Jak vybrat cloudové úložiště

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Aktualizováno: 31.7.2017

Ukládání dat na virtuální disk je moderní, pohodlný a čím dál rozšířenější způsob, jak si usnadnit práci v případě, že chcete mít důležité soubory k dispozici na počítači doma, v práci i na mobilu. Přinášíme proto úvod do fungování cloudu a přehled o základní nabídce služeb od populárních poskytovatelů. Podíváme se také na nejožehavější právní otázku cloudu – má poskytovatel právo zasahovat do vašich dat?

Pokud jste s cloudem (v angličtině to znamená mrak) ještě nikdy nepracovali, měli bychom vám nejprve vysvětlit, jak tato služba funguje. Cloud představuje virtuální disk, na který si můžete ukládat data stejně jako na disk ve vašem počítači. Rozdíl je v tom, že cloudová data nebudete mít fyzicky u sebe doma nebo v práci, jako je tomu v případě klasického pevného disku v počítači, nýbrž budou uložená v datovém centru, které provozuje poskytovatel cloudové služby – to znamená třeba na druhém konci světa. Při zakládání cloudového účtu se můžete rozhodnout, že svůj domácí a virtuální disk propojíte. V takovém případě se všechna vaše data budou zároveň ukládat doma i na cloudu. Také máte možnost cloud používat jen jako záložní disk a nahrávat tam jen to, co zrovna potřebujete, podobně jako na flešku.

Data vždy k dispozici

Proč si ukládat osobní data na cizí úložiště kdesi v dáli? Výhod je několik. Tou, která bude pro většinu lidí nedůležitější, je univerzální přístup k nim. Zatímco k datům uloženým na vašem osobním počítači se dostanete jen v případě, že počítač zapnete, data uložená na cloudu máte k dispozici z kteréhokoliv počítače, chytrého mobilu nebo tabletu. Stačí se přihlásit do cloudové schránky podobně jako do té mailové nebo si můžete nainstalovat program, který data na cloudu zpřístupní jako běžnou složku v počítači.

Z těchto důvodů používají cloud i firmy jako prostor pro sdílení dat se svými partnery nebo klienty. Někdo ho využívá také jako rozšíření kapacity vlastního disku. Ačkoliv zdarma nabízí většina cloudových úložišť jen několik GB (gigabyte) dat, není problém si dokoupit až několik TB (terabyte) prostoru.

Cloud jako digitální sejf

Velká část uživatelů používá cloud také pro zálohování třeba fotografií, videí nebo dokumentů. Cloud je totiž na rozdíl od disku u vás doma imunní vůči poškození nebo krádeži. Nebo lépe řečeno je takové riziko mnohem nižší. V případě, že se vám rozbije v počítači disk, sice většinou lze alespoň část uložených dat zachránit, ale jedná se o zdlouhavý a finančně nákladný proces, který provádějí odborné firmy.

Lidé z oboru sice diskutují o potenciálním riziku toho, co hrozí třeba v případě katastrofy, kdy může najednou dojít ke znehodnocení obrovského množství dat, přesto lze na základě dosavadních zkušeností předjímat, že v domácnosti čeká na data mnohem více rizik než v profesionálním datovém centru. Podobné je to s rizikem hackerského útoku. Cloudy nabízejí lepší zabezpečení než průměrný osobní počítač a za příplatek si u většiny služeb můžete zajistit i prémiovou ochranu a šifrování dat.

Nabídka velkých hráčů

Většina uživatelů počítačů pracuje s operačním systémem Windows. Pokud k nim patříte, s velkou pravděpodobností jste se už setkali s informacemi o cloudové službě OneDrive, kterou provozuje právě Microsoft. Windows 8 a 10 ji nabízí jako součást systému.

V současnou chvíli nabízí OneDrive zdarma 5 GB prostoru a za 50 Kč měsíčně můžete zvětšit jeho objem na 50 GB. Pro firmy nabízí Microsoft dvě možnosti. Ta jednodušší nese název Plán 1 a za cenu 4,20 eura (cca 110 Kč) měsíčně vám poskytne 1 TB datového prostoru. Pokročilejší Plán 2 stojí přesně dvakrát tolik, zato slibuje neomezenou kapacitu úložiště a lepší ochranu dat.

OneDrive si lze předplatit také v rámci balíčku kancelářského softwaru Office 365. Pokud jste se s touto verzí ještě nesetkali, prozradíme, že verze 365 představuje rovněž cloudové řešení. Na rozdíl od klasických Office si je nekupujete jako jednorázovou investici, ale zaplatíte si časově omezený přístup k nejnovější verzi programu, k níž získáte i prostor na disku OneDrive.

