Pojištění odpovědnosti za újmu

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 3.11.2016    Publikováno v časopise 11/2016

Za své jednání neseme odpovědnost. Ani se nenadějeme a shoda náhod zboří léta budované hodnoty či postavení. Když se nám smůla přilepí na paty a na naši chybu doplatí někdo jiný, dostaneme se do velmi nepříjemné situace, ze které může pomoci právě pojištění odpovědnosti za újmu. Některá pojištění se musejí sjednávat povinně ze zákona, zbytek je čistě na nás. Řidiči nesmějí vyjet na silnici bez povinného ručení, tedy pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Nehoda na jízdním kole nebo na lyžích může způsobit vysokou újmu, ale pojištěni na ni být nemusíme.

Pojištění se v občanském zákoníku řadí mezi takzvané smlouvy odvážné. Název nevychází z toho, že je třeba odvahy při zkoumání pojistných podmínek či porovnávání ceníku, ale protože my ani pojišťovna nikdy dopředu nevíme, „za kolik to bude“, když se něco stane. Odvážnost tak spočívá v nejistotě pojišťovny, zda nastane některá z vymezených náhodných událostí a ona bude muset platit. Že se pojišťovny někdy bojí více, než je zdrávo, poznáme ve smlouvách a hlavně v jejich výlukách.

Pojistka „na blbost“

Málokdo rád za cokoliv platí, ale ke škodě může dojít, aniž se nadějeme. Prasklá hadička přívodu vody k umyvadlu při naší dovolené způsobí nemálo horkých chvil sousedům ve všech patrech pod námi, nešikovná otočka s batohem na zádech v obchodě se suvenýry z českého křišťálu nebo pád na křehkou dámu při běhu po plném eskalátoru – a je „vyděláno“. Odpovědní nejsme jen za sebe, ale i za své nezletilé děti či domácí mazlíčky. Všechny tyto případy – a mnohé další – by mělo krýt právě pojištění odpovědnosti za škodu, kterému se poměrně trefně lidově přezdívá „pojistka na blbost“.

Nejčastější formou takové pojistky je pojištění odpovědnosti za škodu v běžném občanském životě. Doplňkem může být pojištění škody, kterou způsobíme zaměstnavateli. Vhodná je především tam, kde má zaměstnanec hmotnou odpovědnost za převzaté věci či za pokladní zůstatek. Každá smlouva pak bude rozdílně vymezovat rozsah své působnosti i situace, kde se neuplatní. Při výběru pojistky by měl každý zvážit, jaké riziko je pro něj důležité a čeho se obává. Obvykle se prodává ve standardizovaných balíčcích, v nichž jsou stanovena jednotlivá rizika a pojistné částky. Flexibilní či málo častá rizika se samozřejmě připlácejí.

Dojde-li na plnění, nebývají to pro pojišťovnu ani pro pojištěného příjemné chvíle. Míra byrokracie se liší. Vždy máme povinnost spolupracovat na vyšetřování pojistné události a máme-li štěstí, že se nám vyhnuly výluky, pojišťovna vyplatí nám nebo poškozenému patřičné plnění. Nejsme-li spokojeni s průběhem likvidace pojistné události nebo s částkou, kterou nakonec pojišťovna vyplatila, do tří měsíců od oznámení vzniku pojistné události můžeme smlouvu vypovědět. Po pojistné události můžeme počítat s výpovědí smlouvy i z druhé strany. Bude-li k tomu mít pojišťovna smluvní či zákonný důvod, ráda nám zdraží, protože musela platit.

Výluky, kdy nic nedostaneme

Každá smlouva má výluky stanoveny jinak, takže pozor. Často se můžeme setkat třeba s těmito:

  • škoda způsobená pojistníku se stejnou smlouvou nebo právnické osobě, k níž má pojistník blízký vztah
  • škody z podnikání nebo v zaměstnání
  • úmyslně způsobená škoda
  • škoda z úmyslné trestné činnosti
  • škoda na pronajatém bytě
  • pronajatá nebo používaná cizí věc
  • z provozu motorových vozidel (tu kryje povinné ručení)
  • škoda na letadlech, plavidlech a podobně
  • šíření choroby
  • války a ozbrojené konflikty
  • škody způsobené škodlivým zářením nebo chemickými látkami, plísněmi a houbami
  • škoda v souvislosti s výkonem funkce
  • softwarové a hardwarové škody

Pojištění právní ochrany

Trochu jiným typem je pojištění právní ochrany. To nás neochrání ani tak v případech, kdy něco způsobíme, ale spíše v situacích, kdy se viník kroutí a bez soudního příkazu nechce nic zaplatit nebo vinu neprávem hází na nás. Při vyšetřování dopravní nehody se leckdy z poškozeného stává viník a naopak. Cítíme-li křivdu, soudní spor je nezbytný. Ne každý si ale může dovolit zaplatit nejlepšího advokáta, který dostane poslední vindru i z největšího vydřiducha. Z pojištění právní odpovědnosti pojišťovna platí své nebo externí právníky, znalecké posudky a zmírňuje riziko vznikajících nákladů tím, že hradí poplatky a náklady řízení. Pojišťovna má své nasmlouvané odborníky, kteří pro ni pracují levněji než pro člověka „z ulice“. Může si je rovněž lépe ohlídat, protože o pravidelný příjem od pojišťovny stojí téměř každý advokát. Opět platí, že i v právní ochraně lze pojistit nejrůznější rizika a podle nich se vybírá patřičný produkt.

