Digitální fotopřístroje: Jen přestava nestačí...

Obsah listopadového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 11/2020 Obsah listopadového dTestu

Publikováno v časopise 11/2005

Při výběru fotopřístroje většina z nás vychází z vlastních představ o jeho funkcích. Často jsme potom překvapeni, když přístroj funguje trochu jinak. Návod je nutno nejen pečlivě číst, ale i správně pochopit. A zdůrazňujeme, že ze znalosti chování jednoho přístroje ještě nevyplývá znalost chování jiného, i když oba pocházejí od stejného výrobce.
Čeho byste si měli všímat a co byste měli vzít v úvahu?

  • AF světlo
    I když přístroj obsahuje pomocné světlo, pomáhající zaostřovacímu systému, není jeho funkce vždy stoprocentní. Někdy funguje jen u kratších ohniskových vzdáleností (u delších světlo nedopadá na správné místo), někdy přístroj neindikuje správné zaostření, v nejhorším případě jej indikuje a zaostří špatně. Zjistí se to zpravidla až po delší praxi, nebo podrobnými zkouškami. V těchto případech je lepší použít ručního zaostření (pokud to přístroj umožňuje). Jen výjimečně nastaví u některých digitálních přístrojů elektronika při selhání autofokusu zaostření na často používanou vzdálenost (například 2,5 metru).
  • Barva přístroje
    Zrnitost obrazu při vyšších citlivostech, nazývaná obrazový šum, se zvyšuje s teplotou přístroje. Z tohoto pohledu jsou výhodnější stříbrné a světlé modely, které se při dopadu slunečních paprsků zahřívají méně (pokud nejsou předtím uloženy v černých brašnách).
  • Blesk výklopný
    U některých přístrojů se vyklápí automaticky při každém zapnutí (i když není potřeba) a je tak náchylnější na poškození. Výhodnější je ruční vyklopení blesku jen
    při jeho potřebě.
  • Číslování snímků
    Pokud při smazání nebo založení jiné prázdné paměťové karty začíná číslování snímků opět od jedničky, je velké nebezpečí přepsání původních snímků novými při jejich přepisování do počítače. Většina digitálních fotopřístrojů má možnost zvolit druhý způsob, při kterém se čísla snímků stále automaticky zvyšují; to lze nastavit v základním menu fotopřístroje (setup). Bohužel se vždy tato funkce jmenuje jinak a ne vždy je nastavení označeno a popsáno srozumitelně.
  • Displej
    Jen nejjednodušší digitální přístroje nemají displej žádný. Tím se ale připravují o největší výhodu – možnost kontroly pořízeného snímku. Takové přístroje kupovat nedoporučujeme. Často je displej na zadní stěně naopak použit jako jediný hledáček; někdo si na tento způsob držení přístroje a fotografování (hanlivě označovaný jako kudlanka nábožná) zvykne rychle, jiný nikdy (zejména nosí-li nablízko brýle, bez kterých nevidí na hledáček a s nimi zase fotografovaný objekt). Proto výrobci nabízejí stále větší displeje. Pozor: větší displej nemusí vždy přinášet i vyšší rozlišení. V prodejně je také obrázek na displeji mnohem lépe viditelný než při ozáření slunečním světlem. I v tomto ohledu se již objevují typy, viditelné dobře i při velmi jasném světle; u některých lze jas v tomto případě na chvíli zvětšit.
  • Doplňkové funkce
    Výrobci se snaží přilákat zákazníky různými funkcemi a efekty, v analogové fotografii neproveditelnými. Profesionál dá přednost zobrazení mřížky, umožňující lepší kompozici, mnoho uživatelů dá přednost možnostem žertovného zpracování snímků, nebo samospoušť, která ve své poslední fázi prohlásí oblíbené „Řekněte sýr!“.
  • Hledáček elektronický
    Většinou zobrazuje totéž, co displej na zadní stěně a nemá jeho nevýhody (nestabilní držení přístroje, malá zřetelnost při osvětlení sluníčkem, možnost pozorování bez brýlí). Je záhadou, proč výrobci digitálních přístrojů, kteří často ušetří i jedinou diodu nebo tlačítko, stále vybavují přístroje spolu s elektronickým hledáčkem i zadním displejem. Nevýhodou elektronických hledáčků proti pravým zrcadlovkám je malé rozlišení a horší podání jemných barevných tónů. Aby na obraze nebyla pozorovatelná bodová struktura, musel by obsahovat 3 miliony bodů a dokonalejší ovládací obvody. To zatím zní jako fantazie, ale první snímací čipy mívaly také jen několik set bodů.
  • Hledáček optický