Pro uživatele googlovské pošty Gmail může být lákavé využít služeb Google Disku. Pokud již používáte jeho poštovního klienta, máte automaticky přístup ke cloudovým službám – stačí je jen v mailovém klientu aktivovat. Na Google Disku získáte zdarma 15 GB úložného prostoru. Za necelé dva dolary (cca 45 Kč) máte možnost si ho rozšířit na 100 GB a za paušální poplatek 9,99 dolarů (cca 226 Kč) měsíčně získáte pro vaše data prostor o velikosti 1 TB.

Podobně jako Microsoft nabízí vlastní OneDrive a Google svůj Disk, uživatelé zařízení Apple mohou sáhnout po originálním řešení zvaném iCloud. Ten dává stejně jako jeho protějšek od Microsoftu zdarma 5 GB datového prostoru. Za pravidelný měsíční poplatek nabízí Apple tři možnosti rozšíření prostoru. Za 50 GB zaplatíte 25 Kč, za 200 GB pak 79 Kč a největší úložiště o 2 TB nabízí Apple za 249 Kč.

Kromě velkých vývojářů, kteří se snaží zařadit cloudové úložiště jako součást vlastního operačního systému, nabízí online úložiště dat i velká řada dalších společností. My se zde zaměříme na ty největší a nejrozšířenější.

Online krabice

Mezi ně patří například populární Dropbox, jenž provozuje stejnojmenná firma z Kalifornie. Zdarma vám nabídne 2 GB dat. Dále si můžete vybrat mezi několika balíčky. Za cenu 8,25 eura (cca 215 Kč) měsíčně si můžete koupit balíček Plus s 1 TB úložného prostoru. Pro firmy nabízí Dropbox nejlevnější va­rian­tu Standard za 10 eur (cca 251 Kč) měsíčně. Ta obsahuje kapacitu 2 TB dat a některé pokročilejší funkce, které mohou využít zejména firmy, neboť administrátoři účtů získají více pravomocí rozdělovat přístupy a mít dohled nad tím, kdo cloud využívá. Za 15 eur (cca 390 Kč) měsíčně si mohou firmy předplatit balíček Advanced s neomezenou kapacitou a pokročilejšími nástroji pro správu a management účtů. Nejvyšší řada Enterprise je pak šitá na míru potřebám a finančním možnostem větších firem.

Ze slunné a digitálními službami protkané Kalifornie pochází také podobná služba Box. Po registraci získáte zdarma 10 GB prostoru. Slabinou Boxu je výrazně omezená maximální velikost jednoho souboru, která je nastavená na 250 MB. To znamená, že například pro zálohování videa se příliš nehodí. To ale neplatí pro placenou verzi za 8 eur (210 Kč) měsíčně. Ta rozšiřuje kapacitu na 100 GB a velikost souboru naroste na 5 GB.

Box nabízí také dva přednastavené balíčky pro firmy. Jejich cena se počítá podle počtu uživatelů. Verze Starter je určená pro menší firmy a stojí 4 eura (105 Kč) měsíčně za každého uživatele. Ti musejí být alespoň tři a nejvýše jich může být deset. Za tuto cenu získáte 100 GB datového prostoru. Dražší verze Business v ceně 12 eur (315 Kč) za uživatele nabízí navíc – podobně jako ostatní poskytovatelé – širší možnosti správy cloudového účtu, například udělení odlišných přístupů pro jednotlivé uživatele či pokročilou bezpečnostní správu a prémiové zajištění před ztrátou dat.

Pokud hledáte maximum prostoru a nechcete za data na cloudu platit, nejspíše vás zaujme nabídka služby Mega. Tu provozuje známý německo-finský podnikatel Kim Dotcom, jenž vešel ve známost jako provozovatel úložiště Megaupload. To patřilo ve své době k nejoblíbenějším místům pro ukládání a sdílení souborů na internetu. Před pěti lety ho však úřady donutily činnost ukončit kvůli mnoha stížnostem na sdílení pirátských souborů. Cloud jménem Mega nabízí zdarma prostor pro 50 GB dat. Kromě úložného prostoru láká Mega i na šifrování při přenosu dat. Za 4,99 eur (cca 130 Kč) měsíčně vám nabídne 200 GB dat, za 9,99 eur (cca 260 Kč) 1 TB, za 19,99 (cca 520 Kč) 4 TB a největší balíček v nabídce Mega má velikost 8 TB za cenu 29,99 eur (cca 780 Kč) měsíčně.

Komu patří data na cloudu?

Cloudová úložiště využívá v dnešní době řada lidí a firem. Málokdo si však uvědomuje, že s ukládáním dat do vzdálených datových center se pojí mnoho právních otázek, které nemají vždy zcela jednoznačnou odpověď. Kdo například vlastní data uložená na cloudu? A jaké povinnosti mají jejich provozovatelé, co se týká ochrany osobních údajů?