Pojištění právní ochrany:

  • Kryje náklady a některá rizika právních a soudních sporů.
  • Konkrétní rozsah záleží na podmínkách pojišťovny.

Profesní odpovědnost

Podnikat při vědomí možných škod rozhodně není jednoduché. Ne každý k tomu sebere odvahu. Jsou povolání, kde je pojištění dokonce přímo ze zákona povinné. Nemá za úkol odradit potencionální zájemce o profesi, ale spíše vzbudit v zákaznících důvěru v poskytované zboží a služby. Že musí být pojištěn každý dopravce, je přirozené, když z provozu každého dopravního prostředku plyne přísná odpovědnost za škodu. Pojištěny proti úpadku (tedy krachu) musí být cestovní kanceláře, vklady střadatelů musí mít pojištěné každá banka či družstevní záložna. U profesí, které nakládají s lidským zdravím, hodnotným majetkem či svobodou, je regulace zvláště přísná.

Advokáti, notáři a exekutoři

Ani profesionálové v právu nejsou bezchybní a neomylní. Denně mají v rukou lidské osudy, disponují velkými částkami peněz například při převodech nemovitostí. Ač mají za sebou dlouhé studium, povinnou praxi a náročné profesní zkoušky, nejsou to stroje. Pokud se mezi nimi objeví nějaký zločinec, z médií můžeme nabýt dojmu, že čím větší důvěru pracovat s našimi penězi dáváme, tím větší je šance, že o ně přijdeme. Výslovně zločinné jednání příslušníků těchto stavovských povolání je naštěstí spíše výjimkou, ale včas nepodané odvolání nebo pozdě podané daňové přiznání škody napáchají také.

Pojištění odpovědnosti zaměstnance a z výkonu povolání:

  • Za neúmyslné škody způsobené zaměstnavateli odpovídáme do 4,5 násobku svého průměrného výdělku, za úmyslné škody odpovídáme v plné výši.
  • Pojištění kryje škody způsobené při plnění pracovních povinností (nehoda služebního vozu, ztráta nebo poškození materiálu, schodek ve svěřených hodnotách).
  • Řada profesí musí mít zvláštní pojištění ze zákona (advokáti, notáři, daňoví poradci).


Pojištění odpovědnosti v občanském životě:

  • Vztahuje se na situace běžného života, může zahrnovat i ostatní členy domácnosti nebo chované zvíře. Často se sjednává spolu s pojištěním domácnosti a nemovitosti.
  • Kryje újmu na majetku, životě nebo zdraví, kterou způsobíme jiným.
  • Každá pojišťovna má své podmínky. Hlídejme si limity jednotlivých rizik a výluky.

Každý advokát, notář, exekutor, ale i auditor či daňový poradce musejí být ze zákona členy profesní komory a také náležitě pojištěni k odpovědnosti za škodu, kterou výkonem své profesionální činnosti způsobí. Využíváme-li služeb profesionála, máme právo ptát se, na kolik je pojištěn, a podle toho posoudit, zda to bude stačit, pokud v našem případě něco zkazí. Každý odborník je odpovědný za informace a rady, které poskytuje, a navíc musí být pojištěný. Právníci neradi platí chyby ze svého – ač si to neradi přiznávají, čas od času si o plnění z pojistky musí říci nejeden z nich. Profesní předpisy jsou přísné a každá z komor má své postupy, jak si dodržování vynutit a zbavit se černých ovcí.

Lékaři a zubaři

K lékařům máme často až paternalistický vztah. Pan doktor byl vždy „někdo“, protože věděl, pomohl a často byl jediný, kdo rozhodoval o bytí a nebytí při nemocích a úrazech. Jak se doba, technika i znalosti medicíny vyvíjejí, klesá úmrtnost a neduhy se léčí rychleji. O to překvapivější jsou pro nás náhlá úmrtí, trvalé zdravotní následky či nelepšící se zdravotní stav. Lékaři to nemají jednoduché. Na jednu stranu musí vždy postupovat lege artis, tedy podle nejnovějších poznatků lékařské vědy, ale k tomu někdy chybějí peníze, potřebné vybavení nebo čas. Asi nemá smysl rozebírat problémy českého zdravotnictví, protože následky opět řeší pojišťovny, tentokrát ne ty zdravotní. Zde funguje čistě komerční princip – čím méně problémů, tím méně nemocnice pojišťovnám platí.

Spor mezi nespokojeným pacientem a lékařem, respektive nemocnicí se často neodehrává ani tak mezi nimi navzájem, ale spíše mezi pacientem a pojišťovnou, která měla vzniklou újmu hradit. Právníci pojišťoven bývají zarputilí, ale kde není životní nebo úrazová pojistka, tam jiná cesta k úhradě újmy nevede. U soukromých lékařů a dentistů může při odškodňování újmy opět sehrát roli profesní komora. Jak ta lékařská, tak i stomatologická mají systémy na řešení stížností na své členy.


Přihlásit