Náhrada újmy a škody

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 11/2016

Újma nebo škoda – v běžném životě tato dvě slova používáme jako synonyma a asi by nás nenapadlo, že právně má každý z těchto pojmů trochu jiný význam, respektive jeden je druhému nadřazený. Způsobím-li někomu újmu, mohl jsem ho například urazit, zesměšnit, zlomit mu nos nebo ztratit vypůjčenou knihu. Právníci vymezují újmu jako ztrátu, která by měla být napravena. Újma má další dělení – tratit můžeme na majetku (poškození automobilu při nehodě), osobách (úraz či ztráta blízkého) nebo na právech (snížená důstojnost po pomluvě).

Známější a v běžné řeči asi používanější slovo škoda je vlastně újmou na majetku. Dá se vyčíslit jako snížení hodnoty našeho majetku v penězích, lze ji tedy objektivně změřit nebo zvážit. Oproti tomu nemajetková újma (zdraví, důstojnost, citový vztah) se jednoduše měřit nedá a nezpůsobuje konkrétní ztrátu na majetku. Jedním činem samozřejmě může dojít jak ke škodě na majetku, tak k nemajetkové újmě. Zatímco škoda se nahrazuje vždy, nemajetková újma se odčiňuje pouze v případech, kdy to zákon stanoví.

Kdy vzniká povinnost nahradit škodu

Za vzniklou škodu odpovídáme, jednáme-li v rozporu se zákonem (řídíme opilí a nedáme přednost v jízdě) nebo porušujeme-li povinnost, ke které jsme se zavázali ve smlouvě (nepřevezmeme balík se zbožím, které jsme si objednali). Odpovědní za škodu budeme i v případě, kdy sice neděláme nic vysloveně nezákonného, ale úmyslně porušujeme dobré mravy. Dle praxe se jedná o situace, kdy sice využíváme svého práva, ale jen proto, abychom druhého poškodili nebo ho vysloveně šikanovali.

Zákonných povinností je celá řada a liší se situaci od situace. Jednou ze základních je ve vztahu k náhradě škody povinnost prevence. Každý si má počínat tak, aby nedocházelo k bezdůvodné újmě na cizí svobodě, životě či vlastnictví. Nenajdeme-li zvláštní ustanovení v zákoně či ve smlouvě, bude odpovědnost často pramenit právě z porušení prevence. Existuje však i řada dalších okolností, kdy se k zavinění nepřihlíží a prostě odpovídá ten, koho určí zákon. Za škodu odpovídají i nezletilí a duševně nemocní, pokud se mohou ovládat a posoudit následky. V opačném případě odpovídá ten, kdo na ně má dohlížet, ale hlídání zanedbal. Duševní poruchou může být i opilost, pokud se však do ní uvedeme vlastní vinou, nikdo nás hlídat nemusí. Zvláštní povahu mají zvířata. Podle práva už to nejsou věci, ale zároveň ani lidé, aby se mohla ze svých alotrií zodpovídat. To za ně bude dělat jejich vlastník, i když je hlídá někdo jiný. Nezáleží ani na tom, jestli je zvíře zatoulané nebo na útěku.

Pokud se k zavinění nepřihlíží, jedná se o takzvanou objektivní odpovědnost. Většinou se z ní nelze vyvázat. Pokud ano, tak jen splněním přísných kritérií v konkrétní, zákonem upravené situaci. Říká se tomu exkulpační důvod a může jím být třeba vyšší moc nebo důkaz, že osoba odpovědná za újmu udělala vše, co bylo v jejích silách, aby k ní nedošlo. Stává se to zejména podnikatelům, kteří jsou odpovědní za místa, kde podnikají, nejpřísněji pak za provozy zvláště nebezpečné (například lomy nebo elektrárny). Přísně odpovědní jsou i provozovatelé dopravy, vozidel, plavidel či letadel, pokud je škoda způsobena jejich provozem. I za nehodu, kterou zavinil zaměstnanec, bývá častěji odpovědný majitel. Výjimkou jsou situace, kdy třeba dáme vozidlo do opravy, v té době za něj bude odpovídat servis. Bylo by nespravedlivé, kdyby se škoda hradila z povinného ručení provozovatele i v případech, kdy si automobil někdo bez dovolení vypůjčil, nebo dokonce ukradl. V takových situacích se jinak téměř za vše odpovědný majitel může vyvinit.

Výjimku z přísné odpovědnosti mají cyklisté či majitelé šlapadel a dalších dopravních prostředků poháněných lidskou silou.

