Test tabletů

Test tabletů je tradiční součástí prosincového vydání našeho časopisu. Také letos se Ježíšek může inspirovat srovnáním malých, velkých, levných i dražších přístrojů. Cenové rozpětí tabletů je skutečně široké a bohužel stále platí, že těm nejlacinějším je obvykle lepší se vyhnout. Bývají pomalé, mají fórové dílenské zpracování a hlavně archaické displeje. Hranice dvou tisíc korun by tak měla sloužit jako varovný signál. Nejlevnější dobře hodnocené tablety stojí pod čtyři tisíce, kdo by však měl zálusk na vítěze, musel by si výrazně připlatit. 

Dobrá rada

Nejlepším velkým tabletem je Apple iPad Pro 9.7 (velmi dobře, 20 590 Kč za 128GB verzi bez mobilního internetu). K jeho největším přednostem patří luxusní dílenské zpracování, krásný displej s jemným obrazem a výbornou odezvou a mezi tablety bezkonkurenční kvalita zadního i předního fotoaparátu. Zřejmě nepřekvapí, že jde zároveň o jeden z nejdražších modelů v testu.

Jen o malý krůček za ním se umístila vylepšená verze loňského vítěze Samsung Galaxy Tab S2 9.7 VE (velmi dobře, 12 390 Kč za 32GB verzi bez mobilního internetu). Za Applem zaostává pouze kvalitou fotografií a videí.

Z davu vystupuje neotřelý tablet Lenovo Yoga Tab 3 Pro (dobře, 12 970 Kč za 32GB verzi bez mobilního internetu) s integrovaným projektorem.

Z menších tabletů pořadí vévodí Samsung Galaxy Tab S2 8.0 VE (velmi dobře, 10 990 Kč za 32GB verzi bez mobilního internetu).

Označení výhodný nákup náleží modelům Lenovo Tab 2 A10-30 (dobře, 3990 Kč), Acer Iconia One 10 B3-A30 (dobře, 3990 Kč) nebo Acer Iconia One 8 B1-850 (dobře, 3490 Kč) a Asus ZenPad 8.0 (dobře, 3990 Kč).

Jsou v průměru jen o něco málo tlustší než školní sešit, váží jako pár tabulek čokolády, ale i tak umějí být spolehlivým zabijákem nudy, prostředníkem v přístupu k informacím, pomocníkem v projevech kreativního ducha nebo parťákem při plnění pracovních povinností. Multimediální přístroje v podobě placatého displeje lidstvo zajímaly už před několika desetiletími, vzpomeňme třeba na sci-fi 2001: Vesmírná odyssea režiséra Stanleyho Kubricka z roku 1968. Historie tabletů v podobě, v jaké je známe dnes, se však začala psát teprve před necelými sedmi lety, kdy byl představen první iPad. Nápad společnosti Apple se rychle ujal a vytvořil zcela nový segment v oblasti hi-tech elektroniky.

testu mobilů, který jsme zařadili do minulého vydání, jsme s nadsázkou poukazovali na to, že o titul nejlepšího modelu na trhu tradičně soupeří značky Apple a Samsung. Konkurence se však postupně zostřuje a top model umí vyrobit stále více značek. U tabletů je situace velmi podobná, nejvyšší příčky obsadil americko-korejský tandem, ale na paty mu šlapou přístroje jiných proveniencí, které mohou představovat zajímavou a levnější alternativu. Jak ale zmiňujeme v úvodu, takzvané low-endové levné přístroje méně známých značek k nim nepatří. Hlavními soupeři Applu a Samsungu jsou především zástupci rychle expandujících čínských a tchajwanských gigantů.

Naše testy pojímáme tak, aby reflektovaly zájmy a nároky běžných spotřebitelů. V laboratoři proto necháváme zkontrolovat základní aspekty tabletů (počty konektorů, podporu paměťových karet, mobilitu nebo dílenské zpracování) a také kvalitu displeje a obsluhu (práci s přístrojem v běžných situacích, provedení a umístění tlačítek, psaní textu, přenos souborů mezi tabletem a počítačem, snadnost úvodního nastavení a připojení k internetu). Kromě toho odborníci testují multimediální funkce (surfování po internetu, kvalitu fotoaparátu a kamery, prohlížení fotografií, přehrávání videí, poslech hudby přes integrované reproduktory) a výdrž baterie při různých činnostech. Všechny tablety dále procházejí výkonnostními testy. Ve srovnání s loňským rokem se testovací procedury prakticky nezměnily, nové výsledky jsou tudíž do značné míry porovnatelné s těmi staršími.

