Veřejné zdravotní pojištění: Kolik stojí zdraví?

Co najdete v novém dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 10/2017 Co najdete v novém dTestu

Vydáno: 2.2.2017    Publikováno v časopise 2/2017

„Vše nejlepší, hodně zdraví…“. Tak začíná naprostá většina všech gratulací k nejrůznějším příležitostem, a není proto divu, že nám tato fráze připadá jako obehraný evergreen užívaný již za dob našich prapředků. V přání stavu tělesné, duševní a sociální pohody, jak je zdraví definováno, se ale skrývá opravdu to nejcennější, co můžeme druhému vinšovat. O cestách k jeho dosažení již bylo popsáno mnoho stohů papíru, jakým způsobem však funguje a kolik vlastně stojí jeho financování?

Potřeba společnosti mít v případě nutnosti zajištěnou zdravotní péči sahá do temné éry středověku. Od těchto dob prošly zdravotní systémy po celém světě velkými změnami a postupem času se vyprofilovaly čtyři základní modely jeho existence. Reformy a transformace se nevyhnuly ani českým kotlinám, pojďme tedy společně nahlédnout pod pomyslnou současnou ekonomickou roušku našeho zdravotnictví.

Jak systém funguje

Systém financování české zdravotní péče je založen na principu solidarity zdravých s nemocnými, mladých se staršími a bohatých s chudými. Právo na bezplatnou zdravotní péči zároveň zajišťuje kaž­dému občanovi Listina základních práv a svobod. Tato humánní zásada je doprovázena průběžným principem financování, což jinými slovy znamená, že se na celostátní úrovni rozpočet plánuje pouze na jediný rok a v systému se nevytvářejí významnější rezervy pro budoucí období.

Aby tak mohla být zdravotní péče dostupná i pro zmíněné nízkopříjmové skupiny obyvatel, byl v rámci největší transformace tohoto odvětví (v 90. letech minulého století) zaveden stěžejní prvek systémových příjmů – veřejné zdravotní pojištění. Co to přesně znamená? Jedná se o určitý peněžní obnos měsíčně odváděný na účet příslušné zdravotní pojišťovny za účelem úhrady zdravotní péče kteréhokoliv účastníka systému. Jeho výše není stanovena v závislosti na riziku, ale odvíjí se od velikosti příjmu každého pojištěnce. Účast na zdravotním pojištění je povinná pro každého občana s trvalým pobytem v České republice a také pro osoby, jež jsou zaměstnanci zaměstnavatele se sídlem na našem území.

vánoční banner 2016

Samotný transfer finan­čních prostředků probíhá mezi třemi základními typy subjektů. Těmi jsou plátci zdravotního pojištění (jejich kategoriím se věnujeme v následujícím odstavci), zdravotní pojišťovny a zdravotnická zařízení. Nejčastějším způsobem výběru pojistného je odvod příslušné částky ze mzdy pojištěnce (zaměstnance) zaměstnavatelem zdravotní pojišťovně, u níž je daný pojištěnec registrován. Ta v případě čerpání zdravotní péče zašle smluvenou výši úhrady zdravotnickému zařízení, kde byl tento pacient ošetřen.

Popsaný mechanismus v sobě přitom ukrývá dvě zajímavosti: první z nich je skutečnost, že ačkoliv se jedná o jeden z typů pojištění, „pojistné plnění“ se nevyplácí pojištěnci, který platbu odvedl, nýbrž příslušnému poskytovateli zdravotní péče. Za druhou zvláštnost můžeme považovat samotné postavení pojištěnců, kteří tvoří nejpočetnější skupinu účastníků celého systému. Ti totiž nejenže zastávají roli osob platících pojistné, ale zároveň se nacházejí v rámci čerpání zdravotní péče i v pozici uživatelů těchto prostředků, což je staví do pomyslné zvláštní dvojrole.

Účastníci systému

Pro správné a komplexní fungování systému zdravotní péče je zapotřebí účasti mnoha subjektů, které plní funkci legislativní, kontrolní či dozorovou. My se však zaměříme na jednotlivé kategorie plátců zdravotního pojištění a jejich finanční povinnosti, jež představují základní stavební kámen celého systému. Dělení plátců má následující strukturu:

  • pojištěnci
    • zaměstnanci
    • osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)
    • osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP)
  • zaměstnavatelé
  • stát

Za pojištěnce se souhrnně považují osoby, jimž jejich osobní a ekonomické poměry dovolují, aby stanovené pojistné hradili ze svého vlastního příjmu. Zaměstnanci tvoří nejpočetnější skupinu pojištěnců a jejich sazba pojistného je stanovena na 13,5 % z vyměřovacího základu měsíční hrubé mzdy. Zdá-li se vám toto číslo příliš vysoké, pak vás uklidníme, neboť v praxi z vaší výplatní pásky zmizí pouze třetina stanovené sazby, tedy 4,5 %, a zbývajících 9 % doplatí zaměstnavatel na svých vlastních odvodech.

