Jak chytré telefony ovlivňují lidský mozek?

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 10/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 9.8.2016   

Nesmírně složitá a fascinující struktura lidského mozku se během evoluce utváří tak, aby se co nejefektivněji přizpůsobovala životním podmínkám člověka. Není proto s podivem, že mozek musí nutně reagovat i na změny, které se v našem prostředí odehrávají v několika málo posledních letech, kdy do života podstatné části lidské populace vstoupily chytré telefony a další digitální pomocníci.

„Use it, or lose it“

Zajímavým potvrzením myšlenky, že mozek se přizpůsobuje podmínkám, ve kterých žijeme či pracujeme, je například výzkum britských vědců, kteří zjistili, že hippocampus (tedy část mozku hrající důležitou roli při krátkodobém uchovávání informací a prostorové orientaci) taxikářů je rozvinutější než u jiné části populace. Jak by se ale na této skutečnosti podepsal fakt, kdyby londýnští taxikáři začali používat navigace?

I když zrovna neřídíme taxík, usnadňují mnohým z nás každodenní práci digitální pomocníci a mozek tak přestává být dostatečně využíván. Náš mozek potřebuje být stimulován. Do jisté míry se chová podobně jako sval. Tedy, je-li zatěžován, roste, není-li zatěžován, zakrňuje. Díky učení, opakování, využívání mozkové kapacity se zvyšují počty synapsí (spojů mezi nervovými buňkami) v daných částech mozku a mozek se tak stává výkonnějším. Platí tedy známé pořekadlo „Use it, or lose it“, neboli využívejte ho, jinak o něj přijdete.


5,5 hodiny rizika denně

Jak vyplývá z výše uvedeného, speciálně chytré telefony jsou pro využívání kapacity našeho mozku velkým nepřítelem. Díky nim nejsme nuceni si pamatovat prakticky nic. Telefonní čísla, adresy, trasy, vše máme při ruce v kapse. Smartphone se tak stává jakýmsi externím mozkem. Zatím nejsme ochotni si to zcela připustit a, jak ukázal výzkum britských vědců, zhruba dvojnásobně podceňujeme dobu, kterou každý den se smartphonem trávíme. Pokud by vás osobně zajímalo, jak dlouho a na co mobil využíváte vy, existuje množství aplikací, které vám tuto informaci poskytnou. Ze zmiňovaného výzkumů vyplynulo, že průměrný respondent používá svůj smartphone zhruba 84 krát denně, přičemž polovina interakcí se děje do zhruba 30 sekund, a celková doba strávená využíváním chytrého telefonu je kolem 5,5 hodiny denně.


Vliv digitálních přístrojů na mozek dítěte

Není neobvyklé vidět s tabletem či smartphonem i velmi malé, třeba tříleté děti. Dětský mozek se diametrálně liší od dospělého a nejrychlejší rozvoj osobnosti nastává mezi třetím a desátým rokem života. Nervová aktivita dětí je v tomto věku asi dvakrát vyšší než u dospělých a stimulace veškerých nervových center je v tomto období důležitější než kdy jindy a doslova má vliv na celý budoucí život. Pokud mozek dítěte nedostává dostatek podnětů, pravděpodobně tento deficit v pozdějším věku již nedožene.

Německý psychiatr Manfred Spitzer, autor knihy Digitální demence, upozorňuje, že dnešní děti nedokáží vnímat čtený text. Místo aby se do něj pohroužily, jej tzv. skimmují, tedy přelétnou očima. Zhoršuje se jim představivost a paradoxně neumí správným způsobem vyhledávat informace. Spoléhají totiž na to, že na internetu je vše, nemají již ale dostatek znalostí k tomu, aby vyhodnotily adekvátnost dané informace.


Je to na nás

Velmi intenzivně zde proto platí, že digitální média jsou dobrý sluha, ale zlý pán. A je na našem vědomém rozhodnutí, jakou mez si v používání těchto přístrojů nastavíme. Naše osobnost je tvořena dědičností, ale také zkušenostmi, nabýváním nových informací a zážitků. Dopřejme tedy mozku stimulů a buďme zodpovědní za to, do jaké míry je mozek náš i našich dětí funkční.

 

Pro dTest zpracovala PhDr. Romana Mazalová, psycholožka


Přihlásit