dTest: Instantní bramborové kaše bez přidaného mléka obsahují méně éček

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 18.10.2016   

Nic se nevyrovná domácí bramborové kaši, ale když není čas na přípravu, musí občas stačit ta z pytlíku. Co se skrývá ve žlutém prášku, zkoumal časopis dTest a srovnal 13 různých sušených bramborových kaší. V porovnání se také zaměřil na přítomnost přídatných látek, které bychom v domácí kaši nenašli.

Instantních bramborové kaše jsou s námi přes půl století a za tu dobu se jejich výroba nezměnila. Brambory uvařené v páře se společně s přídatnými látkami zpracují na kaši, ze které se následovně vypaří voda, a suché pláty bramborové hmoty se rozemelou na vločky. „Jednu z přídatných látek představuje i sušené mléko, ale nenajdeme ho v každém výrobku. Do srovnání proto byly zařazeny jak kaše s mlékem, tak i bez něj,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka dTestu, a dodává: „Velké rozdíly jsme našli nejen mezi kategoriemi, ale i v jejich rámci.“

Při pohledu na podíl brambor vyšly z porovnání kaše bez mléka lépe s 99% či 98% obsahem brambor. Zbytek představují přídatné látky zahrnující stabilizátory, antioxidanty a siřičitany, které zabraňují změně barvy potraviny, a emulgátory, které při přípravě zlepšují vstřebávání vody. „Alergiky může zaujmout fakt, že kaše Potato puree od Penny a kaše od Maggi neobsahují siřičitany,“ uvádí na konto přídatných látek Hoffmannová.

V žádném seznamu použitých surovin pak nechyběla kurkuma nebo kurkumin (E 100) podporující či nahrazující žluť kaše. Zajímavě se k deklaraci éček postavil výrobce Knorr, který na obalu své kaše bez mléka tvrdí, že neobsahuje přídavek umělých barviv a glutamanu. Při výrobě instantních kaší jsou však barviva s výjimkou kurkuminu zakázána, stejně jako přídavek glutamanu. „Obě tvrzení lze proto považovat za reklamu na samozřejmost, kterou evropská legislativa zakazuje,“ upozorňuje Hoffmannová.

Podíl brambor je v případě kaší s přidaným sušeným mlékem nižší a ve srovnání se pohyboval od 73 do 96 %. Zapříčinilo to přidané sušené mléko, ale i při součtu podílu brambor a mléka byly hodnoty častěji nižší než u kaší bez mléka. Nejvíce, 98 % brambor a mléka, deklaruje výrobek značky Natura. V případech kaší značky Josef Brabec Mlýn Horažďovice – Zářečí a Knorr ale hodnoty klesly pod 90 %.

Kaše s mlékem si také vedly hůře z pohledu přídatných látek. „Kaše Albert Quality své sušené mléko skládá také ze sušeného glukózového sirupu, rostlinného oleje a aroma a navíc do směsi přidává částečně ztužený palmový olej. Tato úprava může vést ke vzniku škodlivých transmastných kyselin,“ varuje Hoffmannová a dodává: „Palmový tuk přiznávají i kaše od Vitany a Knorru, přičemž druhá jmenovaná palmového tuku obsahuje více než sušeného mléka.“

Za kuriozitu pak mohou být považovány instrukce k přípravě některých bramborových kaší s mlékem. „Vitana na svém obalu tvrdí, že stačí přidat jen vodu. V návodu se pak ale dozvíme, že kromě vody je třeba přidat sůl a máslo či margarín, tak jako u prakticky všech ostatních kaší. Knorr zase jako jediný z kaší v celém srovnání předepisuje užití margarínu s máslovou příchutí. Klíčem k pochopení bude zřejmě fakt, že značka Knorr patří koncernu Unilever, stejně jako Rama, Perla, Flora či Hera,“ uzavírá Hoffmannová.
 

 

Kontakty pro média:

Hana Hoffmannová, hoffmannova@dtest.cz, tel.: +420 241 404 922
Vojtěch Dřevíkovský, drevikovsky@dtest.cz, tel.: +420 731 789 110

 

dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.

Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již desetitisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.
 

Přihlásit