V dávných dobách ženy při menstruaci používaly nejrůznější savé materiály – od mechu přes papyrus až po zvířecí kožešiny. Některé kultury považovaly krvácející ženy za nečisté, takže se během „svých dnů“ uchylovaly do speciální menstruační chýše. U hinduistických skupin v Nepálu či Indii je dodnes běžnou praxí, že menstruující žena obývá vyhrazené části domu, kam ostatní nevstupují.
Postupem času se ženám nejvíce osvědčily látkové vložky, které si k tělu připevňovaly různými pásy nebo popruhy, případně používal speciální košile, jejichž konce svázaly mezi nohama. Ve srovnání se svými předchůdkyněmi žijí současné ženy v luxusu. Mohou se spolehnout na průmyslově vyráběné jednorázové hygienické potřeby, které se po použití vyhodí. Fanynky vložek vyzdvihují zejména nenáročnost používání – stačí je rozbalit, přilepit na spodní prádlo, odlepit, vyhodit a nahradit novým kusem. I tampóny však mají své výhody, například „neviditelnost“ nebo možnost používání při sportovních aktivitách.
Výběr konkrétní hygienické potřeby je kromě praktického hlediska také otázkou osobních preferencí, a tak jsme nechali otestovat vložky i tampóny. U obou jsme vybírali klasické varianty s deklarovanou střední absorpční schopností a přidali jsme i tři zástupkyně slipových vložek. Celkem jsme do laboratoře poslali 17 balení hygienických potřeb pro ženy.
Protože je hlavní funkcí vložek i tamponů absorpce, tedy schopnost vstřebat tekutinu, kladli jsme na ni v našem testu největší důraz. U vložek jsme neopomněli ani lepicí mechanismus, u tampónů zase odolnost šňůrky. U obou jsme pak testovali i přítomnost nežádoucích látek nebo alergenů.