Základní hummus představuje kaši z vařené cizrny, sezamové pasty tahini, citronové šťávy, česneku a olivového oleje. Někdy se v něm nachází římský kmín. Chuťových variant však existuje nespočet, mezi oblíbené patří hummus se sušenými rajčaty, se zeleným koriandrem, cibulkou, chili papričkami, pečenou paprikou nebo s olivami.
Hummus v základní podobě si lze relativně snadno připravit doma. Potřebovat budete vařenou cizrnu (175 g), 2 stroužky česneku, 100 ml sezamové pasty tahini, 4 lžíce citronové šťávy a 4 lžíce olivového oleje. Cizrna s česnekem se rozseká v mixéru, přidají se zbylé suroviny a vše se rozmixuje dohladka. Přidáním oblíbené suroviny (sušených rajčat, koriandru, chili) získáte chuťové varianty.
Hummus z obchodu nemusí zdaleka obsahovat to, z čeho byste jej připravili doma. Výrobce jej chce vyrobit co nejlevněji a tak se od toho může odvíjet i složení. Na etiketě je vždy přesně popsáno, co se v něm nachází. Přidaná rostlinná bílkovina či vláknina, škrob, řepkový olej namísto olivového, použití potravinářských kyselin namísto citrónu nebo přítomnost konzervantů (E202, E210 a E211) patří mezi informace, které poučený spotřebitel v zájmu svého zdraví neupřednostní.
Přinesete-li si hummus z obchodu domů, měli byste dbát na to, aby byl uchováván v chladu. Podobně jako například vlašský salát patří mezi chlazené lahůdky, ve kterých se snadno množí mikroorganismy. Nejlepší je proto zakoupený hummus sníst co nejdříve.