    O nepřesnosti již byla zmínka. Z konstrukčního hlediska přitom není problém zhotovit hledáček s odpovídající přesností, ani jej vybavit LCD panelem, který by posky-toval informace o nastavení snímacích parametrů. U analogových fotopřístrojů taková řešení existují.
    Často chybí i dioptrická korekce. V takovém případě je nutno při koupi vyzkoušet, bude-li hledáček svým pevným nastavením vyhovovat.
  • Histogram
    Zobrazuje četnost výskytu bodů o různých jasech a tak dává informaci o správné expozici; někdy jen u poříze-ného snímku, výhodněji už při snímání. Názorný je ale jen při snímání scén s normálním rozložením jasů. Histogram černé kočky před bílou zdí neodborníka spíše vystraší. Oblíbenější než histogram se v poslední době stává zobrazování takzvaných přepalů. Jsou to místa, ve kterých se vlivem nadměrného osvitu zcela ztratila kresba. To již žádnou dodatečnou úpravou nejde zachránit. Obdobně bývají označena i místa, která ztrácí kresbu vlivem podexpozice. Pozor ale na správné chápání této funkce: cílem není, aby na snímcích nebyly takové partie vůbec (to často ani nejde), ale aby se omezily na míru, která na výsledných fotografiích nebude působit rušivě.
  • Kryty konektorů
    Nejoblíbenějším materiálem konstruktérů pro tyto prvky je i u nejdražších přístrojů guma. Kryt často visí jen na tenkém gumovém pásku a dá se předpokládat, že při častějším používání jen dočasně.
  • Menu
    Někdy má nelogické rozdělení parametrů a nastavení požadovaného parametru se nachází jinde, než bychom očekávali. Často je potřeba se k potřebnému nastavení složitě „proklikat“. Žádné normy, ani zvyklosti v této oblasti zatím nebyly zavedeny. Někteří výrobci používají tlačítko pro rychlý přístup k často používaným funkcím (Ricoh jej označuje ADJ, Casio EX a Fuji F). Od uživatelů se ale výrobci liší v názoru, co jsou nejčastěji používané snímkové funkce. Obarvení snímku na sepiový odstín to asi nebude.
  • Monochromatický displej
    Nazývaný někdy stavový. Na rozdíl od barevného téměř nespotřebovává proud. Často bývá umožněno jeho krátkodobé podsvícení. Pokud na přístroji není, je nutno při každé změně nastavení zapínat displej i při energeticky úspornějším fotografování s optickým hledáčkem. Mnoho přístrojů nabízí režim, při kterém se i při úsporném fotografování s vypnutým displejem zobrazí na pár vteřin náhled právě vyfotografovaného snímku. Pokud se při každé změně nastavení musí displej zapínat, je pohodlnější úsporný režim vypnout a nechat displej svítit po celou dobu fotografování.
  • Náhled
    Ideální je samostatné tlačítko, které umožňuje prohlédnutí (a případné smazání) posledního pořízeného snímku. Automatický náhled zobrazí snímek jen na krátkou dobu, pokud nastavíme delší dobu prohlížení, zdržuje to další fotografování; pokud není možnost okamžitého návratu do fotografického režimu namáčknutím spouště (pak může být nastavena i dlouhá doba náhledu).
  • Návod
    Rozsah návodu zpravidla vyděsí každého uživatele nového přístroje. Pro fotografování v automatickém režimu však stačí přečíst prvních pár stránek. Byla by však škoda nevyužít mnoha dalších možností přístroje a tak je dobré se k návodu i opakovaně vracet.
    Po vlastních zkušenostech pochopíme lépe mnohé záludnosti a zkušební záběry s různým nastavením nic nestojí.
  • Otisky na displeji
    To, co na zadním displeji vypadá jako otisky prstu, je často otisk nosu při používání optického hledáčku. Vzájemná poloha hledáčku a displeje k tomu často přímo nutí. Někdo používá spíše levé oko, někdo pravé. I toto je třeba brát v úvahu při výběru digitálního fotopřístroje.
  • Ovládací prvky
    Z hlediska snadného a zapamatovatelného ovládání je ideální stav: 1 funkce = 1 ovladač. Některé přístroje se tomuto ideálu velmi blíží, jiné k němu mají velmi daleko. Zejména velmi často používaná nastavení je někdy nepříjemné volit pomocí mnoha stisknutí tlačítek ve složitém a nelogicky uspořádaném menu. Pro některé, zřídka používané a složitě volené funkce se vyplatí nosit u sebe „tahák“. Zvlášť nepříjemná je volba funkce pomocí současného stisku dvou tlačítek, které mají samostatné jiné funkce. Správný hmat se zpravidla nepodaří ani po dlouhém cvičení a opakovaně naskakují původní funkce tlačítek.