Samsung: malá velká změna

Při letmém prolétnutí výsledkové tabulky by mohl vzniknout dojem, že jsme se dopustili kiksu a do srovnání nedopatřením zařadili postarší model Samsung Galaxy Tab S2. Před rokem jsme si jej nemohli vynachválit a obě velikostní verze označili za vůbec nejlepší do té doby otestované tablety. Samsung letos skutečně pokračovatele úspěšné řady Galaxy Tab S nepředstavil. Ostatně, kdyby tomu tak bylo, zveřejnění nového modelu by pravděpodobně pojal s patřičnou pompou – jde o hlavní zbraň Samsungu v souboji s Applem. Namísto Galaxy Tab S3 (o kterém v současnosti s jistotou víme jen to, že bude, termín ale zůstává opředen tajemstvím) tak Samsung potichu a bez velkých vyjádření na trh uvedl vylepšenou verzi Galaxy Tab S2 v obou velikostech.

Zvnějšku jde o identická dvojčata loňských verzí, po stránce designu k žádným zaznamenáníhodným změnám nedošlo. Ani uvnitř se revoluce nekonala, hlavní novinkou je výměna procesoru a grafického čipu. O plynulý chod se nyní stará osmijádrový procesor ARM Qualcomm Snapdragon. Zdánlivě nepatrná změna, která ale přinesla zajímavé výsledky.

Nové Galaxy Tab S2 zrychlily, krokem zpět je naopak kvalita displeje. Toto tvrzení ovšem musíme uvést na pravou míru. Stále totiž patří k tomu nejlepšímu, co je u nás k mání. Obraz je velmi jemný a detailní, dobře čitelný za různých světelných podmínek. Hodnotitelé si pochvalovali prakticky všechny jeho aspekty, zhoršení viděli pouze v o něco nižším jasu. Ten laboratoř měří v nitech (fyzikální jednotka, jeden nit = kandela na metr čtvereční). Zatímco u loňského 9,7palcového Tab S2 při nastavení na maximální jas zaznamenali 330 nitů, u letošního o 45 méně. U osmipalcové verze je rozdíl 17 nitů. Pro srovnání, nejjasnějším displejem z našeho výběru se chlubí Apple iPad Pro 9.7 (452 nitů), následovaný tabletem Lenovo Tab 3 10 (436 nitů).

Doslova záhadou jsou pak rozdíly v kvalitě fotografií a videa. Ta se v obou případech poměrně znatelně zhoršila. Fotografie z hlavního (zadního) fotoaparátu byly u větší verze barevně přesycené, u menší se objevovaly problémy se špatným vyvážením barev. V obou případech si hodnotitelé všímali nepřirozeně ostrých kontur. Laboratoř se snažila toto mystérium rozluštit, přes veškerou snahu však nebyla úspěšná. Přesto stanovila dvě hypotézy – Samsung buď pozměnil objektiv, nebo proces zpracování obrazové informace. Uvedená zjištění neznamenají, že by nové Galaxy Tab S2 fotily nějak příšerně, stále představují slušný standard. S přihlédnutím k faktu, že starší verze měly fotoaparáty na velmi dobré úrovni, však jde o zvláštní a těžko pochopitelnou změnu.

Displej je to hlavní

Tablet, to je, s nadsázkou řečeno, orámovaný multifunkční displej. Právě obrazovka je alfou a omegou každého přístroje a hlavním faktorem dělícím povedené tablety od těch nepovedených. V našich testech patří zkoušky kvality displeje k těm nejpřísnějším a co do podílu na celkovém hodnocení také nejvýznamnějším.

