Jak nechutná bohatství: Minimální mzda

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 5/2017

Připsání výplaty na účet udělá radost každému pracujícímu. Stanovení její výše však patří k nejchoulostivějším otázkám mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, neboť subjektivní ocenění vlastní práce mívá v očích pracovníka vyšší hodnotu než představa či finanční možnosti jeho zaměstnavatele. Aby však ze strany zaměstnavatelů nedocházelo k přílišnému podhodnocování odvedené práce, chrání nabídkovou stranu trhu práce – tedy zaměstnance – stát. Jaká je nejnižší možná částka, kterou vám zaměstnavatel musí vyplatit, a na koho se vztahuje?

Pro nejnižší přípustnou výši odměny za práci se užívá pojem minimální mzda. Uplatňuje se u všech typů pracovněprávních vztahů, tedy ať pracujete na základě uzavřené pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, či dohody o provedení práce. Nezáleží přitom na délce sjednané spolupráce (zda se jedná o pracovní poměr na dobu určitou, či neurčitou, případně o souběžné pracovní poměry) – nárok na minimální mzdu vzniká zaměstnanci v každém právním vztahu samostatně. A jaké je to magické číslo, které nás chrání před skoupými zaměstnavateli? Aktuálně (od 1. ledna 2017) se jedná o částku 11 000 korun hrubého měsíčně, což v přepočtu vychází na 66 korun za hodinu. Pokud však například pracujete jen dva dny v týdnu a vaše kroky již nedočkavě směřují ke kanceláři šéfa s úmyslem zvěstovat mu tuto zprávu, zadržte. Zmíněná částka se totiž vztahuje na pracovní dobu 40 hodin týdně, což ve většině společností znamená plný pracovní úvazek. Činí-li vaše pracovní doba například jen 20 hodin týdně, náleží vám částka ve výši 5500 korun hrubého za měsíc.

Pobíráte plat, mzdu, nebo odměnu?

Co znamená „zaručená mzda“?

Kromě institutu minimální mzdy zná české pracovní právo také pojem „nejnižší úroveň zaručené mzdy“. Jedná se o vládou stanovené nejnižší možné částky výdělku dle druhu vykonávané práce či jednotlivých pracovních profesí, čímž je de facto určena nikoliv jedna, ale hned osm úrovní minimální mzdy. Vaše zařazení do příslušné skupiny práce závisí na složitosti a odpovědnosti vykonávané činnosti, přičemž se dá zjednodušeně říci, že jste-li profesí například burzovním makléřem, vaše finanční odměna nesmí být nižší než 22 tisíc korun hrubého měsíčně (opět za předpokladu pracovní doby 40 hodin/týden). Systém zaručených mezd se vztahuje na zaměstnance zařazené jak v mzdovém, tak platovém režimu. Na rozdíl od klasické minimální mzdy však tuto jistotu poskytuje pouze osobám v pracovním poměru – tedy těm, kteří činnost vykonávají nikoliv na základě dohody, ale pracovní smlouvy. 

Notná část pracující populace neřeší správné pojmenování obdrženého finančního ohodnocení a svou nevědomost skryje pod pojem výplata. Přesné zařazení výdělku se však vyplatí znát minimálně v situaci, kdy se vydáte žádat o jeho navýšení. Čím se tedy od sebe liší plat, mzda a odměna?

Nejsnáze zapamatovatelný typ výdělku je odměna z dohody. Jejím jediným kritériem je vztah podložený dohodou o práci konané mimo pracovní poměr – vztahuje se tedy na všechny dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce.

Nejrozšířenějším typem peněžitého plnění je v současné době mzda. Pobírají ji totiž zaměstnanci s pracovní smlouvou v soukromém sektoru. Pro tuto podnikatelskou sféru je typické, že výše mzdy plně závisí na uvážení zaměstnavatele či jeho dohodě se zaměstnancem – nicméně i zde pochopitelně platí, že příslušná částka nesmí klesnout pod aktuální, vládou stanovenou úroveň.

Nepodnikatelská sféra naopak odměňuje své zaměstnance formou platu. Přesný výčet zaměstnavatelů, kteří do ní spadají, uvádí zákon. Obecně však lze říci, že se režimem platu řídí instituce a organizace veřejného sektoru – tedy například územně samosprávní celky, školy zřízené ministerstvem školství či fakultní nemocnice. Výše platu těchto zaměstnanců je pak stanovena takzvaným platovým tarifem. Ten se skládá z platové třídy, založené na náročnosti a odpovědnosti náplně práce, a platového stupně, jehož měřítkem je počet odpracovaných let či započitatelné praxe. Stejně jako minimální mzda, i platové poměry zaměstnanců ve veřejné správě a službách jsou určeny nařízením vlády. 

Přihlásit