Odpovědnost podnikatelů

Na podnikatele se vztahuje celá řada zvláštních případů odpovědnosti za újmu. Pro spotřebitele je jistě zajímavá odpovědnost za škodu, která je způsobena vadou výrobku. Ta se do českého právního řádu dostala z evropských směrnic. Povinností každého prodávajícího je dodat vše v pořádku, tedy v souladu se smlouvou, předpisy a bezpečností. Pokud tomu tak není, jedná se o porušení smluvní povinnosti a vzniklou škodu podle obecných pravidel hradí prodejce. Jelikož může jít taková odpovědnost do značně vysokých částek, přenáší se u škod nad 500 eur na výrobce. Částka se samozřejmě přepočítává dle aktuálního kurzu na koruny. Stejnou odpovědnost má dovozce či ten, kdo výrobek označil svým jménem nebo značkou.


Spotřebiteli se tak nabízí plejáda subjektů, od nichž může požadovat náhradu škody. Vybrat si může toho nejsolventnějšího, aby měl jistotu, že se ke svým penězům dostane. Výrobci se kvůli této odpovědnosti pojišťují, takže by nikdo neměl zůstat bez náhrady, pokud prokáže, že škoda vznikla v přímé souvislosti s vadou výrobku. Špatně vyrobená rychlovarná konvice může například způsobit požár kuchyně a vše nemusí být hrazeno z pojištění domácnosti.

Každý právník se usměje, když v restauraci u věšáku vidí nápis „Za odložené věci neručíme“. Ne každý totiž ví, že občanské právo už dávno říká opak. Je-li provozování některé činnosti spojeno s odkládáním věcí, což věšení kabátů či deštníků na věšák v restauraci bezpochyby je, hradí poškození nebo ztrátu věci provozovatel. Totéž platí pro vozidla zaparkovaná v hlídané garáži. Provozovatelé hotelů odpovídají za věci, které máte na pokoji nebo na místě sloužícím k úschově (kolárna, lyžárna). Odpovědnost je zde limitována cenou ubytování. Maximální částka, kterou ubytovací zařízení zaplatí, je stonásobek ceny ubytování za jeden den. Pokud je věc výslovně převzata do úschovy (například cennosti do hotelového trezoru), hradí se škoda bez omezení. V obou případech je nutné ji uplatnit poměrně rychle, a to do 15 dnů, jinak může být namítnuto promlčení.

Občanský zákoník myslí také na špatné rady a informace, protože i ty bezpochyby mohou újmu způsobit. Odpovědnost u profesionálů často vyplývá ze smluv nebo zvláštních zákonů, ale vystupuje-li někdo jako odborník, odpovídá za kvalitu a úplnost informací, za které si nechá zaplatit. Pozor na to, když za vámi přijde soused a za dobrou radu z vašeho oboru nabídne láhev slivovice. Kdybyste mu chtěli, třeba z pomsty za staré křivdy, poradit špatně, mohl by se na vás hojit.

Náhradu újmy nejde nikdy předem vyloučit ani výslovnou dohodou, natož nějakým jednostranným prohlášením. Stejně jako v případě věšáku v restauraci ani před vstupem na sportoviště nemá cedulka upozorňující, že provozovatel neodpovídá za žádnou újmu, zamýšlenou právní relevanci. Takové oznámení má být posuzováno jako varování před nebezpečím. Nebude-li zařízení odpovídat předpisům, provozovatel se z viny tak jednoduše nevyvlékne.

Jak se újma nahrazuje

Právo má za cíl, aby ten, kdo škodu způsobil, pokud možno uvedl věci do původního stavu. Někdy to ale není možné a žádá-li to výslovně poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se slovy zákona nenahrazuje, ale odčiňuje. Někdy stačí omluva, jinak přicházejí na řadu opět peníze. Nehradí se pouze skutečná škoda, tedy o co se zmenší majetek, ale také ušlý zisk. Nabouráním živnostníkova automobilu nebude potřeba nahradit jen pomačkané plechy, ale třeba i zmeškané a nedokončené zakázky, které se bez auta nevyřídí. Ne vše se ale vejde do tabulek. Pak je na soudu, aby náhradu spravedlivě určil.

Nemajetková újma se hradí především při zásahu do přirozených práv člověka. Za ně se považují právo na život, soukromí, čest, důstojnost, jméno a další. Může mít mnoho podob – od fyzické bolesti přes dušení útrapy až třeba k nemožnosti uplatnit se v práci jako dříve. Při stanovení výše zadostiučinění hraje roli řada faktorů. Má se přihlížet k takzvaným okolnostem hodným zvláštního zřetele. Jedná se o záměrné způsobení újmy, zvláště když škůdce používá lsti, výhružek nebo závislosti poškozeného. Účinek zásahu do práv může být zvětšen jeho zveřejňováním. Bere se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba či jiná příčina vyvolala.

