Test 100% pomerančových džusů

Někteří jej považují za součást dokonalé snídaně, jiní ho popíjejí v průběhu dne v rámci pitného režimu. Jak kvalitní džusy jsou a co nabízejí české obchody? Odvíjí se cena od kvality? Odpovědi na tyto otázky přinesly laboratorní analýzy, ke kterým jsme odeslali 22 džusů z koncentrátu. Výsledky přinesly dobré zprávy.

Jen málokoho překvapí informace, že většina pomerančových džusů, které můžeme v Česku vložit do nákupního košíku, pochází z koncentrátu. Nejde tedy o čerstvě vylisované džusy z pomerančů, ale o výrobky, které vznikly naředěním zahuštěné šťávy do původní podoby. Přímo vylisovaný džus (nebo také přímá šťáva) se po vylisování a případné pasteraci rovnou stáčí do láhví nebo krabic. Proces odpařování (koncentrace) a následné naředění u tohoto výrobku neprobíhá (viz box Hustá redukce).

Někdy může být pro spotřebitele obtížné od sebe balení přímo lisovaného džusu a džusu z koncentrátu odlišit. Poznat přímo lisovanou šťávu na první pohled lze podle toho, že má kratší trvanlivost a je náročnější na skladovací podmínky, proto ji v prodejnách najdete v chladničce. Oba typy výrobků mají společné, že nesmějí obsahovat přidané cukry ani jiné přidané látky, vyjma kyselin askorbové a citrónové.

Vyhláška č. 335/1997 Sb. mluví o džusech z koncentrátu jako o „ovocné nebo zeleninové šťávě“, která se získává z „koncentrované ovocné nebo zeleninové šťávy opětovným doplněním takového podílu pitné vody, jaký byl odstraněn při koncentraci“. Dodává ještě, že „aroma, dužnina a buňky získané vhodnými fyzikálními prostředky ze stejného druhu ovoce mohou být do šťávy vráceny“. Přímo lisovanou ovocnou a zeleninovou šťávu legislativa popisuje jako „zkvasitelný, ale nezkvašený výrobek získaný z jedlých částí zralého a zdravého, čerstvého, chlazeného nebo zmrazeného ovoce nebo zeleniny“. V případě pomerančového džusu se jedlou částí rozumí oranžová dužnina.

Mnoho tváří ovocného nápoje

Legislativa rozděluje nealkoholické nápoje do několika skupin. Do první patří již zmiňované ovocné a zeleninové šťávy (tedy džusy), které neobsahují cizí příměsi, jako jsou například nečistoty nebo zbytky z ovoce po lisování. Jsou-li vyrobeny z koncentrátu, musí se to spotřebitel dočíst z viditelného označení blízko názvu výrobku. Tento typ výrobků je podle vyhlášky jediný, který smí nést označení „džus“ nebo „juice“, případně „stoprocentní“ či „100%“.

Druhou skupinu tvoří nektary, které musejí obsahovat minimálně od 25 do 50 % ovocné šťávy v závislosti na typu ovoce. V případě nektarů z pomerančů činí minimální povinný podíl 50 %, zbytek představuje přidaná voda, případně cukr nebo náhradní sladidla a vybrané potravinářské kyseliny či vitamíny. Minimální podíl ovocné složky však musí obal uvádět ve stejném zorném poli, jako je název výrobku. I nektary se mohou vyrábět z koncentrátů ovocných šťáv, a často se tak také děje.

Třetím typem je takzvaný nealkoholický nápoj ochucený, který zahrnuje ovocné a zeleninové nápoje, limonády, minerální ochucené vody, pitnou vodu ochucenou a pramenitou vodu ochucenou. V podstatě jde o nápoje, ve kterých hlavní roli hrají voda, cukr, případně ovocná šťáva z koncentrátu a oxid uhličitý.

Poučení z minulosti?