Panel expertů v průběhu zkoušek posuzuje kvalitu obrazu a parametry jako jas, reprodukci barev nebo kontrast za různých světelných podmínek – simulována je stinná místnost, denní světlo a přímý sluneční svit. Hodnotitelé si mimo toho všímají také jemnosti displeje (rozlišení), odrazivosti a pozorovacích úhlů. Součástí testů jsou také praktické zkoušky dotykového displeje – známkuje se rychlost a přesnost odezvy na dotyk a také příjemnost povrchu.

Apple s nejhezčím obrazem

Nejpovedenější displej z testovaných tabletů má vítěz testu Apple iPad Pro 9.7. I tento model už jste v jednom z dřívějších vydání našeho časopisu mohli zaznamenat. Jednalo se o jeho mamutí 12,9palcovou verzi. Letos na jaře Apple vydal i verzi s konvenčnějšími rozměry. Experti jeho displej označili jedním slovem za krásný. Jak zmiňujeme výše, chlubí se špičkovou světelností. Kvalita obrazu je na velmi dobré úrovni za všech světelných podmínek (přesto samozřejmě i zde platí, že lepší obraz si užijete spíš za šera než na přímém slunci). Také za pozorovací úhly si iPad Pro vysloužil pochvalu. Jak se ale při čtení našich testů můžete pravidelně přesvědčovat, dokonalost neexistuje a nový iPad není výjimkou.

Apple se v rámci propagace svého produktu dme pýchou při popisování nové funkce, kterou nazval True Tone. Na webových stránkách výrobce se můžete dočíst, že tato funkce „na základě vícekanálových senzorů upravuje barevnost a intenzitu displeje podle okolního osvětlení, aby obraz vypadal přirozeněji“. Apple neuvádí, jak novinka vlastně funguje. Je ale pravděpodobné, že používá přední kameru pro snímání okolí a na základě zjištěné intenzity světla upravuje jas a barvy. Jisté je, že True Tone má na vlastnosti obrazu výrazný vliv, a zdá se, že ne vždy je to ku prospěchu věci. V laboratoři nabíralo barevné spektrum obrazu nejprve mírně zarudlé tóny. Při vypnutí funkce se barevná přesycenost snížila. Při změnách osvětlení odborníci zjistili, že je odezva funkce True Tone v některých situacích příliš citlivá, a to hlavně za osvětlení s teplejšími tóny.

Výrobce dále tvrdí, že povrch displeje iPadu Pro 9.7 je pokrytý speciální vrstvou, která má omezit odrazivost. V praxi to ale taková sláva nebyla. Na displeji se odráželo okolí v podobné míře jako u většiny ostatních tabletů. Trochu zamrzí také fakt, že displej funguje jako magnet na otisky prstů. Příznivci daktyloskopie by se asi zaradovali, ostatním to může mírně pokazit dojem z možná nejhezčího displeje na trhu.

Na špičkové dílenské zpracování jsme u Applu zvyklí. U přístroje, který v nejlevnější verzi stojí bezmála devatenáct tisíc, by ostatně konstrukční fušeřina způsobila malý skandál. Tělo iPadu tvoří kov a sklo, žádný plast. K vítězi našeho srovnání ještě dodejme, že displej podporuje funkci Force Touch, která rozpozná sílu dotyku. U tabletu se asi nedá očekávat, že ho s sebou budete tahat na focení krajinek. Fotoaparát iPadu nicméně rozhodně nezklamal a nechal za sebou všechny soupeře. K tomu si přičtěme pohodlnou obsluhu a práci s multimédii a vysoký výkon a můžeme se přesvědčit, že titul nejlepšího tabletu je v dobrých rukou.

Je novější nutně lepší?

Na tomto místě se hodí položit si otázku, zda iPad Pro představuje výrazné zlepšení ve srovnání s dalším applovským tabletem iPad Air 2, který je v současnosti poměrně znatelně levnější. Stejný dotaz jsme položili i laboratoři. iPad Pro má (snad až na zmiňovanou větší odrazivost a také větší „lepivosti“ na dotek a obtížnějšímu čistění) jednoznačně lepší displej. To ostatně není žádné překvapení, jelikož iPad Air 2 je už přes dva roky starý.