V minulosti k odškodnění újmy na zdraví existovaly podrobné tabulky. Podle lékařské diagnózy pak vyhláška stanovila počet bodů a příslušnou „cenu“ úrazu. Takový systém vůbec nezohledňoval předchozí a následnou kvalitu života ani vliv konkrétního zranění či nemoci. Pokud si zlomí nohu člověk, který na sport kouká maximálně z pohodlí svého gauče v obývacím pokoji, může být jeho újma na zdraví subjektivně méně závažná než u aktivního amatérského sportovce, který neusne, pokud každý den neuběhne alespoň tři kilometry. Peněžitá náhrada při ublížení na zdraví má plně kompenzovat způsobenou bolest. Je-li poškozené zdraví překážkou lepší budoucnosti člověka, kompenzuje se i takzvané ztížené společenské uplatnění.

Velmi vysokých částek dosahují náklady na léčbu a péči o poškozeného nebo jeho domácnost, což je další z položek, které musí být hrazeny. Řada výdajů jde ze zdravotního či jiného pojištění. Pokud to nestačí, platí opět škůdce, a to i dopředu formou záloh. Pojištění nemusí vždy znamenat, že je z toho škůdce „venku“. Dojde-li k újmě úmyslně nebo třeba v autě pod vlivem alkoholu, nezřídka se stává, že pojišťovna chce své peníze po tom, kdo škody napáchal, a její právníci se s nikým nemazlí.

Se zdravím souvisí i ztráta na výdělku v době pracovní neschopnosti. Rozdíl mezi průměrným výdělkem a nemocenskou se také musí dorovnat. Je-li poškozen žák či student, náleží mu náhrada od okamžiku, kdy mu měla skončit povinná školní docházka nebo studium. Peněžité dávky neboli důchod se vyplácí i po skončení pracovní neschopnosti, pokud si poškozený v důsledku újmy vydělá méně nebo je invalidní. Nárok na důchod mají dokonce i ti, kterým poškozený bezplatně pomáhal doma nebo v podnikání, pokud toho po zaviněném úraze či nemoci není dále schopný.

Dříve byly tabulky skoro na všechno. Přímo z občanského zákoníku jste se dozvěděli, že cena lidského života pro manžela, rodiče nebo děti zemřelého je 240 000 Kč, pro sourozence 175 000 Kč. Tolik musel zaplatit například řidič, který vlastní vinou srazil chodce, každému z pozůstalých příbuzných.

Dnes už soudy nejsou zákonem tak přísně vázány a mohou každý případ posuzovat individuálně. Kompenzace, kterou v případě usmrcení dostanou nejbližší příbuzní, nebude nižší než v minulosti. Soud ji má určit podle zásad slušnosti, pod čímž si lze představit cokoliv. Do částky se nezapočítávají náklady na pohřeb, které v přiměřené výši hradí škůdce zvláště. Pozůstalí mají nárok na peněžitý důchod, který bude kompenzovat výživu, kterou jim zajišťoval zemřelý.

Zraněné zvíře

Majitelé zvířecích miláčků dobře vědí, jak drahá je péče veterináře. Často svému mazlíčkovi dopřejí více než sami sobě. Náklady na veterináře klidně mohou přesáhnout hodnotu zachraňovaného zvířete. Zatímco cena křečka v obchodě bude několik desítek korun, základní ošetření vyjde na stovky. Takový výdaj není neúčelný, i když podstatně převyšuje hodnotu zvířete. Chovatel takový náklad vynaloží. Rozumná je dozajista řada operací, které pejskovi umožní chodit a žít normální život, nerozumná by byla například plastika nosu u výstavního šampióna.

Cena zvláštní obliby

Osobní vztah k věci jí přidává takzvaně na ceně zvláštní obliby. Možná si vzpomenete na hodinky Bruce Willise z filmu Pulp Fiction, které se v rodině dědily z generace na generaci a malý Butch je dostal od spolubojovníka svého otce. Běžná cena hodinek by se určila podle toho, kolik by stály třeba ve starožitnictví, ale tyto hodinky nešlo nahradit jinými a postava kvůli nim neváhala riskovat život. V případě náhrady škody se cena zvláštní obliby hradí, pokud ji škůdce způsobí ze škodolibosti nebo svévole (škodí bezúčelně, schválně či z rozmaru). Kdyby si Butch hodinky rozbil při běžné nehodě, zvláštní oblibu by nikdo nezohledňoval, ale pokud by mu je někdo rozbil, aby ho naštval, pak by asi mimořádná cena převýšila jejich pořizovací hodnotu. Tato informace se hodí každému, kdo není filmovým boxerem jako Butch Coolidge, jenž by to ale stejně asi neřešil právní cestou.

Když si člověk spočítá, co všechno se může stát při obyčejné dopravní nehodě a jakou škodu může způsobit úraz živitele rodiny, není to zrovna příjemný pocit. Vědomí toho, co všechno bychom museli platit, by nás mělo vést k opatrnosti a nebo k úvahám o dobrém pojištění.


Přihlásit