Kvalita pohonných hmot

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Publikováno v časopise 5/2017

Přepadají vás někdy při tankování obavy, zda vám do nádrže proudí opravdu kvalitní nafta nebo benzin? Přečtete si, kdy, proč a jak často u nás dochází ke znehodnocování pohonných hmot a co vám může nekvalitní palivo provést s motorem.

To, že je Česko ráj benzínek, je známý fakt. Počítáme-li i neveřejné čerpací stanice, které slouží pro potřeby, průmyslových areálů či zemědělských komplexů, nalezneme jich v ČR podle aktuálních údajů 7001 například v sousedním Německu s osminásobnou populací jich najdeme zhruba 14 tisíc. Jsou čeští provozovatelé čerpacích stanic stejně poctiví, jako jsou aktivní?

Dvě vlny nekvality

Odpověď můžeme najít u České obchodní inspekce. Ta pravidelně zveřejňuje informace o pokutách, jež uděluje provozovatelům čerpacích stanic za prodej nevyhovujícího paliva. Nově provedla srovnání, ve kterém poměřuje počet nevyhovujících vzorků pohonných hmot od roku 2001 do konce loňského roku.

Kvalita pohonných hmot v ČR je podle statistiky rok od roku lepší. Nejhorší byla situace v roce 2001, kdy ČOI začala odebírat vzorky pohonných hmot a posílat je k laboratornímu rozboru. Tehdy zkouškami neprošlo celkem 13 % odebraných paliv. Jejich počet klesal až do roku 2010, kdy přišla druhá vlna zhoršení kvality paliv. I ta už je ale za námi. Čísla se začala opět zlepšovat a od předloňského roku se počet nevyhovujících vzorků paliva pohybuje na historickém minimu. Loni z 2185 odebraných vzorků benzinu a nafty nevyhovovalo jen 24.

Nevyhovující vzorky paliva 2001 – 2016 v %

období
benziny
nafta
směsné palivo
FAME
LPG
CNG
etanol E85
celkem
2. pololetí 2001 5,7 15,8 42,7 - - - - 13,5
Rok 2002 4 12,2 27,7 - - - - 9
Rok 2003 10,4 13,4 20,8 - 12,9 - - 12,4
Rok 2004 6,3 12,3 14,5 - 2,5 - - 8,6
Rok 2005 4,1 7,9 10,3 - 4,3 - - 6,1
Rok 2006 2,4 6,9 17,5 - 2 - - 4,8
Rok 2007 3,3 5,4 46,7 - 2 - - 4,6
Rok 2008 1,8 8,9 66,7 - 4 - - 5,6
Rok 2009 2,5 7,9 40 - 1,5 - - 5
Rok 2010 5,6 9,6 23,8 25 0,5 0 65,2 7,9
Rok 2011 2,1 6 17,7 17,4 0 0 21,7 4,4
Rok 2012 1,8 3,7 18,2 4,8 1,7 0 5,3 3,1
Rok 2013 2,5 3,1 7 4,8 2,3 0 0 2,9
Rok 2014 0,9 2,2 5,5 13,3 12,3 0 0 3
Rok 2015 0,5 1,6 3,5 9,1 0,3 0 11,1 1,2
Rok 2016 0,7 1,4 7,7 14,3 0,3 0 14,3 1,1
Vysoký počet nevyhovujících vzorků u směsného paliva a etanolu E85 je ovlivněn nízkým počtem odebraných vzorků
Zdroj dat: ČOI

Největší hříšníci

Většina čerpacích stanic, které dostaly v loňském roce pokutu za nevyhovující vzorky paliva, patří menším firmám, které budou znát patrně jen motoristé z jejich okolí. Z velkých řetězců se na černou listinu dostaly pouze Benzina a Robin Oil.

Jednoznačně nejvyšší pokutu ve výši 350 000 Kč si odnesla společnost Flaga, která se zaměřuje na prodej zkapalněného plynu. Vzorky LPG, které inspekce odebrala na čerpacích stanicích v Jeseníku a Zábřehu, překračovaly povolený obsah síry. Hned po ní následuje čerpací stanice AB Oil v Ústí nad Labem s pokutou 300 000 Kč. Nelichotivé třetí místo za loňský rok získala společnost Benzina s pokutou 150 000 Kč. V předchozích letech byly pokuty ještě vyšší a často přesahovaly hranici miliónu korun.

Jak se pozná dobré palivo

Jak ale dochází k samotnému znehodnocování paliv – jde častěji o chybu, nebo o špatný úmysl? Podle doc. Ing. Pavla Šimáčka, Ph.D. z Ústavu technologie ropy a alternativních paliv na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze k záměrnému snižování kvality paliva obvykle nedochází: „V minulosti se objevovaly případy, kdy palivo obsahovalo větší množství daňově zvýhodněných biopaliv. V benzinu to byl například etanol, v motorové naftě bionafta. V motorových naftách se pak občas vyskytovaly různé typy olejů. V posledních letech jsou ale případy úmyslné manipulace se složením paliva čili pančování velice výjimečné.“Kvalitu pohonných hmot lze v laboratoři rozpoznat hned podle několika ukazatelů. Některé z nich, jako je teplota filtrovatelnosti nebo bod vzplanutí, chrání hlavně řidiče, kterým může palivo, které těmito zkouškami neprošlo, ohrozit provozuschopnost vozu. Jiné zkoušky mohou odhalit, zda kromě nepříznivého dopadu na výkon motoru nemůže palivo zapříčinit i vysoké hodnoty emisí a z nich plynoucí nadměrné znečištění ovzduší. Jde například o oktanové číslo, měření obsahu síry nebo destilační zkoušku.