Hned první otázka vyvolává mnohé nejasnosti. Ještě donedávna panovalo všeobecné přesvědčení, že data ukládaná na cloudová úložiště patří výhradně samotným uživatelům a jedině oni sami s nimi mohou libovolně nakládat. V roce 2013 nicméně vyvolal bouři diskuzí na toto téma spor společnosti Microsoft se Spojenými státy. Americký soud totiž vydal příkaz, aby Microsoft zpřístupnil orgánům činným v trestním řízení data patřící jeho klientům, která byla uložena v datovém centru v Dublinu. Microsoft se proti uložení této povinnosti za masové podpory veřejnosti úspěšně bránil soudní cestou. Pokud by však odvolací soud nerozhodl ve prospěch Microsoftu, mohl mít tento případ dalekosáhlé důsledky pro všechny jeho zákazníky po celém světě. Otázka vlastnictví dat uložených na cloudech se ale v konečném důsledku bude vždy posuzovat v závislosti na použitelném právním řádu a obsahu smluvního ujednání. Protože většinu nejznámějších cloudových úložišť provozují zahraniční společnosti, jedná se o velmi komplexní téma.

Než začnete používat cloudové úložiště

Abyste se vyhnuli nepříjemným překvapením spojeným s užíváním cloudu, čtěte důkladně obchodní podmínky, s nimiž dáváte souhlas. V nich se totiž nezřídka objevují ustanovení, která opravňují poskytovatele šířit vaše data, vymazat je bez náhrady, či dokonce profitovat z případných autorských práv k uloženým dílům. Pokud si za používání cloudového úložiště nemusíte nic připlácet, pravděpodobně v tom bude nějaký háček. Jak se totiž říká – zadarmo ani kuře nehrabe.

Mnohá z těchto ustanovení by samozřejmě mohla být považována za překvapivá, a tudíž neplatná. Pokud si však nelibujete v právních sporech ohledně nepřiměřených smluvních ujednání, doporučujeme vám vyhnout se provozovatelům cloudů s podobnými podmínkami obloukem.

Kromě toho může ze strany provozovatele dojít v průběhu užívání cloudového úložiště k jednostranné změně podmínek. V nedávné době došlo k si­tua­ci, kdy se společnost Google rozhodla snížit kapacitu úložiště Google Drive a uživatelům pouze oznámila, že veškeré uložené soubory přesahující danou kapacitu budou vymazány. Společnost od tohoto kroku na základě vlny stížností nakonec upustila. Pokud by však na svém rozhodnutí trvala, nemohli by se spotřebitelé domáhat prakticky žádné nápravy. V tomto ohledu by jim měla pomoci chystaná evropská směrnice o digitálním obsahu, podle níž budou spotřebitelé moci v případě nepříznivých změn smlouvu ukončit.

Pamatujte také na to, že provozovatel úložiště nenese odpovědnost za obsah nahrávaných souborů. Nelegálně šířená autorská díla je však povinen na výzvu odstranit. Může se vám tak stát, že vámi nahraný obsah bude bez náhrady smazán. Pokud by k tomu došlo bez spravedlivého důvodu, pak se můžete proti takovému jednání bránit.

Ochrana osobních údajů

Vzhledem k tomu, že na cloudová úložiště ukládá mnoho osob velmi citlivá data, je v jejich zájmu také zajištění dostatečné ochrany proti únikům či zneužití osobních údajů. Také na provozovatele cloudového úložiště bychom měli pohlížet jako na správce osobních údajů, který se musí vypořádat se všemi zákonnými požadavky. Na tomto místě nelze nezmínit nově přijaté obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známější pod zkratkou GDPR, které začne v celé Evropské unii platit v květnu příštího roku. Toto nařízení má mimo jiné zajistit vysokou úroveň ochrany dat na cloudových úložištích. Díky tomu byste například měli získat jasné informace o tom, jak bude s vašimi daty nakládáno. Je ale třeba si uvědomit, že nařízení klade velké požadavky i na všechny běžné obchodníky, kteří sesbírané údaje o svých klientech shromažďují právě na cloudových úložištích.

Evropská unie se pro své občany snaží zajistit co největší bezpečnost ukládaných dat i mimo své hranice. Za tímto účelem byl v roce 2016 se Spojenými státy vyjednán systém předávání osobních údajů v obchodních vztazích s názvem Privacy Shield, který nahradil starší a méně striktní verzi známou jako Safe Harbour. Nový systém ukládá americkým obchodníkům mnoho povinností v souvislosti s nakládáním s osobními daty Evropanů. 


Přihlásit