Patříte-li ke skupině OSVČ, výpočet částky odvodu je poněkud složitější. Procentní sazba je sice stanovena také na 13,5 %, avšak určení vyměřovacího základu úzce souvisí s aktuální průměrnou mzdou národního hospodářství. Jistou benevolenci poskytuje živnostníkům pouze volba rozhodného období – každý z nich si může zvolit, zda bude pojistné odvádět v ročním intervalu, či si vybere měsíční variantu ve formě záloh.

Totožná procentní sazba (13,5 %) je stanovena i pro podkategorii OBZP. Vyměřovacím základem je minimální mzda (její výši pro letošní rok naleznete v boxu na konci tohoto článku) a rozhodným obdobím je, stejně jako u zaměstnanců, jeden kalendářní měsíc. A kdo vlastně do této skupiny spadá? Zjednodušeně se dá říci, že všichni, kdo nejsou v pracovním poměru, nejsou OSVČ ani za ně pojistné neplatí stát. Řadíme sem například:

  • ženy v domácnosti, které nepečují celodenně osobně a řádně o dítě do stanoveného věku,
  • studenty studující na škole, která nebyla ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání, případně studenty starší 26 let,
  • nezaměstnané, kteří nejsou v evidenci úřadu práce.

Kategorie zaměstnavatelů má v systému velmi důležitou úlohu. Kromě role plátce vlastních odvodů ve výši 9 % vyměřovacího základu mzdy zaměstnance zastává i funkci zprostředkovatele finančního toku, neboť je to právě on, kdo posílá celých 13,5 % do zdravotní pojišťovny, jejímž pojištěncem je jeho zaměstnanec. Navíc disponuje i jednou zásadní pravomocí – pokud byste coby zaměstnanec s odvodem pojistného nesouhlasili, má zaměstnavatel právo vám o příslušné pojistné snížit mzdu formou srážky, a to i bez vašeho souhlasu.

Poslední, velmi početnou kategorii účastníků tvoří takzvaní státní pojištěnci. Jedná se o osoby, které z nejrůznějších důvodů nemohou být samy plátci daného pojištění. Za tyto skupiny osob, v zákoně taxativně vyjmenované, hradí pojistné prostřednictvím státního rozpočtu právě stát. Příkladem státních pojištěnců mohou být: 

  • nezaopatřené děti ve věku do 26 let, pokud se soustavně studiem připravují na budoucí povolání a nevydělávají si,
  • ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, včetně osob pobírajících peněžitou pomoc v mateřství,
  • starobní důchodci,
  • uchazeči o zaměstnání registrovaní u příslušného úřadu práce, včetně uchazečů, kteří přijali krátkodobé zaměstnání,
  • osoby převážně nebo úplně závislé na péči jiné osoby a ty, které o ně pečují,
  • osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody,
  • osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, ale nesplňují podmínky jeho přiznání z důvodu nedostatečného počtu odpracovaných let.

Výši pojistného za státní pojištěnce každoročně stanovuje vláda. Částky sice mají vzestupnou tendenci, přesto však jejich součet nepokrývá výši výdajů za péči poskytnutou těmto skupinám obyvatel. Důvodem je především stárnutí populace doprovázené úbytkem ekonomicky aktivních plátců pojistného.

Zdravotní pojišťovny

Lidé se často chybně domnívají, že fungování a struktura služeb zdravotních pojišťoven jsou téměř totožné s jejich komerčními příbuznými. Zdravotní pojišťovny se však neřadí mezi klasické podnikatelské subjekty, jsou veřejnoprávními institucemi se specifickou právní formou a jejich činnost je upravena samostatným zákonem. Fungují jako zprostředkovatelé finančních toků mezi plátci (a potažmo také příjemci) zdravotní péče a jejími poskytovateli. A co je jejich hlavní úlohou? Nejsou to finanční transfery, ale zajištění poskytování adekvátní zdravotní péče svým pojištěncům. To probíhá tím způsobem, že každá zdravotní pojišťovna má svou vlastní síť smluvních zdravotnických zařízení. Její pojištěnci by tedy měli navštěvovat výhradně takové poskytovatele, s nimiž má jejich zdravotní pojišťovna uzavřenu smlouvu – jedině tak se totiž lze vyhnout platbám v ordinaci v hotovosti.

