Test sušiček potravin

Zahrádkáře i houbaře v souvislosti s úrodou ovoce, zeleniny či hub koncem léta obvykle trápí okřídlená otázka „kam s nimi?“ Jedním ze šetrných způsobů, jak plody zpracovat a uchovat pro pozdější konzumaci, je sušení. Do laboratoře jsme proto poslali 14 sušiček potravin dostupných na našem trhu a nechali posoudit jejich klíčové parametry, tedy schopnost sušení, jednoduchost obsluhy nebo hlučnost.

Dobrá rada

Nejlépe hodnocenou sušičkou potravin je Domo DO325VD (dobře, 1000 Kč). Dobře suší, je bytelná, málo hlučná a potřebujete-li ji přenášet či převážet, oceníte i nízkou hmotnost. S necelými dvěma kilogramy je dvakrát lehčí než nejtěžší model v testu. Výrobce u ní navíc slibuje i možnost přípravy sušených ryb, těstovin nebo chlebových krutonů. Celkově dobře dopadl také model Zelmer FD1000 (dobře, 700 Kč), který nasbíral dobré známky za sušení i obsluhu a jeho plata i víko lze mýt v myčce. Stejně jako u vítěze je i u tohoto přístroje sympatická nižší hmotnost. Na rozdíl od ostatních má však relativně vysokou spotřebu elektrické energie. Trojici dobře hodnocených výrobků doplňuje Sencor SFD 135E (dobře, 900 Kč), který stejně jako vítěze testu ocení milovníci ticha.

V dávných dobách lidé sušili potraviny na přímém slunci a větru, dnes tak činí například na topení pokladeném novinami nebo pečicím papírem. Tyto metody jsou však časově náročné a běžný spotřebitel na ně většinou nemá čas ani prostor. Pokud sušíte rádi a často, pořízením sušičky potravin rozhodně neprohloupíte. Velkou díru do rodinného rozpočtu vám její koupě neudělá (modely v našem testu se pohybují v cenovém rozpětí od sedmi set do bezmála dvou tisíc korun) a získáte v ní šikovného pomocníka.

O to cenné nepřijdete

Sušení je ve srovnání se zavařováním či zamrazováním velmi šetrné k vitamínům. Obsah většiny z nich je nedotčen a jejich množství zůstává i po sušení stejné. Výjimkou jsou vitamín C, kterého se při procesu ztrácí přibližně 80 %, a beta karoten, jehož podíl se snižuje o polovinu.

Sušení ve speciálních sušičkách je navíc velmi nenáročné. Vyplatí se vám nejen pro zužitkování přebytků ze zahrádky či lesních plodů, ale třeba i v případě, že chcete sušit maso nebo bylinky. Některé přístroje dokonce avizují i možnost sušit květiny či těstoviny. Sušené plody jsou díky nízkému obsahu vody a vyššímu podílu cukrů velmi dobrým zdrojem energie. Oceníte je nejen jako lahodný a zdravý zob, když vás během dne „chytne mlsná“, ale i coby praktickou svačinku na horské túře nebo cyklistickém výletě.

Pryč s vodou

Při sušení se potraviny zahřívají a tím se z nich postupně odpařuje přebytečná voda. V praxi to vypadá tak, že je otvory v sušičce nasáván vzduch, který se ohřívá na předem nastavenou teplotu. Poté je ventilátorem vháněn do vnitřního prostoru sušičky, kolem sušicích plat, na kterých jsou rozloženy potraviny. Část vzduchu proudí ven ze sušičky, část se nasává zpět, dohřívá se na požadovanou teplotu a je znovu vháněna mezi plata.

Během testování jsme sušili ve všech modelech pět druhů potravin. Nejlepších výsledků sušičky dosahovaly při zpracování jablek a hub. Naopak u jahod a hroznového vína, které obsahují hodně vody, a masa, které patří z hlediska sušení k náročnějším, činilo vysušení některým přístrojům problémy.

Vůbec nejlépe si v samotném testu sušení vedl výrobek G21 Paradiso Big. Dobré hodnocení si vysloužily ještě modely Gallet DES 117 Saint-Tropez, Concept SO-2010 Quick, Domo DO325VDZelmer FD1000.

Jak správně sušit?

Sušit lze prakticky cokoliv, od ovoce a zeleniny přes maso až po bylinky. Aby bylo sušení úspěšné, je třeba dávat pozor na jeho délku, která se u jednotlivých potravin může lišit až několikanásobně. Například bylinky usušíte za průměrně šest hodin, u melounu stejná akce vyjde na průměrně 1,5 dne. Stejnou dobu může trvat i sušení hroznového vína nebo třeba ananasu. Abyste se po použití sušičky mohli radovat z lahodných křížal, hrozinek či dobře usušeného masa, přečtěte si pár tipů.