Paliva vyráběná v rafinériích podléhají přísným výstupním kontrolám, které sledují všechny ukazatele kvality. V případě, že palivo některému ze standardů neodpovídá, vrací se zpět do výroby k přepracování. „Riziko uvolnění nekvalitního paliva na trh přímo od výrobce je minimální,“ říká docent Šimáček a dodává, že v naprosté většině případů dochází ke znehodnocování paliv neúmyslně nebo vinou nedbalosti při distribuci. „Vůbec nejčastěji dochází ke vzájemné kontaminaci nafty benzinem a benzinu naftou během přepravy vlakovými či automobilovými cisternami. Typickým případem vzájemné kontaminace je použití cisteren střídavě pro přepravu autobenzinu a motorové nafty, jestliže cisterny nebyly důsledně zbaveny zbytků předchozího paliva. Dalším zdrojem vzájemné kontaminace paliv může být netěsnost přepážek mezi komorami ve vícekomorových cisternách.

S tím souhlasí i Ing. Ladislav Fuka z laboratoře SGS Czech Republic, která pro ČOI provádí analýzy vzorků paliv. Zároveň dodává, že často dochází k problémům i při nedostatečně rychlé obměně paliv mezi sezónami. „Například v létě může zůstat na stanici ze zimy benzin s vyšší těkavostí, který může v extrémním případě způsobovat problémy se startováním, v zimním období pak nafta s vysokou teplotou filtrovatelnosti, jež může způsobit při nižších teplotách ucpání palivového filtru a potrubí.

Liší se situace u biopaliv, které jsou zdrojem mnoha motoristických fám? Podle Ladislava Fuky zde podobně jako u běžných pohonných hmot dochází hlavně k problémům při distribuci nebo při přechodu z letní na zimní kvalitu. „Biopaliva jsou navíc oproti klasickým fosilním palivům náchylnější k prohřeškům při skladování. Například u bionafty hrozí mikrobiologická kontaminace, která se může projevit při dlouhodobém skladování v přítomnosti vody,“ dodává Fuka.

Čím se ředí palivo

V České republice proběhne kontrola na jedné čerpací stanici v průměru jednou za šest let v případě nafty nebo za sedm let v případě benzinu. Častějším kontrolám podléhají stanice, které se dobrovolně přihlásí do programu Pečeť kvality. Zde ročně projde kontrolou více než pět vzorků paliva.

Pokud budete mít tu smůlu, že opravdu natankujete pančované palivo, pravděpodobně vám motorem projdou látky, které mají podobné vlastnosti, ale prodávají se za nižší cenu a podléhají nižší dani. „Z naší praxe vyplývá, že častějším předmětem pančování bývá motorová nafta, do které se přidávají lehké průmyslové mazací, transformátorové nebo formové oleje s podobnou hustotou a viskozitou. Jejich přítomnost lze zjistit destilační zkouškou,“ říká Ladislav Fuka.

Pančovat lze i LPG. V takovém případě se podle Fuky plyn určený do spalovacího motoru nastavuje směsí propanu a butanu určeného pro topení. „Základní směs je totožná, ale pro topení nejsou tak přísné nároky na uhlovodíkové složení. Může obsahovat vysoký podíl nenasycených uhlovodíků, které výrazně vadí ve spalovacím motoru.

Špatné palivo bolí hlavně řidiče

Pokud jednou nevědomky natankujete palivo se závadou v kvalitě, s největší pravděpodobností vám nehrozí žádné bezprostřední riziko. Máte dokonce i velkou šanci, že neukrojí ze života vašeho motoru. Například s benzinem, který má o trochu nižší oktanové číslo, si moderní motory zpravidla poradí – počítejte ale s nižším výkonem a vyšší spotřebou.

Jiné je to v případě, že natankujete naftu výrazně kontaminovanou benzinem. „To nemusí být na chodu motoru vůbec subjektivně patrné, dojde ale k nevratnému poškození vstřikovacích jednotek nebo čerpadel, které se může projevit se zpožděním v řádu i několika týdnů či měsíců,“ vysvětluje Ladislav Fuka. Lepší není ani situace, kdy natankujete naftu pančovanou průmyslovým olejem. „Na kondici vozidel, zejména těch s moderními vstřikovacími systémy, má použití takto upraveného paliva velmi negativní dopady, zvyšuje tvorbu úsad v palivovém systému a spalovacím prostoru, negativně ovlivňuje funkčnost katalytických systémů a zkracuje jejich životnost,“ dodává Fuka.

Podobné problémy hrozí nejen při používání pančovaného paliva, ale obecně při dlouhodobém používání nekvalitních pohonných hmot. Podle Pavla Šimáčka jsou rizika vždy individuální a závisejí na konkrétním palivu, nicméně mohou být značná. „V závislosti na rozsahu a závažnosti může nekvalitní palivo snížit životnost motoru či zhoršit mazání, při extrémním obsahu síry v palivu snížit životnost katalyzátoru, ale třeba i znemožnit nastartování, či dokonce způsobit havárii motoru.

Přihlásit