitě 24 hodin denně jako lednička, také u ní by spotřebitele mohlo zajímat, kolik „užírá“ elektrické energie. Celkově nejlepší hodnocení za spotřebu elektřiny si vysloužil je Samsung WW70J5446DW/ZE. V přepočtu na jeden kilogram bavlněného prádla spotřebuje pouze 0,79 kWh, u stejného množství syntetického prádla jen 0,61 kWh. K úsporným pračkám se řadí i Amica, která se umístila na chvostu tabulky. Naopak energeticky nejnáročnější je z testovaných modelů ten od Gorenje. Na kilo bavlny spotřebuje 1,08 kWh, na syntetiku 0,74 kWh.

Hlavně klid

Pračky v minulosti patřily k hlučnějším domácím spotřebičům. Ty současné jsou sice ve srovnání se svými babičkami relativně tiché, i některé z nich ale dokážou občas pěkně rámusit. Proto pravidelně testujeme, jak jsou při práci hlasité.

Hlučnost přístrojů hodnotilo pět expertů jak při praní, tak při odstřeďování. Během praní hodnotili přístroje většinou uspokojivě, což znamená, že nezpůsobují nijak obtěžující hluk. Vůbec nejtiššími modely během praní jsou Miele, Samsung WW70J5446DW/ZE a LG. Horší to už ale bylo u odstřeďování. U několika modelů (Samsung WW70J5446DW/ZE, obě pračky Candy a Amica) označili hodnotitelé zvuk vydávaný při odstřeďování za velmi hlasitý, a tak v této kategorii obdržely nedostatečné hodnocení.

Pračka se ve většině domácností používá poměrně často, a je u ní tedy důležité, aby se snadno ovládala a udržovala. Zhodnocení obsluhy měli na starosti tři lidé. Na stupnici hodnotili srozumitelnost ovládacího panelu, jak snadno se do pračky vkládá či se z ní vyjímá prádlo, zda je snadno přístupný dávkovač pracího prostředku, jestli jsou k dispozici srozumitelné údaje o průběhu praní nebo jak snadný je přístup k filtru a zda je jednoduché jeho čistění.

Ač jsme za obsluhu celkově udělovali jen dobré a uspokojivé známky, v dílčích testech se najde i pár dostatečných. Za údržbu si ji vysloužila třeba pračka Hoover, u které není moc příjemné manipulovat s krytem filtru, protože má relativně ostré hrany. Kryt je navíc poměrně špatně zafixovaný a teoreticky by se mohl z pračky sám uvolnit. Procentuálně nejhorší hodnocení si za obsluhu odnesla Amica. Důvodem byla především absence displeje, a tudíž nemožnost zobrazovat zbývající čas programu, obtížný přístup a manipulace s filtrem a příliš mnoho symbolů na ovládacím panelu, u kterých není vždy jasné, co přesně znamenají.

  • Laboratorní expert vkládá do pračky prádlo, na kterém je připevněná testovací náplň s různorodými typy skvrn.

  • Jak se podařilo vyprat jednotlivé skvrny, jsme prověřovali speciálním přístrojem, spektrofotometrem.

  • Efektivitu máchání jsme zjišťovali analýzou vody odstředěné ve speciální odstředivce. 

Spolehlivost značek

Ke zjištění, jak spolehlivé jsou jednotlivé značky praček a se kterými poruchami se spotřebitelé nejčastěji potýkají, nám posloužil dotazník, jejž vyplnilo 1356 majitelů praček.

Ptali jsme se, jaký typ (předem, nebo vrchem plněný) a značku pračky aktuálně používají, zda u ní zaznamenali nějakou poruchu, a pokud ano, jaká to byla.

Z našeho průzkumu vyplynulo, že nejspokojenější jsou majitelé praček Miele – 87 % z nich nezaznamenalo žádnou poruchu. Na dalších místech se umístily pračky Bosch (80 % respondentů s nimi nemělo problémy), LG (77 % bezproblémových) a AEG (75,5 % bez poruch). Nejvíce výhrad měli dotazovaní k pračkám Whirlpool, u kterých se problémy vyhnuly jen 44 % majitelů. Průzkum ukázal, že bez ohledu na značku jsou o něco spolehlivější předem (71 %) než vrchem plněné pračky (65 %).

Respondentů jsme se kromě poruchovosti dotazovali také na frekvenci používání pračky v jejich domácnosti. Dotazník ukázal, že čím častěji je pračka používaná, tím spíše se u ní něco pokazí. Jako nejčastější poruchy uváděli lidé problémy se špatným vypouštěním vody (14 %) a dávkovačem pracího prostředku (rovněž 14 %). U něj jde konkrétně o zatékání vody a/nebo ulpívání zbytků prášku či gelu. Jako další poruchy uváděli respondenti nefunkční tlačítka na ovládacím panelu (8 %), problémy s odstřeďováním (8 %) či únik vody (5,5 %).


Přihlásit