  • Plody, které chcete usušit, by měly být čerstvé a nepřezrálé.
  • Ovoce a zeleninu nakrájejte na plátky silné 0,5 až 1 centimetr. Nekrájejte je na příliš malé kousky, sušením se zmenší.
  • Ovoce zbavte pecek a všech nejedlých částí.
  • Před samotným sušením se doporučuje nechat plody projít takzvaným blanšírováním – rychlým povařením ve vodě či páře, které zamezí změnám chuti i vzhledu.
  • Abyste předešli nežádoucímu hnědnutí ovoce během sušení, namočte jej předem do roztoku citrónové šťávy a vody, nebo do pomerančového džusu.
  • Některé plody, které obsahují větší množství vody (třeba angrešt), je vhodné před sušením namočit na určitou dobu do vody. Namočení zapříčiní prasknutí slupky, které urychlí proces sušení.

To je lahoda, pane jahoda

Za nejdůležitější kritérium při posuzo­vání kvality sušení jsme považovali smys­lové vlastnosti usušených potravin. Kromě chuti jsme v rámci senzorických zkoušek sledovali i rovnoměrnost usušení kusů ze stejného plata a také konzistenci po čtyřiadvaceti hodinách. Častými nedostatky v této oblasti byly přesušenost, nerovnoměrné usušení nebo právě změna konzistence „den poté“.

Nejvíce lze ze senzorického hlediska doporučit modely Concept SO-1020 Quick, G21 Paradiso Big či Guzzanti GZ 550. Dobře si vedly i další, například Gorenje FDK24DW, Zelmer FD1000 nebo vítěz testu Domo DO325VD. Tomu se ale podle laboratorních odborníků nepovedlo moc dobře usušit hroznové víno. Některé kuličky z jedné várky přesušil, jiné zase nedosušil (viz foto níže), a ani jejich chuť nebyla podle expertů ve srovnání s některými jinými modely příliš lahodná. Abychom však byli spravedliví, dodejme, že hrozinky činily problémy celé řadě výrobků. Smyslově libé připravily pouze již zmíněné modely Concept, G21, GorenjeZelmer.

Problémy se objevovaly také při zpra­cování hovězího masa, jež některé přístroje přesušily. Například u modelu Eta Karina 0301 mělo sice maso krátce „po akci“ dobrou konzistenci, po čtyřiadvaceti hodinách však už bylo moc vyschlé. Přesušenost až spálenost snížily Etě senzorické hodnocení i v případě jahod.

Nejlepších senzorických výsledků dosahovaly přístroje při sušení jablek. Coby příklad mírného nedostatku lze uvést nerovnoměrně usušenou dávku u Sencoru SFD 1205WH. Některé jím vyrobené křížaly příliš křupaly, jiné byly zase moc měkké.

Hodiny a hodiny provozu

I nejlépe hodnocené modely dostaly za sušení celkově pouze dobré známky, a to zejména kvůli dlouhé době, kterou zpracování potravin vyžadovalo. Rekordem bylo 37hodinové sušení hroznového vína v přístroji Guzzanti GZ 550. V průměru ale sušil vůbec nejpomaleji Concept SO-1060 – na houby potřeboval sedm hodin, na jahody, jablka a maso 12 hodin a na hrozinky 32 hodin.

Nejméně náročné jsou z časového hlediska jahody a houby. Za nejkratší dobu, konkrétně tři hodiny, je zvládl usušit Gallet DES 117 Saint-Tropez. Pro představu dodejme, že u jahod a hub se doba sušení pohybovala v závislosti na modelu od tří do 15 hodin, u jablek od šesti taktéž do 15 hodin. Maso sušily přístroje od sedmi do 19 hodin a hrozinky od desíti do zmíněných závratných 37 hodin.

Do celkové známky za sušení jsme promítli i jeho účinnost, tedy poměr hmotnosti produktů před a po vysušení. I když byla účinnost sušení ve většině případů dobrá nebo velmi dobrá, neznamená to, že výsledný produkt dobře chutnal a vypadal.

Jak uchovávat usušené potraviny?

Ležet by měly v chladném a tmavém prostředí. Čím chladnější, tím lepší. Skladovat je můžete v uzavíratelných sáčcích nebo tmavých nádobách, ale nemělo by to být déle než rok.

Jako ze škatulky

Kromě samotných výkonů jsme již tradičně posuzovali také snadnost obsluhy. Protože sušičky přicházejí při každém použití do styku s potravinami, které je mohou pěkně zaneřádit, bylo tentokrát nejdůležitější částí testu obsluhy čištění.