Rovněž po stránce kvality zvuku by laboratoř upřednostnila rodinu iPad Pro – je vyváženější a o poznání lépe navozuje dojem stereo zvuku. Jedinou nevýhodou je jisté zkreslení ve vyšších tóninách. Výdrž baterie také hraje pro iPad Pro. Starší kolegové se však rychleji nabíjejí. Obtížnější to je s kvalitou fotoaparátů – v některých situacích má navrch iPad Pro, v jiných Air 2.

Ze vzájemného porovnání vycházejí lépe novější modely iPad Pro. Ovšem přestože je Air 2 skutečně výrazně starší, rozdíly v kvalitě nejsou tak markantní, jak by se dalo čekat. Od výměny Air 2 za Pro proto nečekejte revoluční změny. I starý Apple dobře poslouží, tedy pokud se neřadíte mezi kreativce, kteří k iPadu vyžadují speciální klávesnici Smart Keyboard a pero Apple Pencil. Obojí je dodáváno zvlášť, klávesnice vyjde zhruba na čtyři a půl tisíce, pero vás přijde na tři tisícovky.

Lenovo: promítačka na cesty

Není pochyb o tom, že tablet je šikovná věcička. Na jednu stranu ale možná i poměrně vizuálně nudná. Na trhu existuje nespočet značek a modelů, z nichž větší část si je podobná jako vejce vejci. Skutečně originálních kousků, které od zbytku sortimentu rozeznáte na první pohled, je pomálu. Čínská společnost Lenovo se s řadou Yoga Tab rozhodla vydat jinou cestou. Pojďme se blíže podívat na asi nejzajímavější kousek, který se mezi velkými tablety umístil na třetím místě.

Yoga Tab 3 Pro je vzhledem k otočnému kloubu na spodní hraně poměrně tlustý a těžký, váží 666 gramů. To je hmotnost nadprůměrná, nicméně ne ďábelská. Každopádně se ale podepsala na sníženém hodnocení za mobilitu. Po delší době držení v ruce by mohlo být například sledování filmu dost namáhavé. Vhod tak přijde stojan umístěný právě na zmiňovaném kloubu.

Slůvko Pro v názvu poukazuje na to, že Lenovo s tímto tabletem necílí pouze na „konzumní“ využití jako je brouzdání po internetu či sledování filmů, ale také na možnosti pracovního využití. Dokládá to zajímavý prvek, kterým je miniprojektor zabudovaný do otočného kloubu. Ten se pochopitelně kvalitou nemůže měřit s velkými projektory, k nenáročnému promítání v menší tmavé místnosti však postačí.

Jisté je, že Yoga Tab 3 Pro není jen módním výstřelkem, ale po všech stránkách solidním tabletem, kterému lze kromě vyšší hmotnosti vytknout snad jen nižší rychlost zapínání nebo umístění předního fotoaparátu. Nachází se na spodní hraně tabletu a při postavení na stojan bude váš obličej zabírat z nepřirozeného úhlu. Při videokonferenci tak bude mít druhá strana výhled přímo do vašich nosních dírek.

Odstrašující případy

Zatím jsme se v textu věnovali vyloženě povedeným tabletům. Do srovnání jsme ovšem zařadili i takové, u kterých hodnotitelé nevěřícně zdvihali obočí. Šestice tabletů (tři malé a tři velké) obdržela dostatečné celkové hodnocení. Ve všech případech jde o takzvané budgetové neboli low-endové modely, u kterých se ve snaze co nejvíce srazit cenu přistoupilo na tolik kompromisů, že se z jejich používání může stát značně nepříjemná zkušenost, ne-li přímo utrpení. Zmiňované modely mají několik společných vlastností – mizerné displeje se špatnou odezvou, nepřirozenými barvami a špatnou čitelností, pomalé procesory, takřka zbytečné fotoaparáty, laciné dílenské zpracování a většinou i slabou baterii.

Vůbec nejnižší hodnocení připadlo tabletu Sencor Element 7Q104. Jeho možná nejpozoruhodnější vlastností je nebývale nízká kvalita zvuku linoucí se z integrovaných reproduktorů. Hlavní fotoaparát dostal nejhorší možnou známku. Podle expertů je prakticky nepoužitelný. Všechny pořízené fotografie jsou rozostřené a vybledlé. Pokud chcete vidět alespoň nějaké barvy, použijte přední fotoaparát. Počítejte ale s tím, že vzhledem k prapodivné reprodukci barev budete na autoportrétech vypadat jako vodníci. Pleťové tóny totiž v podání Sencoru nabírají zelený nádech.

