Časté otázky: Rostlinná mléka

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 3/2017

Jsou rostlinná "mléka" zdravější než ta živočišná? Který typ je pro člověka nejlepší? Takové a další otázky jsme položili předním českých odborníkům na výživu. 

Setkáváte se s mýty v souvislosti s rostlinným nebo „opravdovým“ mlékem?

Ing. Hana Střítecká, Ph.D., nutriční terapeutka, Zdravá potravina, z. s.: Velmi často se objevují informace, že klasické mléko zahleňuje nebo že dokonce odvápňuje kosti, což je nesmysl. Na druhou stranu, o těch rostlinných se říká, že jsou výborným zdrojem bílkovin. Za něj však nápoj nemůžeme rozhodně považovat.

PharmDr. Margit Slimáková, specialistka na zdravotní prevenci a výživu: Tím největším mýtem je zdravotní prospěšnost sójového mléka a sóji obecně. Sója obsahuje fytáty, které omezují využití minerálních látek, antinutriční látky, jež omezují vstřebávání bílkovin, goitrogeny, které potlačují funkci štítné žlázy a fytoestrogeny, jež mohou nepříznivě ovlivňovat funkci pohlavních hormonů. Využitelnost živin ze sóji se zlepšuje fermentací, ale sójové mléko nepatří k fermentovaných sójovým produktům, a proto jej vůbec nedoporučuji.

Ing. Ivan Mach, CSc., prezident Aliance výživových poradců ČR: Myslím, že nejčastěji rozšířeným mýtem je, že takzvaná rostlinná „mléka“ mohou ve výživě nutričně plně nahradit mléko kravské, kozí, ovčí a podobně. I když patří mezi takzvané náhražky, mohou nanejvýš zpestřit náš jídelníček, popřípadě nabídnout neplnohodnotnou alternativu opravdového mléka osobám, které nesnášejí buď mléčnou bílkovinu, nebo mléčný cukr (laktózu).

Ing. Anna Jermářová, nezávislá konzultantka výživy: Příklad mýtu je, že mléko nezahleňuje. Nejvíc to říkají lékaři. U rostlinných náhražek mě napadá mýtus, že sojové mléko je zdravou variantou kravského mléka. Není.

Eliška Selinger, Česká veganská společnost: Okolo obou typů „mléka“ panuje mýtů celá řada. Co se týká „mléka“ rostlinného, lidé od něj někdy očekávají stejné výživové parametry jako u mléka živočišného, což naprosto neplatí. O živočišném mléku se často říká, že je jediným zdrojem vápníku. Ten však obsahují i mnohé rostlinné potraviny a zvlášť se přidává i do některých rostlinných mlék. Běžným mýtem také je, že mléko zahleňuje. Tento efekt dosud neprokázala žádná seriózní studie, ovšem někteří jednotlivci se se zdravotními problémy po konzumaci mléka setkávají. U těch se může jednat buď o nepříliš častou alergii na mléčné bílkoviny, nebo o intoleranci laktózy, což je v zásadě běžný stav pro všechny savce i pro většinu lidstva (zejména ve vyšším věku). Strávit větší množství mléka totiž po odkojení umí jen asi třetina lidí, k níž ovšem patří i většina evropské populace. I u nás určitá část populace nedisponuje perzistencí laktázy (enzymu pro trávení laktózy), a tedy ani schopností štěpit mléko.

V čem vidíte výhodu nahrazovaní běžného mléka mlékem rostlinným ve výživě?

láhev mléka

Ing. Hana Střítecká, Ph.D.: Za mě to výhodou rozhodně není, pokud je člověk zdráv, je zbytečné mléko nahrazovat. Tyto náhrady jsou jednak velmi drahé a pro naše tělo bude podstatně prospěšnější, když sníme hrst mandlí nebo si umeleme mák jako součást pokrmu, než pít tyto nápoje. Sójový nápoj jako nefermentovaný výrobek představuje pro nás Středoevropany významný alergen a v něm obsažená bílkovina je hůře stravitelná. Pokud si někdo do kávy místo normálního mléka dává sójové, je to dle mého spíš moderní trend, který nemá u zdravého člověka opodstatnění.

PharmDr. Margit Slimáková: Rostlinná „mléka“ jsou bezva řešením pro jedince s alergií na mléčnou bílkovinu a intolerancí k mléčnému cukru – laktóze. Jsou řešením i pro vegetariány a vegany odmítající mléčné produkty z etických důvodů. Pro všechny ostatní mohou být zajímavým zpestřením jídelníčku, a to výživově i chuťově.

Ing. Ivan Mach, CSc.: Mohou sloužit ke zpestření jídelníčku a nahrazovat mléko intolerantním a alergickým jedincům. Obecně ale nepovažuji úplnou náhradu kravského mléka za jeho rostlinné náhražky za výhodnou. Jejich konzumace však může pomoci při managementu příjmu takzvaného alimentárního cholesterolu u osob, u nichž se jeho hladina v těle vymkla přirozené fyziologické regulaci. 