Plusové body jsme udělili přístrojům, které lze velmi snadno a rychle omýt, nehrozí u nich ulpívání zbytků potravin ve spárách nebo zanechávání otisků prstů na povrchu. Nejméně náročný je z hlediska čištění Zelmer FD1000, který neskrývá žádné „pasti“ na zachytávání nečistot, má povrch odolný vůči otiskům prstů a navíc lze jeho sušicí plata i víko vkládat do myčky. Všechny ostatní testované modely mají za čištění uspokojivé nebo pouze dostatečné hodnocení. Nejčastějšími důvody pro snižování známek byla nesnadná omyvatelnost sušicích plat, nemožnost vkládat je do myčky nebo zmíněné ulpívání otisků prstů na povrchu spotřebičů.

Používání i ovládání sušiček je jinak poměrně snadné a intuitivní. Výjimkou byl v tomto směru pouze model G21 Paradiso Big, u kterého hodnotitelům vadilo nesnadné vkládání plat do přístroje a vyšší hmotnost i rozměry. Další procenta z celkového skóre mu ubrala rovněž relativně křehká konstrukce a viklající se tlačítka.


1. Lahodnými křížalami potěšil vítěz testu Domo DO325VD. 2. Ani vítěz testu není dokonalý. Na fotce vidíte jím usušené hroznové víno. Některé hrozinky byly vysušené příliš, jiné zase málo. 3. Rovnoměrně usušenými hrozinkami se pochlubil model G21 Paradiso Big. 4. Sencor SFD 1205WH usušil jablka ze senzorického hlediska pouze uspokojivě. Některé kousky byly moc křupavé, jiné měkké.

Je libo tichou domácnost?

Vzhledem k tomu, že sušičky běží celé hodiny, je z uživatelského hlediska vhodné, aby byly co nejtišší. Zkoušky hlučnosti probíhaly jak prostým měřením nejvyššího naměřeného hluku během provozu, tak subjektivním hodnocením laboratorních expertů, kteří posuzovali nejen intenzitu vydávaného zvuku, ale také jeho charakter.

Nejvyšší hlučnost, konkrétně 68,7 decibelů, byla naměřena u sušičky Guzzanti GZ 550. To pro představu znamená, že pokud budete chtít v její blízkosti konverzovat, budete muset alespoň mírně zvýšit hlas. Hodnotitelé navíc označili vydávaný zvuk za subjektivně nepříjemný a otravný. Naopak poměrně tichými společníky vám budou vítěz testu Domo DO325VD, oba modely od Sencoru nebo Severin OD2940, které při sušení vydávají ve srovnání s největším křiklounem o zhruba 20 decibelů menší hluk.

Sušičky jsme nechali otestovat i z hlediska spotřeby energie. Pro představu se pohybovala v průměru kolem 6 kWh za sušení časově nejnáročnějšího produktu, tedy hroznů. Z průměru výrazněji vybočil pouze přístroj Zelmer FD1000, který při přípravě hrozinek spotřeboval zhruba třikrát více elektrické energie než nejšetrnější Eta Karina 0301 (14,6 oproti 4,6 kWh).

Která je ta pravá?

  • Potřebujete-li sušit větší množství potravin, vybírejte z modelů s velkou sušicí plochou. V našem testu se rozměry pohybovaly od necelých tří tisíc centimetrů čtverečních až po více než sedm tisíc.
  • Pokud vám stačí jednou ročně zpracovat přebytečná jablka a hrozny ze zahrádky, bude pro vás zbytečný přístroj, u něhož výrobce slibuje sušení těstovin, ryb nebo květin.
  • Je dobré také zvážit, zda a případně jak často budete s přístrojem manipulovat. Zjistěte si, jak objemný a těžký je ten vámi vybraný. Pro ilustraci dodejme, že výrobky v našem testu se pohybovaly ve váhovém rozpětí od 1,8 do zhruba 3,5 kilogramu.
  • Pokud nemáte rádi hluk, nezapomeňte si zjistit míru hlučnosti, která bývá uvedena na obalu.
  • Některé sušičky disponují platy, která se dají mýt v myčce, což je z uživatelské hlediska jistě výhodou. Sušičku vždy čistěte až poté, co vychladne a je odpojená z elektrické sítě.

V suchu a bezpečí

Závěrečnou částí testu bylo ověření elektrické a teplotní bezpečnosti sušiček. Ani u jedné jsme nenašli žádné prohřešky proti normám. Nejvyšší teplotu jsme naměřili u přístroje Eta Karina 0301, konkrétně 64,3 °C, což lze stále považovat za bezpečné. Modelem s nejnižší dosaženou teplotou byl ECG SO 375, u kterého jsme naměřili o více než dvacet stupňů méně než u Ety.

Testované výrobky - sušičky potravin (porovnat)


Přihlásit