Z malých tabletů radíme vyhnout se modelu iGet Smart 9. Při pohledu na displej mohou citlivější jedinci zaznamenat nepříjemné chvění obrazu. Tento vjem se ještě posiluje při sebemenším pohybu hlavou nebo očima. Stejně jako u Sencoru se zdá, že výrobce hlavní fotoaparát implementoval jen „aby se neřeklo“.

To v případě polského pokusu o tablet od společnosti Manta nás zaujala šnečí rychlost ve výkonnostních (takzvaných benchmarkových) testech, na níž má velký vliv malá operační paměť (pouze 0,5 GB). Tento model tak pozitivně zaujme pouze svou velmi příznivou cenou. Otázkou však zůstává, jestli necelé dva tisíce za tablet, který uživateli místo zábavy spíše otestuje nervy, nejsou pořád příliš.

Výsledková tabulka přitom ukazuje, že dobře hodnocený tablet nemusí stát fůru peněz. Pravda, nejlevnější dobrý tablet stojí stále dvakrát tolik co Manta, na druhou stranu, ve srovnání s iPadem je Acer Iconia One 8 B1-850 více než pětkrát levnější. Poměrně levné tablety se slušnou kvalitou umí také Asus (model ZenPad 8.0) a Lenovo. Model Tab 2 A10-30 je ve většině sledovaných parametrů nadprůměr, výdrž baterie má dokonce ze všech tabletů nejlepší. Škoda jen poměrně pomalého chodu, který hodnotíme jako dostatečný.

Tablet in, notebook out?

Pro práci i pro zábavu. Na co s sebou tahat tablet i notebook, když můžete mít obojí v jednom? Stačí tablet jednoduše „zacvaknout“ do dokovací klávesnice a plnohodnotný laptop je na světě. Podobným způsobem někteří výrobci lákají na takzvaná hybridní zařízení (setkat se můžete i s označeními 2v1 nebo tablet PC). Je toto „lezení do zelí“ segmentu klasických notebooků předzvěstí blížícího se konce tradičních přenosných počítačů? Jsou tablety spíše hračkami pro zkrácení dlouhé chvíle, nebo jsou vhodné i pro plnění pracovních povinností?

Tyto otázky jsme položili odborníkům v laboratoři. Jejich odpověď jsme rozdělili na tři části podle používaného operačního systému.

Android

V případě zařízení využívajících operační systém s robůtkem ve znaku podle odborníků není moc co řešit. Jen velmi omezené množství tabletů s Androidem je dodáváno s přibalenou klávesnicí. Chcete-li svůj tablet přesto s klávesnicí propojit, ve většině případů se musíte poohlédnout po kompatibilních produktech třetích stran. Výjimku představuje Google Pixel C, který laboratoř rovněž vyzkoušela. Můžeme prozradit, že si v testu vedl více než obstojně a takřka po všech stránkách snese srovnání s top modely značek Apple a Samsung. Do našeho srovnání jsme ho však nezařadili, jelikož v České republice není součástí oficiální distribuce (výsledky si ovšem můžete prohlédnout na našem webu). Ani Pixel C navíc nelze považovat za plnohodnotnou náhradu notebooku. Dodávaná klávesnice totiž není vybavena touchpadem.

Jisté je, že Android oblast hybridních zařízení zajímá. Důkazem budiž existence Google dokumentů a jiných kancelářských programů. Bez vhodné klávesnice nicméně tablety s Androidem i nadále zůstanou produkty určenými spíše pro zábavu než práci. Před nějakou dobou Microsoft vydal svůj kancelářský balík Office také pro systém Android. Otázkou zůstává, zda se to v budoucnu promítne ve vyšším počtu hybridních androidích přístrojů.

