Pro někoho chuťový doplněk k čemukoliv, pro jiného nejjednodušší rajská omáčka na špagety. Kečup zkrátka patří mezi stálice na českém trhu ochucovadel a omáček. Ze statistik o nákupním chování českých domácností vyplývá, že každá ho ročně spotřebuje čtyři kilogramy. Kečup se pro svou všestrannost kupuje celoročně, ale největší nárůst poptávky je spojen s letní grilovací sezónou. A ještě jeden poznatek o našich chutích: nejoblíbenější je kečup jemný. Proto jsme se rozhodli otestovat právě tento druh.
Každý z nás si kečup představuje trochu jinak. Pokud však chce výrobek nést název „kečup“, musí splňovat požadavky zakotvené ve vyhlášce č. 157/2003 Sb. Ta jej řadí mezi zpracovanou zeleninu, konkrétně jde o zeleninový protlak. Od jemného kečupu zákonodárce vyžaduje alespoň 12 % refraktometrické sušiny. Množství obsažených rajčat vyhláška stanovuje tak, že alespoň 7 % refraktometrické sušiny výrobku musí pocházet z rajčatové suroviny, nejčastěji z rajčatového protlaku, případně přímo z rajčat. Testované kečupy jsme pracovně roztřídili na dvě skupiny podle množství rajčat použitých na přípravu 100 g výrobku. Do první jsme zařadili výrobky s vyšším deklarovaným obsahem rajčat. Ve druhé skupině skončily kečupy ze 140 g rajčat.
Kromě podílu rajčat nás zajímaly také senzorické zkoušky. Hodnotitelé posuzovali chuť, vůni, konzistenci a celkový dojem z výrobku. Nechali jsme změřit obsah cukru a soli a podívali jsme se na přítomnost pesticidů a mykotoxinů.Náš test se nezaměřil jen na chemické, fyzikální a senzorické parametry, ale nechali jsme provést i hodnocení několika ryze praktických aspektů. Jedním z nich byla etiketa a správnost označení.
V rámci sledování kvality potravin na českém a německém trhu jsme spolu s tuzemským kečupem značky Heinz poslali do laboratoře i jeho zahraniční protějšek.