  • Paměť při vypnutí
    Některé přístroje se při každém zapnutí nacházejí v základním režimu a z předešlého nastavení si nepamatují nic, jiné jsou nastaveny přesně tak, jak před vypnutím, některé si pamatují jen některá nastavení. Ideální je vlastní možnost volby parametrů, které si má přístroj zapamatovat.
  • Parametry snímku
    Stále více digitálních fotopřístrojů má možnost nastavení kontrastu, sytosti barev, doostření, černobílého či hnědého odstínu atd. Tyto změny se provádějí již při zpracování snímku a jsou nevratné. Na malém displeji je často nelze dobře posoudit. Je proto lepší uschovávat snímky pořízené při základním nastavení fotopřístroje a všechny uvedené změny provádět v počítači na kopiích snímků.
  • Předblesk pro odstranění červených očí
    Má význam především u kompaktů na klasický film. U digitálních snímků lze červené oči poměrně snadno a dobře odstranit při zpracování v počítači. Některé digitální přístroje to dokáží udělat dokonce samy. Předblesk nebývá vždy účinný a vždy oddaluje okamžik provedení snímku. Způsobuje mnohem větší prodlevu než často tolik sledované zpoždění spouště.
  • Reset
    Při ztrátě orientace v množství nastavení může být výhodný návrat všech parametrů na tovární výchozí (default) nastavení. Datum a čas nastaveny zůstávají.
  • Samospoušť
    U většiny přístrojů se po pořízení snímku vypne. Konstruktéři však někdy myslí i na ty, kdo užívají samospoušť kvůli roztřesení snímku a vedle klasické desetivteřinové spouště umožnili používat i dvouvteřinovou, která se po snímku u některých přístrojů nevypíná. Chvění přístroje je možno vyloučit i dálkovým infračerveným ovládáním; u některých přístrojů však pracuje se zpožděním dvě vteřiny. Spolehlivě bez zpoždění fungují spouště kabelové, výjimečně se objevuje i dříve používaná a oblíbená drátěná spoušť.
  • Série snímků
    Také mnohé kinofilmové přístroje umožňují pořízení série snímků. U filmu ale jen za cenu velké spotřeby drahého materiálu. Výhoda digitálních přístrojů je zde zřejmá. Často lze ještě výhodněji využít funkci, při které digitální fotopřístroj snímá po celou dobu držení spouště, ale uloží jen posledních několik snímků před jejím puštěním. Tak lze vyfotografovat i rychlé děje, o kterých přesně nevíme, kdy nastane nejlepší okamžik.
  • Ukládání snímků
    Jen některé fotopřístroje mají paměť, která umožní snímat i několik snímků bezprostředně za sebou. Jiné jsou po dobu ukládání snímků zcela mrtvé a nelze s nimi manipulovat, ani pořizovat další snímky. Výhodná je indikace počtu snímků, které ještě lze v rychlém sledu pořídit.
  • Uživatelské nastavení
    Některé přístroje umožňují přednastavení i několika skupin vlastních konfigurací parametrů, které lze snadno vyvolat z paměti a použít při dané fotografické situaci. Ke komfortu přispívá i možnost předefinování některého tlačítka na vlastní, často používanou funkci. Výhodná je výrazná indikace všech nestandardních nastavení.
  • Závit pro stativový šroub
    Vzhledem k trvanlivosti by měl být kovový. Pokud je u kraje fotopřístroje, pozor na snadnou možnost převrhnutí přístroje při upevnění na lehký ministativ. Pokud závit zcela chybí, může být problematické nejen fotografování se samospouští, ale i s delšími časy (noční snímky).
  • Zoom
    Větší a dražší digitální fotopřístroje mají mechanické ovládání zoomu kroužkem na objektivu. Je to rychlejší, přesnější a nespotřebovává se energie z baterií. Pozor ale na záměnu s podobnými kroužky na objektivu, kterými se jen spínají motorky, které ovládají pohyb zoomu. U miniaturních kompaktů lze často nastavit jen několik málo poloh zoomu. Po opětovném zapnutí fotopřístroje se zoom často nastaví do polohy nastavené před vypnutím, někdy na minimální ohniskovou vzdálenost; výjimečně na nejdelší ohniskovou vzdálenost. Tato třetí možnost je nevýhodná – téměř vždy je nutno zoom ovladačem přestavit a zbytečně se tak plýtvá energií z baterií.
    Kompaktní přístroje mají pevně vestavěné objektivy. Je nutno si vybrat takový rozsah zoomu, který bude pro požadované použití vyhovovat nejlépe.

Přihlásit