Jak vybrat uzeného lososa

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Aktualizováno: 1.11.2016

K uzenému lososu řada zákazníků přistupuje jako ke zpestřující pochoutce. Nicméně při výběru bychom se neměli nechat oslnit leskem obalů, i zde je na místě uváženost. V čem se mohou jednotliví lososi lišit?

Bezesporu nejdůležitější je vstupní surovina – ryba. Na obalu tak najdete informace o konkrétním druhu použité ryby, včetně jejího latinského názvu a dále o způsobu, jakým byla získána. Řekne-li se losos, nejčastěji se tím míní losos atlantický (někdy označovaný obecný), latinsky Salmo salar. Ve většině prodávaných výrobků se můžete setkat s rybou pocházející z akvakultury neboli farmového chovu. Na etiketě se u takových ryby způsob produkce uvádí slovy „chov“, nebo „farmový chov“, vždy s doplněním konkrétní země, ve které se farma nachází. Druhou, méně častou možností je ryba ulovená v moři. Zpravidla ji poznáte i bez čtení etiket – ulovený losos bývá dražší. Mezi divočáky se můžete setkat i s jinými druhy lososů, typický je losos gorbuša, nebo keta (Oncorhynchus gorbusha aOncorhynchus keta). Pokud bychom se však pídili po údajích o původu, tak v případě lovených ryb se uvádí slovem „odlov“ a musí být doplněn i zeměpisnou oblastí, kde k odlovu došlo. V tomto případě je však zeměpisný údaj pojatý široce, uvádí se pouze moře, nebo jen části oceánů. Doplňující povinnou informací je i název použité rybolovné techniky. 

Uzení lososi se mohou lišit i způsobem opracování. Sytě růžové filety bývají nejčastěji opracovány studeným kouřem o teplotě 20 až 30 °C. V podstatě je lze zařadit mezi tepelně neopracované potraviny. Výjimečně se můžete setkat i s lososy uzenými teplým kouřem (60 °C). Rozdíl je patrný už od pohledu – teple uzená ryba má jinou barvu a hlavně vzhledem připomíná uvařené rybí maso.

Ze všech senzorických vlastností se při výběru nejvíce uplatní vzhled. Uzený losos by měl být nakrájený na tenké rovnoměrné plátky bez kostí a měl by mít výraznou rovnoměrnou barvu. Vyhnout bychom se naopak měli filetám potrhaným, nebo takovým, které na sobě mají barevné skvrny.

Na každém balení musíte najít datum spotřeby spolu se skladovacími podmínkami. V případě lososa se rozhodně vyplácí obojí respektovat, už jen z toho důvodu, že lososi nebývají tepelně opracovaní. Opatrnost je namístě i při samotné konzumaci lososů – nejčastěji končí vystaveni jako obloha na mísách či chlebíčcích a delší dobu tak mohou stát mimo chladničku. Proto není vhodné nesnědené kousky znovu zachlazovat a nechávat „na později“.

Databáze testovaných výrobků



Přihlásit