V našem testu jsme se zaměřili na nej­vyšší kategorii nealkoholických nápojů, tedy na džusy. V nedávné minulosti se 100% pomerančové džusy stávaly předmětem falšování.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce při kontrole v roce 1996 zachytila jako nevyhovující celou třetinu džusů z pomerančů. Vadou na jejich kráse byly přidané cukry, barviva, aromata a s tím spojený nízký podíl ovoce. V posledních 15 letech se žádné kauzy okolo falšování pomerančových džusů neobjevily, přesto není od věci čas od času některé jistoty prověřit. Proto jsme poslali do laboratoře 22 vzorků a nechali je podrobit zkouškám, které by na případné nešvary výrobců poukázaly.

Reklama na samozřejmost

Džusy, ať v podobě přímo lisovaných šťáv nebo šťáv z koncentrátu, se stáčejí do nápojových kartonů, plastu, případně do skla. Svými více či méně nápaditými obaly přesvědčují potenciální kupce o nejlepší kvalitě slovy i obrázky šťavnatých citrusových plodů. Na některých se lze dočíst, kolik vymačkaných pomerančů se v krabici nachází, jiné upozorňují na dávku vitamínu C – to jsou informace, které nelze považovat za zavádějící nebo matoucí, byť jejich pravdivost nemůžeme bez pomoci laboratoře ověřit.

Obaly tří testovaných výrobků (Hello 100% Pomeranč, Kapito Pomeranč 100% z CoopuAlbert quality 100% pomeranč) však nesou v hlavním zorném poli informaci, že neobsahují konzervanty. Podle legislativy ovšem džusy ve spotřebitelském balení konzervační látky ani přidaný cukr vůbec obsahovat nesmějí.

Výrobce džusu Aro 100% pomeranč z Makra také tvrdí, že je „bez chemické konzervace“, poznámku však uvádí o poznání menším písmem na boční straně krabice spolu s dalšími informacemi o výrobku. Podobný přístup zvolil výrobce pomerančové šťávy Vik, který navíc dodává, že výrobek neobsahuje přidaný cukr. Na takové označování lze pohlížet jako na porušení evropského nařízení č. 1169/2011, ve kterém se uvádí, že informace na potravinách nesmějí být zavádějící zejména výslovným zdůrazňováním „přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých složek či živin“, pokud mají všechny obdobné potraviny ve skutečnosti stejné charakteristiky.

Šalamounsky se z nastavených pravidel vyvlékly džusy Toma 100% pomerančRelax 100% Pomeranč, které tvrzení o konzervantech na svých obalech vztáhly obecně na všechny džusy. Proto poznámkami typu „100% šťávy neobsahují umělá aromata, umělá sladidla, umělá barviva ani konzervanty“, respektive „v souladu s legislativou šťávy neobsahují konzervanty ani umělá barviva“ nařízení o označování neporušují.

Hustá redukce

Koncentrát nejčastěji pochází ze stejné země jako pěstované pomeranče. Vyrábí se odpařováním vylisované šťávy. Vzniklý hustý sirup se zamrazí a exportuje do zemí, kde se do něj odpařená voda doplní, případně se do vzniklého džusu vrátí přírodní aroma, které během předchozí koncentrace vytěká. Transport koncentrátu představuje skladnější a ekologičtější způsob přemisťování něčeho tak obchodovaného, jako je právě pomerančová šťáva. Výsledný džus by měl podle zmiňované nápojové vyhlášky vykazovat smyslové, fyzikální, chemické a výživové vlastnosti odpovídající průměrným hodnotám přímé šťávy získané z téhož druhu ovoce nebo zeleniny.

Poselství z laboratoře

Nechali jsme prověřit, zda se lze 100% spolehnout na 100% obsah ovocné šťávy. Při výrobě džusů z koncentrátu by se totiž teoreticky mohlo stát, že výrobce přilije do koncentrátu více vody, než kolik v něm opravdu chybí, a dosladí výrobek cukrem.