Ing. Anna Jermářová, nezávislá konzultantka výživy: Někteří lidé, a není jich málo, mají intoleranci na mléčnou bílkovinu (příp. na laktózu). Rostlinná „mléka“ tento problém řeší.

Eliška Selinger, Česká veganská společnost: Z čistě zdravotních důvodů by měly rostlinné mléko preferovat osoby s alergií (řádově jednotky procent) a s nesnášenlivostí laktózy (odhady mluví o desetině až pětině populace). Výhodou rostlinných nápojů je fakt, že některé druhy těchto mlék jsou obohaceny nejen vápníkem, ale také dalšími látkami - takže jde o pohodlný způsob, jak si tyto živiny zajistit. Dalším důvodem pro konzumaci může být chuťová pestrost. Rostlinných „mlék“ existuje celá řada druhů - rýžové, sójové, mandlové, kokosové, ovesné, špaldové aj. - a každé má trochu jinou chuť i kulinářské vlastnosti. Z etických důvodů je preferují ti, kteří vidí, že rostlinná produkce je o něco šetrnější k životnímu prostředí i ke zvířatům samotným. Chov skotu totiž přispívá ke změně klimatu. Součástí standardního postupu výroby mléka je každoroční oplodnění dojnice, porod a následné odebrání telete, což matku i tele vystavuje stresu. 

Opomeneme-li individuální alergie, které z rostlinných mlék vám připadá nejvhodnější?

Ing. Hana Střítecká, Ph.D.: Makový nápoj. Ten může hlavně u osob zcela vylučujících jakékoliv mléčné výrobky posloužit jako alternativní zdroj vápníku. Ostatní jsou co do obsahu živin de facto stejné, takže spíše záleží na preferenci chuti. Spíše bych nedoporučila sójový nápoj, pro jeho možnou alergizaci.

PharmDr. Margit Slimáková: Výživově nejzajímavější je asi makové mléko a za nejchutnější považuji rostlinný nápoj z kešu ořechů. Výživově nejvhodnější je připravovat si jakékoliv rostlinné nápoje doma. Oříšky a semínka lze i kombinovat podle chuti a nápoj dochucovat třeba sušenými datlemi, špetkou soli anebo vanilkou.

Ing. Ivan Mach, CSc.: U podobných „zpestřujících“ náhražek, které nejsou zase tak často v našem jídelníčku, bych spíše hodnotil jejich chuťové vlastnosti, ty jsou u každého individuální. Dále bych u výrobků sledoval obsah cizorodých tedy pomocných technologických látek jako jsou konzervanty a barviva. Mnoho lidí, kteří si rostlinná mléka oblíbili, si je už raději vyrábějí podomácku, aby se této zátěži, opakovaně zjištěné například u máku ošetřeného pesticidy, vyhnuli. 

Ing. Anna Jermářová, nezávislá konzultantka výživy: Zcela jistě kokosové „mléko“.

Komu byste rostlinné mléko doporučil/a?

Ing. Hana Střítecká, Ph.D.: Tyto náhrady lze využít u alergiků na mléčnou bílkovinu, pokud je nutně potřeba pít něco jako mléko. U osob s laktózovou intolerancí je lepší konzumovat fermentované mléčné výrobky, spíše než nahrazovat mléko rostlinným nápojem. Dnes jsou již poměrně dobře dostupné bezlaktózové mléko či mléčné výrobky.

PharmDr. Margit Slimáková: Samozřejmě jedincům, kteří ze zdravotních anebo etických důvodů nemohou kravské mléko. Pro kohokoliv dalšího pro zpestření jídelníčku, zejména jestliže nekonzumuje ořechy a semínka. Pro sportující jako základ k tvorbě výživných koktejlů namísto vysoce průmyslově upravovaných sportovních nápojů.

Ing. Ivan Mach, CSc.: Každému, kdo si k němu nějak vytvoří svoji cestu, komu nejen chutná, ale dělá i „dobře“. Pozitivní vnímání chuti totiž znamená jistou formu odměny pro mozek, to znamená, že tělo nám oznámilo, že mu potravina dělá fyziologicky dobře. Jako výživový poradce ale nerad doporučuji konkrétní potraviny, protože vím, že to, co chutná a dělá dobře mně, může někdo jiný z nejrůznějších důvodů odmítnout. Lidé by se měli spíše učit z té obrovské nabídky sami vybírat vhodné potraviny podle svých individuálních potřeb a pocitů, ne podle doporučení, a už vůbec ne podle takzvaných obecných výživových doporučení.

Ing. Anna Jermářová, nezávislá konzultantka výživy: Kokosové „mléko“ každému, kdo zvládne jeho specifickou chuť. Využití má mnohostranné - na vaření, do smoothie, do kávy...

Eliška Selinger, Česká veganská společnost: Osobám, kterým nedělá dobře laktóza, alergikům a také všem, kteří se nechtějí podílet na environmentálních problémech spojených s kravským mlékem (emise skleníkových plynů, vysoká spotřeba vody, odlesňování kvůli pěstování krmiv, produkce znečištění apod.) a na eticky problematickém mléčném průmyslu (přetěžování dojnic, mateřská frustrace, zabíjení dojnic i jejich telat na jatkách).
 


Přihlásit