Časté otázky: televizory

Vydáno: 1.9.2016    Publikováno v časopise 9/2016

Oslovili jsme provozovatele servisů specializovaných na televizory, abychom na základě jejich praktických zkušeností zjistili, zda a jak jsou poruchové, jak dlouho v průměru vydrží nebo čeho byste se měli vyvarovat, pokud nechcete televizoru zbytečně krátit život.

Jaká je podle Vaší zkušenosti průměrná životnost televizoru?

Jarmil Sýkora, Plzeň: Životnost současných televizorů odhaduji na pět až šest let. Do značné míry je ovlivněna tzv. „morálním zastaráním“. Starší televizory neumí to, co současné modernější modely, např. vyšší rozlišení, USB rozhraní s možností záznamu, připojení k internetu, možnost příjmu kabelového či třeba satelitního vysílání.

Jiří Holubec, Jilemnice: Životnost televizorů nižší třídy se v posledních letech dramaticky snižuje. Výjimkou je snad několik málo výrobců, kteří stále dbají na kvalitu. Dnes běžně opravuji televizory těsně po skončení záruční doby.

Josef Ludvíček, Kosoř: Pět let morálně, deset let technicky.

Co životnost televizoru ovlivňuje – délka provozu, umístění…?

Jarmil Sýkora, Plzeň: Délka provozu má samozřejmě velký vliv na životnost televizorů, u současných modelů životnost ovlivňuje zejména LED podsvícení LCD displejů. Někteří lidé si pletou televizi s rádiem a přístroj používají jen jako zvukovou kulisu s provozem 15 až 20 hodin denně, což se na životnosti znatelně projevuje. LED diody se poměrně hodně zahřívají, a i když je jejich ztrátové teplo odváděno, občas dojde k jejich destrukci. S tím může souviset i nevhodné umístění televizoru, kdy může dojít k jeho celkovému přehřátí a následné poruše. Další kapitolou jsou impulzní zdroje televizorů, kde vlivem časového stárnutí a impulzního režimu dochází ke snížení účinnosti elektrolytických kondenzátorů. Proto náš servis doporučuje svým zákazníkům, aby televizor po skončení sledování vypli ze sítě – tím šetří zdroj a televizor zároveň chrání, zvláště v létě, před případným poškozením bouřkami, kdy úderem blesku vzniká přepětí v síti. Současné televizory v naprosté většině nemají klasické síťové vypínače a pro jejich náhradu jsou vhodné zásuvkové panely s vypínačem.

Jiří Holubec, Jilemnice: Životnost televizorů velice ovlivňují elektrolytické kondenzátory. Jsou to ona pověstná „kazítka“, o kterých se tak často mluví. Tyto součástky mají omezenou životnost, časem se zvětšuje jejich vnitřní odpor. Kvalitní kondenzátor má životnost cca 10 000 hodin. Kondenzátor za poloviční cenu pouze asi 1000 hodin. Jaké se běžně používají, nemusím snad ani zmiňovat. Další velký problém je nedostatek náhradních dílů mnohdy již druhým rokem po skončení výroby.

Josef Ludvíček, Kosoř: Jednoznačně délka provozu a dobré větrání.

Jakou nejčastější chybu podle Vás lidé dělají při používání televizoru?

Jarmil Sýkora, Plzeň: Chyb je určitě mnoho, např. nevhodné umístění televizoru z hlediska jak sledování, tak např. z hlediska již zmíněné ventilace vzduchu potřebné k odvádění tepla z televizoru. U pozemního vysílání bývají často použity nevhodné antény, např. starší typy tzv. síťových antén, které mají horší příjmové vlastnosti na vyšších frekvencích. Šetří se i na kabelech, jak na anténních, tak i na propojovacích mezi přístroji. Na trhu se vyskytují levné koaxiální kabely zahraniční produkce, kdy středový vodič je železný a pouze jeho povrch je poměděný, též stínění je železné. Kromě koroze, krátké životnosti a špatné ohebnosti mají tyto kabely i nedostatečné videofrekvenční přenosové parametry.  U analogového propojení, např. DVD přehrávače SCART kabely, lidé používají levné kabely se společným stíněním, což se projevuje různými rušivými projevy v obraze i zvuku. Kvalitní kabely mají samostatné stínění každého vodiče, toto se pozná větším průměrem kabelu a samozřejmě vyšší cenou. Mnohdy lidé nevyužijí kvalitu připojení prostřednictvím HDMI rozhraní.

Jiří Holubec, Jilemnice: Častou chybou je úplné nevypnutí, ale ponechání přístroje v pohotovostním režimu. U většiny nových televizorů chybí vypínač. Doporučuji dokoupit prodlužovací kabel s vypínačem. Další chybou je, že lidé zakoupí nekvalitní přepěťovou ochranu, na kterou se při bouřkách plně spoléhají. Neexistuje žádná přepěťová ochrana, která by 100% ochránila elektroniku. K poruše mnohdy vede také zapojování propojovacích kabelů (HDMI, SCART atd..) při zapnutém televizoru. V takovém případě běžně dochází ke zničení integrovaných obvodů na signálové desce. Velice častý problém je se „zlitými“ ovladači. Lidé nosí na opravu ovladače, že prý se některá tlačítka „vymačkala“. Ona se nevymačkala. Vždy je na vině zákazník, který do ovladače nalil tekutinu. V takovém případě doporučuji používat ochranu ovladače z průhledného sáčku. K některým dnes prodávaným značkám televizorů nelze v Evropě sehnat náhradní originální dálkový ovladač.

Josef Ludvíček, Kosoř: Ráno televizor zapnou a večer vypnou, používají TV jako rádio.

S jakými nejčastějšími závadami televizorů se setkáváte?

Jarmil Sýkora, PlzeňU současných modelů televizorů jsou časté poruchy LED podsvícení, méně již samotných LCD zobrazovacích panelů, dále se často vyskytují závady zdrojových částí, občas se vyskytují neduhy softwarového charakteru. Ve srovnání s klasickými CRT televizory jsou moderní přijímače spolehlivější a samozřejmě jsou vzhledem k nabízeným parametrům mnohem úspornější.

JiříHolubec, Jilemnice: Jednou z nejčastějších závad je porucha LED podsvícení obrazovky. Většina výrobců dnes používá obrazovky čínské výroby. V těchto obrazovkách jsou LED diody nalepeny na samolepících páscích, a tím nedostatečně chlazeny, což dramaticky snižuje jejich životnost. Ke zkrácení životnosti LED přispívá také to, že nové televizory mají nastaveno podsvícení na maximum. Přitom by stačilo při prodeji informovat zákazníka, aby si toto podsvícení stáhnul na 60-70 %, čímž by si několikanásobně prodloužil životnost přístroje. Dle mých zkušeností se tak neděje.

Josef Ludvíček, KosořZhruba třetinu poruch tvoří závady podsvícení panelů, další třetinu vadné řídící desky a zbytek vadné zdroje, například přepětí v síti nebo levné komponenty použité ve zdrojích. 


Přihlásit