Jak široký je trh se psími krmivy, zjistí každý nový majitel ideálně před tím, než si přinese štěně domů, nebo poté, co z rozličných důvodů přestane psa krmit domácí stravou. Byť psi bývají s domácí kuchyní spokojení, příprava představuje pro člověka práci navíc i riziko, že se psovi nedostane všech živin a látek, které ke zdravému životu potřebuje. Komerčně vyráběné psí žrádlo může obě tyto nevýhody eliminovat. Jeho příprava je rychlá a při správné volbě je krmivo komplexní.
Do testu jsme zahrnuli celkem 20 vzorků suchých psích granulí, které jsou běžně k dostání v českých supermarketech, v e-shopech i specializovaných obchodech pro chovatele. Přestože se všechna krmiva hodnotila stejně, rozdělili jsme je do tří tabulek na granule s obilovinami, bez obilovin a rostlinná. Naším cílem bylo zjistit, jestli požadavkům na psí výživu krmiva dostupná na českém trhu vyhovují. Podrobili jsme je chemickým analýzám na obsah a kvalitu tuku a bílkovin, obsah vitamínů rozpustných v tucích A a E, minerálních látek a a stopových prvků. Hledali jsme také mykotoxiny, které se do krmiva mohou dostat ze zaplísněných obilovin. Do celkového hodnocení se promítlo i srovnání deklarovaných látek na obalu s jejich reálně naměřeným obsahem.
Z pohledu mykotoxinů se není čeho obávat, známku jsme snížili jedinému krmivu za vysoký obsah fumonisinů, které produkuje plíseň napadající kukuřici. Neplatí však pro ně u psího krmiva žádný legislativní limit, proto nás ke snížení známky vedla zejména skutečnost, že jako chovatelé nechceme svým mazlíčkům kupovat krmivo z plesnivých surovin.
Měli jsme možnost porovnat i výrobky stejných značek, které se vyrábějí v odlišných závodech pro český a skandinávský trh. Zjišťovali jsme, zda jsou mezi nimi z nutričního hlediska nějaké rozdíly.