Den daňové svobody

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 6/2017

Svoboda. Nezáleží příliš na tom, v jakém kontextu toto slovo slyšíme, vždy vzbuzuje pocit volnosti, lehkosti a nezávislosti. Toto příjemné pozitivní ladění se u každého z nás ještě prohloubí v případě, že se ona svoboda týká našich financí. V této souvislosti je každoročně vyhlašován Den daňové svobody. Víte, co přesně se pod tímto názvem skrývá a jaký má vliv na vaši daňovou povinnost?

Liberální institut, který u nás Den daňové svobody každoročně stanovuje, je neziskovou nevládní institucí založenou na přelomu devadesátých let se sídlem v Praze. Zabývá se finančními tématy pojatými v duchu klasického liberalismu, jenž se vyznačuje principem volného trhu, svobody jednotlivce a soukromého vlastnictví. Cílem této instituce je osvěta a rozvíjení myšlenek právě tohoto ideologického směru.

Zvídavé myšlenky, kolik vlastně občany stojí provoz státu, provázejí lidstvo již mnoho staletí. Cesta k finální číselné hodnotě však bývá trnitá, neboť příjmová i výdajová strana státního rozpočtu obsahují nepřeberné množství položek, z nichž některé lze navíc vyhodnotit až s časovým odstupem. První koncept výpočtu zobrazujícího spotřebu disponibilních prostředků státního aparátu na jeho výdaje prezentoval americký podnikatel Dallas Hostetler v polovině minulého století. A jelikož hlavním příjmem každého státu jsou daně vybrané od jeho obyvatel, nese tento pomyslný mezník mezi náklady na chod státu a vlastní potřebu ve svém názvu prvek daňové svobody.

Jak nám tedy napovídá předchozí odstavec, Den daňové svobody představuje pomyslnou hranici rozdělující kalendářní rok do dvou období. V prvním období vydělávají daňoví poplatníci (při 100% zdanění) na pokrytí vládních a veřejných výdajů státu, druhá část roku je potom považována za prostor, kdy „vydělávají sami na sebe“, tedy rozhodují o financích podle vlastního uvážení. Oba časové úseky je však třeba chápat pouze v pomyslné rovině, reálně totiž na své výplatní pásce vůbec nepoznáte, že je součet prostředků na provoz státu již kompletní – výše daní bude každý měsíc v daném roce totožná. Cílem výpočtu je tak spíše seznámení veřejnosti s mírou přerozdělování finančních prostředků na celostátní úrovni, nikoliv praktický dopad na peněženky poplatníků.

Sporné datum

Troufáte si odhadnout, na kdy tento očekávaný den připadá? Většinou to bývá zhruba na konci první poloviny roku (v průběhu měsíce června). Pokud se však váš tip s tímto údajem rozchází, nezoufejte, neboť na jednotném datu se neshodnou ani odborníci z řad erudovaných ekonomů. Typickým příkladem je letošní rok, kdy Den daňové svobody stanovil Liberální institut na 29. května, zatímco společnost Deloitte jej vyhlásila až na 17. června. Příčinou jsou rozdílné metodiky výpočtů, u nichž společnosti používají odlišné vstupní údaje. Liberální institut toto datum počítá jako podíl veřejných výdajů státu na hrubém domácím produktu, přičemž v rámci zjednodušení si stačí zapamatovat, že výpočet staví na státních výdajích. Zcela opačným způsobem pak dochází k výsledku společnost Deloitte, která vychází z podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu, a svůj výpočet tak opírá o státní příjmy. Podobnou metodou datum stanovuje také společnost Patria Finance. Obě koncepce jsou přitom typické spíše pro evropské prostředí, oproti tomu americký model počítá s podílem veškerých daní na celkových příjmech obyvatel.

Svobodnější zahraničí?

Podobně jako u nás se i v zahraničí stanovuje Den daňové svobody na roční bázi, jeho datum je tedy každý rok jiné. Co se týče samotného porovnání s ostatními zeměmi (tedy zda „slaví“ daňovou svobodu dříve, či později než ČR), to se sice každoročně provádí, nicméně jeho výsledky opět může zkreslovat užití odlišných metodik. Pro rok 2017 však lze v zásadě říci, že přibližně stejně dlouhou dobu budou „na stát pracovat“ například v Německu, Nizozemsku nebo Portugalsku. Lépe se pro letošní rok mají v Irsku, Jižní Koreji či tradičně ve Švýcarsku, pohoršili byste si naopak ve Finsku a Francii, kde je v obou zemích tento den stanoven až na červenec. U výsledků všech států je třeba brát v potaz nejen aktuální ekonomickou situaci, ale také přístup vlády k vládním výdajům.


Přihlásit