Zjistit, kolik ovoce džus obsahuje, znamená nejprve v jeho vzorku změřit a analyzovat mnoho parametrů. Ovocný podíl se pak na základě těchto hodnot vypočítá. Výsledné podíly pomerančů se pohybovaly od 93 (Linea Nivnice 100% Orange Juice) do necelých 106 % (Rauch Happy Day 100% Orange). Hodnot nad 100 % se při výpočtech na základě laboratorních měření běžně dosahuje. U všech zjištěných podílů ovoce je totiž třeba počítat s 20% nejistotou měření, protože na dílčí parametry pomeranče mají vliv například sluneční svit, kvalita půdy, období sklizně či odrůda. Velmi dobré známky bychom udělili pouze v případě, že by vypočtený podíl ovoce dosahoval alespoň 125 %.

Falšování nápojů nepotvrdilo ani měření sacharózy, glukózy, fruktózy a sorbitolu. Naměřené hodnoty cukrů se pohybovaly ve vyhraněných mezích typických pro pomerančový džus. Celkový obsah cukru se nejčastěji nacházel okolo 9 g na 100 ml, proto bychom měli mít na paměti, že dvě deci džusu už představují významný podíl z maximálně 25gramového denního příjmu, který doporučuje Světová zdravotnická organizace.

Kolikrát lze pomeranč lisovat?

U šťáv z citrusů se jako jedno z možných falšování uvádí přidávání šťávy z takzvaného druhého lisování. Jde o postup, kdy se vymačkané pomerančové zbytky z prvního lisování promyjí vodou a následně znovu vylisují. Získaný extrakt se přidá do šťávy vylisované napoprvé. Doprovodným jevem takového postupu bývá, že se v džusu nacházejí vyšší hodnoty látky zvané hesperidin. Vysoké hodnoty hesperidinu se také mohou vyskytovat v džusech z výroby, kde je na lisu nastaven příliš vysoký tlak, aby se zajistila větší výtěžnost.

Hesperidin se přirozeně vyskytuje v bílé části kůry citrusů a jeho vyšší podíl bývá spojován s hořkou chutí nápoje. Zároveň však jde o přírodní antioxidant. Má tedy příznivý účinek na lidské zdraví, protože omezuje aktivitu volných radikálů, čímž působí proti chorobám způsobeným oxidativním stresem. I v tomto parametru všechny džusy obstály, žádný z nich neobsahoval hesperidinu výrazně víc než je obvyklé. Neudělovali jsme proto horší hodnocení než dobré.

Sklenka plná zdraví?

Velkým argumentem pro pití pomerančových džusů je vysoký obsah vitamínu C. Doporučený denní příjem je 80 mg, kuřáci by si měli „céčka“ dopřávat více – některé zdroje uvádějí, že s každou cigaretou by se měl denní příjem navýšit o 25 mg. Vitamín C neboli kyselina askorbová (přesněji L-askorbová) patří mezi důležité substance pro funkci organismu. Urychluje hojení, pomáhá vstřebávat minerály a působí protizánětlivě. Není výjimkou, že namísto pojídání přirozených zdrojů řada lidí sahá právě po sklence džusu.

Obsah vitamínu C ve 100 ml čerstvě vymačkané šťávy z pomeranče je zhruba 50 mg, ale působením tepla a světla mizí. Zpracování pomerančové šťávy a následná pasterace tedy vitamín C výrazně redukují, proto jej někdy výrobci do nápojů přidávají. Na obsah vitamínu C může mít vliv i doba, která výrobku zbývá do konce minimální trvanlivosti. Čím je delší, tím více vitamínu C lze uvnitř očekávat.

Obsah vitamínu C v džusech jsme tedy pro zajímavost také nechali laboratorně přeměřit. Na celkové hodnocení ale vliv neměl. Ve vzorcích, které jsme odeslali k analýzám a které přídavek vitamínu C neuváděly, se ho nacházelo od 25 mg/100 ml šťávy (Cappy Pomeranč 100% džus) do 51 mg/100 ml (Solevita Orange Juice). Pomerančová šťáva Vik deklarovala jako jediná přídavek kyseliny askorbové jako antioxidantu, proto jsme nebyli překvapeni naměřenou hodnotou – 119 mg/100 ml.