Windows

Platforma společnosti Microsoft zůstává nejrozšířenějším operačním systémem pro počítače a jistou oblibu, byť mnohem méně výraznou, si nachází i v případě tabletů. Není proto divu, že „okna“ jsou zdaleka nejčastějším (někdo by mohl říct, že jediným) operačním systémem hybridů. Několik exemplářů jsme ostatně zařadili i do našeho srovnání. Laboratoř si u hybridních tabletů s Windows všímá znatelného pozitivního vývoje. Zatímco první pokusy s tablety propojitelnými s klávesnicemi působily trochu neohrabaně (tabletová část byla oproti klávesnici příliš těžká a uživatelské rozhraní ve srovnání s počítačem vyvolávalo poněkud „stísněný“ dojem), moderní hybridy se systémem Windows 10 umějí zastat práci notebooků prakticky bez problémů. Programy pro Windows 10 byly navrženy s důrazem na optimalizaci při práci v různých prostředích. Přechod z Windows 8 na současnou verzi OS tedy u hybridů představuje převratnou změnu k lepšímu. Je tak prakticky jedno, jestli využíváte kancelářský program v desktopové (počítačové) verzi, nebo na tabletu. Tenká linie mezi hybridními tablety a notebooky s Windows se tak díky softwarové optimalizaci a vývoji hardwaru pomalu začíná smazávat. V podstatě tak můžeme říct, že právě hybridy s Windows dokázaly jako jediné překlenout most mezi tablety a počítači.

Rozhodování, zda s Windows pořídit klasický notebook, nebo hybridní tablet, by vám mohlo usnadnit zamyšlení se nad tím, co všechno by měl kýžený přístroj umět a jaké by měl mít vlastnosti. Jedním ze základních problémů je velikost displeje. Největší dostupné tablety mají obvykle úhlopříčku kolem 11 palců, což je stále o poznání méně, než na co jsme zvyklí u běžných notebooků, a někomu by to mohlo obsluhu znepříjemnit.

Dodejme poměrně zásadní poznámku, že ona vyrovnanost hybridů a notebooků platí jen v případě luxusnějších a dražších modelů. Levnější tablety se s notebooky obvykle nemohou měřit z důvodu slabšího hardwaru – baterie bývají horší, procesory pomalejší a displeje obecně méně kvalitní.

iOS

Vztah společnosti Apple k hybridům je poněkud nestandardní. Už v roce 2012 to naznačil šéf společnosti Tim Cook, který snahu vytvořit produkt na pomezí tabletu a počítače přirovnal ke křížení chladničky a toustovače. Tím v podstatě naznačil, že spojení dvou takto různorodých přístrojů by s sebou neslo nutnost podstoupení mnoha kompromisů, které by v konečném důsledku nebyly ku prospěchu věci.

Zkušenosti odborníků však dokládají něco jiného. Práce s modelem iPad Pro je s pomocí klávesnice a dotykového pera pohodlná a v lecčem si nezadá s laptopem, a to přesto, že používá „mobilní“ systém iOS, který starší aplikace applovského počítačového operačního systému OS X jednoduše neumí spustit. V tomto ohledu jsme si vyslechli myšlenku, zda Apple tak trochu nevytváří konkurenci sám sobě, konkrétně tedy tenoučkému a lehkému počítači MacBook.

Resumé

Z výše uvedeného vyplývá, že podle odborníků klasickým notebookům zatím zcela neodzvonilo, a to zejména z toho důvodu, že tablety s Androidem v laptop moc přeměnit nejdou. Počítačům nahrává také fakt, že u nich na rozdíl od hybridů s Androidem a iOS není problém s plnohodnotným multitaskingem (androidy a iOS se sice snaží, na uživatelské přívětivosti při provádění více činností najednou by se však ještě dalo zapracovat). Skutečně profesionální editace videa nebo fotografií a práce v grafických programech je pořád snadnější na počítači.

Dá se však očekávat, že se rozdíly mezi tablety a notebooky budou postupně smazávat. Je pravdou, že designově se od sebe moderní tenké notebooky a tablety s klávesnicí příliš neliší. Pro rozlišení, co ještě můžete považovat za tablet a co už je notebook, můžete použít jednoduchou poučku – jsou-li „vnitřnosti“ přístroje, jako jsou procesor, grafická karta nebo pevný disk, uloženy za displejem, jde o tablet. V případě, že se jednotlivé hardwarové komponenty nacházejí pod klávesnicí, mluvíme o počítači. 


Přihlásit