Výjimku tvoří pouze akutní stav, kdy jeho ošetření zaplatí zdravotní pojišťovna i mimosmluvnímu zařízení. Nedostupnosti informací o smluvních partnerech vaší pojišťovny se bát nemusíte – již dva roky mají totiž všichni lékaři či jejich zaměstnavatelé povinnost zveřejňovat seznam zdravotních pojišťoven, s nimiž spolupracují.

Ačkoli fungují zdravotní pojišťovny zcela odlišně než pojišťovny komerčního sektoru, jednu podobnost bychom mezi nimi přece jen našli. Tou je neustálý boj o nové klienty. Zdravotní pojišťovny ve své roli prostředníka nemají mnoho možností, jak množství přijatých i vynaložených financí ovlivnit, snaží se tedy o získání každého pojištěnce. Oblíbeným způsobem bývají různé marketingové nástroje a především takzvané věrnostní programy, jejichž smyslem je získávání bodů za splnění určitých aktivit (například dodržování preventivních prohlídek), které se následně přemění ve finanční příspěvky na očkování, potravinové doplňky či well­ness služby. Máte přehled, jaké bonusy poskytuje právě vaše zdravotní pojišťovna? Výběr těch nejzajímavějších a jejich srovnání uvádíme v tabulce.

Kód
Název zdravotní pojišťovny
Zkratka
111 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR VZP
211 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR ZPMV
205 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna ČPZP
207 Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví OZP
201 Vojenská zdravotní pojišťovna ČR VoZP
213 Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna RBP
209 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda ZPŠ
Benefit
VZP
ZPMV
ČPZP
OZP
VoZP
RBP
ZPŠ
Příspěvek na očkování proti žloutence A/B pro dospělé ano ano ano ano ano ano ano
Příspěvek na pohybové aktivity ano ano ano ano ano ano ano
Příspěvek na preventivní vyšetření kožních znamének ano ano ano ano ano ano ano
Příspěvek na rekondiční aktivity pro dárce krve (sauna, masáž, …) ano ano ano ano ano ne ano
Odměna za doporučení nového pojištěnce ne ne ne ne ne ne ne
Příspěvek na léčebně-ozdravné pobyty pro děti ano ano ano ano ano ano ano
Pro jejich získání je často třeba splnit některé další, pojišťovnou stanovené podmínky.

Zmíněné bonusy bývají také největší motivací ke změně zdravotní pojišťovny. Tu lze provést pouze jednou ročně, vybrat si však můžete ze dvou termínů – a to k 1. lednu nebo k 1. červenci. Pohlídat si ale musíte obzvláště data 30. září a 31. března, neboť přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny je třeba podat minimálně tři měsíce předem. Nezapomínejte však, že bonusy nejsou tím nejpodstatnějším, co pojišťovna nabízí. Mnohem důležitější by pro vás vždy měla být dostupnost zdravotní péče – tedy síť lékařů a nemocnic, s nimiž má zdravotní pojišťovna uzavřenou smlouvu.

Od ledna 2017 se změnila výše pojistného odváděná zdravotním pojišťovnám téměř u všech kategorií plátců. Které to jsou a kolik nově zaplatí?
  • OSVČ – v důsledku zvýšení průměrné mzdy na 28 232 korun se zvyšuje vyměřovací základ, a výše minimálních měsíčních záloh tak vzrostla z původních 1823 korun na 1906 korun,
  • OBZP – za změnou stojí zvýšení minimální mzdy na 11 000 korun, čímž se zvyšuje vyměřovací základ – dosavadní částka 1337 korun tak vzrostla na 1485 korun za měsíc,
  • státní pojištěnci – stanovením nového vyměřovacího základu bylo původní pojistné ve výši 870 korun valorizováno na 920 korun měsíčně.
U kategorie zaměstnanců ke změně dochází pouze u těch, kteří dosud pobírali méně než minimální mzdu, tedy méně než 11 000 korun (například z důvodu zkráceného úvazku) – nově jejich vyměřovací základ nesmí být nižší než minimální mzda, což znamená, že na zdravotním pojištění musejí měsíčně odvést alespoň 1485 korun. Pokud i nadále pobírají méně než 11 000 korun, dopočet do částky 1485 korun jde na jejich vrub. Změny v platbách pojistného se netýkají jen částek samotných, ale i účtů, kam jsou platby zasílány. Z důvodu úpravy zákona o rozpočtových pravidlech dochází k rozšíření souhrnných účtů státní pokladny, čímž všem zdravotním pojišťovnám (včetně VZP) vzniká povinnost převést své bankovní účty do České národní banky. Mnohé z nich již tuto změnu učinily, další budou následovat. Jste-li samoplátcem, který si pojistné hradí sám, sledujte nejen datum účinnosti užívání nových účtů, ale také si nezapomeňte změnit svůj trvalý příkaz.

Přihlásit