Za objevitele pomerančového koncentrátu je považován americký vědecký tým C. D. Atkinse, Edwina L. Moorea a L. G. McDowela, který na objednávku tehdejšího zástupce pěstitelů a výrobců Florida Citrus Commission vyvinul a v roce 1947 představil optimální mražený koncentrát, po jehož naředění vznikla pomerančová šťáva plná chuti. Objev vylepšeného koncentrátu s malým podílem přidané čerstvé šťávy odstartoval citrusovou pěstitelskou expanzi na Floridě i novou éru výroby džusů v USA. S mraženým pomerančovým koncentrátem se obchoduje také na komoditním trhu. Jeho cena na burze se v uplynulém roce pohybovala zhruba od 2,30 do 3,40 dolaru za kilogram. Mražený koncentrát, ovšem za zcela „neburzovní“ ceny, lze při troše pátrání zakoupit i na českých e-shopech.

Chuťové buňky zaplesaly

Důležitou součástí našeho hodnocení bylo posouzení džusů po stránce smyslové. Výrobky z pomerančů senzoricky vyhodnotilo deset laboratorních pracovníků převážně jako dobré, nezaznamenali u nich výraznější odlišnosti. Nejlepší známky byly uděleny za vzhled a barvu a za konzistenci, které nejvíce odpovídaly představě hodnotitelů o kvalitní pomerančové šťávě.

Větší rozdíly mezi jednotlivými vzorky zaznamenali v příjemnosti vůně a chuti, kterou někdy popisovali jako hořčejší, trpčí, kyselejší nebo naopak nevýraznou. Celkově se od zbytku testovaných vzorků odlišoval džus Granini Pomeranč, který obsahuje ve srovnání s ostatními velké množství dužniny, což někteří neocenili. Pravdou je, že pokud nemáte vyšší obsah dužniny v džusu rádi, z obalu výrobku Granini se o něm na první pohled nedozvíte.

Bez výčitek můžeme po našem testu shrnout, že 100% pomerančové džusy na českém trhu jsou kvalitní a záleží na smyslových preferencích každého spotřebitele, kterému z nich dá přednost.

Džusové finty

Chcete-li koupit 100% džus, měli byste být obezřetní. Výrobci džusů vyšli z našeho testu s čistým štítem, ovšem možností, jak se nechat nachytat zcela v mezích platné legislativy, existuje stále dost. Stačí chvíle nepozornosti a místo džusu se může ve vaší chladničce objevit například nápoj, který ovoce viděl sotva z rychlíku.

Výrobky, které džusy připomínají, nezřídka využívají své obaly jako mimikry a nenápadně stojí vyrovnané mezi opravdovými 100% šťávami. Velkou krabicí, podobnou cenou, avšak jen se 4 % ovocné šťávy snadno zmatou například výrobky Caprio nebo Zeus (Maspex Czech, s. r. o.). Pokud spotřebitel nástrahy obalu neodhalí v obchodě, o rea­litě jej přesvědčí až chuť zakoupeného nápoje, která se od džusu výrazně liší kvůli přidanému cukru a náhradním sladidlům.

Podobně klame tělem i ovocný nápoj Pfanner Blut Orange. Jeho balení se prakticky nijak neliší od 100% džusu stejného výrobce, uvnitř se však nachází jen 40 % šťávy z pomeranče spolu s přidaným cukrem, aromatem a dalšími koncentráty, jež nápoj barví na červeno.

Dokonalé mimikry jsme nalezli u výrobku Tesco Value Orange drink, který může klamat označením „100 %“ na boku krabice. 100 % však v tomto případě neznačí ovocný podíl, ale garanci spokojenosti s výrobkem. Není bez zajímavosti, že stejnou garanci výrobce u 100% džusů neposkytuje.

Překvapením byl i výrobek Pure Smooth Orange Juice značky Iceland, který je pasterovaným džusem z koncentrátu, prodává se v běžném nápojovém kartonu, avšak výrobce jej nabízí v chladicích pultech a přikazuje skladovat v chladničce. Doba spotřeby odpovídá zhruba době typické pro přímé šťávy.


Přihlásit